Online s Petrem Glivickým
Bc. Petr Glivický se narodil v roce 1985 v Mostě. Studuje matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2007 obdržel za svoji bakalářskou práci prestižní Bolzanovu cenu. Současně pracuje jako učitel matematiky na základní škole. Jako takzvaný „Wikipedista“ založil a spravuje tematický portál „Matematika“. Několik svých příspěvků zveřejnil i na internetovém serveru Britské listy. Od roku 2007 je jedním z nejaktivnějších členů iniciativy Ne základnám.
„Nepřeji si, aby ČR přijetím americké základny na své území apriorně podpořila veškeré budoucí zahraničně politické a vojenské akce Spojených států a potvrdila tak své hyperloajální vystupování vůči USA. Z hlediska státu je apriorní podpora čehokoliv velmi nebezpečným postojem, tím spíše pokud jde o zahraniční politiku nějaké velmoci. Tehdy se totiž spojenectví začíná pomalu přetvářet ve vazalství. Česká veřejnost není hloupá – podle průzkumů je právě americká zahraniční politika zcela zásadním důvodem proti radaru pro téměř polovinu jeho odpůrců. To je podle mě důkazem skutečnosti, že referendum je tím nejlepším a nejkvalifikovanějším rozhodovacím mechanismem i v otázce radarové základny.“
„Nepřeji si, aby ČR přijetím americké základny na své území apriorně podpořila veškeré budoucí zahraničně politické a vojenské akce Spojených států a potvrdila tak své hyperloajální vystupování vůči USA. Z hlediska státu je apriorní podpora čehokoliv velmi nebezpečným postojem, tím spíše pokud jde o zahraniční politiku nějaké velmoci. Tehdy se totiž spojenectví začíná pomalu přetvářet ve vazalství. Česká veřejnost není hloupá – podle průzkumů je právě americká zahraniční politika zcela zásadním důvodem proti radaru pro téměř polovinu jeho odpůrců. To je podle mě důkazem skutečnosti, že referendum je tím nejlepším a nejkvalifikovanějším rozhodovacím mechanismem i v otázce radarové základny.“
OTÁZKA | Martina Guruová
Dobrý den pane Glivický,
vlmi si vážím Vaší činnosti a chtěla bych Vám položit několik otázek:
1) Kdy bude zase nějaká demonstrace ?
2) Jak je možné, že o Vás není v televizi ani v tisku vůbec slyšet, pominu-li hanlivé a nepodložené zprávy,které se občas oběví? Oslovujete media ? Jak reagují?
3) Jak je to s tou studií pana Hlobila? Slyšela jsem, že česká televize s ním natočila pořad už před rokem a pustili ho do televize až nyní, když to prasklo, po podpisu smlouvy s paní Rice, je to pravda?
Mějte se hezky a hodně zdaru
Dobrý den pane Glivický,
vlmi si vážím Vaší činnosti a chtěla bych Vám položit několik otázek:
1) Kdy bude zase nějaká demonstrace ?
2) Jak je možné, že o Vás není v televizi ani v tisku vůbec slyšet, pominu-li hanlivé a nepodložené zprávy,které se občas oběví? Oslovujete media ? Jak reagují?
3) Jak je to s tou studií pana Hlobila? Slyšela jsem, že česká televize s ním natočila pořad už před rokem a pustili ho do televize až nyní, když to prasklo, po podpisu smlouvy s paní Rice, je to pravda?
Mějte se hezky a hodně zdaru
ODPOVĚD | 1:55
Paní Guruová,
děkuji za podporu. Před několika dny byla zveřejněna informace, podle níž bude v úterý 21. října zahájeno zasedání poslanecké sněmovny, v jehož rámci půjde do prvního čtení i otázka ratifikace smluv o radaru. Na tento den proto chystáme další velkou demonstraci s následujícím protestním pochodem – začátek bude v 17:00 na Palachově náměstí. Přijďte – situace okolo radaru je ve Sněmovně velmi vyrovnaná, je reálná šance, že smlouvy budou nakonec zamítnuty. Pokud jsme vždy vyzývali, aby všichni lidé, kteří jsou proti radaru, přišli projevit svůj nesouhlas, tak nyní to platí dvojnásob. 2000 demonstrantů nebo 5000 – za nynější situace to může být rozdíl mezi „mít tu základnu“ a nebo ji tu „nemít“..
Média samozřejmě oslovujeme – zasíláme jim pravidelné tiskové zprávy, zveme je na akce,… Nechci si stěžovat na ignoraci Iniciativy ze strany novinářů. Museli bychom mít velmi zbytnělé ego, abychom si mysleli, že bychom měli být v televizních pořadech či na stránkách nejčtenějších deníků, kdykoli se rozhodneme něco „sdělit světu“… Přesto jsou momenty, kdy je snaha zamlčet či alespoň marginalizovat nějakou naší akci poměrně patrná – příkladem je reportáž ČT z 21. srpna tohoto roku, kde byl více než 500-hlavý „lidský řetěz“ Ne základnám natažený z Palachova náměstí až k Poslanecké sněmovně zmíněn jednou větou a zbytek reportáže byl věnován (tuším pěti) proradarovým aktivistům, kteří na témž náměstí přespávali na karimatkách. Doporučuji všem, kteří nejsou spokojeni s informováním ze strany médií „hlavního proudu“, aby pravidelně četli alternativní média, jako například Britské listy, CzechFreePress či AktInfo.
Ano, máte pravdu. Nejsem si jist přesným údajem, ale ten pořad skutečně ležel podle toho, co jsem slyšel, v archivu velmi dlouho, než byl odvysílán. Proč – o tom lze jen spekulovat.
Paní Guruová,
děkuji za podporu. Před několika dny byla zveřejněna informace, podle níž bude v úterý 21. října zahájeno zasedání poslanecké sněmovny, v jehož rámci půjde do prvního čtení i otázka ratifikace smluv o radaru. Na tento den proto chystáme další velkou demonstraci s následujícím protestním pochodem – začátek bude v 17:00 na Palachově náměstí. Přijďte – situace okolo radaru je ve Sněmovně velmi vyrovnaná, je reálná šance, že smlouvy budou nakonec zamítnuty. Pokud jsme vždy vyzývali, aby všichni lidé, kteří jsou proti radaru, přišli projevit svůj nesouhlas, tak nyní to platí dvojnásob. 2000 demonstrantů nebo 5000 – za nynější situace to může být rozdíl mezi „mít tu základnu“ a nebo ji tu „nemít“..
Média samozřejmě oslovujeme – zasíláme jim pravidelné tiskové zprávy, zveme je na akce,… Nechci si stěžovat na ignoraci Iniciativy ze strany novinářů. Museli bychom mít velmi zbytnělé ego, abychom si mysleli, že bychom měli být v televizních pořadech či na stránkách nejčtenějších deníků, kdykoli se rozhodneme něco „sdělit světu“… Přesto jsou momenty, kdy je snaha zamlčet či alespoň marginalizovat nějakou naší akci poměrně patrná – příkladem je reportáž ČT z 21. srpna tohoto roku, kde byl více než 500-hlavý „lidský řetěz“ Ne základnám natažený z Palachova náměstí až k Poslanecké sněmovně zmíněn jednou větou a zbytek reportáže byl věnován (tuším pěti) proradarovým aktivistům, kteří na témž náměstí přespávali na karimatkách. Doporučuji všem, kteří nejsou spokojeni s informováním ze strany médií „hlavního proudu“, aby pravidelně četli alternativní média, jako například Britské listy, CzechFreePress či AktInfo.
Ano, máte pravdu. Nejsem si jist přesným údajem, ale ten pořad skutečně ležel podle toho, co jsem slyšel, v archivu velmi dlouho, než byl odvysílán. Proč – o tom lze jen spekulovat.
OTÁZKA | Kvído Brukner
Pěkný den,
pokud by tu smlouvu poslanci podepsali, co chystáte dále? Jaká je vaše další strategie?
Dík
Pěkný den,
pokud by tu smlouvu poslanci podepsali, co chystáte dále? Jaká je vaše další strategie?
Dík
ODPOVĚD | 1:56
Také přeji pěkný den.
V iniciativě samozřejmě všichni pevně věříme, že smlouva v Parlamentu ratifikována nebude. Na dobu, kdy bude v poslanecké sněmovně probíhat hlasování o základně chystáme rozsáhlé protesty. První z nich bude již v úterý 21. srpna v 17:00 na Palachově náměstí.
Pokud by však Poslanecká sněmovna a posléze i Senát smlouvu ratifikovali a prezident podepsal, náš boj proti základně tím zdaleka nekončí. Už jen proto ne, že stavět se nezačne okamžitě ale až s odstupem několika měsíců až let. Do té doby je například (teoreticky) možné, aby Česká republika smlouvu vypověděla. Pokud se zahájení výstavby základny podaří dostatečně pozdržet, existuje možnost, že samotné Spojené státy mezitím přehodnotí své priority a zmrazí financování projektu. V USA totiž v současnosti probíhá živá debata na téma, zda je celý protiraketový systém vůbec v praxi použitelný a zda se vyplatí vynakládat na něj další peníze.
Iniciativa samozřejmě tyto i další možnosti vede v patrnosti, zvažuje, nakolik jsou pravděpodobné, a podle toho plánuje případný další postup.
Také přeji pěkný den.
V iniciativě samozřejmě všichni pevně věříme, že smlouva v Parlamentu ratifikována nebude. Na dobu, kdy bude v poslanecké sněmovně probíhat hlasování o základně chystáme rozsáhlé protesty. První z nich bude již v úterý 21. srpna v 17:00 na Palachově náměstí.
Pokud by však Poslanecká sněmovna a posléze i Senát smlouvu ratifikovali a prezident podepsal, náš boj proti základně tím zdaleka nekončí. Už jen proto ne, že stavět se nezačne okamžitě ale až s odstupem několika měsíců až let. Do té doby je například (teoreticky) možné, aby Česká republika smlouvu vypověděla. Pokud se zahájení výstavby základny podaří dostatečně pozdržet, existuje možnost, že samotné Spojené státy mezitím přehodnotí své priority a zmrazí financování projektu. V USA totiž v současnosti probíhá živá debata na téma, zda je celý protiraketový systém vůbec v praxi použitelný a zda se vyplatí vynakládat na něj další peníze.
Iniciativa samozřejmě tyto i další možnosti vede v patrnosti, zvažuje, nakolik jsou pravděpodobné, a podle toho plánuje případný další postup.
OTÁZKA | Hlaváček
váš článek na britských listech, to byl vtip, záměrné překroucení vět vytržených z kontextu a nebo projev naivity? o co vůbec šlo, o praktické cvičení sofistiky?
váš článek na britských listech, to byl vtip, záměrné překroucení vět vytržených z kontextu a nebo projev naivity? o co vůbec šlo, o praktické cvičení sofistiky?
