Centrum raketového systému jde ve stejné logice jako radar - jeho mezinárodně politické zdůvodnění kulhá...


Proč být proti raketovému centru »
Pomozte iniciativě - účet 2720320001/5500

Online s Tomášem Tožičkou

Tomáš Tožička je teolog, technik a expert na rozvojovou pomoc. Do roku 1989 pracoval jako strojník, poté studoval bohosloví
v České republice a ve Spojených státech. Je jedním
z koordinátorů kampaně Česko proti chudobě. Spolupracuje
dále s rozvojovými a humanitárními organizacemi EDUCON, Ekumenická akademie a ADRA.

Tomáš Tožička elektrifikoval například střední školu a venkovská zdravotní centra v jihoafrické Zambii. V minulosti založil v Mostě středisko evangelické Diakonie a vybudoval zde azylový dům a komunitní centrum v Litvínově. Publikuje v Literárních novinách, Křesťanské revue, Mezinárodní politice,
Sedmé generaci a přispívá do zahraničních odborných časopisů.

Sám se považuje za pacifistu, i když uznává, že se nejedná o jednoduché rozhodnutí.

 


položených otázek: 10
Položené dotazy
OTÁZKA | člověk
tomáši, tys prostě neodpustil zeleným, že vyfuckovali tvého milce patočku i s beránkem, horovou a tebou, co? zhrzenost se dá léčit lepšími působy, třeba chlastem ;-))
ODPOVĚD | 14:06
Anonymní dotaz je sice za hranicí slušnosti, ale v chatu by si člověk neměl vybírat… Vystoupil jsem ze Strany zelených po nástupu Bursíka a Kapitola „Strana zelených“ je tak pro mě uzavřena, ale je evidentní, že některé lidi ještě trápí. O to více v době, kdy sekerníci ve Straně zelených likvidují svou opozici stylem, který byl pro minulé demokratické vedení naprosto nepřijatelný. Mé fungování v SZ pro mě znamenalo obohacení o mnoho přátel, například těch, které jste jmenoval. To že SZ dnes dělá jinou politiku, než má v programu mě trápí asi jako jiné občany a to, že není schopna se postavit proti nesmyslům jakým je např. vojenská základna USA v ČR, ji nakonec přivádí do izolace i v rámci EU.
OTÁZKA | Martin
Dobrý den, viděl jsem na ČT1 pořad, který byl věnován Vám. Velmi mě zaujal a povzbudil Váš přístup k lidem, k životu, k rodině a k víře v Boha. Vážím si toho, že stále jsou lidé jako Vy, kteří se nenechají manipulovat některými "vůdci", kteří mají sklon k despotickému jednání. Vážím si Vaší lidumilné práce pro zlepšení života lidí, kteří jsou v těžkých situacích.
Také jsem mírumilovný člověk, který si přeje, aby mezi lidmi bylo mnohem více vzájemného porozumění, upřímnosti, otevřenosti, vstřícnosti a nezištného přátelství a nezištné spolupráce.
Tou základní podmínkou pro takový život je - žít v míru, neválčit. Proto jsem také proti záměru postavit v ČR jakoukoli cizí vojenskou základnu.
Prosím o Vaše odpovědi:
1/ Co konkrétního pro Váš život znamená víra v Boha? Co pro Vás znamená oběť a vzkříšení Ježíše Krista?
2/ Modlíte se a studujete Bibli denně? Máte nějakou osobní kladnou zkušenost s vyplněnou modlitbou nebo s jiným Božím zásahem ve Vašem životě?
3/ V současnosti je v neděli v ČRo - na st. Vltava od 16.hod několikadílný pořad o Bibli, o Jednotě bratrské apod. Minule se hovořilo o Petru Chelčickém. Ten usiloval o to, aby věřící lidé žili a jednali podle Božích pokynů v Novém zákonu Bible. Dnešními slovy řečeno: šlo o "pacifistu". Je zlé, když se mírové snahy zesměšňují a znevažují. Modlím se za mír ve světě. Připojíte se?
