Zdravotnické oddělení Hirošimy odhaduje, že lidé, kteří zemřeli v první den, v 60 % zemřeli na ozáření nebo uhořeli v plamenech, ve 30 % zahynuli pod padajícími troskami a v 10 % z ostatních příčin. 

6. srpen  byl vyhlášen jako Světový den boje za zákaz jaderných zbraní 

Smlouva o zákazu jaderných zbraní (TPNW) 

Smlouva o zákazu jaderných zbraní, která vstoupila v platnost v roce 2021, byla ratifikována 70 státy (k 15. lednu 2024), ale žádná z jaderných velmocí ani členů NATO ji neratifikovala. Česká republika, která je členem NATO, se k této smlouvě dosud nepřipojila. Smlouva zakazuje vývoj, výrobu, zkoušky, vlastnictví a hrozbu použití jaderných zbraní 

Postoj ČR

Česká republika se v roce 2017 neúčastnila vyjednávání TPNW na půdě OSN v New Yorku a nehlasovala tak o jejím přijetí.[11] V den zahájení vyjednávací konference se připojila ke Spojeným státům a několika dalším státům na protest proti procesu vytváření smlouvy.[12][13][14]

V roce 2016 Česko hlasovalo proti rezoluci[15] Valného shromáždění OSN, která stanovila formální mandát pro státy k zahájení jednání o „právně závazném nástroji k zákazu jaderných zbraní vedoucímu k jejich úplnému odstranění“.

Spojené státy v dokumentu[16] zaslaném členům NATO před hlasováním „důrazně vybízely“ členy, včetně Česka, aby hlasovaly proti rezoluci, „ne se pouze se zdrželi hlasování“. Kromě toho uvedly, že pokud jednání o smlouvě začnou, měli by se spojenci a partneři „zdržet toho, aby se k nim připojily“.[17] Dle dokumentu vypracovaného USA [16] by "navrhovaná smlouva o zákazu a její základní prvky Spojeným státům bránily v používání jaderných nosičů k provádění zaručovacích jaderných misí pro spojence USA. To by snížilo schopnost USA ujišťovat spojence o závazku k jejich obraně a ovlivnilo by to naše vzájemné bezpečnostní závazky a spolupráci."