ODPOVĚD | 1:56
Dobrý den.
Nevím, na který článek narážíte, do Britských listů jsem jich psal více. Vašemu vymezení však podle mě žádný z nich neodpovídá – i když svoji naivitu nemohu vyloučit :-)
Dobrý den.
Nevím, na který článek narážíte, do Britských listů jsem jich psal více. Vašemu vymezení však podle mě žádný z nich neodpovídá – i když svoji naivitu nemohu vyloučit :-)
OTÁZKA | Jiří P.
Dobrý den. V mediích jsou publikovány názory odborníků specializovaných v konkrétních oborech, kteří se vyjadřují ke svému, ale i oborově cizímu tématu. Pokud je to odpovědně psané, nemám námitek, lepší, když oni, místo nevzdělanců, nebo prodejných PR. Vidím však úskalí, na která občas publikované názory naráží: Tzv. odborník se přes svou specializaci diskredituje tím, že přenese závěry speciální na téma obecné, nebo diametrálně odlišné. Často ale o řád podstatnější. Zbytnělé ego pohltí odborníka natolik, že přestane rozlišovat míru své odbornosti ve svém a cizím tématu. To se stalo např. před rokem panu Luboši Motlovi (teoretický fyzik) v otázce klimatologie. Myslím, že se sám dostatečně znemožnil. Dotaz zní: Úsilí k prosazení vojenských projektů vyvíjejí US odborníci nejvyšších kvalit, ovšem tyto schopnosti nikdy nebudou podrobeny naší revizi abychom pak mohli být rovnocennými partnery. Jsme tedy principielně v nerovné konfrontaci "zbrojní průmysl vs. bezbranný jedinec". Vlády zemí jsou pouze styčné synapse, jak se zdá tak určitou mírou samolibosti, ale zjevně se neúčastnících (možná skyrtě) na zájmech skutečných oponentů.
Střetá se tedy organizovaná, systematicky pracující skupina zbrojních a vojenských korporací mající vlastní zvrácené ale propracované know-how + peníze a proti nim obyčejní lidé, bez takových dispozic. Nebo myslíte, že i my, občané nějaké "tajné know-how" máme? V čem by bylo? Snad Know=základní listina lidských práv, historie, vzdělání? a to How=odvaha, důslednost, etika, rozhodnost a odpovědnost? Je toho však v dostatečné síle?
Dobrý den. V mediích jsou publikovány názory odborníků specializovaných v konkrétních oborech, kteří se vyjadřují ke svému, ale i oborově cizímu tématu. Pokud je to odpovědně psané, nemám námitek, lepší, když oni, místo nevzdělanců, nebo prodejných PR. Vidím však úskalí, na která občas publikované názory naráží: Tzv. odborník se přes svou specializaci diskredituje tím, že přenese závěry speciální na téma obecné, nebo diametrálně odlišné. Často ale o řád podstatnější. Zbytnělé ego pohltí odborníka natolik, že přestane rozlišovat míru své odbornosti ve svém a cizím tématu. To se stalo např. před rokem panu Luboši Motlovi (teoretický fyzik) v otázce klimatologie. Myslím, že se sám dostatečně znemožnil. Dotaz zní: Úsilí k prosazení vojenských projektů vyvíjejí US odborníci nejvyšších kvalit, ovšem tyto schopnosti nikdy nebudou podrobeny naší revizi abychom pak mohli být rovnocennými partnery. Jsme tedy principielně v nerovné konfrontaci "zbrojní průmysl vs. bezbranný jedinec". Vlády zemí jsou pouze styčné synapse, jak se zdá tak určitou mírou samolibosti, ale zjevně se neúčastnících (možná skyrtě) na zájmech skutečných oponentů.
Střetá se tedy organizovaná, systematicky pracující skupina zbrojních a vojenských korporací mající vlastní zvrácené ale propracované know-how + peníze a proti nim obyčejní lidé, bez takových dispozic. Nebo myslíte, že i my, občané nějaké "tajné know-how" máme? V čem by bylo? Snad Know=základní listina lidských práv, historie, vzdělání? a to How=odvaha, důslednost, etika, rozhodnost a odpovědnost? Je toho však v dostatečné síle?
ODPOVĚD | 2:01
Dobrý den,
k Vaší zajímavé úvaze o roli „odborníků“ ve veřejné debatě si dovolím krátce poznamenat následující. Problém vidím ve způsobu, jakým média a posléze jejich čtenáři a posluchači názory odborníků interpretují – dochází zde podle mě k přehnané glorifikaci odborného vzdělání. Vědec specialista je vykreslován a následně chápán jako autorita, jejíž názor (byť na s jeho odborností nesouvisející problém) je jaksi „relevantnější“ či „správnější“než jiné názory. Jedním z rysů kultu osobnosti je právě to, že pouhé jméno člověka dokáže jeho názor učinit pro většinu společnosti relevantnějším. V případě odborníků však nejde o kult osobnosti, není zde konkrétní glorifikovaná osoba, dalo by se to snad nazvat „kult titulu“ či „kult odborníků“. Z tohoto úhlu pohledu by si tedy každý odborník měl být vědom výše napsaného a měl by se snažit nevyužívat svoji reputaci v jednom úzkém oboru ke zvyšování relevance vlastního názoru na nesouvisející témata.
Na druhou stranu nelze říci, že by byl úzce specializovaný vědec zcela nezpůsobilý vyjádřit se k nějaké širší otázce. Pokud se ke společensky závažným tématům mohou v médiích vyjadřovat sportovci či herci (částečně sem lze zařadit i politiky), pak odborníci toto právo jistě mají také. Problémem veřejné debaty je, že neumožňuje debatu v pravém slova smyslu, tedy rozhovor skupiny lidí o problému, v rámci něhož dochází u každého z účastníků k ujasňování si vlastního názoru, k opravování či odvrhování argumentů, které se ukážou jako chybné, atd. Při klasické debatě si člověk obvykle svůj vlastní názor teprve dotváří a (pokud není velmi velký egoista) je si vědom, že do debaty přichází, aniž by o problému věděl všechno, a že jeho prvotní názor tedy může být chybný. Veřejná, chcete-li mediální, debata toto neumožňuje – co je jednou vyřčeno, zůstává vyřčeno navždy. Každý bude přesto jistě souhlasit, že rozvíjet veřejnou debatu je potřebné i za cenu toho, že zejména ze začátku budou publikované názory nepropracované a argumenty mnohdy chybné. Řekl bych tedy, že to není ani tak chybou odborníka, vyjádří-li se veřejně k tématu, které s jeho oborem souvisí, ale přesahuje ho. Problém je v tom, že média v očích čtenářů a posluchačů zvyšují relevantnost odborníkova názoru tím, že ho vydávají za názor „odborný“. Každá kritika takového názoru pak díky tomu nese sebou zpochybnění specialistovy odbornosti a má tedy potenciál ho (jak píšete) zdiskreditovat.
Pokud budeme k názorům „odborníka“ přistupovat trochu s odstupem, s vědomím toho, že tyto nejsou o nic „správnější“ než jakékoli jiné názory, pak budeme i shovívavější k případným omylům.
K druhé části Vaší otázky. Odpověď na to, jaké Know v současné době potřebujeme, je na jednu stranu ohromné klišé a na tu druhou nezpochybnitelná pravda. Naše Know by mělo být: vědět, co vlastně chceme, mít „pozitivní program“, tj. nejen kritizovat současný stav, ale vědět, jak bychom si přáli, aby to bylo. Naše How závisí na tom, čeho vlastně budeme chtít dosáhnout (tedy vlastně na našem Know). Konkrétně, co se týče iniciativy Ne základnám a boje proti radaru, je naše Know velmi úzké: Ne radaru, Ano referendu. How lze potom vyčíst z toho, co děláme – přinášet do debaty o radaru stále nové argumenty proti němu, šířit tyto argumenty, pořádat protesty, tlačit na poslance a mnohé další… Zda to bude dostačující, to uvidíme v nejbližších týdnech a měsících.
Dobrý den,
k Vaší zajímavé úvaze o roli „odborníků“ ve veřejné debatě si dovolím krátce poznamenat následující. Problém vidím ve způsobu, jakým média a posléze jejich čtenáři a posluchači názory odborníků interpretují – dochází zde podle mě k přehnané glorifikaci odborného vzdělání. Vědec specialista je vykreslován a následně chápán jako autorita, jejíž názor (byť na s jeho odborností nesouvisející problém) je jaksi „relevantnější“ či „správnější“než jiné názory. Jedním z rysů kultu osobnosti je právě to, že pouhé jméno člověka dokáže jeho názor učinit pro většinu společnosti relevantnějším. V případě odborníků však nejde o kult osobnosti, není zde konkrétní glorifikovaná osoba, dalo by se to snad nazvat „kult titulu“ či „kult odborníků“. Z tohoto úhlu pohledu by si tedy každý odborník měl být vědom výše napsaného a měl by se snažit nevyužívat svoji reputaci v jednom úzkém oboru ke zvyšování relevance vlastního názoru na nesouvisející témata.
Na druhou stranu nelze říci, že by byl úzce specializovaný vědec zcela nezpůsobilý vyjádřit se k nějaké širší otázce. Pokud se ke společensky závažným tématům mohou v médiích vyjadřovat sportovci či herci (částečně sem lze zařadit i politiky), pak odborníci toto právo jistě mají také. Problémem veřejné debaty je, že neumožňuje debatu v pravém slova smyslu, tedy rozhovor skupiny lidí o problému, v rámci něhož dochází u každého z účastníků k ujasňování si vlastního názoru, k opravování či odvrhování argumentů, které se ukážou jako chybné, atd. Při klasické debatě si člověk obvykle svůj vlastní názor teprve dotváří a (pokud není velmi velký egoista) je si vědom, že do debaty přichází, aniž by o problému věděl všechno, a že jeho prvotní názor tedy může být chybný. Veřejná, chcete-li mediální, debata toto neumožňuje – co je jednou vyřčeno, zůstává vyřčeno navždy. Každý bude přesto jistě souhlasit, že rozvíjet veřejnou debatu je potřebné i za cenu toho, že zejména ze začátku budou publikované názory nepropracované a argumenty mnohdy chybné. Řekl bych tedy, že to není ani tak chybou odborníka, vyjádří-li se veřejně k tématu, které s jeho oborem souvisí, ale přesahuje ho. Problém je v tom, že média v očích čtenářů a posluchačů zvyšují relevantnost odborníkova názoru tím, že ho vydávají za názor „odborný“. Každá kritika takového názoru pak díky tomu nese sebou zpochybnění specialistovy odbornosti a má tedy potenciál ho (jak píšete) zdiskreditovat.
