Existují pasové kontroly pro rakety?
13.5.2008 - Johan Galtung, Freitag (Ost-West Wochenzeitung)
Studená válka a štít NATO
Druhá studená válka začala, když prezident Clinton posunul NATO směrem na východ až na hranice bývalého Sovětského svazu a poté ho rozvinul bezpečnostním paktem s Japonskem (AMPO) směrem na západ, aby sem mohli být zahrnuty i Tchajwan a Jižní Korea. V následku udržují USA v současnosti asi 700 vojenských základen ve 130 zemích. Výsledkem je obklíčení poloviny lidstva, která na oplátku založila tzv. Šanghajskou organizaci spolupráce (Shanghai Cooperation Organisation, SCO). Toto spojení šesti členských států (Číny, Ruska a čtyř středoasijských muslimských republik) a tři pozorovatelů (Indie, Pákistánu a Iránu) odsunuje starou dobrou Varšavskou smlouvu téměř do bezvýznamnosti.
Sem se pak řadí třetí síla - islám, kterou USA také vyprovokovaly – s odůvodněním atentátů z 11.září 2001.
V bloku NATO-AMPO nejsou žádné muslimské země, ale šest jich je ve skupině SCO. S jednou z nich, s Iránem, mají USA problém. Proč? "Protože nás nenávidí", tvrdí se z Washingtonu. Pro většinu Íránců to neplatí, ale pro některé ano - proč? Odpověď je nasnadě.: v roce 1953 uvalily CIA a britský MI 6 na Irán 25 let diktatury poté, co aktivně podpořily puč proti legálně zvolenému premiérovi Mossadeghovi.
Existuje jednoduché východisko, na které se už dávno čeká: omluva za ´53. Náklady na tuto akci: přiznání Američanů a Britů, že také dělají chyby. Místo toho USA donutily NATO, aby budovalo „obranu“ proti „výlučně“ iránským údajně jaderným raketám. Existuje něco takového jako pasové kontroly pro rakety? Jde tu o raketový štít, který má být umístěn v Česku (radar) a Polsku (rakety). Ale jelikož by pro takovéto rakety mohla existovat celá řada tras, vypadá ruský návrh umístit takovouto „obranu“ v Ázerbajdžánu mnohem smysluplněji.
Při tom všem jsem si vzpomněl na jednu starou čínskou báji. V dobách dynastie Han žil jeden obchodník, který prodával jak útočné, tak obranné zbraně, kromě jiného halapartny a štíty. Dvě nápadné vývěsky v jeho obchodě vychvalovaly výhody těchto zbraní: "Tato halapartna je tak ostrá, že dokáže protnout každý štít!" - "Tento štít je tak silný, že ho neprotne žádná halapartna!"
Obdobně je tomu v dnešních závodech ve zbrojení s raketami, antiraketami a anti-anti-raketami. Každé dítě může pochopit, že obranným štítem NATO je míněno Rusko a že je tím vyvolána nekonečná spirála anti-anti-anti-zbraní – např. se zbraněmi maskovacího charakteru, jež zavádějí obranné rakety na nesprávné cíle, nebo s novými obrannými systémy, s jejichž vývojem Rusko již započalo.
Dejme tomu, že z hlediska USA existují s Moskvou diference, které vedou opětovně k napětí. Přesto existují šance k jejich překonání, kdyby se Američané rozhodli obkličování zastavit. Co by tomu asi řekli ve Washingtonu, kdyby Rusko přibralo do skupiny SCO Kubu a Venezuelu?
Ale asymetrická zranitelnost, na kterou obranný štít aspiruje, je zřejmě součástí strategické varianty. Vypadá to, že existuje potřeba válek, které lze vyhrát – v protikladu k válkám bez front jako v Iráku a Afghánistánu. NATO, které se stalo největší aliancí v dějinách, poslalo téměř 50.000 vojáků do války na úpatí Hindúkuše, kterou nelze vyhrát. Stačí se podívat na Irák a zbytek záležitosti je jasný. Afghánistán je zastávkou na cestě na Golgatu, na jejímž konci by už NATO nemuselo existovat. A tak aliance hledá nové cíle (určení).
