Online s Ilonou Švihlíkovou
Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. (* 1977) vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze (VŠE), obor mezinárodní obchod a komerční jazyky. Diplomovou práci psala na téma „Postavení Německa ve vývoji evropské ekonomické integrace“. Doktorát získala v roce 2006 za disertaci „Politické aspekty globalizace“.
V současnosti působí na Katedře politologie a Katedře německého jazyka VŠE. Přednáší i na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze. Zaměřuje se na odbornou němčinu, mezinárodní ekonomické vztahy, globalizaci, měnové otázky, energetickou bezpečnost a obecně souvislosti mezi ekonomikou
a politikou (především daňová problematika).
Hovoří anglicky, německy, italsky a částečně rusky. Mimo odborných sborníků
a výstupů z konferencí a grantů publikuje např. na Britských listech
a v tematických studiích Pro a Proti vydávaných sdružením Res publica.
Ráda se učí cizí jazyky, plave, tančí a věnuje se svému kocourovi.
OTÁZKA | Martina Landergott
Pěkný den Ilono,
veřejnoprávní média stále opakují,že výstavba americké vojenské základny na našem území bude pro ČR znamenat finanční přínos.Ptala jsem se několika politiků,v čem by tento přínos měl spočívat,ale odpovědi se mi nedostalo.Zato jsemse dozvěděla,že náklady spojené s infrastrukturou budou hrazeny z peněz českých daňových poplatníků.Víš něco bližšího o skutečných možných finančních přínosech či nákladech pro ČR?
Díky a měj se pěkně Martina
Pěkný den Ilono,
veřejnoprávní média stále opakují,že výstavba americké vojenské základny na našem území bude pro ČR znamenat finanční přínos.Ptala jsem se několika politiků,v čem by tento přínos měl spočívat,ale odpovědi se mi nedostalo.Zato jsemse dozvěděla,že náklady spojené s infrastrukturou budou hrazeny z peněz českých daňových poplatníků.Víš něco bližšího o skutečných možných finančních přínosech či nákladech pro ČR?
Díky a měj se pěkně Martina
ODPOVĚD | 23:14
Já osobně žádný finanční přínos pro ČR nevidím. Byl by to nejspíše velice výrazný přínos pro určité osoby napojené na americký vojensko-průmyslový komplex. Přínos,
o kterém se vyjádřil pan Čunek neblahé paměti – že i američtí vojáci něco snědí a vypijí – nebudu radši vůbec komentovat. Náklady mohou být značné – nejen „přesvědčovací“ kampaň a la Klvaňa, ale i infrastrukturní náklady. Nemluvě o bezpečnostních a environmentálních rizicích.
Já osobně žádný finanční přínos pro ČR nevidím. Byl by to nejspíše velice výrazný přínos pro určité osoby napojené na americký vojensko-průmyslový komplex. Přínos,
o kterém se vyjádřil pan Čunek neblahé paměti – že i američtí vojáci něco snědí a vypijí – nebudu radši vůbec komentovat. Náklady mohou být značné – nejen „přesvědčovací“ kampaň a la Klvaňa, ale i infrastrukturní náklady. Nemluvě o bezpečnostních a environmentálních rizicích.
OTÁZKA | f
Jste levicacka?
Jste levicacka?
ODPOVĚD | 23:16
Pojmy levice a pravice se v dnešní době používají s velkou libovůlí, aby se vyprázdnil jejich obsah. Pokud pod levicí chápete taková hesla jako je solidarita, rovnost, svoboda, soucit se slabšími a sociální spravedlnost, pak ano – jsem „levičačka“.
Pojmy levice a pravice se v dnešní době používají s velkou libovůlí, aby se vyprázdnil jejich obsah. Pokud pod levicí chápete taková hesla jako je solidarita, rovnost, svoboda, soucit se slabšími a sociální spravedlnost, pak ano – jsem „levičačka“.
OTÁZKA | One Dollar Million Baby
Dobrý den, chci se zeptat, jak hodnotíte budoucnost dolaru jako jednoho z pilířů americké hegemonie.
Bude postupně nahrazován / doplňován jinými měnami (euro, rubl, jen), popřípadě košem měň či nějakým virtuálním účetním platidlem na způsob zvláštních práv čerpání MMF?
Slyšela jste už o tzv. Amero?
Dále, souhlasíte s názorem, podle kterého Irák a Írán vadí USA hlavně proto, že přestaly obchodovat svou ropu v dolarech?
Co je pravdy na tom, že FED ve skutečnosti vlastní skupina soukromých bank?
Dobrý den, chci se zeptat, jak hodnotíte budoucnost dolaru jako jednoho z pilířů americké hegemonie.
Bude postupně nahrazován / doplňován jinými měnami (euro, rubl, jen), popřípadě košem měň či nějakým virtuálním účetním platidlem na způsob zvláštních práv čerpání MMF?
Slyšela jste už o tzv. Amero?
Dále, souhlasíte s názorem, podle kterého Irák a Írán vadí USA hlavně proto, že přestaly obchodovat svou ropu v dolarech?
Co je pravdy na tom, že FED ve skutečnosti vlastní skupina soukromých bank?
ODPOVĚD | 23:23
K tomuto už jsem se vyjádřila ve svém článku na blistech.
Budoucnost dolaru je značně nejistá. Na jedné straně je stav americké ekonomiky, na druhé pak pozice, kterou si dolar vydobyl v rámci Bretton-Woodu – tu nebude tak snadné odstranit. Dolar je bezesporu velice silným prvkem americké hegemonie v ekonomické oblasti.
Z hlediska ekonomické teorie je velmi nešťastné, aby jakákoliv národní měna zároveň plnila roli měny internacionální. Posilování národních měn je kapitola sama pro sebe, u eura není jasné politické vedení, jen dle mého názoru zažívá dlouhodobý pokles a na rubl bych nesázela. Když už, tak možná čínských juan, ale to je ještě hodně daleko.
Diskuse se v současné době spíše pohybují a) silnější používání národních měn mezi určitými státy (např. Čína – Brazílie) b) volání po internacionální měně, která by nahradila dolar. Tyto úvahy se pak týkají jednak SDR (zvláštní práva čerpání), nebo návratu ke Keynesově idey bancoru, jak ji koneckonců zmínil i guvernér čínské centrální banky.
Ano, o Ameru už jsem slyšela. Je to zajímavý pokus, jak přenést americké dluhy na Kanadu a Mexiko, ale nedomnívám se, že by tento návrh byl realizovatelný, už jen z důvodů obrovské ekonomické propasti mezi Kanadou a USA na straně jedné a Mexikem na straně druhé.
Je to možný důvod, nebo jeden z důvodů. Řada členů OPEC tlačí na to, aby se ceny ropy neuváděly v dolarech, ale Saúdská Arábie tyto tendence prozatím vždy zablokovala.
Ano, moc se o tom nemluví, ale FED není žádná normální centrální banka.
K tomuto už jsem se vyjádřila ve svém článku na blistech.
Budoucnost dolaru je značně nejistá. Na jedné straně je stav americké ekonomiky, na druhé pak pozice, kterou si dolar vydobyl v rámci Bretton-Woodu – tu nebude tak snadné odstranit. Dolar je bezesporu velice silným prvkem americké hegemonie v ekonomické oblasti.
Z hlediska ekonomické teorie je velmi nešťastné, aby jakákoliv národní měna zároveň plnila roli měny internacionální. Posilování národních měn je kapitola sama pro sebe, u eura není jasné politické vedení, jen dle mého názoru zažívá dlouhodobý pokles a na rubl bych nesázela. Když už, tak možná čínských juan, ale to je ještě hodně daleko.
Diskuse se v současné době spíše pohybují a) silnější používání národních měn mezi určitými státy (např. Čína – Brazílie) b) volání po internacionální měně, která by nahradila dolar. Tyto úvahy se pak týkají jednak SDR (zvláštní práva čerpání), nebo návratu ke Keynesově idey bancoru, jak ji koneckonců zmínil i guvernér čínské centrální banky.
Ano, o Ameru už jsem slyšela. Je to zajímavý pokus, jak přenést americké dluhy na Kanadu a Mexiko, ale nedomnívám se, že by tento návrh byl realizovatelný, už jen z důvodů obrovské ekonomické propasti mezi Kanadou a USA na straně jedné a Mexikem na straně druhé.
Je to možný důvod, nebo jeden z důvodů. Řada členů OPEC tlačí na to, aby se ceny ropy neuváděly v dolarech, ale Saúdská Arábie tyto tendence prozatím vždy zablokovala.
Ano, moc se o tom nemluví, ale FED není žádná normální centrální banka.