Pokud budeme k názorům „odborníka“ přistupovat trochu s odstupem, s vědomím toho, že tyto nejsou o nic „správnější“ než jakékoli jiné názory, pak budeme i shovívavější k případným omylům.
K druhé části Vaší otázky. Odpověď na to, jaké Know v současné době potřebujeme, je na jednu stranu ohromné klišé a na tu druhou nezpochybnitelná pravda. Naše Know by mělo být: vědět, co vlastně chceme, mít „pozitivní program“, tj. nejen kritizovat současný stav, ale vědět, jak bychom si přáli, aby to bylo. Naše How závisí na tom, čeho vlastně budeme chtít dosáhnout (tedy vlastně na našem Know). Konkrétně, co se týče iniciativy Ne základnám a boje proti radaru, je naše Know velmi úzké: Ne radaru, Ano referendu. How lze potom vyčíst z toho, co děláme – přinášet do debaty o radaru stále nové argumenty proti němu, šířit tyto argumenty, pořádat protesty, tlačit na poslance a mnohé další… Zda to bude dostačující, to uvidíme v nejbližších týdnech a měsících.
OTÁZKA | Vlastimil Přemítal
dobrý den, paní Landergott v minulém chatu označila Hizballáh mimo jiné za "podnikatele roku". Nejsem si jit, že kdyby někdo postřelil a utopil jejího manžela a dětem rozbil hlavu pažbou a následně by nějaká organizace tohoto vraha zvala na politická shromáždění a tam ho oslavovala a dávala za vzor, že by paní Landergott tuto organizaci označovala za "podnikatele" roku, i kdyby jako Hizballáh distribuovala levnou ropu dodávanou íránským klerikálním státem za účelem kupování vlivu islamistům. Hizballáh je v současnosti snad jediná politická organizace na světě zvoucí na své mítingy jako hlavní hvězdu vraha dětí Sámira Kuntara, a je poměrně šokující, jak se na tuto organizaci dívá paní Landergott a zřejmě i pražští Zelení a další české "mírové" organizace a osoby, například mluvčí Ne základnám pan Májíček, který Hizballáhu gratuloval k raketovým úderům na izraelská města. Nepůsobí vám morální problémy pracovat s těmito lidmi v jedné organizaci?
dobrý den, paní Landergott v minulém chatu označila Hizballáh mimo jiné za "podnikatele roku". Nejsem si jit, že kdyby někdo postřelil a utopil jejího manžela a dětem rozbil hlavu pažbou a následně by nějaká organizace tohoto vraha zvala na politická shromáždění a tam ho oslavovala a dávala za vzor, že by paní Landergott tuto organizaci označovala za "podnikatele" roku, i kdyby jako Hizballáh distribuovala levnou ropu dodávanou íránským klerikálním státem za účelem kupování vlivu islamistům. Hizballáh je v současnosti snad jediná politická organizace na světě zvoucí na své mítingy jako hlavní hvězdu vraha dětí Sámira Kuntara, a je poměrně šokující, jak se na tuto organizaci dívá paní Landergott a zřejmě i pražští Zelení a další české "mírové" organizace a osoby, například mluvčí Ne základnám pan Májíček, který Hizballáhu gratuloval k raketovým úderům na izraelská města. Nepůsobí vám morální problémy pracovat s těmito lidmi v jedné organizaci?
ODPOVĚD | 2:02
Pane Přemítale,
co se týče Hizballáhu, musím stejně jako Martina Landergott říci, že se na něj nelze dívat zjednodušeně skrze titulky mainstreamových médií. Oblast blízkého východu téměř 60 let dějištěm série etnických, náboženských i politických válečných konfliktů. Hizballáh, resp. jeho ozbrojené křídlo, je jednou z bojujících stran. Ve válce obvykle dochází k mnoha otřesným činům a vždy je páchají obě strany konfliktu. Pokud je Hizballáh odsuzován, za „krveprolití“, kterých se dopustil, pak by si stejné odsouzení zasloužily všechny armády světa, které se kdy účastnily ostrých bojů.
Musím Vás opravit: Jan Májíček negratuloval Hizballáhu k „raketovým úderům na izraelská města“, ale k „vítězství“ v tzv. Libanonské válce v červenci 2006, během níž v důsledku izraelského bombardování libanonských měst zahynulo téměř 1200 civilistů. Vítězstvím totiž bylo zastavení bojů a ubránění Libanonu před obsazením izraelskou armádou.
Doufám, že si mojí odpověď nebudete vykládat, jako paušální obhajobu Hizballáhu – prostě to jen nevidím tak černobíle.
Sámira Kuntara Martina Landergott ani nikdo jiný neobhajoval, nikdo také nevyjadřoval jednostrannou podporu Hizballáhu ve všem, co dělá, takže zmínka o „vraždění dětí“ mi přijde jako irelevantní.
Mimochodem četl jste něco například o americkém leteckém útoku na afghánskou vesnici, který se odehrál letos 22. srpna? Zahynulo při něm 76 civilistů, z toho téměř 50 dětí. Kam se hrabe Sámir Kuntar, že?
Pane Přemítale,
co se týče Hizballáhu, musím stejně jako Martina Landergott říci, že se na něj nelze dívat zjednodušeně skrze titulky mainstreamových médií. Oblast blízkého východu téměř 60 let dějištěm série etnických, náboženských i politických válečných konfliktů. Hizballáh, resp. jeho ozbrojené křídlo, je jednou z bojujících stran. Ve válce obvykle dochází k mnoha otřesným činům a vždy je páchají obě strany konfliktu. Pokud je Hizballáh odsuzován, za „krveprolití“, kterých se dopustil, pak by si stejné odsouzení zasloužily všechny armády světa, které se kdy účastnily ostrých bojů.
Musím Vás opravit: Jan Májíček negratuloval Hizballáhu k „raketovým úderům na izraelská města“, ale k „vítězství“ v tzv. Libanonské válce v červenci 2006, během níž v důsledku izraelského bombardování libanonských měst zahynulo téměř 1200 civilistů. Vítězstvím totiž bylo zastavení bojů a ubránění Libanonu před obsazením izraelskou armádou.
Doufám, že si mojí odpověď nebudete vykládat, jako paušální obhajobu Hizballáhu – prostě to jen nevidím tak černobíle.
Sámira Kuntara Martina Landergott ani nikdo jiný neobhajoval, nikdo také nevyjadřoval jednostrannou podporu Hizballáhu ve všem, co dělá, takže zmínka o „vraždění dětí“ mi přijde jako irelevantní.
Mimochodem četl jste něco například o americkém leteckém útoku na afghánskou vesnici, který se odehrál letos 22. srpna? Zahynulo při něm 76 civilistů, z toho téměř 50 dětí. Kam se hrabe Sámir Kuntar, že?
OTÁZKA | Martin Lesák
Dobrý den, pane Glivický,
jsem proti jakékoli cizí vojenské zýkladně v ČR. Podporuji všechny akce, které lidem pomáhají pochopit, proč existence amer.voj.základny v zemi znamená obrovské zdravotní riziko pro lidi a další živé organismy a obrovské bezpečnostní riziko pro celou ČR.
Objektivní a seriózní informace o rizicích jsou např. v pořadu PORT na ČT 2 ze dne 17.září 2008 v 17:15. Lze shlédnout na internetu v archivu ČT.
Pan Vlastimil Přemítal si vybírá z odpovědi p.Landergott pouze část vytrženou ze souvislostí. Paní Landergott si aktivně prostudovala hodně informací, aby mohla seriózně a objektivně odpovídat na otázky v chatu. Z jejích odpovědí jasně vyplývá, že ona nestraní Hizballáhu. Pouze o tomto hnutí má mnohem více informací, než Vlastimil Přemítal.
Pane Glivický, souhlasím s Vaším názorem, že spolu s případnou amer.voj.základnou v zemi nás čeká faktická poddanost ČR vůči USA.
Moje otázka pro Vás je: Mluvil jste již s některými poslanci a senátory za Váš volební obvod o velkém množství rizik amer. voj.radaru v ČR? - poškozování zdraví a ohrožení životů zářením radaru, na základně mohou být drženi a mučeni nepohodlní lidé, hustotu výkonu radaru lze zvýšit tak, že radar lze použít jako zbraň, postavením amer.voj.základny bychom vyjádřili souhlas se zločineckou válkou v Iráku - tedy následně budeme my lidé v ČR masakrováni sebevražednými fanatiky za zločiny, které vykonala a dále koná armáda USA nejen v Iráku atd.
Přeji všem aktivním lidem, kteří nechtějí další vojenské základny nejen ve střední Evropě, hodně vytrvalosti, životní radosti, síly, odvahy a optimismu.
Dobrý den, pane Glivický,
jsem proti jakékoli cizí vojenské zýkladně v ČR. Podporuji všechny akce, které lidem pomáhají pochopit, proč existence amer.voj.základny v zemi znamená obrovské zdravotní riziko pro lidi a další živé organismy a obrovské bezpečnostní riziko pro celou ČR.
Objektivní a seriózní informace o rizicích jsou např. v pořadu PORT na ČT 2 ze dne 17.září 2008 v 17:15. Lze shlédnout na internetu v archivu ČT.
Pan Vlastimil Přemítal si vybírá z odpovědi p.Landergott pouze část vytrženou ze souvislostí. Paní Landergott si aktivně prostudovala hodně informací, aby mohla seriózně a objektivně odpovídat na otázky v chatu. Z jejích odpovědí jasně vyplývá, že ona nestraní Hizballáhu. Pouze o tomto hnutí má mnohem více informací, než Vlastimil Přemítal.
Pane Glivický, souhlasím s Vaším názorem, že spolu s případnou amer.voj.základnou v zemi nás čeká faktická poddanost ČR vůči USA.
Moje otázka pro Vás je: Mluvil jste již s některými poslanci a senátory za Váš volební obvod o velkém množství rizik amer. voj.radaru v ČR? - poškozování zdraví a ohrožení životů zářením radaru, na základně mohou být drženi a mučeni nepohodlní lidé, hustotu výkonu radaru lze zvýšit tak, že radar lze použít jako zbraň, postavením amer.voj.základny bychom vyjádřili souhlas se zločineckou válkou v Iráku - tedy následně budeme my lidé v ČR masakrováni sebevražednými fanatiky za zločiny, které vykonala a dále koná armáda USA nejen v Iráku atd.
Přeji všem aktivním lidem, kteří nechtějí další vojenské základny nejen ve střední Evropě, hodně vytrvalosti, životní radosti, síly, odvahy a optimismu.
