O radaru USA v Brdech se toho moc nedozvíme. Nejvýš, že bude zdraví neškodný. A odpor proti němu jako by neexistoval.

Smlouvu, která umožní cizí mocnosti postavit na našem území své vojenské zařízení, konkrétně radar, dělí od podpisu jen chuť americké ministryně zahraničí zaletět si do Evropy. Ze strany české vlády je vše hotovo. A parlament, který musí smlouvu schválit? To se poddá. Přesto je stále většina obyvatel Česka proti stavbě radaru, který má být umístěn v Brdech, cirka 60 km od hlavního města Prahy. Samozřejmě nejde jen o kouli, ve které je nějaká technika. V Brdech by byla americká vojenská základna, taková, jaké jsou v Německu, Itálii nebo v Japonsku, na jejichž území zůstaly po porážce ve 2. světové válce.

Kterou válku jsme ale prohráli my, že máme hostit vítěznou mocnost? Těžko říct. V posledních desetiletích naše země prohrává bez výrazného ozbrojeného odporu (byť poté zatím vždy následoval odvážný odboj). Jak v roce 1938, tak roku 1968 (to jsme prohráli se "spojencem" Sovětským svazem, který si u nás, jak jinak, zařídil vojenské základny). Tahle data se také - spolu s otazníkem opatřeným 2008? - objevují na plakátech při demonstracích, kde lidé vyjadřují odpor vůči americké vojenské základně u nás. Při těch demonstracích, o kterých sdělovací prostředky buď úplně mlčí, nebo je shazují jako shromáždění pár kverulantů, mezi nimiž prý převládají komunisti.

Ti jsou ostatně nejvíc vidět i na těch pár záběrech, které nám z demonstrací dopřeje televize. Jinak ale většinu akcí odporu vůči základnám obklopuje velké mlčení. A také velké mlžení: Odpůrci vojenské základny USA totiž zdaleka nejsou jen komunisti. Podle zastánců radaru jsou to ovšem hlupáci, kteří si neuvědomují nutnost základny a co všechno nám přinese. Toho však není mnoho: Naše firmy mohou třeba stavět plot kolem základny. Uklízeči ale mají smůlu, "nespolehlivé" české lidi si Američané k vojenskému zařízení nepustí. A je jedno, že jsme spojenci z NATO.

Mlží se ohledně zdravotních dopadů radarového záření. Experti pověření vládou tvrdí, že nebudou žádné. Ing. Milan Hlobil, který pracoval v oboru radiolokace 40 let, ale má závažné námitky, především to, že některé aspekty působení radaru nebyly vůbec zkoumány. Televize ho ale prakticky nepustí ke slovu.

Teď se objevily výsledky průzkumu veřejného mínění agentury STEM, které tvrdí, že odpůrců radaru už je "pouhých" 52 procent (obvykle se uvádí 65 %). Přitom 67 % lidí by se prý nakonec s americkou vojenskou základnou smířilo. Ale nikde nenajdete znění otázky, na kterou lidé odpovídali.

Mohloto být třeba: "Když už tady základna bude, budete proti ní denně demonstrovat?" A odpověď Ne se interpretuje jako smířenost se základnou. Slůvko Ano na otázku "Jste pro obranu Evropy a USA proti teroristům?" se vyloží jako podpora radaru.

Proč vlastně naše vláda tak zuřivě základnu podporuje? Můžeme jen hádat. Saša Vondra, ministr pro EU, patří k nejrozhodnějším "stavitelům radaru". O jeho vazbách na americké zbrojní firmy se povídá, prokázat je ale asi nepůjde. Můžou to ovšem být jen pomluvy. Třeba má Saša Vondra jen tolik rád USA.


Zdroj: Rytmus života, č. 21/2008 (z pondělí 19. května)