OTÁZKA | Honza
K té globalizaci – někdo ji považuje za relativně nový fenomén (převažující pohled), jiní se snaží vystopovat její zárodky v minulosti, dokonce v “hluboké historii“ raně novověkých evropských zámořských objevů (např. Wallerstein). Buď jako buď, mě zajímá dnešní situace a především otázka, nakolik je globalizace „přirozený“ či „autonomní“ proces, nebo naopak řízený či alespoň usměrňovaný plán (hovoří se o tzv. globalizátorech)? Jinými slovy, docházelo by ke globalizaci (ve stejné míře) i bez mezinárodních (finančních) institucí, které ji svou činností prohlubují a spoluvytvářejí? Co si myslíte
o různých představách jednotné světové vlády? Jde o utopii, či k tomu nakonec všechno směřuje?
K té globalizaci – někdo ji považuje za relativně nový fenomén (převažující pohled), jiní se snaží vystopovat její zárodky v minulosti, dokonce v “hluboké historii“ raně novověkých evropských zámořských objevů (např. Wallerstein). Buď jako buď, mě zajímá dnešní situace a především otázka, nakolik je globalizace „přirozený“ či „autonomní“ proces, nebo naopak řízený či alespoň usměrňovaný plán (hovoří se o tzv. globalizátorech)? Jinými slovy, docházelo by ke globalizaci (ve stejné míře) i bez mezinárodních (finančních) institucí, které ji svou činností prohlubují a spoluvytvářejí? Co si myslíte
o různých představách jednotné světové vlády? Jde o utopii, či k tomu nakonec všechno směřuje?
ODPOVĚD | 23:26
Já osobně se domnívám, že globalizace v té současné podobě má své kořeny v 70. letech min. století (rozpad Bretton-Woodu, změna ekonomické struktury, stagnace ekonomik, antikeynesiánství – myšlenky ekonomie strany nabídky a monetarismu, nové podoby mez. obchodu, růst vlivu finanční sféry, expanze nadnárodních firem - mezi tímto vším samozřejmě existuje propojenost).
To je opravdu sporná otázka, do jaké míry, je to řízený proces či ne. Kloním se spíše k názoru, že mezinárodních finanční instituce tento proces určitým způsobem formovaly (především ideologicky – doktrína neoliberalismu v rámci MMF a SB), ale ne že by ho jako takový vyvolaly. Představy světové vlády mohou znít jako utopie, ale koneckonců představy jednotné světové měny a jednotné centrální banky jdou tímto směrem, takže tuto možnost nelze vyloučit. K tomuto tématu bych Vám asi doporučila literaturu od Viktora Farkase, který se těmito tématy dlouhodobě zabývá.
Já osobně se domnívám, že globalizace v té současné podobě má své kořeny v 70. letech min. století (rozpad Bretton-Woodu, změna ekonomické struktury, stagnace ekonomik, antikeynesiánství – myšlenky ekonomie strany nabídky a monetarismu, nové podoby mez. obchodu, růst vlivu finanční sféry, expanze nadnárodních firem - mezi tímto vším samozřejmě existuje propojenost).
To je opravdu sporná otázka, do jaké míry, je to řízený proces či ne. Kloním se spíše k názoru, že mezinárodních finanční instituce tento proces určitým způsobem formovaly (především ideologicky – doktrína neoliberalismu v rámci MMF a SB), ale ne že by ho jako takový vyvolaly. Představy světové vlády mohou znít jako utopie, ale koneckonců představy jednotné světové měny a jednotné centrální banky jdou tímto směrem, takže tuto možnost nelze vyloučit. K tomuto tématu bych Vám asi doporučila literaturu od Viktora Farkase, který se těmito tématy dlouhodobě zabývá.
OTÁZKA | Dom
Přeji dobrý den, chtěl bych se zeptat jaký máte názor na mezinárodní měnu Coby?
Přeji dobrý den, chtěl bych se zeptat jaký máte názor na mezinárodní měnu Coby?
ODPOVĚD | 23:26
Viz také nahoře. Co se týče internacionálních měn, hovoří se o širším používání SDR, případně o bancoru. Nevzpomínám si, že bych slyšela o jiných.
Viz také nahoře. Co se týče internacionálních měn, hovoří se o širším používání SDR, případně o bancoru. Nevzpomínám si, že bych slyšela o jiných.
OTÁZKA | Jakub
Dobrý den, rád bych se zeptal na několik otázek ohledně emise nových peněz. Je ve světě více dluhů než peněz použitelných k jejich úhradě? A pokud ano, může za to tzv. multiplikace deposit a systém částečných bankovních rezerv? Nastolil tento "způsob" emise nových peněz americký FED v době velké krize z roku 1929 po odnětí zlatého standartu? Ostatní centrální banky světa to od něj poté přejaly? A pokdu ano, jde tedy o systém, který generuje dluh donekonečna? Je inflace důkazem toho rostoucího zadlužení? Chápu ji jako reakci trhu na zjištění přítomnosti nových de facto zfalšovaných peněz v oběhu (trh reaguje zdražením). Jestli je multiplikace deposit taková, jak ji chápu já, rád bych věděl, kdy byla v bankovních systémech poprvé zakotvena a vůbec bych se rád dozvěděl, kdy v historii napadlo banky tisknout či razit peníze zatížené úrokem, splatitelným pouze dalším vytisknutím těchto peněz. Která země v historii padla takovým bankám za oběť jako první? Předem Vám děkuji za zodpovězení mých otázek a přeji pěkný den
Dobrý den, rád bych se zeptal na několik otázek ohledně emise nových peněz. Je ve světě více dluhů než peněz použitelných k jejich úhradě? A pokud ano, může za to tzv. multiplikace deposit a systém částečných bankovních rezerv? Nastolil tento "způsob" emise nových peněz americký FED v době velké krize z roku 1929 po odnětí zlatého standartu? Ostatní centrální banky světa to od něj poté přejaly? A pokdu ano, jde tedy o systém, který generuje dluh donekonečna? Je inflace důkazem toho rostoucího zadlužení? Chápu ji jako reakci trhu na zjištění přítomnosti nových de facto zfalšovaných peněz v oběhu (trh reaguje zdražením). Jestli je multiplikace deposit taková, jak ji chápu já, rád bych věděl, kdy byla v bankovních systémech poprvé zakotvena a vůbec bych se rád dozvěděl, kdy v historii napadlo banky tisknout či razit peníze zatížené úrokem, splatitelným pouze dalším vytisknutím těchto peněz. Která země v historii padla takovým bankám za oběť jako první? Předem Vám děkuji za zodpovězení mých otázek a přeji pěkný den
ODPOVĚD | 23:30
Předpokládám, že hovoříte o systému peněžního multiplikátoru u bezhotovostních peněz. V dnešní době jsou bohužel pojmy dluh a peníze těžko odlišitelné. Vůbec s penězi je to těžké, je obtížné je definovat – s tím, jak se začaly používat bezhotovostní peníze – je to stále obtížnější a tím i pro centrální banky kontrolovat peněžní zásobu. Z definičního hlediska si proto centrální banky přišly s pojmy „měnový agregát.“ Další související obtíž je s deregulací bankovního sektoru, který možnost „tvořit“ peníze de facto dal ne jen komerčním bankám, ale i dalším finančním institucím.
Je potřeba odlišovat emisi hotovostních peněz – centrální banky (první byla Bank of England) přejaly roli pokladny panovníka a získaly monopol na ražbu mincí a později tisk peněz/státovek. U bezhotovostních peněz je situace složitější, souvisí s rozvojem komerčního bankovnictví a s bezhotovostními penězi – viz nahoře. V tomto ohledu jde o peníze tvořené dluhem.
Na inflaci existují různé názory, ale ten monetaristický – o kterém tady hovoříte Vy – jasně říká, že „inflace je vždy a všude peněžním jevem.“ Tedy, že za inflací stojí příliš velké množství peněz v oběhu, přičemž se ovšem nejedná jen o hotovostní peníze.
Určitým přelomem v bankovnictví byl vznik Bank of England – první centrální banky, a poté i Federal reserve act z roku 1913. Řadu informací k tomu můžete najít např. na www.globalresearch.ca – tématu se věnuje např. S. Lendman
Předpokládám, že hovoříte o systému peněžního multiplikátoru u bezhotovostních peněz. V dnešní době jsou bohužel pojmy dluh a peníze těžko odlišitelné. Vůbec s penězi je to těžké, je obtížné je definovat – s tím, jak se začaly používat bezhotovostní peníze – je to stále obtížnější a tím i pro centrální banky kontrolovat peněžní zásobu. Z definičního hlediska si proto centrální banky přišly s pojmy „měnový agregát.“ Další související obtíž je s deregulací bankovního sektoru, který možnost „tvořit“ peníze de facto dal ne jen komerčním bankám, ale i dalším finančním institucím.
