Condoleezza Rice konečně přijela.

Musím Vám říct úplně otevřeně, že já nejsem rád. Nejsem rád, že válečný zločinec přijel do Prahy, nejsem rád, že s válečnými zločinci podepisují představitelé české vlády smlouvy. Navíc proti vůli většiny obyvatel této země.

Condoleezza Rice je spoluodpovědná za statisíce mrtvých Iráčanů a Afghánců. Je zodpovědná i za smrt tisíců amerických občanů. Mnoho z nich byli rezervisté nebo příslušníci Národních gard, kteří nikdy nečekali, že budou nasazeni v zemi tisíce kilometrů vzdálené.

Je příznačné, že kromě vlády nikdo ani pořádně neví, jakou smlouvu vlastně česká vláda dnes podepsala. Nevědí to ani členové parlamentu, poslanci a senátoři, kromě malého počtu zasvěcených. Ptáme se proč takové tajnůstkářství. Ptáme se, jestli tohle má být demokracie.

Třeba je to jen pokračování vládní politiky. Třeba je to tím, že česká vláda o radaru vlastně nic neví. Poslechněme si, co říká místopředseda vlády, Martin Bursík, 12. června tohoto roku:
,,V současné době stále nejsou blíže známé technické parametry amerického radaru a není uzavřena otázka počtu osob trvale přítomných ve vymezeném prostoru. Z toho důvodu není možné určit technické limity ani případné dopady na živou přírodu.“

Toto jsou slova místopředsedy vlády. Celé to slavné angažmá pana Klvani, které stálo občany ČR 20 milionů, tak stálo na nevědomosti a neznalosti faktů. Vláda nám lhala dříve a lže nám i teď.

Zastánci radaru se nám snaží namluvit, že svět se dělí na dva nesmiřitelné tábory - včera „kapitalistický a komunistický“, dnes „Západ“ a „islám“ - do nichž se musí každý stát nutně zařadit. Právě takto se dívá na svět prezident Bush a jeho administrativa. Jenže takhle svět v minulosti nevypadal a nevypadá ani dnes. Naprostá většina muslimů a Arabů, naprostá většina politických sil v islámských státech má zájem na pokojných vztazích a rovnoprávné spolupráci. Naprostá většina těchto lidí odmítá terorismus. Řeči o „islámském nebezpečí“ které se u nás šíří, a celá takzvaná válka proti terorismu, mají za cíl především vyrobit nového nepřítele, který by ospravedlnil zbrojení a snahu silných ovládat slabší. Který by ospravedlnil odbourávání demokracie v našich zemích. Který by ospravedlnil radarovou základnu v Brdech. Takovou politiku prosazuje současná česká i americká vláda. Takovou politiku nechceme.

Před několika dny, 4. července, si Američané a lidé na celém světě připomněli důležité jubileum – Den nezávislosti, výročí podepsání slavné Deklarace nezávislosti Spojených států v roce 1776. My jsme ho sobě a české veřejnosti připomněli také – happeningem a demonstrací před residencí Spojených států přesně v tu dobu, kdy se tam konala velká recepce na počest tohoto výročí. Hlavní heslo demonstrace znělo: „My také chceme nezávislost.“

Naopak nechceme základnu, protože by naši zemi, Českou republiku, dostala do závislého postavení. Na kom? Na vojenských a politických kruzích reprezentovaných vládou nynějšího prezidenta Bushe. Na silách, které vedou pod falešnými záminkami válku v Iráku, která nejenže nepřinesla této zemi demokracii a prosperitu, ale svými katastrofálními důsledky ohrožuje nás všechny. Byli bychom ještě více závislí na silách, provádějících v globálním měřítku bezohlednou a nebezpečnou politiku, politiku vyznávající pouze hrubou sílu a násilí, politiku vyvolávající odpor na celém světě. Znamenalo by to poškození, nikoli zvýšení naší bezpečnosti.

Připomeňme si některé hlavní myšlenky americké deklarace nezávislosti. Její tvůrci, zakladatelé Spojených států, považovali za samozřejmé pravdy toto:

• že všichni lidé jsou stvořeni rovní;
• že vlády mají za úkol zajišťovat nezcizitelná práva lidí a zakládají svou spravedlivou moc na souhlasu těch, kterým vládnou;
• že pokud se vláda k těmto cílům staví destruktivně, mají lidé právo takovou vládu změnit nebo zrušit ji a ustavit novou, která bude lépe přispívat k jejich bezpečnosti a štěstí.
  

V současných Spojených státech se stále častěji ozývají hlasy připomínající, že Spojené státy tyto principy v posledních desetiletích opustily, že se pro svou násilnou a sobeckou politiku stávají předmětem stále silnější kritiky a v mnoha částech světa i opovržení. A že je třeba to změnit.

Ptáme se proto naší vlády: s jakou Amerikou chcete spojovat osudy České republiky? S těmi sílami v USA, které opouštějí demokratické principy, dostávají svou vlastní zemi do izolace, vyvolávají po celém světě odpor?

To jsou ty síly a kruhy, které u nás prosazují radar. Naše stanovisko je jasné: musíme jít společně s těmi, kdo v USA volají po změně, kdo chtějí jít cestou spolupráce a míru, nikoli konfrontace a válek.

Mír a spolupráce nebo nekončící války a konfrontace – ani jedna z těchto cest není předem předurčena, není osudově nutná. Skutečností se stane to, k čemu se dnes připravují cesty, na čem se dnes pracuje. Zastavme společně ty politiky, kteří prosazují radar.

Podpisem české vlády pod smlouvu o radaru naše úsilí samozřejmě nekončí. Teď půjde o její ratifikaci v parlamentu. Je pravděpodobné, že se vláda pokusí prosadit ratifikaci v letním prázdninovém období, kdy je pozornost veřejnosti k politickým otázkám nižší. Nesmíme se tím nechat zaskočit. Politické strany a politikové, zejména členové parlamentu, musí vědět, že jejich hlas ve věci základny je také hlasem o jejich politické budoucnosti. A že jim to česká veřejnost připomene ve volbách. Na podzim v krajských a senátních volbách. Pak nejpozději v červnu příštího roku ve volbách do Evropského parlamentu. Jedním z našich hlavních úkolů je pracovat pro to, aby lidé nezapomněli, co čeští politikové dělali v létě a na podzim roku 2008. A aby se podle toho zařídili, až se politikové budou zase ucházet o přízeň voličů.

K odsouhlasení smlouvy nemá vláda dost hlasů. A ani je mít nemůže. Schválení takovéto smlouvy by znamenalo buď změnu státních hranic - na to potřebujeme ústavní zákon - nebo předání pravomocí na jiný stát, což ústava nezná a musela by být doplněna opět ústavním zákonem. V obou případech tedy 3/5 většinou. A to by se musela vláda secsakramensky ohánět, aby získala tolik přeběhlíků.

Musíme tedy v našem odporu vytrvat. Jen tak dosáhneme toho, že radar v České republice nebude.