4/ Čeho si na životě nejvíc vážíte?
5/ Zúčastnil jste se také osobně nějaké akce proti záměru postavit v ČR americký vojenský radar?
Děkuji Vám za odpovědi a přeji Vám, Vaší rodině, Vašim přátelům a spolupracovníkům všestranné Boží požehnání.
ODPOVĚD | 14:10
Děkuji za dotaz a podporu. Otázky jsou pro mě velmi osobní, a musel bych na ně odpovídat obšírněji, než dovoluje daný formát. Některé odpovědi se dají najít v mých kázáních či přednáškách, která jsou přístupná na Internetu. Např.: http://www.literarky.cz/?p=clanek&id=5391 nebo http://www.ekumakad.cz/clanky-a-publikace.shtml?x=2141400. Mé teologické přesvědčení je, že křesťanství nabízí smíření a možnost plodného soužití lidí na této planetě. To ovšem neznamená nutně, že všichni musíme sdílet tytéž představy – světonázorové, náboženské či tzv. praktické. Právě proto je pro mě nejdůležitější věcí dnes v osobní rovině přátelství a v té obecné pak připravenost k dialogu s těmi, kteří o to skutečně stojí, byť mají jiný názor.
Modlitby za mír jsou důležitou posilou, která by měla věřící i církve vést k aktivní mírové politice.
Bible je samozřejmě základním křesťanským textem a je mi skutečně líto, nakolik je u nás ostrakizována. Její alespoň obecná znalost patří dle mého k základním předpokladům každého, kdo se chce vyjadřovat ke společenským událostem. Je součástí našich dějin a její výklady jsou nedílnou součástí mnoha dobrých i špatných paradigmat, jimiž Západ žije.
Podporuji aktivity proti americkému radaru v ČR, osobní účastí na akcích, tím co píšu i v rozhovorech s lidmi kolem sebe.
OTÁZKA | rockmother
Dobrý den, pane Tožičko,
slyším o Vás dnes poprvé, promiňte mi, prosím, moji neznalost. Dovolte mi, prosím, dvě jednoduché otázky / na položení, odpovídat bych na ně tedy nechtěla /.
1/ Pacifista - chápu nejednoduchost takovéhoto zaškatulkování. Při tom, co , jak předpokládám, jste ve svém životě viděl, je to pravděpodobně dost složité. Věřím, že jako s myslícím a věřícím člověkem Vámi cloumají nejrůznější emoce, včetně chuti projevit neskutečné násilí. Zajímá mě, jak se dokážete odosobnit a být znovu vstřícný a přátelský.
2/ Osobní - nemusíte odpovídat, jestli nechcete, je to jen na Vás. Žijete ve vztahu nebo jste sám?
Děkuji a zdravím Vás, přeji jen vše dobré.
ODPOVĚD | 14:14
Neomlouvejte se, nejsem známá osobnost a doufám, že to tak i zůstane. Pokud jde o takové, jako „člověka“ z prvního dotazu, mohl bych být i neznámější…
Pacifismus je specifický pohled na svět, který věří, že institucionální konflikty se dají řešit jinak než válkou. Jde hlavně o spory mezi suverény, tedy především státy. Pacifismus neřeší problémy osobního násilí, nebo třeba policejního násilí. Proto by se nemělo zaměňovat tzv. NENÁSILÍ či RADIKÁLNÍ NENÁSILÍ (M.L.King) s pacifismem. Pacifismus je prostě proti válkám – útočným, preventivním či obraným. Pak je ale otázkou, jak se bránit šílencům, jako byl Hitler? Prvním krokem je odpovědná politika – kontrola zbrojení a prodeje zbraní, nespolupráce (nezaměňovat s embargem!), mezinárodní tlak. Hitler byl naopak podporován a Mussoliniho obdivoval i W. Churchill. Politické nástroje v naprosté většině postačí. Pokud ne, ani to není oprávnění k plošné válce. Moderní pacifismus se kloní ke koncepci tzv. policejní akce. Takto vedené operace nezbavují osobní odpovědnosti, musí být přesně cílené, smrt civilistů je nepřípustná, a pokud k ní dojde je nutno ji vyšetřit a stanovit odpovědnost.