Je potřeba odlišovat emisi hotovostních peněz – centrální banky (první byla Bank of England) přejaly roli pokladny panovníka a získaly monopol na ražbu mincí a později tisk peněz/státovek. U bezhotovostních peněz je situace složitější, souvisí s rozvojem komerčního bankovnictví a s bezhotovostními penězi – viz nahoře. V tomto ohledu jde o peníze tvořené dluhem.
Na inflaci existují různé názory, ale ten monetaristický – o kterém tady hovoříte Vy – jasně říká, že „inflace je vždy a všude peněžním jevem.“ Tedy, že za inflací stojí příliš velké množství peněz v oběhu, přičemž se ovšem nejedná jen o hotovostní peníze.
Určitým přelomem v bankovnictví byl vznik Bank of England – první centrální banky, a poté i Federal reserve act z roku 1913. Řadu informací k tomu můžete najít např. na www.globalresearch.ca – tématu se věnuje např. S. Lendman
OTÁZKA | jan průcha
myslýte sy že bude česku radar kdy bude zas někde náká akce ne základnám.
myslýte sy že bude česku radar kdy bude zas někde náká akce ne základnám.
ODPOVĚD | 23:30
Doufám, že radar nebude a co se týče akcí – to je spíš otázka na Honzu Májíčka nebo Janu Glivickou.
Doufám, že radar nebude a co se týče akcí – to je spíš otázka na Honzu Májíčka nebo Janu Glivickou.
OTÁZKA | Jan Brukner
Zdravím,
mockrát děkuji za Váš čas a odvahu se s námi podělit o Vaše názory na věc. Jako nevzdělaný laik v oblasti ekonomie a politologie, mám na Vás několik otázek.
1./ Zájimalo by mne, co si myslíte o nepředvídatelnosti nástupu
"Velké ekonomické krize 21.st". Byla nepředvídatelná či jen bagatelizovaná? Není to jen mediální efekt, že se objevila, jak nějaké nečekané zjevení? Pokud se na to podíváte z ekonomického pohledu, bylo možné sledovat nějaký vývojový gradient, který vše předznamenával ? Od kdy ?
2./ jak vnímáte kontinuitu (pokud tam nějaká je?:) a návaznost událostí s nástupem krize?
- 11. září
- počátek válečného tažení USA
- zvyšování hegemonie ve světě
- a konečně globální podpora celosvětového protiraketového štítu USA a s ním i radaru v Česku a raket v Polsku či v dalších státech Asie apod.?
vím, že je to vcelku obsáhlé, ale stačí aspoň naznačit, jak to vidíte.
Jinak přeji, ať se Vám ve všem daří.
děkuji.
s úctou
Jan Brukner
Zdravím,
mockrát děkuji za Váš čas a odvahu se s námi podělit o Vaše názory na věc. Jako nevzdělaný laik v oblasti ekonomie a politologie, mám na Vás několik otázek.
1./ Zájimalo by mne, co si myslíte o nepředvídatelnosti nástupu
"Velké ekonomické krize 21.st". Byla nepředvídatelná či jen bagatelizovaná? Není to jen mediální efekt, že se objevila, jak nějaké nečekané zjevení? Pokud se na to podíváte z ekonomického pohledu, bylo možné sledovat nějaký vývojový gradient, který vše předznamenával ? Od kdy ?
2./ jak vnímáte kontinuitu (pokud tam nějaká je?:) a návaznost událostí s nástupem krize?
- 11. září
- počátek válečného tažení USA
- zvyšování hegemonie ve světě
- a konečně globální podpora celosvětového protiraketového štítu USA a s ním i radaru v Česku a raket v Polsku či v dalších státech Asie apod.?
vím, že je to vcelku obsáhlé, ale stačí aspoň naznačit, jak to vidíte.
Jinak přeji, ať se Vám ve všem daří.
děkuji.
s úctou
Jan Brukner
ODPOVĚD | 23:34
Ad 1./
Krize rozhodně nebyla nepředvídatelná. Krize tohoto typu se objevují minimálně od 80. let. V kostce jde o to, že finanční sféra od této doby dominuje nad reálnou ekonomikou a existuje zde tendence k tzv. bublinám – tj. k nereálnému nadhodnocení určitých aktiv (nemovitostí např.), která je „vnímáno“ a mediálně nafouknuto jako skutečné a hlavně dlouhodobé (ceny už navždy budou jenom růst). Tyto bubliny různého typu (dot. Com bubliny aj.) „překryjí“ stagnační tendence v reálné ekonomice, ale ty se nakonec projeví. Obecně je třeba si dávat pozor, pokud cena nějakého aktiva prudce roste, aniž by za tím byly fundamentální důvody. Často je růst dán jen přílivem obrovských finančních prostředků do určitého trhu – viz minulý rok také ropný trh.
Ad 2./
Nejsem si jistá, že hegemonie USA se zvyšuje, i když se o to možná snažily/snaží, tak opak je pravdou. Stejně tak bych v případě protiraketového štítu nehovořila o globální podpoře. Většina levicových ekonomů se domnívá, že kapitalismus jako systém má v sobě zabudovanou tendenci ke stagnaci (otázka akumulace kapitálu) – tj. ekonomický růst je v tomto kontextu spíše anomálie než pravidlo. Vojenské výdaje souvisejí s tzv. militarizovaným keynesiánismem, jedná se vlastně o typ vládních výdajů, které mohou ekonomiku povzbudit, obzvláště, pokud je zde přesah do civilní výroby nebo pokud je možno zaznamenat „zisky“ z válečných tažení – což v případě USA v současné době tvrdit nelze.
Ad 1./
Krize rozhodně nebyla nepředvídatelná. Krize tohoto typu se objevují minimálně od 80. let. V kostce jde o to, že finanční sféra od této doby dominuje nad reálnou ekonomikou a existuje zde tendence k tzv. bublinám – tj. k nereálnému nadhodnocení určitých aktiv (nemovitostí např.), která je „vnímáno“ a mediálně nafouknuto jako skutečné a hlavně dlouhodobé (ceny už navždy budou jenom růst). Tyto bubliny různého typu (dot. Com bubliny aj.) „překryjí“ stagnační tendence v reálné ekonomice, ale ty se nakonec projeví. Obecně je třeba si dávat pozor, pokud cena nějakého aktiva prudce roste, aniž by za tím byly fundamentální důvody. Často je růst dán jen přílivem obrovských finančních prostředků do určitého trhu – viz minulý rok také ropný trh.
Ad 2./
Nejsem si jistá, že hegemonie USA se zvyšuje, i když se o to možná snažily/snaží, tak opak je pravdou. Stejně tak bych v případě protiraketového štítu nehovořila o globální podpoře. Většina levicových ekonomů se domnívá, že kapitalismus jako systém má v sobě zabudovanou tendenci ke stagnaci (otázka akumulace kapitálu) – tj. ekonomický růst je v tomto kontextu spíše anomálie než pravidlo. Vojenské výdaje souvisejí s tzv. militarizovaným keynesiánismem, jedná se vlastně o typ vládních výdajů, které mohou ekonomiku povzbudit, obzvláště, pokud je zde přesah do civilní výroby nebo pokud je možno zaznamenat „zisky“ z válečných tažení – což v případě USA v současné době tvrdit nelze.
OTÁZKA | Bucharin
Dobrý den, zaujaly mě vaše články věnované problematice daní a ekonomiky obecně, ať už byly otisklé na Britských listech nebo v Marathonu. Proto bych se vás coby expertku na danou oblast zeptal:
1) Jaké by podle vás byly optimální daňové sazby pro Českou republiku (u DPFO i DPPO)?
2) Naše země už má více než rok a půl zkušenosti s rovnou daní. Měla podle vás nějaký pozitivní efekt? Podařilo se, jak pravice avizovala, zvýšit výběr daní nebo snížit úprk do daňových rájů?
3) Jaký tedy byl vloni vlastně skutečný deficit SR - 19 miliard, jak se chlubil Kalousek, to i podle několika jeho vyjádření nebylo, když dosti netransparentně započetl rezervní fondy mezi příjmy.
4) Která politická strana má podle vás ten nejlepší ekonomický program?
Dobrý den, zaujaly mě vaše články věnované problematice daní a ekonomiky obecně, ať už byly otisklé na Britských listech nebo v Marathonu. Proto bych se vás coby expertku na danou oblast zeptal:
1) Jaké by podle vás byly optimální daňové sazby pro Českou republiku (u DPFO i DPPO)?