ODPOVĚD | 2:03
Dobrý den.
S některými poslanci jsem už o radarové základně samozřejmě mluvil. Nechci tu dělat (ani pozitivní ani negativní) reklamu žádnému z nich, takže jejich jména nebudu uvádět.
S blížící se ratifikací plánuji, že tyto poslance oslovím znovu a budu se ptát na jejich názor na radarovou základnu, na kvalitu obou smluv o radaru a jejich „výhodnost“ pro ČR a mnohé další. Doufám, že poslanci, u kterých zatím předpokládám, že budou hlasovat proti radaru, mě toto své rozhodnutí potvrdí. Myslím, že toto je dobrý způsob, jak zejména váhajícím poslancům ukázat, že lidé se o radar zajímají a že si budou pamatovat, jak který poslanec při ratifikaci hlasoval.
Nechci Vám radit nebo ponoukat, co byste měl dělat, ale takovéto kontaktování poslanců (ať už osobně, dopisem nebo mailem) považuji v současné situaci za jeden z nejúčinnějších způsobů, jak přispět ke konečnému odmítnutí radaru.
Dobrý den.
S některými poslanci jsem už o radarové základně samozřejmě mluvil. Nechci tu dělat (ani pozitivní ani negativní) reklamu žádnému z nich, takže jejich jména nebudu uvádět.
S blížící se ratifikací plánuji, že tyto poslance oslovím znovu a budu se ptát na jejich názor na radarovou základnu, na kvalitu obou smluv o radaru a jejich „výhodnost“ pro ČR a mnohé další. Doufám, že poslanci, u kterých zatím předpokládám, že budou hlasovat proti radaru, mě toto své rozhodnutí potvrdí. Myslím, že toto je dobrý způsob, jak zejména váhajícím poslancům ukázat, že lidé se o radar zajímají a že si budou pamatovat, jak který poslanec při ratifikaci hlasoval.
Nechci Vám radit nebo ponoukat, co byste měl dělat, ale takovéto kontaktování poslanců (ať už osobně, dopisem nebo mailem) považuji v současné situaci za jeden z nejúčinnějších způsobů, jak přispět ke konečnému odmítnutí radaru.
OTÁZKA | Vlastimil Přemítal
musím se ostře ohradit proti narážkám pana Lesáka. Citoval jsem jsem nejvýznamnější a nejvíce šokující výrok paní Landergott, protože jinak bych musel doslova rozcupovat celou odpoveď paní Landergott, která několikrát vysloveně lhala (například jsem ve svém dotazu nikde nepoužil slovo "teroristická", ale pouze "militantní islamistická" a nějaké nálepkování za teroristy si paní Landergott prostě vymyslela). Konflikt v Libanonu začal samozřejmě Hizballáh útokem na pohraniční izraelské stanoviště a vraždou a únosem vojáků, nikoliv invazí Izrael, jak píše paní Landergott. Také nikde nenavrhuji vyhlásit Libanonu válku, jak píše paní Landergott, pouze jsem se divil, že v mírové organizaci, jako má být hnutí Ne základnám, sedí stále na postu mluvčího člověk jako pan Májíček, který gratuluje Hizballáhu k raketovým úderům na civilisty, a paní Landergott, která nevadí, když má politická strana vlastní armádu jako Hizballáh, jak sama píše. Tato armáda sice možná brání Libanon (ve válkách, které sama rozpoutala, jak zapomněla paní Landergott napsat), ale slouží samozřejmě i k terroru politických oponentů. Není náhoda, že v Libononu dochází co chvíli k pumovému atentátu, a vždy pouze na politické soupeře Hizballáhu. Troufám si tvrdit, že mám o Libanonu více informací a vyváženějších, než paní Landergott i pan Lesák. Tolik jen k uvedení na pravou míru pana Lesáka i paní Landergott.
musím se ostře ohradit proti narážkám pana Lesáka. Citoval jsem jsem nejvýznamnější a nejvíce šokující výrok paní Landergott, protože jinak bych musel doslova rozcupovat celou odpoveď paní Landergott, která několikrát vysloveně lhala (například jsem ve svém dotazu nikde nepoužil slovo "teroristická", ale pouze "militantní islamistická" a nějaké nálepkování za teroristy si paní Landergott prostě vymyslela). Konflikt v Libanonu začal samozřejmě Hizballáh útokem na pohraniční izraelské stanoviště a vraždou a únosem vojáků, nikoliv invazí Izrael, jak píše paní Landergott. Také nikde nenavrhuji vyhlásit Libanonu válku, jak píše paní Landergott, pouze jsem se divil, že v mírové organizaci, jako má být hnutí Ne základnám, sedí stále na postu mluvčího člověk jako pan Májíček, který gratuluje Hizballáhu k raketovým úderům na civilisty, a paní Landergott, která nevadí, když má politická strana vlastní armádu jako Hizballáh, jak sama píše. Tato armáda sice možná brání Libanon (ve válkách, které sama rozpoutala, jak zapomněla paní Landergott napsat), ale slouží samozřejmě i k terroru politických oponentů. Není náhoda, že v Libononu dochází co chvíli k pumovému atentátu, a vždy pouze na politické soupeře Hizballáhu. Troufám si tvrdit, že mám o Libanonu více informací a vyváženějších, než paní Landergott i pan Lesák. Tolik jen k uvedení na pravou míru pana Lesáka i paní Landergott.
ODPOVĚD | 2:07
Soudím, že toto měla být pouze odpověď panu Lesákovi a nikoli další otázka. Proto neodpovídám, vše podstatné jsem již napsal v odpovědi na váš předcházející dotaz.
Soudím, že toto měla být pouze odpověď panu Lesákovi a nikoli další otázka. Proto neodpovídám, vše podstatné jsem již napsal v odpovědi na váš předcházející dotaz.
OTÁZKA | Navdeep Sidhu, Saskatoon, Kanada
Vážený pane Glivický, Hezký den! Z dálky to mohu těžko posoudit: Jak velkou úlohu hrala v Čechách propaganda hlavních médií ve vytváření určitého obrazu nedávné války v Kavkazu? Jakou vidí české publikum obdobu mezi vztahem Gruzie vis-a-vis říše na jedné straně, a ČR vis-a-vis říše na druhé? Děkuji Vám. S pozdravem, N
Vážený pane Glivický, Hezký den! Z dálky to mohu těžko posoudit: Jak velkou úlohu hrala v Čechách propaganda hlavních médií ve vytváření určitého obrazu nedávné války v Kavkazu? Jakou vidí české publikum obdobu mezi vztahem Gruzie vis-a-vis říše na jedné straně, a ČR vis-a-vis říše na druhé? Děkuji Vám. S pozdravem, N
ODPOVĚD | 2:08
Dobrý den,
podrobná odpověď na Vaši otázku by si bohužel vyžádala mnohem více prostoru i času, než je možné věnovat na tomto chatu, odpovím proto jen krátce. Také mohu říci pouze svůj odhad, protože skutečné posouzení vlivu médií na vytváření názoru veřejnosti v této otázce by si vyžádalo provedení odborné studie – nevím o tom, že by nějaká byla provedena.
Přestože hlavní média ohledně rusko-gruzínské války informovala poměrně jednostranně protirusky, na české politické scéně již taková jednotnost nebyla – opozice i např. prezident Klaus se mediální propagandou nenechali strhnout a jejich stanoviska byla, dá se říci, nestranná. To podle mě přispělo k tomu, že o tom, jaké je Rusko „čiré zlo“, dokázala vláda a média přesvědčit až na výjimky pouze již přesvědčené.
Na Vaši druhou otázku nejlépe odpovím následující příhodou. Premiér Topolánek v souvislosti s rusko-gruzínským konfliktem prohlásil, že „To je ta nejlepší propaganda pro radar.“ Stejně jako většina médií se tak snažil vyvolat dojem, že Rusko je pro ČR hrozbou a že přítomnost americké armády na českém území tuto hrozbu odvrátí. Poslední průzkum veřejného mínění CVVM však ukázal, že Češi si nemyslí, že je pro ně Rusko hrozbou, panu Topolánkovi na jeho „nejlepší propagandu“ nenaletěli – počet odpůrců radaru totiž zůstal stejný, jako je již dva roky – téměř 70%.
Dobrý den,
podrobná odpověď na Vaši otázku by si bohužel vyžádala mnohem více prostoru i času, než je možné věnovat na tomto chatu, odpovím proto jen krátce. Také mohu říci pouze svůj odhad, protože skutečné posouzení vlivu médií na vytváření názoru veřejnosti v této otázce by si vyžádalo provedení odborné studie – nevím o tom, že by nějaká byla provedena.
Přestože hlavní média ohledně rusko-gruzínské války informovala poměrně jednostranně protirusky, na české politické scéně již taková jednotnost nebyla – opozice i např. prezident Klaus se mediální propagandou nenechali strhnout a jejich stanoviska byla, dá se říci, nestranná. To podle mě přispělo k tomu, že o tom, jaké je Rusko „čiré zlo“, dokázala vláda a média přesvědčit až na výjimky pouze již přesvědčené.
Na Vaši druhou otázku nejlépe odpovím následující příhodou. Premiér Topolánek v souvislosti s rusko-gruzínským konfliktem prohlásil, že „To je ta nejlepší propaganda pro radar.“ Stejně jako většina médií se tak snažil vyvolat dojem, že Rusko je pro ČR hrozbou a že přítomnost americké armády na českém území tuto hrozbu odvrátí. Poslední průzkum veřejného mínění CVVM však ukázal, že Češi si nemyslí, že je pro ně Rusko hrozbou, panu Topolánkovi na jeho „nejlepší propagandu“ nenaletěli – počet odpůrců radaru totiž zůstal stejný, jako je již dva roky – téměř 70%.
OTÁZKA | Bohumil Řádek
Srdečně Vás zdravím, pane Glivický,
jste vzdělaný a aktivní člověk. V textu o Vás se píše, že jste jeden z nejaktivnějších lidí v iniciativě Ne základnám. Prosím o odpovědi na tyto otázky:
- Co konkrétního v rámci činností v "Ne základnám" vykonáváte?
- Co dalšího - kromě již uvedeného vazalství ČR vůči USA - Vám na případném umístění amer.voj.radaru v ČR vadí?
- V otázkách některých předchozích tazatelů je zmíněno hnutí Hizballáh. Co si o tomto hnutí myslíte Vy?
- Co je podle Vás potřeba dělat - co my všichni odpůrci jakékoli cizí vojenské základny v ČR máme dělat, abychom dosáhli toho, že většina poslanců a senátorů smlouvu o amer.radaru neschválí?
