Níže přinášíme přepis vybraných částí (skutečně profesionálního) tematického pořadu České televize:


(…)

Není tedy pravděpodobné, že by k nám byl přesunut radar z Kwajaleinu – ten byl v provozu již deset let, takže jeho technologie musí být modernizovaná; týká se to hardwaru, softwaru i vývoje TR modulů (základní prvky radaru). Navíc neumí rozlišovat klamné cíle od skutečných. Na výzkum, vývoj a sestavení radaru pro Českou republiku již získala firma Raytheon 80 milionů dolarů.

Dr. Pokorný: „Ty moduly, které byly používaný v těch radarech typu Kwajalein se pohybovaly někde mezi 2 až 10 watty na jeden modul. Na jaře tohoto roku firma Raytheon pracuje už s moduly řádově 50 wattů, ale dokonce už informace říkají někde mezi 80 až 120 watty na jeden modul. No a zakázku, kterou dostala je limitní výkon 550 wattů.“  

Moduly by zároveň byly mnohem menší, takže by se jich na anténu vešlo až 300 000. Výkon by tedy dosahoval 165 Megawatt a to by ani nebyl výkon pulzní – chlazení by dovolovalo ještě vyšší zátěže.

Ing. Hlobil: „V tom případě by ten radar už měl výkony řádově desítky megawattů a posunul by se do oblasti impulzních elektromagnetických zbraní.“  

Pokud by se do paprsku radaru dostaly nízko letící družice, jejich přístroje by byly zničeny. Díky lineární regulaci a modernímu programu by se však navýšení výkonu radaru zjistilo jen těžko.

(…) (…)

Oficiální delegace našich expertů také odcestovala na Kwajalein, kde provedla svá měření. Mezi nimi však nebyl odborník na radiolokaci. Je také otázkou, jaký to mělo význam, neboť lze pochybovat, že přesně tento radar bude stát i u nás. Navíc tu nelze najít data o nárůstu teploty biologické hmoty v různých vzdálenostech od radaru během kritických šesti minut.

Dr. Pokorný: „To je údaj, který by byl nesmírně důležitý, protože ten by vypovídal o tom, jak nebezpečný to je, nebo není to nebezpečný. A bohužel ten údaj jsem zatím nikde nezískal.“  

Marshallovy ostrovy jsou obklopeny pustým oceánem, radar, jako má stát v Brdech, nikdy v hustě osídlené oblasti jako je ta naše, nestál. Přitom podle slov americké správy se bude zkoušet více než dvě hodiny denně.

Ing. Hlobil: „Nevím o takovém případu, radary, tak výkonné radary této kategorie se nacházejí obvykle na odlehlých místech, například na Aljašce, v Grónsku.“  

Nad radarem se vznáší ještě jedna otázka – jak bude chráněn? Nehrozí útok na radar jako na klíčový prvek celého systému!? Vojenští analytici se shodují: pokud bude veden jakýkoli útok, radar bude na řadě vždy první. Navíc nikdy nelze stoprocentně ochránit ani radar, ani lidi žijící v jeho okolí.

Ing. Kaucký: „Radar musí být vždycky na povrchu, radar vyzařuje, radar nelze ani přemístit, tento radar bude stabilní, bude, jak se říká, přikován k zemi. Nehledě k tomu, že ten radar vyzařuje a tím pádem se i prozrazuje na obrovské vzdálenosti a v dnešní době satelitů stejně ta poloha bude známá s chirurgickou přesností a nebude problém prostě zaměřit na něj zbraně a zničit jej.“

(...)  


Celý pořad: ČT 2, 17.09.2008, 17:15 hod, magazín vědy a techniky PORT
(dostupné on-line ZDE)

V pořadu vystoupila trojice autorů nedávno zveřejněné studie "Technické a provozní aspekty XBR radaru v Brdech":

1) RNDr. Petr Pokorný, CSc., fyzik Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR
2) Ing. Milan Hlobil, odborník na radiolokaci a bývalý pedagog Univerzity obrany 
3) Ing. Stanislav Kaucký, vojensko-technický analytik a odborný publicista