2) Naše země už má více než rok a půl zkušenosti s rovnou daní. Měla podle vás nějaký pozitivní efekt? Podařilo se, jak pravice avizovala, zvýšit výběr daní nebo snížit úprk do daňových rájů?
3) Jaký tedy byl vloni vlastně skutečný deficit SR - 19 miliard, jak se chlubil Kalousek, to i podle několika jeho vyjádření nebylo, když dosti netransparentně započetl rezervní fondy mezi příjmy.
4) Která politická strana má podle vás ten nejlepší ekonomický program?
ODPOVĚD | 23:39
1) Tohle je velice komplikovaná otázka. V první řadě je důležité, aby občané pochopili – protože o tomto si myslím, že by měli rozhodovat občané ve volbách, koneckonců co je důležitějšího než daně? :-) - propojenost mezi výdaji a příjmy státního rozpočtu. To je v ČR velký problém. V případě právnických osob považuji současnou sazbu za příliš nízkou. Je pravda, že snižování je téměř globální jev a souvisí s růstem moci nadnárodních firem a daňových rájů jakožto nekalé konkurence pro „normální“ stát. Zde má bohužel tak malá země jako ČR omezený manévrovací prostor, bylo by dobré v rámci EU obnovit diskusi o minimální výši daně z příjmů právnických osob, aby se alespoň v rámci EU omezil daňový dumping. V případě daní z příjmů fyzických osob bych se rozhodně navrátila k daňové progresi, která má makroekonomicky vzato silné stabilizační účinky (není to tedy otázka závisti, jak se nám snaží namluvit pan Kalousek a spol.). Odstranila bych tzv. rovnou daň – ten celý koncept placení daně z daně je neskutečný, já neznám zemi, kde by byl v této podobě aplikován.
2) Částečně už jsem odpověděla v té první otázce. Víte, ta vazba, jak pravice ráda tvrdí, že když se sníží daně, tak se zvýší jejich výběr, odpovídá teorii tzv. Lafferovy křivky, kterou v praxi nelze úspěšně prokázat. A nezapomínejme, že byly zvýšeny nepřímé daně – velice významným krokem bylo zvýšení základní sazby DPH z 5 na 9%.
3) U vykazovaní deficitů příp. přebytků hraje velkou roli metodika, která může být ovlivněna např. vykazováním rezervních fondů. Právě to se stalo v roce 2008. Schodek státního rozpočtu ve skutečnosti přesáhl 80 mld. Kč.
4) Nebudu v předvolebním období propagovat nějakou politickou stranu, ale upřímně říkám, že jako ekonom mám hodně problém si vybrat. Nevidím tu stranu, která by doopravdy chápala strukturu české ekonomiky a její slabé stránky (viz také další otázky).
1) Tohle je velice komplikovaná otázka. V první řadě je důležité, aby občané pochopili – protože o tomto si myslím, že by měli rozhodovat občané ve volbách, koneckonců co je důležitějšího než daně? :-) - propojenost mezi výdaji a příjmy státního rozpočtu. To je v ČR velký problém. V případě právnických osob považuji současnou sazbu za příliš nízkou. Je pravda, že snižování je téměř globální jev a souvisí s růstem moci nadnárodních firem a daňových rájů jakožto nekalé konkurence pro „normální“ stát. Zde má bohužel tak malá země jako ČR omezený manévrovací prostor, bylo by dobré v rámci EU obnovit diskusi o minimální výši daně z příjmů právnických osob, aby se alespoň v rámci EU omezil daňový dumping. V případě daní z příjmů fyzických osob bych se rozhodně navrátila k daňové progresi, která má makroekonomicky vzato silné stabilizační účinky (není to tedy otázka závisti, jak se nám snaží namluvit pan Kalousek a spol.). Odstranila bych tzv. rovnou daň – ten celý koncept placení daně z daně je neskutečný, já neznám zemi, kde by byl v této podobě aplikován.
2) Částečně už jsem odpověděla v té první otázce. Víte, ta vazba, jak pravice ráda tvrdí, že když se sníží daně, tak se zvýší jejich výběr, odpovídá teorii tzv. Lafferovy křivky, kterou v praxi nelze úspěšně prokázat. A nezapomínejme, že byly zvýšeny nepřímé daně – velice významným krokem bylo zvýšení základní sazby DPH z 5 na 9%.
3) U vykazovaní deficitů příp. přebytků hraje velkou roli metodika, která může být ovlivněna např. vykazováním rezervních fondů. Právě to se stalo v roce 2008. Schodek státního rozpočtu ve skutečnosti přesáhl 80 mld. Kč.
4) Nebudu v předvolebním období propagovat nějakou politickou stranu, ale upřímně říkám, že jako ekonom mám hodně problém si vybrat. Nevidím tu stranu, která by doopravdy chápala strukturu české ekonomiky a její slabé stránky (viz také další otázky).
OTÁZKA | Karl Radek
Zdravím, jak si vysvětlujete naprosto šílený poslední volební průzkum od studentů Univerzity Palackého, podle kterého by pravice ve volbách získala drtivou většinu (113 mandátů)? Lze očekávat od českých občanů, že by to dopustili, když víme, jak je mimořádně tíží kauza radaru, tzv. regulačních poplatků, sociálních škrtů a další výplody Topolánkovy hrůzovlády?
Připusťme, že by taková ultrapravicová koalice po volbách skutečně vznikla. Jaký by to podle vás, vysokoškolsky vzdělané ekonomky, mělo dopad jak na naše hospodářství? Byla by to vláda "šetření, nezadlužování a prosperity" nebo něco úplně opačného?
A propos, jak vy coby ekonomka hodnotíte práci chemika Kalouska, podle mezinárodních bankéřů "nejlepšího ministra roku 2008"?
Zdravím, jak si vysvětlujete naprosto šílený poslední volební průzkum od studentů Univerzity Palackého, podle kterého by pravice ve volbách získala drtivou většinu (113 mandátů)? Lze očekávat od českých občanů, že by to dopustili, když víme, jak je mimořádně tíží kauza radaru, tzv. regulačních poplatků, sociálních škrtů a další výplody Topolánkovy hrůzovlády?
Připusťme, že by taková ultrapravicová koalice po volbách skutečně vznikla. Jaký by to podle vás, vysokoškolsky vzdělané ekonomky, mělo dopad jak na naše hospodářství? Byla by to vláda "šetření, nezadlužování a prosperity" nebo něco úplně opačného?
A propos, jak vy coby ekonomka hodnotíte práci chemika Kalouska, podle mezinárodních bankéřů "nejlepšího ministra roku 2008"?
ODPOVĚD | 23:41
Tak, průzkumy jsou různé, klíčové bude, aby ti nespokojení šli k volbám. Domnívám se, že čím větší účast, tím větší šance na úspěch levice. Myslím, že vyjádření nedůvěry vládě nebylo strategicky dobře načasováno, kdyby volby proběhly v řádném termínu, tak by se ČSSD nemusela starat o to, jestli těsně vyhraje či prohraje, protože by zřejmě zvítězila velkým rozdílem. Určitou roli může hrát i nespokojenost občanů s hejtmany – resp. fungování velkých koalic v krajích, problematika poplatků, které nebyly řešeny tak, jak občané očekávali…
Musím říci, že se snažím radši ani nemyslet na to, co by se s českou ekonomikou stalo, kdyby vznikla např. vláda ODS a TOP 09. Očekávala bych nejen opětovný tlak na stavbu radaru, ale také významné škrty v sociální oblasti a tendenci k privatizaci dosud veřejných služeb, především zdravotnictví a školství, což by mohlo napáchat nezvratné škody. Určitě by to nebylo bez zadlužení – stačí se podívat, jak se v současné době vyvíjí zadlužení ČR. Vynikající analýzu k tomuto vydalo ČMKOS, kde jasně dokumentují, jaký dopad na soustavu veřejných rozpočtů měla ta „slavná“ daňová reforma.
Tímto vlastně odpovídám na Vaši poslední otázku. Tu cenu dostal např. i ruský ministr financí Kudrin – což je člověk, který z ekonomického hlediska napáchal neskutečné škody. To není cena za odbornost, to je ocenění, že jste ideologicky dobře zakotven a realizujete ty „správné“ názory.
