Pošetilost raketové obrany v Evropě
3.1.2009 - Lewis, G. / Postol, T. Bulletin of the Atomic Scientists
Spojené státy americké se plánují chránit proti vznikajícím raketovým hrozbám vybudováním protiraketového systému v Evropě. Podobně jako jeho předchůdci, i tento systém má vážné technologické nedostatky.
Během roku 2007 začala Bushova vláda s agresivní prodejní kampaní zaměřenou na přesvědčení svých evropských spojenců, aby akceptovali rozmístění prvků protiraketového štítu USA na svém kontinentu.
(...)
Velký XBR radar nazvaný EMR (Evropský radar pro střední fázi letu, „European midcourse radar“) by byl umístěn v České republice, předsunutý („a forward-based“) XBR radar (FBX) na nespecifikované místo poblíž Íránu, snad ve východním Turecku nebo v Gruzii, a odpalovací základna s deseti antiraketami by se nacházela v Polsku.
(...)
Pokud ale podrobíme detailní technické analýze oficiální popis fungování tohoto systému, je zřejmé, že žádný z jeho komponentů nefunguje tak, jak tvrdí Agentura pro protiraketovou obranu (MDA). Naše technická zjištění jsou konkrétně následující:
I jednoduchá protiopatření mohou zbortit systém
Je jednoduché dokázat, že i protiopatření jako lehký balón anebo nízko-energetická rušička by učinily zastaralými přítomné i budoucí varianty protiraketového systému USA.
(...)
EMR radar má významně nedostačující výkon
Výsledkem je obranný systém, který je neschopný poskytnout rozlišení proti raketám vystřeleným z Íránu na východní polovinu kontinentálních Spojených států.
(...)
EMR je sestrojen tak, že jej lze modernizovat, což vyvolává otázku, zda se Bushova administrativa nepokouší protlačit nyní umístění méně výkonného EMR radaru do České republiky jako strategii jak zavázat tuto zemi ke kursu, který pak bude těžké zvrátit.
(...)
Součástí systému bude zřejmě i Vardo
Pokud nebude výrazně navýšen výkon radaru EMR anebo nebude vyměněn, tak by kontroverzní velký radar GLOBUS II v norském Vardo mohl vykonávat některé sledovací a rozlišovací funkce, jež si MDA představuje pro radar EMR.
USA přemístily GLOBUS II z Kalifornie do Norska v roce 1998. Vlády Spojených států a Norska prezentovaly původně tento radar norskému obyvatelstvu jako senzor pro sledování vesmíru. Jeho hlavním účelem však mnohem pravděpodobněji bylo shromažďovat rozlišovací data raketové obrany o ruských hlavicích a návnadách, které byly zkoušeny na drahách mezi odpalovací základnou v Plesetsku a dopadovou oblastí na Kamčatce.
Když se norská veřejnost dozvěděla o skutečném účelu radaru, způsobilo to vážný domácí odpor proti vládě a sérii mezinárodních incidentů s Ruskem.
(...)
Ve skutečnosti by se dosahy radarů EMR a FBX, tak jak jsou uváděny MDA, musely snížit více jak třikrát.
(...)
Navzdory opačným tvrzením Agentury pro protiraketovou obranu a představitelů Ministerstva zahraničí USA, antirakety které chce Washington rozmístit v Polsku jsou dostatečně rychlé, aby zachytily ruské ICBM (mezikontinentální) rakety vystřelené z lokalit západně od Uralu směrem na kontinentální Spojené státy. Poloha antiraketových základen v Polsku je pro tento účel ideální.
Slib Spojených států, že v Polsku umístí jen 10 antiraket se neshoduje s logikou předloženou Washingtonem k odůvodnění protiraketového systému. Předpokládaná íránská hrozba by totiž zahrnovala infrastrukturu, výrobní haly a průmyslové zázemí k produkci více než deseti raket ICBM.
Takže by mělo být navrhovaných 10 antiraket pokládáno jen za počáteční rozmístění, které nechává ruským politikům důvod k přemýšlení o možnosti rozsáhlého nárůstu počtu antiraket na polské základně a zbytku světa důvod k podivu nad rozumností vedení USA, které se zdá sledovat nedostižný cíl – jadernou nadvládu („nuclear supremacy“).
Zdroj: Lewis, George N. / Postol, Theodore A. The European missile defense folly. The Bulletin of the Atomic Scientists, May/June 2008, Vol. 64, No. 2, p. 32-39, 61
George N. Lewis je fyzik a náměstek ředitele Mírových studií na Cornell University v USA.