Jsem ovšem také zastáncem radikálního nenásilí. To znamená nenásilné akce, především blokády, zaměřené přímo proti těm, kteří problém působí. Tedy když se zemědělcům nelíbí politika vlády, je možné to v krajním případě řešit dlouhodobou blokádou, ne však dálnice, ale třeba úřadu vlády či ministerstva zemědělství.
Ať už je člověk pacifista nebo zastánce nenásilí asi se nevyhne emocím a bouřlivým projevům – já tedy určitě ne. Ale to by stejně nemělo být důvodem k násilí. V každém případě uznávám právo na sebeobranu.
Mám manželku a tři děti.
OTÁZKA | M Úžasná
Dobrý den,
mam na vás 3 dotazy:
1) Proč jste proti radaru?
2) Myslíte že p. Obama myslí vážně svá tvrzení o zrušení vyjednávání o radaru,přičemž se ale zároveň vůbec nenamáhá smlouvy fakticky vypovědět?
3) Modlím se modlím,ale nedostává se mi odpovědi.Proč myslíte že Bůh v některých otázkách neodpovídá,zeptám li-se na něco jiného,promptně mi dá znamení,ale v určité věci mlčí,co s tím?
4) Jak nahlížíte na homosexualitu?
Děkuju Martina Landergott
ODPOVĚD | 14:17
Jsem proti radaru, protože tady nechci žádnou cizí vojenskou základnu. Nechtěl jsem ani SS-20 a málem mě za to vyhodili z průmyslovky. Raketová obrana je obecně dost neúspěšná a je to obrovské plýtvání prostředky – materiálními, lidskými a výrobními, které mohly být využity na něco užitečného. Zbrojení vyvolává zbrojení a tím se zase zvyšuje napětí ve světě a snižuje bezpečnost. Ještě nikdy to nebylo jinak.
Co Obama myslí a nemyslí upřímně možná neví ani on sám. Na to dělá moc vysokou politiku. Jen doufám, že má jiné věci na starosti, než podporovat zbrojní průmysl.
Jestli dostáváte odpovědi na své modlitby alespoň někdy, buďte za to vděčná. Ve většině případů se musíme rozhodovat sami. Máme svědomí, odpovědnost, každý nějakou víru… Ta křesťanská říká, že bychom se měli rozhodovat s „ohledem na věčnost“. Nejde ani tak o to, zajistit si pobyt v nebi, ale abychom zajistili těm kolem nás a co po nás přijdou, že nebudou žít v pekle. A také aby nám nebylo špatně, když si před spaním vzpomeneme na naše jednání.
Homosexualita je osobní záležitost každého jednotlivce. Znevažování lidí pro jejich sexuální orientaci by mělo být postaveno mimo zákon, jako fašismus.
OTÁZKA | Petr
Mohl byste prosím stručně popsat, jakým způsobem se mezi lety 2003-2005 dostala ve Straně zelených k moci skupina M. Bursíka? Prý si počínala značně neférově, zaměřte si prosím na popis právě těchto praktik. Kdyby se tomu tehdy věnovala média, zřejmě by mnozí nebyli překvapeni nad současným chováním "bursíkovců", tj. tykrysových (hrubé nerespektování programu SZ, potěmkinovské základní organizace před posledním sjezdem, vulgární chování, různé represe oponentů atp.).
ODPOVĚD | 14:25
Pokud někdo nechce číst o zelených, prosím přejděte k dalšímu dotazu…