Tak, průzkumy jsou různé, klíčové bude, aby ti nespokojení šli k volbám. Domnívám se, že čím větší účast, tím větší šance na úspěch levice. Myslím, že vyjádření nedůvěry vládě nebylo strategicky dobře načasováno, kdyby volby proběhly v řádném termínu, tak by se ČSSD nemusela starat o to, jestli těsně vyhraje či prohraje, protože by zřejmě zvítězila velkým rozdílem. Určitou roli může hrát i nespokojenost občanů s hejtmany – resp. fungování velkých koalic v krajích, problematika poplatků, které nebyly řešeny tak, jak občané očekávali…
Musím říci, že se snažím radši ani nemyslet na to, co by se s českou ekonomikou stalo, kdyby vznikla např. vláda ODS a TOP 09. Očekávala bych nejen opětovný tlak na stavbu radaru, ale také významné škrty v sociální oblasti a tendenci k privatizaci dosud veřejných služeb, především zdravotnictví a školství, což by mohlo napáchat nezvratné škody. Určitě by to nebylo bez zadlužení – stačí se podívat, jak se v současné době vyvíjí zadlužení ČR. Vynikající analýzu k tomuto vydalo ČMKOS, kde jasně dokumentují, jaký dopad na soustavu veřejných rozpočtů měla ta „slavná“ daňová reforma.
Tímto vlastně odpovídám na Vaši poslední otázku. Tu cenu dostal např. i ruský ministr financí Kudrin – což je člověk, který z ekonomického hlediska napáchal neskutečné škody. To není cena za odbornost, to je ocenění, že jste ideologicky dobře zakotven a realizujete ty „správné“ názory.
OTÁZKA | Jakub
Dobrý den, jeden dotaz jsem již položil, přesto bych se ještě rád doptal: Myslíte si, že nejvhodnější ekonomickou strategií pro ČR by bylo postupovat, jako v druhé pol. dvacátého stol. německá Bundesbank? Tzn. snížit naší vlastní inflaci na minimum a potom přeorientovat náš průmysl "dovnitř" místo "navenek", abychom ochránili naše exportéry před kurzovými ztrátami? Jinak řešení vidím ještě v zavedení cel a dotací na export, což ale asi není možné, dokud jsme členy EU... a také zavést daňovou progresi s velkým odstupňováním, aby se nedotkla našich menších podnikatelů, ale "odehnala" nadnárodní giganty, kteří na našem území zhodnocují euro, aby si tak vytvořili prostor pro další nezřízenou inflaci na náš úkor... chápu to správně? Je ve světle toho všeho dobrým nápadem přijmout euro v ČR?
Dobrý den, jeden dotaz jsem již položil, přesto bych se ještě rád doptal: Myslíte si, že nejvhodnější ekonomickou strategií pro ČR by bylo postupovat, jako v druhé pol. dvacátého stol. německá Bundesbank? Tzn. snížit naší vlastní inflaci na minimum a potom přeorientovat náš průmysl "dovnitř" místo "navenek", abychom ochránili naše exportéry před kurzovými ztrátami? Jinak řešení vidím ještě v zavedení cel a dotací na export, což ale asi není možné, dokud jsme členy EU... a také zavést daňovou progresi s velkým odstupňováním, aby se nedotkla našich menších podnikatelů, ale "odehnala" nadnárodní giganty, kteří na našem území zhodnocují euro, aby si tak vytvořili prostor pro další nezřízenou inflaci na náš úkor... chápu to správně? Je ve světle toho všeho dobrým nápadem přijmout euro v ČR?
ODPOVĚD | 23:44
Celkově platí, že ekonomická suverenity tak malých zemí jako je ČR je v éře globalizace bohužel značně omezena. To za prvé. ČR není Německo a tato strategie se mi nezdá úplně šťastná. Ta silná dezinflační strategie Bundesbanky byla dána tragickými německými zkušenostmi (a posléze politickými dopady) s hyperinflací ve 20. letech. Mírná inflace je pro ekonomiku zdravá a nutná. Přeorientovat se dovnitř můžeme těžko, ten průmysl by byl neefektivní – český trh je malý (jak kupní silou, tak počtem obyvatel). S přeorientací na vnitřní trh to může zkusit Čína, ale my těžko. Jsme na mezinárodním obchodě závislí. Zavádět cla a dotace nemůžete, ne jen pro to, že jste v EU, což je z definice celní unie, ale i pro to, že ČR je členem Světové obchodní organizace. Tudy cesta nepovede. Nadnárodní firmy a jejich moc sama ČR nevyřeší. Odehnat je můžete, i jednoduše tak, že zvýšíte (nebo se o to pokusíte) daň z příjmů, sociální standardy apod. Rejstřík je pestrý a některé nadnárodní firmy na to mohou reagovat (už reagují) odchodem. Tu vazbu mezi eurem a inflací bych takto neviděla. Nápad přijmout euro se mi nejeví jako dobrý, v této době už vůbec ne. Důvodů je celá řada, ten hlavní je pro mne pokračující konvergence české ekonomiky a značné rozdíly mezi ekonomickou, cenovou a mzdovou úrovní. Předčasné a nevhodně stanovené zafixování eura by vedlo k růstu inflace.
Za dotaz Vám děkuji, protože tohle je naprosto zásadní – a v ČR se o tom moc nemluví – strategie ekonomického vývoje! Obsluhující typ ekonomiky nemůže fungovat věčně, jak se v současné době ukazuje. A tzv. vzdělanostní typ ekonomiky – k tomu se krácením už tak velmi malých příspěvků např. Akademie věd a školství jako celku těžko dostaneme.
Celkově platí, že ekonomická suverenity tak malých zemí jako je ČR je v éře globalizace bohužel značně omezena. To za prvé. ČR není Německo a tato strategie se mi nezdá úplně šťastná. Ta silná dezinflační strategie Bundesbanky byla dána tragickými německými zkušenostmi (a posléze politickými dopady) s hyperinflací ve 20. letech. Mírná inflace je pro ekonomiku zdravá a nutná. Přeorientovat se dovnitř můžeme těžko, ten průmysl by byl neefektivní – český trh je malý (jak kupní silou, tak počtem obyvatel). S přeorientací na vnitřní trh to může zkusit Čína, ale my těžko. Jsme na mezinárodním obchodě závislí. Zavádět cla a dotace nemůžete, ne jen pro to, že jste v EU, což je z definice celní unie, ale i pro to, že ČR je členem Světové obchodní organizace. Tudy cesta nepovede. Nadnárodní firmy a jejich moc sama ČR nevyřeší. Odehnat je můžete, i jednoduše tak, že zvýšíte (nebo se o to pokusíte) daň z příjmů, sociální standardy apod. Rejstřík je pestrý a některé nadnárodní firmy na to mohou reagovat (už reagují) odchodem. Tu vazbu mezi eurem a inflací bych takto neviděla. Nápad přijmout euro se mi nejeví jako dobrý, v této době už vůbec ne. Důvodů je celá řada, ten hlavní je pro mne pokračující konvergence české ekonomiky a značné rozdíly mezi ekonomickou, cenovou a mzdovou úrovní. Předčasné a nevhodně stanovené zafixování eura by vedlo k růstu inflace.
Za dotaz Vám děkuji, protože tohle je naprosto zásadní – a v ČR se o tom moc nemluví – strategie ekonomického vývoje! Obsluhující typ ekonomiky nemůže fungovat věčně, jak se v současné době ukazuje. A tzv. vzdělanostní typ ekonomiky – k tomu se krácením už tak velmi malých příspěvků např. Akademie věd a školství jako celku těžko dostaneme.
OTÁZKA | David K.
Dobrý den, je mi velice zle z toho, co se v některých oblastech tzv. "podnikání" v ČR děje.
Vy jste ekonomka, jste vysokoškolská učitelka, jste vzdělaná a aktivní žena. Chci Vám položit otázku, ale nevím, jestli budete mít chuť a kuráž na ni otevřeně a jasně odpovědět. Nevím, jak odpovíte. Neznám Vaše povahové, charakterové a morální vlastnosti.
Události nejen z historie však jasně dokládají, že když příslušně kompetentní lidé jen ZBABĚLE MLČELI nebo PŘEKRUCOVALI FAKTA, NIKDY to nevedlo k ničemu dobrému.
Prosím o Vaši odpověď:
V ČR se událo toto: Podnikatel Tomáš Chrenek a vlastník zdravotní pojišťovny Agel si zajistil většinu ve správní radě zdravotní pojišťovny HZP - Hutnická zdr.poj. Pojišťovna Agel pod vedením T.Chrenka měla v loňském listopadu dluh 100 000 000,- Kč (sto miliónů Kč). V červnu t.r. došlo ke spojení Agelu s HZP a vznikla sjednocená pojišťovna s názvem HZP = Hutnická zdr.poj. Jak lze podle Vás zajistit, aby uvedený dluh nebyl uhrazen NA ÚKOR DOBŘE HOSPODAŘÍCÍ HZP a tedy NA ÚKOR POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE ?
