První polistopadový ministr zahraničí připomíná historii vyjednávání o radaru, které bylo úmyslně drženo v tajnosti: "Rovněž ve Washingtonu vyčkávali, jak zjistily New York Times, aby se toto téma nestalo součástí českého předvolebního boje."  

Jiří Dientsbier dále silně pochybuje o údajné hrozby z Íránu: "Stěží lze brát vážně představu, že Irán nebo Severní Korea zaútočí špičkovou vojenskou technologií na Ameriku, Evropu či české země. K tomu by se musely nejdříve stát opravdovými velmocemi. Nebo předpokládáme útok z mocného světa islámského fundamentalismu, který by se rozhodl vést „válku civilizací“ proti západnímu „Satanovi“? Možné je všechno, ale trvalo by desítky let, než by se podobný scénář mohl stát reálným." 

Americký projekt raketové obrany nepovede ke zvýšení bezpečnosti, ale k obnovení nedůvěry ve vztazích velmocí a k novým závodům ve zbrojení: "Nejpravděpodobnějším důsledkem zavádění systému ve střední Evropě by mohly být obavy v Moskvě o úmyslech jeho autorů. Nepokoušejme možnost nových závodů ve zbrojení v už dosti labilním světě."

Rakety nám navíc nijak nepomůžou proti skutečným hrozbám, které lze řešit mnohem efektivněji: "Hvězdné války“ nejsou účinné proti terorismu, který používá asymetrické guerillové prostředky včetně sebevražedných atentátníků. Mnohem menší výdaje by stačily na odstraňování příčin nenávisti, především na rozvoj v zemích, jejichž životní podmínky znemožňují důstojný život."

Dientsbier upozorňuje, že na většině amerických základen v zahraničí platí princip tzv. exteritoriality. Navíc by "Z bezpečnostních důvodů byly ze Spojených států zřejmě dodávány i potraviny a zajišťován další servis jako na Bondstilu v Kosovu, kde mají i McDonald a speciální obchodní dům."


Celý článek: Právo, 9.8.2006