Ministr školství a poslanec za stranu Zelených Ondřej Liška vyjádřil znovu svůj kritický názor na plánovaný americký radar v Česku.

V rozsáhlém článku v Lidových novinách vyzval, abychom nebyli papežštější než papež a odložili schvalování smluv o radaru: „… jelikož bude dubnový summit NATO teprve posuzovat předložené varianty možného propojení třetího pilíře s architekturou NATO, bylo by nelogické, aby do té doby Česká republika předběhla vývoj a vyjádřila se k projektu, který je v současné době a podobě považován za předčasný, ne-li nejistý.“

Nová americká administrativa sama váhá a může nakonec protiraketovou obranu obětovat výměnou za spolupráci Ruska na ambiciózním plánu světového jaderného odzbrojení, které již Barack Obama označil za jednu ze svých priorit.

Nejen proto se podle Lišky musíme ptát, „… zda je skutečně nutné investovat miliardy dolarů do systému, který má odvrátit hrozby, jež v moderním světě spíše než mezikontinentální balistické střely uskutečňují v podobě malých násilných akcí za použití primitivnější, zato děsivě smrtonosné techniky.“

Vystudovaný politolog Ondřej Liška rovněž upozorňuje, že „Protiraketová obrana neřeší příčiny mezinárodního napětí, a už vůbec ne terorismu.“ Naopak přispívá k zhoršování vztahů mezi velmocemi a jeho celková stále se rozšiřující globální podoba vyvolává alespoň částečně oprávněné obavy Ruska a ještě více Číny. V konečném důsledku tak hrozí „závody v modernizaci a technické vyspělosti jaderných arzenálů …, včetně přenesení zbraňových systémů do vesmírného prostoru.“

Ministr školství dále připomíná nepříliš známý fakt, že Spojené státy pro svou raketovou obranu zvažovaly původně jako hostitelskou zemi i Maďarsko. Současně naznačuje, že americký výběr určuje nejen vhodná geografická poloha, ale také geopolitické úvahy. V této souvislosti dochází Liška k trefnému závěru o českých politicích propagujících radar. Správně vypozoroval, že „Odmítají sice koncept sfér vlivu, ale zoufale si přejí k jedné z těchto sfér patřit.“

Podle poslance za Zelené nelze podporovat americkou vojenskou základnu jen proto, že máme jako národ špatnou zkušenost s Ruskem či s evropskými spojenci. Svět se jednak změnil, navíc stojíme před rozhodnutím, které svými dopady ovlivní vývoj daleko za hranicemi naší republiky. Liška si proto stěžuje, že „Až příliš často se argumenty pro i proti radaru stáčejí do minulosti, aby si vypomohly všelijakými traumaty z historie České republiky, místo toho, aby odpovědně analyzovaly současnost a budoucnost.“

Ministr školství se přiklání k interpretaci, podle níž se Bukurešťský summit NATO vyjádřil k americké raketové obraně v podstatě vyhýbavě. Na půdě Rady Evropské unie nedošlo na toto téma dosud k vůbec žádné diskusi, vycítit však lze kritický odstup: „Přinejmenším rozporuplný přístup států EU ke třetímu pilíři dosvědčuje i událost z loňského červnového summitu EU-USA, kde americký prezident George W. Bush předložil představitelům EU návrh na znění závěrů summitu, ve kterém by unie americké záměry explicitně přivítala. Narazil však na nejednoznačnou reakci ze strany EU, v jejímž důsledku pak finální verze závěrů summitu téma třetího pilíře zcela vynechala.“

Liška konečně odmítá démonizovat Írán a naopak vyzývá k pokusu vcítit se do jeho pozice: „Američané připravili převrat, který v roce 1953 svrhl demokraticky zvoleného íránského premiéra … Američané od té doby podporovali šáhovu despotickou vládu a v 80. letech iráckou invazi. Íránské oči vidí svoji zemi téměř ze všech světových stran obklopenou armádou státu, který posledních padesát let zasahuje do íránské suverenity a otevřeně mluví o „vojenské možnosti“ řešení íránské nukleární otázky.“

Írán doplácí na západní politiku dvojího metru. Z hlediska Blízkého východu je relativně demokratickým státem. Pokud usiluje o jaderné zbraně, pak proto, aby získal odstrašující prostředek a kvůli obklopení nukleárními zeměmi jako Izrael, Indie či Pákistán.


Zdroj: Liška, Ondřej. Ukolébavka pro radar. Lidové noviny, 14.02.2009