Děkuji Vám za odpovědi a přeji Vám a všem přátelským, prozíravým, čestným a statečným lidem do života hodně radosti, zdraví, lásky, optimismu a skálopevné naděje a víry v dobro.
Nenechme se od zbrojařů a jejich posluhovačů oklamat scestným výrokem o "prospěšnosti" zbrojení.
Většina lidí všech států na světě nechce další zbraně. Většina lidí chce naopak snižovat zbrojení, protože dobře a lépe můžeme žít bez válek - tedy v míru.
Dobroty v lidech a tudíž dobra ve světě je mnohem více, než toho opačného.
Srdečně Vás zdravím, pane Glivický,
jste vzdělaný a aktivní člověk. V textu o Vás se píše, že jste jeden z nejaktivnějších lidí v iniciativě Ne základnám. Prosím o odpovědi na tyto otázky:
- Co konkrétního v rámci činností v "Ne základnám" vykonáváte?
- Co dalšího - kromě již uvedeného vazalství ČR vůči USA - Vám na případném umístění amer.voj.radaru v ČR vadí?
- V otázkách některých předchozích tazatelů je zmíněno hnutí Hizballáh. Co si o tomto hnutí myslíte Vy?
- Co je podle Vás potřeba dělat - co my všichni odpůrci jakékoli cizí vojenské základny v ČR máme dělat, abychom dosáhli toho, že většina poslanců a senátorů smlouvu o amer.radaru neschválí?
Děkuji Vám za odpovědi a přeji Vám a všem přátelským, prozíravým, čestným a statečným lidem do života hodně radosti, zdraví, lásky, optimismu a skálopevné naděje a víry v dobro.
Nenechme se od zbrojařů a jejich posluhovačů oklamat scestným výrokem o "prospěšnosti" zbrojení.
Většina lidí všech států na světě nechce další zbraně. Většina lidí chce naopak snižovat zbrojení, protože dobře a lépe můžeme žít bez válek - tedy v míru.
Dobroty v lidech a tudíž dobra ve světě je mnohem více, než toho opačného.
ODPOVĚD | 2:10
Dobrý den pane Řádku.
V Iniciativě se momentálně kromě běžných činností, které dělají všichni členové Ne základnám (účast na petičních stáncích, drobné organizační úkoly), zabývám spravováním našich webových stránek a souvisejícími úkoly.
Pokud mám říci další věc, která mi na radaru vadí, je to způsob, jakým je českou vládou prosazován. I kdyby mi na americké základně nevadilo nic jiného, tak jen proto, že vláda upírá právo na referendum více než 70% občanů, kteří si ho přejí, bych byl proti ní. Tvrzení některých politiků, že jednají správně, když radar prosazují proti vůli velké většiny obyvatel, protože se nenechají strhnout k populismu, ale jednají podle svého přesvědčení, mi přijde scestné. Ano, politik by neměl být populista, měl by říkat to, co si myslí, snažit se občany přesvědčit o svém názoru (k tomu má oproti komukoliv jinému ohromnou výhodu a to poměrně častý přístup do médií), ale nikdy jim nesmí upírat právo, aby si nakonec rozhodli sami, například v referendu, budou-li si ho přát.
Co se týče hnutí Hizballáh, už jsem odpověděl panu Přemítalovi výše. Zde snad jen doplním, že na toto hnutí nemám zcela dotvořený a neměnný názor, k tomu bych musel mnohé dostudovat.
Na Vaši poslední otázku jsem už také v podstatě odpověděl těm, kdo byli rychlejší. Zde tedy jen shrnu a možná doplním to, co jsem ještě nenapsal – 17. a 18. října se konají krajské a senátní volby, lidé by neměli volit ty kandidáty, kteří jsou pro radar a proti referendu, ukážou tak i poslancům, co je může čekat v příštích parlamentních volbách, pokud při ratifikaci zvednou pro radar bez referenda ruku. Dále myslím, že velká účast na protestech proti ratifikaci, z nichž první proběhne již 21. října v 17:00 na Náměstí Jana Palacha, může ovlivnit zejména váhající a nerozhodnuté poslance, aby hlasovali proti. Pokud se nemůžete zúčastnit protestů, napište poslancům za svůj volební obvod alespoň dopis, ve kterém jim sdělíte, že jste proti radaru, vysvětlíte proč a budete žádat, aby váš názor ve sněmovně hájili. A úplně nejlépe – přidejte se k iniciativě Ne základnám :-).
Dobrý den pane Řádku.
V Iniciativě se momentálně kromě běžných činností, které dělají všichni členové Ne základnám (účast na petičních stáncích, drobné organizační úkoly), zabývám spravováním našich webových stránek a souvisejícími úkoly.
Pokud mám říci další věc, která mi na radaru vadí, je to způsob, jakým je českou vládou prosazován. I kdyby mi na americké základně nevadilo nic jiného, tak jen proto, že vláda upírá právo na referendum více než 70% občanů, kteří si ho přejí, bych byl proti ní. Tvrzení některých politiků, že jednají správně, když radar prosazují proti vůli velké většiny obyvatel, protože se nenechají strhnout k populismu, ale jednají podle svého přesvědčení, mi přijde scestné. Ano, politik by neměl být populista, měl by říkat to, co si myslí, snažit se občany přesvědčit o svém názoru (k tomu má oproti komukoliv jinému ohromnou výhodu a to poměrně častý přístup do médií), ale nikdy jim nesmí upírat právo, aby si nakonec rozhodli sami, například v referendu, budou-li si ho přát.
Co se týče hnutí Hizballáh, už jsem odpověděl panu Přemítalovi výše. Zde snad jen doplním, že na toto hnutí nemám zcela dotvořený a neměnný názor, k tomu bych musel mnohé dostudovat.
Na Vaši poslední otázku jsem už také v podstatě odpověděl těm, kdo byli rychlejší. Zde tedy jen shrnu a možná doplním to, co jsem ještě nenapsal – 17. a 18. října se konají krajské a senátní volby, lidé by neměli volit ty kandidáty, kteří jsou pro radar a proti referendu, ukážou tak i poslancům, co je může čekat v příštích parlamentních volbách, pokud při ratifikaci zvednou pro radar bez referenda ruku. Dále myslím, že velká účast na protestech proti ratifikaci, z nichž první proběhne již 21. října v 17:00 na Náměstí Jana Palacha, může ovlivnit zejména váhající a nerozhodnuté poslance, aby hlasovali proti. Pokud se nemůžete zúčastnit protestů, napište poslancům za svůj volební obvod alespoň dopis, ve kterém jim sdělíte, že jste proti radaru, vysvětlíte proč a budete žádat, aby váš názor ve sněmovně hájili. A úplně nejlépe – přidejte se k iniciativě Ne základnám :-).
OTÁZKA | zdarec
jak se mas a bavi te to com delas
jak se mas a bavi te to com delas
ODPOVĚD | 2:11
Zdravím.
Mám se celkem dobře a to co dělám, mě baví :-).
Zdravím.
Mám se celkem dobře a to co dělám, mě baví :-).
OTÁZKA | Soror
Dobrý den,
občas panuje přesvědčení, že podobnými aktivitami jako vy se zabývají studenti humanitních oborů (a bývá to míněno pejorativně). Vy studujete matematiku. Ovlivnilo vás to nějak ve vaší práci? Je to pro vás jako pro aktivistu přínos?
Teď mají jít smlouvy do sněmovny. Chystáte nějakou akci?
Nepřipadá vám divné, že o nás (a nejen co se týče radaru) rozhoduje 200 lidí kdesi ve sněmovně, se kterými nemáme vůbec nic společného? Neplní sliby, lžou, korumpují, vydírají, podplácejí a pokud někoho zastupují, tak rozhodně ne nás. Není referendum málo? Takové ty obvyklé řeči o tom, že se občané musí zajímat, co se děje, ty asi řešení nepřinesou. Takže co s tím?
Dobrý den,
občas panuje přesvědčení, že podobnými aktivitami jako vy se zabývají studenti humanitních oborů (a bývá to míněno pejorativně). Vy studujete matematiku. Ovlivnilo vás to nějak ve vaší práci? Je to pro vás jako pro aktivistu přínos?
Teď mají jít smlouvy do sněmovny. Chystáte nějakou akci?
Nepřipadá vám divné, že o nás (a nejen co se týče radaru) rozhoduje 200 lidí kdesi ve sněmovně, se kterými nemáme vůbec nic společného? Neplní sliby, lžou, korumpují, vydírají, podplácejí a pokud někoho zastupují, tak rozhodně ne nás. Není referendum málo? Takové ty obvyklé řeči o tom, že se občané musí zajímat, co se děje, ty asi řešení nepřinesou. Takže co s tím?
ODPOVĚD | 2:13
Dobrý den,
co se týče iniciativy Ne základnám, neřekl bych, že studenti humanitních oborů v ní nějak převládají. Pokud vyberu studijní obory několika z nejaktivnějších členů-studentů, tak to jsou na jedné straně filosof, právník, politolog a na druhé straně matematik, logička, dva studenti ČVUT, informatik. Tedy humanitní obory prohrávají 3:5.
Nevím, jestli je to pro mě přínos. Spíše vidím jednu nevýhodu – studenti oborů, jako politologie nebo sociologie mají stovky diskusních televizních pořadů, tisíce novinových článků, desítky nejrůznějších analýz a vše ostatní, co je potřeba shlédnout či pročíst, aby člověk mohl například na petičním stánku relevantně s lidmi diskutovat, zároveň jako nezbytnou součást studia – museli by to dělat i kdyby se aktivismem nezabývali; naopak znalosti při studiu získané mohou přímo aplikovat při práci aktivisty. Studenti nehumanitních oborů musí kromě čtení vlastní odborné literatury zvládnout rovněž toto navíc.
Akcí k ratifikaci smluv o radaru samozřejmě chystáme hned několik – první z nich bude, jak jsem již psal výše, 21. října v 17:00 na Náměstí Jana Palacha.
Jistě, souhlasím. Referendum je jen malým krůčkem, pouze odstraněním jedné z mnoha chyb současného uspořádání. Stejně jako odmítnutí radaru by bylo pouze vyhranou bitvou nikoli vyhranou válkou. Ptáte se, co s tím? Lidé si musí uvědomit, že stav, kdy za ně a o nich rozhoduje někdo jiný, jim nevyhovuje – a pak už to půjde samo.
Dobrý den,
co se týče iniciativy Ne základnám, neřekl bych, že studenti humanitních oborů v ní nějak převládají. Pokud vyberu studijní obory několika z nejaktivnějších členů-studentů, tak to jsou na jedné straně filosof, právník, politolog a na druhé straně matematik, logička, dva studenti ČVUT, informatik. Tedy humanitní obory prohrávají 3:5.
