Na Prahu zaútočilo dne 14. února 1945 celkem 62 letounů B-17 Flying Fortress. Nalétly od jihozápadu a během několik málo minut, od 12.25 do 12.34 hodin, se z jejich pumovnic na město vysypalo celkem 152 tun bomb. S výjimkou lehkého poškození smíchovského a vršovického nádraží nebyl zasažen žádný z vojensky důležitých cílů, bombardování zasáhlo téměř výhradně hustě obydlené centrum města. Nejvíce byla postižena oblast od Palackého mostu přes Karlovo náměstí a Nové Město po Vinohrady. Bomby dopadly také na rozhraní Smíchova, Radlic a Jinonic či na části Vršovic, Nuslí a Podolí. 

Bombardováním bylo postiženo více než 2 500 pražských domů, z toho 68 bylo úplně zničeno, 88 velmi těžce poškozeno, 168 těžce a 2 351 poškozeno lehce. V nejhůře postižených Vinohradech nálet srovnal se zemí 21 domů, 41 poškodil velmi těžce, 59 těžce a 1 037 lehce. Poškozen byl i kostel sv. Ludmily. Na Novém Městě bylo 21 domů zničeno úplně, 33 velmi těžce poškozeno, 61 těžce a 465 lehce. Náletu padly za oběť významné pražské stavby, jako např. vinohradská synagoga nebo Emauzský klášter. Celkový počet lidských obětí přesáhl 700 osob dalších 1 200 bylo zraněno.

Vysoký počet mrtvých a zraněných byl způsoben tím, že Pražané neměli s leteckým bombardováním dosud přímou zkušenost. S blížícím se koncem války se část z nich dokonce domnívala, že Praha již nebude cílem spojeneckého letectva. K tomuto dojmu přispíval i fakt, že navzdory mnoha desítkám leteckých poplachů v minulých měsících k bombardování skutečně nedošlo – s výjimkou útoku osamělého letounu na holešovickou elektrárnu 15. listopadu 1944. Část Pražanů, ukolébaná neustálými planými leteckými poplachy, poněkud podceňovala hrozící nebezpečí. Protiletecké kryty buď nevyhledali, nebo tak učinili, až když bylo pozdě. Navíc letecký poplach byl 14. února z nepochopitelných důvodů vyhlášen poměrně pozdě, teprve pět minut před dopadem prvních pum. K vysokému počtu obětí přispěl i fakt, že některé protiletecké kryty neodolaly těžkým pumám. 

Autor Jiří Řezníček

https://valecnehroby.mo.gov.cz/aktuality/nalet-americkych-letadel-na-prahu-14-unora-1945 

Následky bombardování - teroru, ospavedlňovat, jak na poplach, útok, reagovalo obyvatelstvo, by mělo být varováním pro naší budoucnost.

K porovnání jiný pohled k bombardování Prahy 14.2.1945 - nepotrestaný válečný zločin USA. A že jich bylo, je.

Sovětská armáda vstoupila hluboko na území Německa. V polovině února stálau Štětína, Kostřína, Frankfurtu n. Odrou, Vratislavi, Bánské Bystrice a západně od Budapešti. Spojenci na západě postoupili k hranici Německa. O osudu Třetí říše bylo rozhodnuto. 

Úplná vojenská porážka byla otázkou krátké doby.

Za této situace působil únorový nálet na Prahu jako úder blesku z čistého nebe.  Dne 14.února 1945, na Popeleční středu, přiletěl od západu americký letecký svaz těžkých bombardovacích letounů s doprovodem stíhačů. 
Ve 12,20 hodin byl protiletadlovou obranou vyhlášen letecký poplach a ve 12,25 hodin začaly dopadat první pumy na obytné čtvrti Prahy.

Za tři až čtyři minuty nálet skončil. 

Ve 12,40 hodin přeletěla čtyři americká letadla, aniž by svrhla pumy. Zřejmě zjišťovala rozsah způsobených škod. Ve 13,10 hodin byl letecký poplach ukončen. Tolik stručný záznam z deníku pražské protiletecké obrany.  

Mnoho dalších údajů nezjistíme ani v jinak velice podrobné chronologii bojové činnosti amerického letectva za druhé světové války vydané ve Washingtonu v roce 1975. Zde se dozvíme jen tolik, že téměř 1300 těžkých bombardovacích letounů 8. letecké armády startujících ze základen ve Velké Británii, napadlo přesunové trasy v Drážďanech, Saské Kamenici (nyní Karl- Marx -Stadt) Magdeburku a Hofu, silniční mosty přes Weseru a deset městských oblastí, kromě dalších příležitostných cílů.  Praha je zde zřejmě zahrnuta do počtu deseti městských oblastí.

Překvapuje, že není uvedena jmenovitě, zvláště když v jiných případech je zaznamenán výčet i mnohem menších českých měst. 

Nezbývá nám než rekonstruovat situaci podle známých skutečností. 

Na Popeleční středu v roce 1945 byl krásný sluneční den. 

V poledne byla nad Prahou obloha bez mráčku, viditelnost výtečná.

Prahu s jejími charakteristickými znaky (velké neporušené město s typickým tokem Vltavy) si nebylo možno z řídícího letounu splést se žádným jiným městem, zvláště ne, jak se tvrdilo, s Drážďany, které byly nočním náletem britského strategického bombardovacího letectva právě v noci ze 13. na 14. 2. téměř úplně zničeny a v té době ještě hořely. 

Praha jako cíl bombardování byla zvolena buď záměrně centrálním štábem anglo-amerického letectva, nebo vybrána velitelem nalétávajícího amerického leteckého svazu na základě volně stanovené dispozice pro útok. 

Skutečností zůstává, že Praha byla v poledne 14. února 1945 těžce zasažena pumami z letounů 8. letecké armády (viz náčrt č. 3). Maršál letectva Arthur Harris, hlavní velitel britského bombardovacího letectva stoupenec plošného bombardování měst, ve své knize Bombardéry útočí s notnou dávkou ironie uvádí, že Američané sice" ... pro Evropu hájili teorii přesného bombardování továren - ač se v praxi podle ní příliš neřídili". 8 Má bohužel pravdu. Únorový nálet na Prahu byl Američany proveden metodou plošného bombardování obytných čtvrtí v centru města. 

Bude zajímavé, jak současná masmedia vraždění civilních obyvatel v Praze 14.2.1945 připomenou.