Podle respektovaných anglicky psaných českých novin by vliv na rozhodnutí o radaru/antiraketách měli mít občané dotčeného státu, vláda však místo toho jen dekretuje shora svou vůli. 


                                         •          •          •

V záři reflektorů obklopující slavnostní návštěvu je snadné ztratit perspektivu většího obrazu. Takže trochu kontextu k podpisu smlouvy o radaru tento týden: ačkoli významným, smlouva je jen dalším jedním krokem na dlouhé cestě se stále potřebným parlamentním a kongresovým schválením na obou stranách Atlantiku a s ne zcela zajištěným financováním. Je zde také rýpavá otázka, kde bude umístěna druhá polovina systému – antirakety – s tím jak se Polsko snaží vymáčknout z USA větší ústupky výměnou za toto pochybné privilegium.

Nicméně by nebylo překvapivé kdyby Spojené státy a Polsko učinily překvapivé oznámení, že dohody bylo dosaženo, jak celý proces došel tak daleko – rozhovory na vysoké úrovni vedené mimo veřejnou kontrolu, s politickými službami (politickou zaujatostí, náklonností) a prestiží jak se zdá důležitějšími než je podpora obyvatelstva.

Někdo může namítnout, že tohle je geopolitická záležitost (jenž je) oprávněně přenechaná státnímu vedení a nikoli poli působnosti běžných občanů. To není názor této stránky; myslíme si, že lidé kteří riskují, že se stanou terči protože jejich země přijme provokativní vojenské zařízení, by měli mít právo mluvit do tohoto rozhodnutí. Ale, i kdyby to nebyla pravda, musíme se ptát: Věnuje tam nahoře někdo pozornost?

Každá verze ústavy Evropské unie, která je předložena ke schválení voličům je odmítnuta, především protože je to proces řízený z nejvyšší úrovně (proces odshora-dolů). Političtí vůdci se snaží uvalit vrstvu byrokracie, kterou nevysvětlili voličům – a, pokud dožádáni, často nemohou vysvětlit. Bushova administrativa dotlačila USA do války s Irákem bez snahy vytvořit veřejnou podporu pro dlouhou a vyčerpávající okupaci. Když se situace zhoršila, názor veřejnosti se obrátil proti válce a vlastně proti Bushovi samotnému. 

Poučení: Mocní a arogantní vůdci mohou krátkodobě dostat takřka všechno co chtějí. Ale nakonec každá vláda potřebuje podporu voličů, zejména pro zásadní rozhodnutí schopná změnit svět. Ignorovat to znamená vyvolávat nesouhlas, deziluzi a pohromy.

Řekli jsme to předtím, ale ve světle událostí tohoto týdne to lze zopakovat: Pokud občané Česka (ne)chtějí ve své zemi radarovou základnu, je to jejich rozhodnutí. Ale mělo by to být jejich rozhodnutí, nikoli výnos vnucený rozkazem.


Zdroj: Critical voices ignored in the radar decision. The Prague Post 09.07.2008