Nevím, jestli je to pro mě přínos. Spíše vidím jednu nevýhodu – studenti oborů, jako politologie nebo sociologie mají stovky diskusních televizních pořadů, tisíce novinových článků, desítky nejrůznějších analýz a vše ostatní, co je potřeba shlédnout či pročíst, aby člověk mohl například na petičním stánku relevantně s lidmi diskutovat, zároveň jako nezbytnou součást studia – museli by to dělat i kdyby se aktivismem nezabývali; naopak znalosti při studiu získané mohou přímo aplikovat při práci aktivisty. Studenti nehumanitních oborů musí kromě čtení vlastní odborné literatury zvládnout rovněž toto navíc.
Akcí k ratifikaci smluv o radaru samozřejmě chystáme hned několik – první z nich bude, jak jsem již psal výše, 21. října v 17:00 na Náměstí Jana Palacha.
Jistě, souhlasím. Referendum je jen malým krůčkem, pouze odstraněním jedné z mnoha chyb současného uspořádání. Stejně jako odmítnutí radaru by bylo pouze vyhranou bitvou nikoli vyhranou válkou. Ptáte se, co s tím? Lidé si musí uvědomit, že stav, kdy za ně a o nich rozhoduje někdo jiný, jim nevyhovuje – a pak už to půjde samo.
OTÁZKA | youngrockmother
Ahoj zdravím a mám jedinou otázku : Tvoje práce v iniciativě proti radaru, studium, vlastní obživa a osobní život - co z toho jde stranou a co má prioritu? Nic na světě není zadarmo, jak to řešíš? Vzala bych si příklad. Líba
Ahoj zdravím a mám jedinou otázku : Tvoje práce v iniciativě proti radaru, studium, vlastní obživa a osobní život - co z toho jde stranou a co má prioritu? Nic na světě není zadarmo, jak to řešíš? Vzala bych si příklad. Líba
ODPOVĚD | 2:14
Ahoj Líbo.
Snažím se, aby úplně stranou nemuselo jít pokud možno nic. Ne vždy to samozřejmě je možné. V současnosti to asi nejvíc odnáší vlastní obživa, pracuji pouze na částečný úvazek, takže výdělek není nejvyšší, naštěstí Karlova Univerzita má poměrně vysoká prospěchová stipendia… Volného času na sport nebo turistiku mám poslední dobou pomálu, ale beru to tak, že se alespoň nenudím :-).
Ahoj Líbo.
Snažím se, aby úplně stranou nemuselo jít pokud možno nic. Ne vždy to samozřejmě je možné. V současnosti to asi nejvíc odnáší vlastní obživa, pracuji pouze na částečný úvazek, takže výdělek není nejvyšší, naštěstí Karlova Univerzita má poměrně vysoká prospěchová stipendia… Volného času na sport nebo turistiku mám poslední dobou pomálu, ale beru to tak, že se alespoň nenudím :-).
OTÁZKA | Antonín Mička
Není spojování krajských voleb a základny spíše nevhodné?
Respektive proč spojovat krajská témata s tématem celorepublikovým?
Není celá vaše iniciativa špatně řízena? Neuškodila by pár lidem z Vaší iniciativy nějaké znalosti marketingu?
No a proč mám pocit, že si protiřečíte, když tvrdíte, že poslanci nerozhodujé podle svého svědomí a vědomí, ale podle stranických příkazů. kdyý pak některým poslancům vyčítáte, že zastávají jiný názor, než ten, který je v jejich straně většinový, viz třeba zelení.
Není navíc to hraní na tituly, osobnosti a různé autority zbytečné divadlo?
Není spojování krajských voleb a základny spíše nevhodné?
Respektive proč spojovat krajská témata s tématem celorepublikovým?
Není celá vaše iniciativa špatně řízena? Neuškodila by pár lidem z Vaší iniciativy nějaké znalosti marketingu?
No a proč mám pocit, že si protiřečíte, když tvrdíte, že poslanci nerozhodujé podle svého svědomí a vědomí, ale podle stranických příkazů. kdyý pak některým poslancům vyčítáte, že zastávají jiný názor, než ten, který je v jejich straně většinový, viz třeba zelení.
Není navíc to hraní na tituly, osobnosti a různé autority zbytečné divadlo?
ODPOVĚD | 2:15
Zdravím Vás,
nemyslím si, že spojování krajských voleb s tématem radaru, o kterém se bude hlasovat v Parlamentu, je nevhodné. Do krajských zastupitelstev kandidují stejné strany a mnohdy i stejní lidé, kteří sedí v Poslanecké sněmovně. Navíc politici v regionech jsou lidem mnohem blíže a jejich úkolem by mělo být mimo jiné zajišťovat zpětnou vazbu mezi nimi a poslanci. Pokud lidé na krajské úrovni projeví svůj nesouhlas s radarem, pak se to jistě odrazí i na úrovni celorepublikové. Poslední důvod, proč si myslím, že by i regionální politici měli být posuzováni podle názorů na celorepublikové téma je ten, že pro mnohé z nich je pozice v krajském zastupitelstvu pouhým předstupněm k pozdějšímu případnému zvolení do Poslanecké sněmovny – pokud v současnosti krajský politik je proti referendu, lze těžko očekávat, že se za pár let ve Sněmovně bude chovat jinak.
Iniciativa je řízena společným rozhodováním lidí, kteří jsou ochotni zapojit se do její práce. Nikdo z nás si nemyslí, že vždy uděláme to nejlepší, co se dalo v dané chvíli udělat. Samozřejmě, že děláme chyby, je možné, že je děláme i poměrně často, ale děláme alespoň něco a děláme to nejlépe, jak dovedeme.
Nevím, kde jste to, co uvádíte, četl. Poslanci by měli především hájit ten program, za který byli zvoleni. To je právě důvodem časté kritiky Strany Zelených, v jejímž programu „Vize ekologické demokracie“ se přímo píše:
„Nepodpoříme zřízení základen jakékoli zahraniční armády na území České republiky.“
Každý se na to může podívat na stránce: http://www.zeleni.cz/555/clanek/politicky-program-vize-ekologicke-demokracie/ .
Tento volební program byl v době voleb 2006 platný.
O jakém hraní na tituly, osobnosti a autority mluvíte?
Zdravím Vás,
nemyslím si, že spojování krajských voleb s tématem radaru, o kterém se bude hlasovat v Parlamentu, je nevhodné. Do krajských zastupitelstev kandidují stejné strany a mnohdy i stejní lidé, kteří sedí v Poslanecké sněmovně. Navíc politici v regionech jsou lidem mnohem blíže a jejich úkolem by mělo být mimo jiné zajišťovat zpětnou vazbu mezi nimi a poslanci. Pokud lidé na krajské úrovni projeví svůj nesouhlas s radarem, pak se to jistě odrazí i na úrovni celorepublikové. Poslední důvod, proč si myslím, že by i regionální politici měli být posuzováni podle názorů na celorepublikové téma je ten, že pro mnohé z nich je pozice v krajském zastupitelstvu pouhým předstupněm k pozdějšímu případnému zvolení do Poslanecké sněmovny – pokud v současnosti krajský politik je proti referendu, lze těžko očekávat, že se za pár let ve Sněmovně bude chovat jinak.
Iniciativa je řízena společným rozhodováním lidí, kteří jsou ochotni zapojit se do její práce. Nikdo z nás si nemyslí, že vždy uděláme to nejlepší, co se dalo v dané chvíli udělat. Samozřejmě, že děláme chyby, je možné, že je děláme i poměrně často, ale děláme alespoň něco a děláme to nejlépe, jak dovedeme.
Nevím, kde jste to, co uvádíte, četl. Poslanci by měli především hájit ten program, za který byli zvoleni. To je právě důvodem časté kritiky Strany Zelených, v jejímž programu „Vize ekologické demokracie“ se přímo píše:
„Nepodpoříme zřízení základen jakékoli zahraniční armády na území České republiky.“
Každý se na to může podívat na stránce: http://www.zeleni.cz/555/clanek/politicky-program-vize-ekologicke-demokracie/ .
Tento volební program byl v době voleb 2006 platný.
O jakém hraní na tituly, osobnosti a autority mluvíte?
OTÁZKA | Marek Koutnický
Zdravím,
dozvěděl jsem se, že jedna z Vašich nejschopnějších členek - Ivona Novomestská, již není mluvčí. Byl to velmi špatný krok a obávám se, že iniciativa ztratila asi jediného člověka, který umí mluvit, přemýšlet a dobře se jeví. Že by ji vyštípali z místa kariéristé kvůli osobním ambicím? Nic proti Vám osobně, ale získat Bolzanovu cenu není vše, někdo jí totiž musí získat, že?
Zdravím,
dozvěděl jsem se, že jedna z Vašich nejschopnějších členek - Ivona Novomestská, již není mluvčí. Byl to velmi špatný krok a obávám se, že iniciativa ztratila asi jediného člověka, který umí mluvit, přemýšlet a dobře se jeví. Že by ji vyštípali z místa kariéristé kvůli osobním ambicím? Nic proti Vám osobně, ale získat Bolzanovu cenu není vše, někdo jí totiž musí získat, že?
ODPOVĚD | 2:15
Dobrý den,
samozřejmě nás také mrzí, že Ivona již není naší mluvčí. Bohužel tuto pozici nemohla dále zastávat kvůli své nové práci asistentky poslankyně Anny Čurdové. Iniciativa vždy přísně dbala na to, aby si zachovala svojí nadstranickost, aby nikdy nemohla být spojována s žádnou parlamentní politickou stranou. Přestože je Ivonina práce spíše administrativního charakteru, usoudili jsme, že bude lepší předejít případným obviněním ze spojování s ČSSD.
Nemyslím si, že by v iniciativě Ne základnám byli nějací kariéristé s osobními ambicemi. Tvrdou prací pro občanskou iniciativu, za níž nejen že nedostáváte žádný plat, ale mnohdy i z vlastní kapsy dotujete její práci, si totiž k nějakým výhodám či požitkům nepřijdete. Mohu Vám také říci, že práce mluvčího Ne základnám je pěkná dřina – kromě toho, že děláte totéž, co ostatní aktivisté, musíte být ještě dnem i nocí k dispozici novinářům, stále ve střehu, sledovat veřejné dění, psát tiskové zprávy – je to mnoho práce navíc – rozhodně nic, o co by nějaký kariérista stál.
Co se týče Bolzanovy ceny, není to nic, čím bych se chtěl vytahovat (ten svůj medailonek jsem samozřejmě nepsal já sám). Když to berete takto, tak někdo musí získat i cenu Nobelovu… :-).