Theodore A. Postol je fyzik a profesor vědy, technologie a strategií národní bezpečnosti na prestižní Massachussetts Institute of Technology (MIT) v USA. Postol se zúčastnil mnoha studií zadaných americkým programem národní obrany.
Během roku 2007 začala Bushova vláda s agresivní prodejní kampaní zaměřenou na přesvědčení svých evropských spojenců, aby akceptovali rozmístění prvků protiraketového štítu USA na svém kontinentu.
(...)
Velký XBR radar nazvaný EMR (Evropský radar pro střední fázi letu, „European midcourse radar“) by byl umístěn v České republice, předsunutý („a forward-based“) XBR radar (FBX) na nespecifikované místo poblíž Íránu, snad ve východním Turecku nebo v Gruzii, a odpalovací základna s deseti antiraketami by se nacházela v Polsku.
(...)
Pokud ale podrobíme detailní technické analýze oficiální popis fungování tohoto systému, je zřejmé, že žádný z jeho komponentů nefunguje tak, jak tvrdí Agentura pro protiraketovou obranu (MDA). Naše technická zjištění jsou konkrétně následující:
I jednoduchá protiopatření mohou zbortit systém
Je jednoduché dokázat, že i protiopatření jako lehký balón anebo nízko-energetická rušička by učinily zastaralými přítomné i budoucí varianty protiraketového systému USA.
(...)
EMR radar má významně nedostačující výkon
Výsledkem je obranný systém, který je neschopný poskytnout rozlišení proti raketám vystřeleným z Íránu na východní polovinu kontinentálních Spojených států.
(...)
EMR je sestrojen tak, že jej lze modernizovat, což vyvolává otázku, zda se Bushova administrativa nepokouší protlačit nyní umístění méně výkonného EMR radaru do České republiky jako strategii jak zavázat tuto zemi ke kursu, který pak bude těžké zvrátit.
(...)
Součástí systému bude zřejmě i Vardo
Pokud nebude výrazně navýšen výkon radaru EMR anebo nebude vyměněn, tak by kontroverzní velký radar GLOBUS II v norském Vardo mohl vykonávat některé sledovací a rozlišovací funkce, jež si MDA představuje pro radar EMR.
USA přemístily GLOBUS II z Kalifornie do Norska v roce 1998. Vlády Spojených států a Norska prezentovaly původně tento radar norskému obyvatelstvu jako senzor pro sledování vesmíru. Jeho hlavním účelem však mnohem pravděpodobněji bylo shromažďovat rozlišovací data raketové obrany o ruských hlavicích a návnadách, které byly zkoušeny na drahách mezi odpalovací základnou v Plesetsku a dopadovou oblastí na Kamčatce.
Když se norská veřejnost dozvěděla o skutečném účelu radaru, způsobilo to vážný domácí odpor proti vládě a sérii mezinárodních incidentů s Ruskem.
(...)
Ve skutečnosti by se dosahy radarů EMR a FBX, tak jak jsou uváděny MDA, musely snížit více jak třikrát.
(...)
Navzdory opačným tvrzením Agentury pro protiraketovou obranu a představitelů Ministerstva zahraničí USA, antirakety které chce Washington rozmístit v Polsku jsou dostatečně rychlé, aby zachytily ruské ICBM (mezikontinentální) rakety vystřelené z lokalit západně od Uralu směrem na kontinentální Spojené státy. Poloha antiraketových základen v Polsku je pro tento účel ideální.
Slib Spojených států, že v Polsku umístí jen 10 antiraket se neshoduje s logikou předloženou Washingtonem k odůvodnění protiraketového systému. Předpokládaná íránská hrozba by totiž zahrnovala infrastrukturu, výrobní haly a průmyslové zázemí k produkci více než deseti raket ICBM.
Takže by mělo být navrhovaných 10 antiraket pokládáno jen za počáteční rozmístění, které nechává ruským politikům důvod k přemýšlení o možnosti rozsáhlého nárůstu počtu antiraket na polské základně a zbytku světa důvod k podivu nad rozumností vedení USA, které se zdá sledovat nedostižný cíl – jadernou nadvládu („nuclear supremacy“).
Zdroj: Lewis, George N. / Postol, Theodore A. The European missile defense folly. The Bulletin of the Atomic Scientists, May/June 2008, Vol. 64, No. 2, p. 32-39, 61
George N. Lewis je fyzik a náměstek ředitele Mírových studií na Cornell University v USA.
Theodore A. Postol je fyzik a profesor vědy, technologie a strategií národní bezpečnosti na prestižní Massachussetts Institute of Technology (MIT) v USA. Postol se zúčastnil mnoha studií zadaných americkým programem národní obrany.
« zpět
CHAT s osobností
TV Ne základnám