Dobrý den, je mi velice zle z toho, co se v některých oblastech tzv. "podnikání" v ČR děje.
Vy jste ekonomka, jste vysokoškolská učitelka, jste vzdělaná a aktivní žena. Chci Vám položit otázku, ale nevím, jestli budete mít chuť a kuráž na ni otevřeně a jasně odpovědět. Nevím, jak odpovíte. Neznám Vaše povahové, charakterové a morální vlastnosti.
Události nejen z historie však jasně dokládají, že když příslušně kompetentní lidé jen ZBABĚLE MLČELI nebo PŘEKRUCOVALI FAKTA, NIKDY to nevedlo k ničemu dobrému.
Prosím o Vaši odpověď:
V ČR se událo toto: Podnikatel Tomáš Chrenek a vlastník zdravotní pojišťovny Agel si zajistil většinu ve správní radě zdravotní pojišťovny HZP - Hutnická zdr.poj. Pojišťovna Agel pod vedením T.Chrenka měla v loňském listopadu dluh 100 000 000,- Kč (sto miliónů Kč). V červnu t.r. došlo ke spojení Agelu s HZP a vznikla sjednocená pojišťovna s názvem HZP = Hutnická zdr.poj. Jak lze podle Vás zajistit, aby uvedený dluh nebyl uhrazen NA ÚKOR DOBŘE HOSPODAŘÍCÍ HZP a tedy NA ÚKOR POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE ?
ODPOVĚD | 23:45
Doufám, že nebudete pochybovat o mém charakteru, ale na rovinu říkám – nevím. V normální zemi by do takovéto situace zasáhlo Ministerstvo zdravotnictví, resp. by sloučení vůbec nemělo povolit.
Obecně mě hodně znepokojuje propojování nemocnic a pojišťoven a snaha si ustanovit v určitém regionu dominantní postavení – aniž by to Ministerstvu zdravotnictví vadilo, v širším kontextu pak neutuchávající snahy o privatizaci zdravotních systémů a la USA.
Doufám, že nebudete pochybovat o mém charakteru, ale na rovinu říkám – nevím. V normální zemi by do takovéto situace zasáhlo Ministerstvo zdravotnictví, resp. by sloučení vůbec nemělo povolit.
Obecně mě hodně znepokojuje propojování nemocnic a pojišťoven a snaha si ustanovit v určitém regionu dominantní postavení – aniž by to Ministerstvu zdravotnictví vadilo, v širším kontextu pak neutuchávající snahy o privatizaci zdravotních systémů a la USA.
OTÁZKA | ja n průcha
jak přesvěčit ameryku aby tady nebyl radar.
jak přesvěčit ameryku aby tady nebyl radar.
ODPOVĚD | 23:47
V první řadě by si občané ČR měli zvolit takovou reprezentaci, která bude jasně deklarovat, že je proti radaru v ČR. Pokud je takovýto postoj pevný (jako např. v Ekvádoru), pak navzdory lobbystickým tlakům a politikům, kteří mají na radaru „životní“ zájem a hrozí, že budou zase zpívat, by ta šance byla malá. Za velice smutné bych považovala slabý postoj vlády, který by mohl vést k tomu (jak už tomu koneckonců bylo), že se o radaru u nás dohadovaly USA a Rusko.
V první řadě by si občané ČR měli zvolit takovou reprezentaci, která bude jasně deklarovat, že je proti radaru v ČR. Pokud je takovýto postoj pevný (jako např. v Ekvádoru), pak navzdory lobbystickým tlakům a politikům, kteří mají na radaru „životní“ zájem a hrozí, že budou zase zpívat, by ta šance byla malá. Za velice smutné bych považovala slabý postoj vlády, který by mohl vést k tomu (jak už tomu koneckonců bylo), že se o radaru u nás dohadovaly USA a Rusko.
OTÁZKA | Vladislav Černík
Jaký máte názor na současnou svět. ekonomickou krizi
a její vztah k vojensko-průmyslového komplexu?
Jaký máte názor na současnou svět. ekonomickou krizi
a její vztah k vojensko-průmyslového komplexu?
ODPOVĚD | 23:48
Už jsem odpovídala v předchozích dotazech. Je možné – varoval před tím např. V. Putin – že „některé“ země budou mít tendenci k eskalaci vojenských výdajů jakožto podpoře domácí ekonomiky. Je to vulgární překroucení keynesiánských myšlenek, ale bohužel v historii těch příkladů (byly to spíše výdaje na II. Světovou válku, co vytáhlo USA z krize než program New Deal) najdeme mnoho.
Už jsem odpovídala v předchozích dotazech. Je možné – varoval před tím např. V. Putin – že „některé“ země budou mít tendenci k eskalaci vojenských výdajů jakožto podpoře domácí ekonomiky. Je to vulgární překroucení keynesiánských myšlenek, ale bohužel v historii těch příkladů (byly to spíše výdaje na II. Světovou válku, co vytáhlo USA z krize než program New Deal) najdeme mnoho.
OTÁZKA | Karel Dolejší
Dobrý den. Považujete za reálné nějaké významnější finanční zapojení USA do zajištění eneregetické bezpečnosti EU, pokud by v důsledku výstavby radaru došlo k problémům v zásobování energetickými surovinami z Ruské federace? Přinejmenším lidé kolem polského prezidenta na to zjevně spoléhají... Děkuji.
Dobrý den. Považujete za reálné nějaké významnější finanční zapojení USA do zajištění eneregetické bezpečnosti EU, pokud by v důsledku výstavby radaru došlo k problémům v zásobování energetickými surovinami z Ruské federace? Přinejmenším lidé kolem polského prezidenta na to zjevně spoléhají... Děkuji.
ODPOVĚD | 23:50
Těžko říci, jestli by v souvislosti s radarem došlo k problémům zásobování. Rusko své závazky dodržovalo, problém tady vidím na Ukrajině a jejich ekonomických a vnitropolitických problémech. Je pravda, že i Rusko se rozhodlo diverzifikovat své produktovody a stále více se orientuje na východ – především na perspektivní čínský trh, což by pro EU do budoucna představovalo problém. Nedomnívám se ale, že by se do evropského projektu finančně významně zapojily USA – samy mají koneckonců zájem o kaspickou oblast a tam se naopak mohou stát EU konkurentem (a také Čína). Polsko, tuším, chtělo prosadit Evropskou smlouvu na zřízení energetické bezpečnosti dle principu NATO, tato idea ale nezískala v rámci EU podporu. Polsko možná doufá v americkou finanční (a nejen politickou) podporu projektu Nabucco, v tomto kontextu je možné zmínit americké snahy o budování základen ve střední Asii, což může být vnímáno jako specifický „finanční“ příspěvek.
Těžko říci, jestli by v souvislosti s radarem došlo k problémům zásobování. Rusko své závazky dodržovalo, problém tady vidím na Ukrajině a jejich ekonomických a vnitropolitických problémech. Je pravda, že i Rusko se rozhodlo diverzifikovat své produktovody a stále více se orientuje na východ – především na perspektivní čínský trh, což by pro EU do budoucna představovalo problém. Nedomnívám se ale, že by se do evropského projektu finančně významně zapojily USA – samy mají koneckonců zájem o kaspickou oblast a tam se naopak mohou stát EU konkurentem (a také Čína). Polsko, tuším, chtělo prosadit Evropskou smlouvu na zřízení energetické bezpečnosti dle principu NATO, tato idea ale nezískala v rámci EU podporu. Polsko možná doufá v americkou finanční (a nejen politickou) podporu projektu Nabucco, v tomto kontextu je možné zmínit americké snahy o budování základen ve střední Asii, což může být vnímáno jako specifický „finanční“ příspěvek.
OTÁZKA | Daniel Vesely
Ahoj, chtěl bych se zeptat, jak hodnotíš "socialismus 21. století", jeho moznou realizaci, vývoj, benefity, úskalí... ve Venezuele? Je možné, aby se stal ekonomickým modelem i v jiných zemích, a to nejen v rámci Latinské Ameriky. Díky..
Ahoj, chtěl bych se zeptat, jak hodnotíš "socialismus 21. století", jeho moznou realizaci, vývoj, benefity, úskalí... ve Venezuele? Je možné, aby se stal ekonomickým modelem i v jiných zemích, a to nejen v rámci Latinské Ameriky. Díky..
ODPOVĚD | 23:56
Tohle je opravdu obšírný dotaz. Venezuela je země, o kterou se velice a už relativně dlouho zajímám.