Dobrý den,
samozřejmě nás také mrzí, že Ivona již není naší mluvčí. Bohužel tuto pozici nemohla dále zastávat kvůli své nové práci asistentky poslankyně Anny Čurdové. Iniciativa vždy přísně dbala na to, aby si zachovala svojí nadstranickost, aby nikdy nemohla být spojována s žádnou parlamentní politickou stranou. Přestože je Ivonina práce spíše administrativního charakteru, usoudili jsme, že bude lepší předejít případným obviněním ze spojování s ČSSD.
Nemyslím si, že by v iniciativě Ne základnám byli nějací kariéristé s osobními ambicemi. Tvrdou prací pro občanskou iniciativu, za níž nejen že nedostáváte žádný plat, ale mnohdy i z vlastní kapsy dotujete její práci, si totiž k nějakým výhodám či požitkům nepřijdete. Mohu Vám také říci, že práce mluvčího Ne základnám je pěkná dřina – kromě toho, že děláte totéž, co ostatní aktivisté, musíte být ještě dnem i nocí k dispozici novinářům, stále ve střehu, sledovat veřejné dění, psát tiskové zprávy – je to mnoho práce navíc – rozhodně nic, o co by nějaký kariérista stál.
Co se týče Bolzanovy ceny, není to nic, čím bych se chtěl vytahovat (ten svůj medailonek jsem samozřejmě nepsal já sám). Když to berete takto, tak někdo musí získat i cenu Nobelovu… :-).
OTÁZKA | Stanislav
Hezký den, Petře.
Jsem rád, že v mé rodné vlasti je čím dál více takových statečných lidí jako Ty. Dík za tu práci.
Myslíš si, že naši spoluobčané využívají na sto procent všechny možnosti svobody a demokracie ( např. v aktivitách za referendum o radaru )?
Domnívám se, že praktiky armád USA a jejich přicmrdovačů nejsou nyní až tak daleko od Hitlerovských. Myslíš si, že současní kandidáti do voleb 2008 v ČR, kteří souhlasí se základnou cizích vojenských zabijáků v Brdech, jsou "pomýlení jedinci", nebo válek chtiví dobrodruzi, nebo abonenti na okamžité duševní přeléčení?
Dík za stručnou a nezavádějící odpověď.
Hezký den, Petře.
Jsem rád, že v mé rodné vlasti je čím dál více takových statečných lidí jako Ty. Dík za tu práci.
Myslíš si, že naši spoluobčané využívají na sto procent všechny možnosti svobody a demokracie ( např. v aktivitách za referendum o radaru )?
Domnívám se, že praktiky armád USA a jejich přicmrdovačů nejsou nyní až tak daleko od Hitlerovských. Myslíš si, že současní kandidáti do voleb 2008 v ČR, kteří souhlasí se základnou cizích vojenských zabijáků v Brdech, jsou "pomýlení jedinci", nebo válek chtiví dobrodruzi, nebo abonenti na okamžité duševní přeléčení?
Dík za stručnou a nezavádějící odpověď.
ODPOVĚD | 2:17
Také přeji hezký den,
Děkuji za podporu. Myslím si, že lidé v Česku všechny možnosti nevyužívají – kdyby ano, pak by jich při protiradarových protestech v ulicích nebylo 5 000, ale miliony, zvážíme-li jak velký odpor proti radaru podle průzkumů veřejného mínění existuje. Na druhou stranu si je nutné uvědomit, že „mít na danou otázku názor“ a „považovat otázku za tak podstatnou, že kvůli ní stojí za to obětovat sledování odpoledního seriálu vyjít do ulic“ jsou dvě odlišné věci. Češi bohužel nejsou tak temperamentní, k opravdu velkým celospolečenským protestům dochází velmi zřídka, moderní historie ukazuje, že přibližně každých 20 let. Zatím poslední takové vzedmutí se odehrálo ke konci roku 1989. Takže, kdy myslíte, že nás čeká to další? ;-)
K druhé části otázky. Z argumentace některých našich proradcových politiků mnohdy čiší neznalost, hloupost či účelovost. Tvrdou kritiku také zaslouží ti z nich, kteří odmítají referendum o radaru s tím, že o určitých otázkách lidé rozhodovat nemohou, protože jim dostatečně nerozumějí. Těch bych se zeptal, zda tedy vůbec souhlasí s tím, aby se jednou za čtyři roky konaly volby – vždyť ti hloupí voliči, kteří ničemu nerozumí, by mohli hlasovat úplně špatně. Souhlasím také, že americká vojenská a zahraniční politika stála jen v posledních několika letech životy statisíců nevinných lidí, tzv. Válka proti terorismu ve skutečnosti rozvoj terorismu podpořila, v Iráku místo proklamovaného odstranění diktátorského režimu vedla ke krvavé občanské válce a totálnímu kolapsu celé země a nevidím tedy jediný důvod, proč vyjadřovat Spojeným státům a této politice podporu přijetím jejich vojenské základny na české území.
Nedávno jsem diskutoval o radaru s jedním univerzitním profesorem, který je pro radar, ale kterého si velmi vážím. Při této debatě jsem vyložil na stůl všechny argumenty napsané v předchozím odstavci i mnohé další. Ke konci debaty tento profesor řekl: „Souhlasím se vším tím, co jste říkal. Vím, že americká politika vojenských intervencí stojí mnoho nevinných životů i že je řízená mocenskými a finančními zájmy. Přesto si myslím, že v dlouhodobém časovém horizontu povede k demokratizaci dnešních diktátorských režimů, které by bez vnějšího zásahu zůstaly nesvobodné na vždy.“ Jakkoli s tímto jeho názorem nesouhlasím, nelze ho nijak popřít – až budoucnost ukáže, kdo měl pravdu. Proradarový postoj tohoto profesora vychází právě ze zmíněného přesvědčení a přijmeme-li ho, je zcela konzistentní. Berte to jako příklad toho, že existují i lidé, kteří jsou pro radar a přitom nejsou „pomýlení“, „válkychtiví“ a ani nepotřebují psychiatrické ošetření. Ale zda jsou nějací takoví i mezi našimi politiky… :-)
Také přeji hezký den,
Děkuji za podporu. Myslím si, že lidé v Česku všechny možnosti nevyužívají – kdyby ano, pak by jich při protiradarových protestech v ulicích nebylo 5 000, ale miliony, zvážíme-li jak velký odpor proti radaru podle průzkumů veřejného mínění existuje. Na druhou stranu si je nutné uvědomit, že „mít na danou otázku názor“ a „považovat otázku za tak podstatnou, že kvůli ní stojí za to obětovat sledování odpoledního seriálu vyjít do ulic“ jsou dvě odlišné věci. Češi bohužel nejsou tak temperamentní, k opravdu velkým celospolečenským protestům dochází velmi zřídka, moderní historie ukazuje, že přibližně každých 20 let. Zatím poslední takové vzedmutí se odehrálo ke konci roku 1989. Takže, kdy myslíte, že nás čeká to další? ;-)
K druhé části otázky. Z argumentace některých našich proradcových politiků mnohdy čiší neznalost, hloupost či účelovost. Tvrdou kritiku také zaslouží ti z nich, kteří odmítají referendum o radaru s tím, že o určitých otázkách lidé rozhodovat nemohou, protože jim dostatečně nerozumějí. Těch bych se zeptal, zda tedy vůbec souhlasí s tím, aby se jednou za čtyři roky konaly volby – vždyť ti hloupí voliči, kteří ničemu nerozumí, by mohli hlasovat úplně špatně. Souhlasím také, že americká vojenská a zahraniční politika stála jen v posledních několika letech životy statisíců nevinných lidí, tzv. Válka proti terorismu ve skutečnosti rozvoj terorismu podpořila, v Iráku místo proklamovaného odstranění diktátorského režimu vedla ke krvavé občanské válce a totálnímu kolapsu celé země a nevidím tedy jediný důvod, proč vyjadřovat Spojeným státům a této politice podporu přijetím jejich vojenské základny na české území.
Nedávno jsem diskutoval o radaru s jedním univerzitním profesorem, který je pro radar, ale kterého si velmi vážím. Při této debatě jsem vyložil na stůl všechny argumenty napsané v předchozím odstavci i mnohé další. Ke konci debaty tento profesor řekl: „Souhlasím se vším tím, co jste říkal. Vím, že americká politika vojenských intervencí stojí mnoho nevinných životů i že je řízená mocenskými a finančními zájmy. Přesto si myslím, že v dlouhodobém časovém horizontu povede k demokratizaci dnešních diktátorských režimů, které by bez vnějšího zásahu zůstaly nesvobodné na vždy.“ Jakkoli s tímto jeho názorem nesouhlasím, nelze ho nijak popřít – až budoucnost ukáže, kdo měl pravdu. Proradarový postoj tohoto profesora vychází právě ze zmíněného přesvědčení a přijmeme-li ho, je zcela konzistentní. Berte to jako příklad toho, že existují i lidé, kteří jsou pro radar a přitom nejsou „pomýlení“, „válkychtiví“ a ani nepotřebují psychiatrické ošetření. Ale zda jsou nějací takoví i mezi našimi politiky… :-)
OTÁZKA | František Novák
Pokud je jediným důvodem odmítnutí zahraniční politika Spojených států, proč se snažíte zdůvodnit toto odmítnutí navíc zástupnými tématy, např. vlivu na zdraví, prostředí, etc?
Není to hledání argumentů za každou cenu? Není to tak trochu demagogie? Dokážete být na sebe a na celou iniciativu "sebekritický"? Nebo jste pouhý sofista, kterýme jde pouze o to, aby svá subjektivní přání a názory podložil pseudo objektivními argumenty.
Proč "vyskakujete jak čertíci" při každé zmínce, že jste financováni z východu.
Nemůžete některé oponenty prostě ingnorovat?
Pokud je jediným důvodem odmítnutí zahraniční politika Spojených států, proč se snažíte zdůvodnit toto odmítnutí navíc zástupnými tématy, např. vlivu na zdraví, prostředí, etc?
Není to hledání argumentů za každou cenu? Není to tak trochu demagogie? Dokážete být na sebe a na celou iniciativu "sebekritický"? Nebo jste pouhý sofista, kterýme jde pouze o to, aby svá subjektivní přání a názory podložil pseudo objektivními argumenty.
Proč "vyskakujete jak čertíci" při každé zmínce, že jste financováni z východu.
Nemůžete některé oponenty prostě ingnorovat?
ODPOVĚD | 2:19
Pane Nováku.
