„Tohle je vzkaz od obyčejného člověka. Milý národe, mluvím teď k tobě a ptám se, co pro tebe znamená Česko? Je to jen kus země na mapě? Nebo domov, který ti bije v srdci? Protože jestli je to domov, pak bychom se měli zamyslet nad tím, co se s ním stalo a co s ním bude dál. Tahle země bývala klenotem Evropy. Naše továrny vyráběly motorky, auta, letadla, náš křišťál zdobil hotely a paláce, kluk z Moravy obul celou planetu, Wichterle objevil kontaktní čočky, se kterými změnil dějiny lidstva. Zátopek běžel tak, že se stal symbolem nezlomné vůle. Naši rodiče a prarodiče vybudovali tuhle zemi holýma rukama, vraceli život půdě zmrzačené válkou. Nedělali to kvůli fotkám na Instagramu, dělali to pro nás, pro budoucnost svých dětí a vnoučat. Měli jsme ovoce ze sadů, které sázeli naši dědové. Měli jsme zeleninu z našich polí a maso od chovatelů, jejichž tváře jsme znali. Naše domovy byly postaveny z cihel vypálených z naší hlíny. Nikoho jsme nepotřebovali, to svět potřeboval nás. A jak jsme s tím naložili my? Označujeme starší generaci za boomery a mluvíme na ni jazykem, kterému nerozumí. Zpochybňujeme jejich zkušenosti i lásku, mezi tím co rozprodáváme českou vodu, pivovary a továrny. Z 60-timiliardového dluhu jsme to dotáhli na 3,5 bilionu, to je tři tisíce pět set miliard korun. Peníze, které nikdy neuvidíme, ale splácet je budeme několik generací. Přesto i nadále tečou stovky miliard ven. Samozvaní lídři tvrdí, že lidi, kteří postavili tuto zemi, si žijí nad poměry a musí se uskrovnit. Ať si vyberou mezi máslem a léky, zatímco oni si z našich daní zvedají svoje gáže na stovky tisíc. Ti, kteří nikdy nepoznali hodnotu tvrdé práce. A za co, za výsměch a plivnutí do poctivých českých tváří? Za to, že nás neustále rozdělujou, manipulujou s námi a vytváří nenávist? Bohatí proti chudým, bílí proti černým, očkovaní proti neočkovaným – lidé proti lidem. Ale víš, co mne na tom bolí nejvíc? Že jen mlčíme, sedíme a přihlížíme, hrajeme jejich hru, která ničí celou tuhle zemi a celou naši společnost. Necháváme se umlčet vlezlým Tik-Tokem a Netflixem, díváme se jinam, zatímco nám oni berou naši budoucnost. Tady je můj domov, kde jsem se narodil, kde jsem poprvé miloval. Skutečný domov není o ničem jiném, než o tom, jak moc ti na něm záleží. Je na čase budovat nové mosty mezi lidmi, mezi generacemi. Nečekejme na spasitele v obleku, ti nás nezachrání. To my jsme jediná pomoc,  kterou hledáme.“ 

z projevu Václava Vaška , Český svaz letectví, z.s.

http://cssl.cz/2026/09/16/projev-vaclava-vaska/