Realizace projektu socialismu 21. století, někdy se používá pojem bolívarská revoluce, ukazuje své přednosti v sociální oblasti – jednoznačný pokles chudoby ve Venezuele, zlepšení všech sociálních ukazatelů od vymýcení negramotnosti, výživy dětí po zdravotnický systém. Kapitolou sama o sobě je decentralizace moci, obrovský nárůst komunitních výborů, to čemu se v angličtině říká grass-root democracy. Zrovnoprávnění původních obyvatel, doslova emancipační proces, odpoutání se od amerického vlivu, integrace v rámci Jižní Ameriky – ALBA, UNASUR – to jsou ohromné úspěchy.
Bolívarská revoluce je dynamický proces, dnes už málokdo ví, že když Hugo Chavez nastupoval (ve svém prvním funkčním období), byl takový hodně umírněný sociální demokrat a pod tlakem okolností a také puče z roku 2002 svou rétoriku i politiku radikalizoval. Sám později přiznal, že se domníval, že kapitalismus „zkrotí“ (něco jako kapitalismus s lidskou tváří) a později zjistil, že to není možné, že jedinou variantou je socialismus. Hovoří o socialismu 21. století právě proto, že ho chce odlišit od toho, co bylo v Sovětském svazu.
Samozřejmě je na této cestě řada úskalí – elita se svých pozic nehodlá vzdát, to je dobře vidět na mediální situaci ve Venezuele, naprosto zřetelné to bylo právě při puči v roce 2002. Určité úskalí je, že Venezuela stále musí spoléhat na zdroje především z ropy. I když diverzifikace ekonomiky pokračuje a roste i potravinová soběstačnost, přeci jen změnit strukturu ekonomiky, to nejde tak rychle. I tak se ale domnívám, že Venezuela v tom pokročila dál než např. Rusko.
Venezuela už je modelem – pro řadu zemí Střední a Jižní Ameriky. Víme, co se stalo, když o podobných krocích jako ve Venezuele, začal uvažovat honduraský prezident Zelaya. Potěšilo mě, když představitelé die Linke (německá Levice) na svém sjezdu hovořili, že pro levicovou inspiraci je třeba se dívat na Jižní Ameriku.
Tohle je opravdu obšírný dotaz. Venezuela je země, o kterou se velice a už relativně dlouho zajímám.
Realizace projektu socialismu 21. století, někdy se používá pojem bolívarská revoluce, ukazuje své přednosti v sociální oblasti – jednoznačný pokles chudoby ve Venezuele, zlepšení všech sociálních ukazatelů od vymýcení negramotnosti, výživy dětí po zdravotnický systém. Kapitolou sama o sobě je decentralizace moci, obrovský nárůst komunitních výborů, to čemu se v angličtině říká grass-root democracy. Zrovnoprávnění původních obyvatel, doslova emancipační proces, odpoutání se od amerického vlivu, integrace v rámci Jižní Ameriky – ALBA, UNASUR – to jsou ohromné úspěchy.
Bolívarská revoluce je dynamický proces, dnes už málokdo ví, že když Hugo Chavez nastupoval (ve svém prvním funkčním období), byl takový hodně umírněný sociální demokrat a pod tlakem okolností a také puče z roku 2002 svou rétoriku i politiku radikalizoval. Sám později přiznal, že se domníval, že kapitalismus „zkrotí“ (něco jako kapitalismus s lidskou tváří) a později zjistil, že to není možné, že jedinou variantou je socialismus. Hovoří o socialismu 21. století právě proto, že ho chce odlišit od toho, co bylo v Sovětském svazu.
Samozřejmě je na této cestě řada úskalí – elita se svých pozic nehodlá vzdát, to je dobře vidět na mediální situaci ve Venezuele, naprosto zřetelné to bylo právě při puči v roce 2002. Určité úskalí je, že Venezuela stále musí spoléhat na zdroje především z ropy. I když diverzifikace ekonomiky pokračuje a roste i potravinová soběstačnost, přeci jen změnit strukturu ekonomiky, to nejde tak rychle. I tak se ale domnívám, že Venezuela v tom pokročila dál než např. Rusko.
Venezuela už je modelem – pro řadu zemí Střední a Jižní Ameriky. Víme, co se stalo, když o podobných krocích jako ve Venezuele, začal uvažovat honduraský prezident Zelaya. Potěšilo mě, když představitelé die Linke (německá Levice) na svém sjezdu hovořili, že pro levicovou inspiraci je třeba se dívat na Jižní Ameriku.
OTÁZKA | Křesťan a demokrat v jedné osobě
Přeji Vám pěkný den. Jsem křesťanem, protože mě vážné životní těžkosti přivedly ke křesťanské víře v Boha, Ježíše Krista a Ducha Svatého. Z každodenního studia Bible - hlavně z Nového zákona čerpám inspiraci, povzbuzení, sílu, optimismus aj. pro život. Nejsem členem žádné církve, protože k církvím nemám - po osobních zkušenostech dostatečnou důvěru.
Než položím své otázky, vyjádřím se k tomu, co nyní (v současné době) považuji za potřebné a zásadně důležité:
Pokládám za velmi ZAVÁDĚJÍCÍ a ŠKODLIVÉ rozdělování politických názorů na PRAVICI a LEVICI. Toto dělení vzbuzuje VZÁJEMNĚ NEPŘÁTELSKÉ POSTOJE a NÁZORY. Nepřátelské rozladění a setrvávání v takových postojích snáze může vést k válčení slovy a následně zbraněmi.
USA je stát, jehož politici mívají pocit, že oni jsou těmi, kteří mají řídit celou planetu, všechny lidi na Zemi atd. Ale ukázalo se toto: V loňském roce ZAČALA a DO CELÉHO SVĚTA SE ŠÍŘÍ HLUBOKÁ EKONOMICKÁ KRIZE - odkud? Ano, ze Spojených států amerických, z USA !!!
V roce 2003 USA NAPADLY VOJENSKY Irák ! Proč? Z velké části šlo o POMSTU za útok na WTC v New Yorku v r. 2001. Následkem útoku na WTC zemřelo cca 3 000 Američanů. V důsledku válčení v Iráku zemřely cca 4 000 Američanů ! Z počátečních 3 000 mrtvých celkový počet mrtvých v důsledku invaze stoupl na cca 7 000 !!!
Když v ČR v roce 2006 zvítězila v parlamentních volbách ODS, okamžitě PŘIŠLA z USA dost direktivní ŽÁDOST O POSTAVENÍ AMERICKÉHO VOJENSKÉHO a vysoce účinného a zdraví a životy NIČÍCÍHO PULSNÍHO RADARU na území ČR !
ŽÁDNÁ VLÁDA USA by NEPŘIPUSTILA POSTAVENÍ CIZÍ VOJENSKÉ ZÁKLADNY na SVÉM ÚZEMÍ !
Vláda G.W.Bushe a další s touto vládou spříznění lidé z vojensko-průmyslového odvětví chtějí další a další americké vojenské základny ve světě. Proč ? Jednak na tom zbrojaři a jejich kamarádi vydělávají spoustu miliard dolarů a také jim "chutná" moc.
VŠICHNI LIDÉ - nejenom politici - jsou obdařeni různými KLADY, ale také mají své NEDOSTATKY. To, jaký JE a BUDE CHARAKTER a MORÁLKA lidí, vždy závisí : 1/ na rodině , 2/ na celospolečnské situaci v zemi ( diktatura,demokracie), 3/ na CHARAKTERU a MORÁLCE VRCHOLNÝCH POLITIKů, 4/ na ekonomické situaci ve státě - NEZAMĚSTNANOST a následná CHUDOBA a BÍDA.
PREZIDENT a PREMIÉR - jsou pro občany státu v různých hlediscích vzorem, který v různé míře napodobují a následují. Proto si přeji, abychom v čele státu měli ČESTNÉ, OPRAVDOVÉ, ROZUMNÉ, MOUDRÉ, SCHOPNÉ, MÍRUMILOVNÉ a PŘÁTELSKÉ KŘESŤANY, kteří mají na srdci DOBRO PRO VŠECHNY a kteří nechtějí v zemi ŽÁDNOU CIZÍ VOJENSKOU ZÁKLADNU.
Prosím o Vaše odpovědi:
1/ Zúčastnila jste se nějakých aktivit proti umístění amerického radaru v ČR ? Pokud ano - kterých ? Pokud ne, proč ?
2/ Jakého člověka a proč si v životě nejvíc vážíte ?
3/ Znáte nějakého křesťana/křesťanku, kterých si za něco vážíte ? Pokud ano, za co konkrétně si jich vážíte ?