Celosvětově uznávaný norský profesor Johan Galtung je zakladatel oboru mírová a konfliktní studia
Zdroj: Galtung, Johan. Gibt se Passkontrollen für Raketen? Freitag 02.05.2008
Druhá studená válka začala, když prezident Clinton posunul NATO směrem na východ až na hranice bývalého Sovětského svazu a poté ho rozvinul bezpečnostním paktem s Japonskem (AMPO) směrem na západ, aby sem mohli být zahrnuty i Tchajwan a Jižní Korea. V následku udržují USA v současnosti asi 700 vojenských základen ve 130 zemích. Výsledkem je obklíčení poloviny lidstva, která na oplátku založila tzv. Šanghajskou organizaci spolupráce (Shanghai Cooperation Organisation, SCO). Toto spojení šesti členských států (Číny, Ruska a čtyř středoasijských muslimských republik) a tři pozorovatelů (Indie, Pákistánu a Iránu) odsunuje starou dobrou Varšavskou smlouvu téměř do bezvýznamnosti.
Sem se pak řadí třetí síla - islám, kterou USA také vyprovokovaly – s odůvodněním atentátů z 11.září 2001.
V bloku NATO-AMPO nejsou žádné muslimské země, ale šest jich je ve skupině SCO. S jednou z nich, s Iránem, mají USA problém. Proč? "Protože nás nenávidí", tvrdí se z Washingtonu. Pro většinu Íránců to neplatí, ale pro některé ano - proč? Odpověď je nasnadě.: v roce 1953 uvalily CIA a britský MI 6 na Irán 25 let diktatury poté, co aktivně podpořily puč proti legálně zvolenému premiérovi Mossadeghovi.
Existuje jednoduché východisko, na které se už dávno čeká: omluva za ´53. Náklady na tuto akci: přiznání Američanů a Britů, že také dělají chyby. Místo toho USA donutily NATO, aby budovalo „obranu“ proti „výlučně“ iránským údajně jaderným raketám. Existuje něco takového jako pasové kontroly pro rakety? Jde tu o raketový štít, který má být umístěn v Česku (radar) a Polsku (rakety). Ale jelikož by pro takovéto rakety mohla existovat celá řada tras, vypadá ruský návrh umístit takovouto „obranu“ v Ázerbajdžánu mnohem smysluplněji.
Při tom všem jsem si vzpomněl na jednu starou čínskou báji. V dobách dynastie Han žil jeden obchodník, který prodával jak útočné, tak obranné zbraně, kromě jiného halapartny a štíty. Dvě nápadné vývěsky v jeho obchodě vychvalovaly výhody těchto zbraní: "Tato halapartna je tak ostrá, že dokáže protnout každý štít!" - "Tento štít je tak silný, že ho neprotne žádná halapartna!"
Obdobně je tomu v dnešních závodech ve zbrojení s raketami, antiraketami a anti-anti-raketami. Každé dítě může pochopit, že obranným štítem NATO je míněno Rusko a že je tím vyvolána nekonečná spirála anti-anti-anti-zbraní – např. se zbraněmi maskovacího charakteru, jež zavádějí obranné rakety na nesprávné cíle, nebo s novými obrannými systémy, s jejichž vývojem Rusko již započalo.
Dejme tomu, že z hlediska USA existují s Moskvou diference, které vedou opětovně k napětí. Přesto existují šance k jejich překonání, kdyby se Američané rozhodli obkličování zastavit. Co by tomu asi řekli ve Washingtonu, kdyby Rusko přibralo do skupiny SCO Kubu a Venezuelu?
Ale asymetrická zranitelnost, na kterou obranný štít aspiruje, je zřejmě součástí strategické varianty. Vypadá to, že existuje potřeba válek, které lze vyhrát – v protikladu k válkám bez front jako v Iráku a Afghánistánu. NATO, které se stalo největší aliancí v dějinách, poslalo téměř 50.000 vojáků do války na úpatí Hindúkuše, kterou nelze vyhrát. Stačí se podívat na Irák a zbytek záležitosti je jasný. Afghánistán je zastávkou na cestě na Golgatu, na jejímž konci by už NATO nemuselo existovat. A tak aliance hledá nové cíle (určení).
Celosvětově uznávaný norský profesor Johan Galtung je zakladatel oboru mírová a konfliktní studia
Zdroj: Galtung, Johan. Gibt se Passkontrollen für Raketen? Freitag 02.05.2008
« zpět
CHAT s osobností
TV Ne základnám