Nikdo neříká, že zahraniční politika USA je „jediným“ důvodem pro odmítnutí radaru. Pro některé aktivisty Ne základnám, například i pro mě, je to sice hlavní důvod, avšak nikoli jediný. Navíc Iniciativa sdružuje velké množství lidí s nejrůznějšími názory a každý z nich vidí ten nejhlavnější problém radaru někde trochu jinde.
Iniciativa Ne základnám se od začátku svého působení snažila zdůrazňovat dva pohledy na otázku radaru – zaprvé již zmíněný problém americké zahraniční politiky (obecněji všechny mezinárodní souvislosti radarové základny) a zadruhé v souvislosti s otázkou referenda problém jistého demokratického deficitu v ČR, který se při prosazování radaru projevuje. Přesto podle mě nelze zcela opomenout ani ostatní pohledy na radar, jako problém suverenity či bezpečnosti ČR i Vámi zmiňované ekologické a zdravotní souvislosti. Už proto ne, že pro mnohé aktivisty Ne základnám jsou právě tyto důvody proti radaru ty nejzávažnější.
Pokud bychom chtěli být demagogičtí, pak bychom si jistě jako jednu z našich hlavních argumentačních linií nevybrali zpochybňování americké zahraniční politiky (což je jednak poměrně složitá a také kontroverzní otázka), ale vsadili bychom tak jako vláda na jednoduché vyvolávání strachu („když tu bude radar, budou v metru útočit teroristé“) nebo na nacionalistické vášně („radar je okupace“). To, že jsme to neudělali, značí, že se demagogii chceme rozhodně vyhnout.
Proč nám obviňování z financování z Ruska či Íránu vadí? Protože jde o obviňování zcela vymyšlená a obsahující mnoho lží. Pokud bychom se neozvali a neukázali, že to vskutku lži jsou, pak by jim mnozí lidé začali věřit. Ignorovat lze pisálka, který umístí svůj pamflet někam na zapadlý internetový blog. Ne tak již vlivný celostátní deník.
Pane Nováku.
Nikdo neříká, že zahraniční politika USA je „jediným“ důvodem pro odmítnutí radaru. Pro některé aktivisty Ne základnám, například i pro mě, je to sice hlavní důvod, avšak nikoli jediný. Navíc Iniciativa sdružuje velké množství lidí s nejrůznějšími názory a každý z nich vidí ten nejhlavnější problém radaru někde trochu jinde.
Iniciativa Ne základnám se od začátku svého působení snažila zdůrazňovat dva pohledy na otázku radaru – zaprvé již zmíněný problém americké zahraniční politiky (obecněji všechny mezinárodní souvislosti radarové základny) a zadruhé v souvislosti s otázkou referenda problém jistého demokratického deficitu v ČR, který se při prosazování radaru projevuje. Přesto podle mě nelze zcela opomenout ani ostatní pohledy na radar, jako problém suverenity či bezpečnosti ČR i Vámi zmiňované ekologické a zdravotní souvislosti. Už proto ne, že pro mnohé aktivisty Ne základnám jsou právě tyto důvody proti radaru ty nejzávažnější.
Pokud bychom chtěli být demagogičtí, pak bychom si jistě jako jednu z našich hlavních argumentačních linií nevybrali zpochybňování americké zahraniční politiky (což je jednak poměrně složitá a také kontroverzní otázka), ale vsadili bychom tak jako vláda na jednoduché vyvolávání strachu („když tu bude radar, budou v metru útočit teroristé“) nebo na nacionalistické vášně („radar je okupace“). To, že jsme to neudělali, značí, že se demagogii chceme rozhodně vyhnout.
Proč nám obviňování z financování z Ruska či Íránu vadí? Protože jde o obviňování zcela vymyšlená a obsahující mnoho lží. Pokud bychom se neozvali a neukázali, že to vskutku lži jsou, pak by jim mnozí lidé začali věřit. Ignorovat lze pisálka, který umístí svůj pamflet někam na zapadlý internetový blog. Ne tak již vlivný celostátní deník.
OTÁZKA | Petra
Ahoj, strašně moc si cenim lidí, kteří se do sdružení zapojili :-) takhle pěkně na úvod a teď ty otázky: Co tě k tomu vedlo? Byl jsi členem někdy i jiného hnutí (nemusíš psát jakého, ale zajímalo by mě kolika)? Jaké jsou tvé osobní argumenty, proč nechceš radar?
Ahoj, strašně moc si cenim lidí, kteří se do sdružení zapojili :-) takhle pěkně na úvod a teď ty otázky: Co tě k tomu vedlo? Byl jsi členem někdy i jiného hnutí (nemusíš psát jakého, ale zajímalo by mě kolika)? Jaké jsou tvé osobní argumenty, proč nechceš radar?
ODPOVĚD | 2:20
Ahoj Petro.
Děkuji za podporu.
V žádném jiném hnutí jsem dříve nebyl – iniciativa Ne základnám mě k aktivismu přivedla a zatím mě i drží. K Iniciativě jsem se dostal v podstatě náhodou. Někdy v květnu minulého roku jsem si na ulici všiml plakátů zvoucích na demonstraci proti radaru, tak jsem se rozhodl, že se tam půjdu podívat (proti radaru jsem samozřejmě byl, a to silně, již v té době). Moderátor na pódiu tenkrát oznámil, že Ne základnám shání nové dobrovolníky, kteří by se chtěli zapojit do její práce. Řekl jsem si, že když tu radar nechci, mohl bych proti němu také něco udělat. Přišel jsem na schůzku nových dobrovolníků a tím to celé začalo.
Moje argumenty proti radaru jsou jednak uvedeny v úvodním medailonku a také je lze tak trochu vyčíst z některých mých dalších odpovědí. Nejdůležitějším důvodem proti radaru pro mě je americká zahraniční politika (okupace Iráku, válka proti terorismu) – nechci, aby ČR přijetím radaru tuto politiku podpořila.
Ahoj Petro.
Děkuji za podporu.
V žádném jiném hnutí jsem dříve nebyl – iniciativa Ne základnám mě k aktivismu přivedla a zatím mě i drží. K Iniciativě jsem se dostal v podstatě náhodou. Někdy v květnu minulého roku jsem si na ulici všiml plakátů zvoucích na demonstraci proti radaru, tak jsem se rozhodl, že se tam půjdu podívat (proti radaru jsem samozřejmě byl, a to silně, již v té době). Moderátor na pódiu tenkrát oznámil, že Ne základnám shání nové dobrovolníky, kteří by se chtěli zapojit do její práce. Řekl jsem si, že když tu radar nechci, mohl bych proti němu také něco udělat. Přišel jsem na schůzku nových dobrovolníků a tím to celé začalo.
Moje argumenty proti radaru jsou jednak uvedeny v úvodním medailonku a také je lze tak trochu vyčíst z některých mých dalších odpovědí. Nejdůležitějším důvodem proti radaru pro mě je americká zahraniční politika (okupace Iráku, válka proti terorismu) – nechci, aby ČR přijetím radaru tuto politiku podpořila.
OTÁZKA | Stanislav
Před pár dny jsme "slavili" sedmé výročí "demolice" WTC v Americe z 11. září 2008.
"Vidím" to stále jako včera.
Je Ti známo, proč je kolem této TERORISTICKÉ UDÁLOSTI dodnes tolik tajemna a myslíš si, že například lidé z českomoravských církví, nebo i příznivci základen USA v mé vlasti budou někdy pořádat podpisové petice a "vyskakovat" za zveřejnění pravdy a hlavních viníků masakru na třech tisících občanech USA v New Yorku?
Osobně se domnívám, že si to tenkrát, mocní z Pentagonu, udělali sami.
A to nevěstí nic dobrého pro ty, kdo se jakkoliv propojují s takovýmito "vyspělými válečníky" a likvidátory životů nevinných mužů, žen a dětí nejen po celém světě, ale i ve vlastní zemi.
Díky internetu mám možnost posoudit ty události a není mi vůbec příjemně z těch občanů ČR, kteří stojí opodál, nebo dokonce vítají připravovanou okupaci vojsk USA.
p.s.: dával jsem si veliký pozor, abych nebyl ani jen trošičku vulgární.
Dík za reakci:). "Dobrá věc vždycky vítězí"-PetrChelčický
Před pár dny jsme "slavili" sedmé výročí "demolice" WTC v Americe z 11. září 2008.
"Vidím" to stále jako včera.
Je Ti známo, proč je kolem této TERORISTICKÉ UDÁLOSTI dodnes tolik tajemna a myslíš si, že například lidé z českomoravských církví, nebo i příznivci základen USA v mé vlasti budou někdy pořádat podpisové petice a "vyskakovat" za zveřejnění pravdy a hlavních viníků masakru na třech tisících občanech USA v New Yorku?
Osobně se domnívám, že si to tenkrát, mocní z Pentagonu, udělali sami.
A to nevěstí nic dobrého pro ty, kdo se jakkoliv propojují s takovýmito "vyspělými válečníky" a likvidátory životů nevinných mužů, žen a dětí nejen po celém světě, ale i ve vlastní zemi.
Díky internetu mám možnost posoudit ty události a není mi vůbec příjemně z těch občanů ČR, kteří stojí opodál, nebo dokonce vítají připravovanou okupaci vojsk USA.
p.s.: dával jsem si veliký pozor, abych nebyl ani jen trošičku vulgární.
Dík za reakci:). "Dobrá věc vždycky vítězí"-PetrChelčický
ODPOVĚD | 2:21
Dobrý den.
O nejasnostech okolo 11. září 2001 samozřejmě vím.
Můj osobní názor je takový, že „oficiální verze“ průběhu událostí má řadu trhlin a slabých míst a je možné, že je v mnoha podstatných bodech nepravdivá. Na druhou stranu tentýž názor mám na všechny tzv. „konspirační teorie“ či chcete-li alternativní popisy zmíněných událostí.
Musím tedy říci, že vyhraněný názor na tuto otázku nemám. Nevěřím sice, že se útoky udály přesně tak, jak je popisuje americká vláda – to ale ještě nutně neznamená, že si to „mocní z Pentagonu udělali sami“.
Dobrý den.
O nejasnostech okolo 11. září 2001 samozřejmě vím.
Můj osobní názor je takový, že „oficiální verze“ průběhu událostí má řadu trhlin a slabých míst a je možné, že je v mnoha podstatných bodech nepravdivá. Na druhou stranu tentýž názor mám na všechny tzv. „konspirační teorie“ či chcete-li alternativní popisy zmíněných událostí.
Musím tedy říci, že vyhraněný názor na tuto otázku nemám. Nevěřím sice, že se útoky udály přesně tak, jak je popisuje americká vláda – to ale ještě nutně neznamená, že si to „mocní z Pentagonu udělali sami“.
CHAT s osobností
TV Ne základnám