4/ Znáte nějakého Roma nebo Romku, kterých si vážíte ? Pokud ano, za co konkrétně ?
5/ Myslíte si, že pouze v rodině by se děti měly učit, co znamená slušné, zodpovědné, mravní a čestné chování a jednání ?
Děkuji Vám za odpovědi a přeji Vám do života všestranné Boží požehnání.
Přeji Vám pěkný den. Jsem křesťanem, protože mě vážné životní těžkosti přivedly ke křesťanské víře v Boha, Ježíše Krista a Ducha Svatého. Z každodenního studia Bible - hlavně z Nového zákona čerpám inspiraci, povzbuzení, sílu, optimismus aj. pro život. Nejsem členem žádné církve, protože k církvím nemám - po osobních zkušenostech dostatečnou důvěru.
Než položím své otázky, vyjádřím se k tomu, co nyní (v současné době) považuji za potřebné a zásadně důležité:
Pokládám za velmi ZAVÁDĚJÍCÍ a ŠKODLIVÉ rozdělování politických názorů na PRAVICI a LEVICI. Toto dělení vzbuzuje VZÁJEMNĚ NEPŘÁTELSKÉ POSTOJE a NÁZORY. Nepřátelské rozladění a setrvávání v takových postojích snáze může vést k válčení slovy a následně zbraněmi.
USA je stát, jehož politici mívají pocit, že oni jsou těmi, kteří mají řídit celou planetu, všechny lidi na Zemi atd. Ale ukázalo se toto: V loňském roce ZAČALA a DO CELÉHO SVĚTA SE ŠÍŘÍ HLUBOKÁ EKONOMICKÁ KRIZE - odkud? Ano, ze Spojených států amerických, z USA !!!
V roce 2003 USA NAPADLY VOJENSKY Irák ! Proč? Z velké části šlo o POMSTU za útok na WTC v New Yorku v r. 2001. Následkem útoku na WTC zemřelo cca 3 000 Američanů. V důsledku válčení v Iráku zemřely cca 4 000 Američanů ! Z počátečních 3 000 mrtvých celkový počet mrtvých v důsledku invaze stoupl na cca 7 000 !!!
Když v ČR v roce 2006 zvítězila v parlamentních volbách ODS, okamžitě PŘIŠLA z USA dost direktivní ŽÁDOST O POSTAVENÍ AMERICKÉHO VOJENSKÉHO a vysoce účinného a zdraví a životy NIČÍCÍHO PULSNÍHO RADARU na území ČR !
ŽÁDNÁ VLÁDA USA by NEPŘIPUSTILA POSTAVENÍ CIZÍ VOJENSKÉ ZÁKLADNY na SVÉM ÚZEMÍ !
Vláda G.W.Bushe a další s touto vládou spříznění lidé z vojensko-průmyslového odvětví chtějí další a další americké vojenské základny ve světě. Proč ? Jednak na tom zbrojaři a jejich kamarádi vydělávají spoustu miliard dolarů a také jim "chutná" moc.
VŠICHNI LIDÉ - nejenom politici - jsou obdařeni různými KLADY, ale také mají své NEDOSTATKY. To, jaký JE a BUDE CHARAKTER a MORÁLKA lidí, vždy závisí : 1/ na rodině , 2/ na celospolečnské situaci v zemi ( diktatura,demokracie), 3/ na CHARAKTERU a MORÁLCE VRCHOLNÝCH POLITIKů, 4/ na ekonomické situaci ve státě - NEZAMĚSTNANOST a následná CHUDOBA a BÍDA.
PREZIDENT a PREMIÉR - jsou pro občany státu v různých hlediscích vzorem, který v různé míře napodobují a následují. Proto si přeji, abychom v čele státu měli ČESTNÉ, OPRAVDOVÉ, ROZUMNÉ, MOUDRÉ, SCHOPNÉ, MÍRUMILOVNÉ a PŘÁTELSKÉ KŘESŤANY, kteří mají na srdci DOBRO PRO VŠECHNY a kteří nechtějí v zemi ŽÁDNOU CIZÍ VOJENSKOU ZÁKLADNU.
Prosím o Vaše odpovědi:
1/ Zúčastnila jste se nějakých aktivit proti umístění amerického radaru v ČR ? Pokud ano - kterých ? Pokud ne, proč ?
2/ Jakého člověka a proč si v životě nejvíc vážíte ?
3/ Znáte nějakého křesťana/křesťanku, kterých si za něco vážíte ? Pokud ano, za co konkrétně si jich vážíte ?
4/ Znáte nějakého Roma nebo Romku, kterých si vážíte ? Pokud ano, za co konkrétně ?
5/ Myslíte si, že pouze v rodině by se děti měly učit, co znamená slušné, zodpovědné, mravní a čestné chování a jednání ?
Děkuji Vám za odpovědi a přeji Vám do života všestranné Boží požehnání.
ODPOVĚD | 0:01
1) Ano, zúčastnila jsem se mnoha pochodů a demonstrací. Jednou jsem nesla i transparent „Nejsme ovčané“ a to z Václaváku až na Hradčany. Považuji to za výkon svého života, neb transparent byl skoro těžší než já. J V paměti mi utkvěla demonstrace 17. listopadu, kdy jsme byli obklopeni Kocábem, Kateřinou Jacques a jinými, co na nás pořvávali, ať se vrátíme do Ruska. Nezapomenutelný byl pochod ke Kongresovému centru, když byl v Praze americký prezident Obama, to bylo více těžkooděnců na trase než nás demonstrantů a uzavřeli nás tak, že mi nebylo úplně lehce. Na některých akcích jsem byla i s rodiči.
2) Rodičů – za to, jak mě vychovali – k pravdě, k politické aktivitě.
3) Je jich mnoho. Obecně si lidí vážím za jejich morální postoje, boj proti nespravedlnosti, nepodléhání kultu peněz (ač jsem ekonom), vážím si osobností, jejichž myšlenky přetrvají věky, přátel a známých, díky nimž jsem se mohla posunout dál. Napadají mě (velice selektivně) např. Ježíš, Jan Hus, Jan Žižka, Karel Čapek, T. G. Masaryk, Z. Mahler, Jan Keller, Václav Bělohradský, J. M. Keynes, lady Diana a mnoho mnoho jiných. Podotýkám ovšem, že si nevážím pouze křesťanů.
4) Např. zpěvák V. Horváth, který by pro mnoho Romů mohl být vzorem pro své chování a ctižádost.
5) Děti vyrůstají a vzdělávají se i v jiných prostředích než je rodina, velký vliv určitě mají média i škola. V případě většiny médií – především televize – to nejspíš moc pozitivní vliv nebude.
Děkuji Všem za zajímavé dotazy.
1) Ano, zúčastnila jsem se mnoha pochodů a demonstrací. Jednou jsem nesla i transparent „Nejsme ovčané“ a to z Václaváku až na Hradčany. Považuji to za výkon svého života, neb transparent byl skoro těžší než já. J V paměti mi utkvěla demonstrace 17. listopadu, kdy jsme byli obklopeni Kocábem, Kateřinou Jacques a jinými, co na nás pořvávali, ať se vrátíme do Ruska. Nezapomenutelný byl pochod ke Kongresovému centru, když byl v Praze americký prezident Obama, to bylo více těžkooděnců na trase než nás demonstrantů a uzavřeli nás tak, že mi nebylo úplně lehce. Na některých akcích jsem byla i s rodiči.
2) Rodičů – za to, jak mě vychovali – k pravdě, k politické aktivitě.
3) Je jich mnoho. Obecně si lidí vážím za jejich morální postoje, boj proti nespravedlnosti, nepodléhání kultu peněz (ač jsem ekonom), vážím si osobností, jejichž myšlenky přetrvají věky, přátel a známých, díky nimž jsem se mohla posunout dál. Napadají mě (velice selektivně) např. Ježíš, Jan Hus, Jan Žižka, Karel Čapek, T. G. Masaryk, Z. Mahler, Jan Keller, Václav Bělohradský, J. M. Keynes, lady Diana a mnoho mnoho jiných. Podotýkám ovšem, že si nevážím pouze křesťanů.
4) Např. zpěvák V. Horváth, který by pro mnoho Romů mohl být vzorem pro své chování a ctižádost.
5) Děti vyrůstají a vzdělávají se i v jiných prostředích než je rodina, velký vliv určitě mají média i škola. V případě většiny médií – především televize – to nejspíš moc pozitivní vliv nebude.
Děkuji Všem za zajímavé dotazy.
CHAT s osobností
TV Ne základnám