Nová historie Strany zelených (SZ) začala, když Jan Beránek s Jakubem Patočkou dali dohromady tzv. tmavozelenou výzvu a do SZ vstoupilo na padesát lidí převážně z nevládních organizací. Z nich zůstal už jen Liška. Naše metoda byla prostá, vstoupili jsme do základních organizací, které výzvu podporovaly a pak jsme okamžitě zakládali nové organizace v místě bydliště. Ač přesně dle stanov, bylo to jasné válcování. Bohužel, tato praxe se pak aplikovala před každým sjezdem a byla pak už vždy předmětem spekulací a stížností. Podařilo se nám získat těsnou převahu na následujícím sjezdu a převzít vedení. Nové předsednictvo však bylo přijato většinou hlasů, tedy nejen tmavozelenými a zástupci vnitrostranické opozice dostali po dohodě jedno místo. Stranu se podařilo konsolidovat, zlikvidovat staré resty, napsat nové stanovy, jednací řády, prováděcí směrnice atd. Byl napsán i nový program – Vize ekologické demokracie – která je dosud platný(!). Za předsednictvo jsem ho předkládal na sjezdu v Táboře.

Ale samozřejmě byly tu nové problémy. Mezi samotnými tmavozelenými se vedly spory, jak dalece být zásadoví, a nakolik dělat kompromisy – v době, kdy po nás nikdo žádné kompromisy ani nechtěl! Média útočila na vedení SZ, obviňovala nás ze sektářství. Největší problém nastal před evropskými volbami. Jedním z uvažovaných kandidátů byl i Martin Bursík. Po jeho arogantním vystupování na předsednictvu jsme jeho kandidaturu jednohlasně zamítli. Tehdy velmi rychle vzniklo zvláštní spojenectví – Uhl, Bursík, Horáček, Dejmal a posléze pod tlakem i Liška. Mediální podporu zajišťoval Pavel Pečínka. Hlavní roli, což jsme ovšem nevěděli, hrál Petr Uhl, který byl nespokojený s programem SZ. Jako ikona ČS odboje měl hlavní hlas u evropských zelených a Dany Bendit mu šel na ruku. Milan Horáček nám krátce po našem odmítnutí Bursíka začal vyhrožovat, že nás zničí – to se mu do roka podařilo. Liška tehdy pracoval v Bruselu pro frakci Zelených a po týdnu dal z Bruselu vědět, že Bursíka chce a musíme hlasovat znovu. Až do dalšího jednání předsednictva zůstal v „radiovém klidu“. Hlasování samozřejmě znovu skončilo odmítnutím Bursíka a hon začal.

Vznikla Demokratická platforma pod vedením zmíněných pánů, my jsme byli obviňování z nedemokratických postupů a odpírání demokratické diskuse. Zatímco jsme se potýkali s problémem vnitrostranického financování, které jsme po minulém vedení převzali v katastrofálním stavu, platforma vydávala vlastní materiály, financované především Dany Benditem a Horáčkem. Bursík, Uhl i Dejmal veřejně vyzývali, aby lidi nevolili SZ do Evropského parlamentu a Horáček rozeslal dopisy na všechny zelené strany v Evropě, že jsme manipulátoři, podvodníci a lháři. Byl za to vyloučen svou základní organizací (asi 11:3), ale vyloučení nikdy nebylo potvrzeno. Jinak nikdo vyloučen nebyl. Volby do EP skončili debaklem a nechutnou kampaní proti Jakubu Patočkovi, který vedl kandidátku. Následující sjezd jsme ještě mohli vyhrát. Stejně jako poprvé jsme se pokusili domluvit s platformou a dostali dvě místa v předsednictvu. Dejmal o mě napsal, že jsem kacíř a heretik… Já jsem z vedení odešel, a protože štvaní Bursíka a spol. nepřestávalo, odešel jsem i ze strany.

Následující sjezd už byl plně pod taktovkou Bursíka a Uhla. Nastalo vylučování a odchod většiny tmavozelených. Uhl se nakonec neshodl ani s Bursíkem, odešel a podle mých informací rozeslal dopis proti současnému vedení i evropským zeleným. Dál jsem dění nesledoval. Ovšem ještě si pamatuji, že lidé, kteří jsou dnes vylučováni, byli kdysi velcí Bursíkovci a vylučovali jeho odpůrce.
OTÁZKA | Petr
Znám Vás coby jednoho z mála veřejně angažovaných Čechů, kteří si dobře uvědomují vliv účelových finančních zájmů korporací na utváření nejrůznějších politik (zabýváte se, jak vím, také problematikou daňových úniků a korupce).
Můžete zde prosím uvést několik zdrojů, internetových i jiných, v nichž by mohl zájemce načerpat o zmíněných tématech solidní informace?
Vzhledem k bídě tzv. médií hlavního proudu, hlavně těch českých, je rozvíjení a propagace alternativních informačních zdrojů asi tím nejdůležitějším, co zdejší občanská společnost nyní potřebuje...
A ještě – v Literárních novinách jste měl zásadní text o problematice konformity velkých neziskových informací (http://www.literarky.cz/index.php?p=clanek&id=2845). Kdybyste zde mohl napsat několik odkazů, kde si k tomu přečíst více, bylo by to skvělé. Předem děkuji.
ODPOVĚD | 14:28
Pokud jde o daňové ráje, má žena přeložila z francouzštiny knížku – Daňové a právní ráje, zastavme skandál. V elektronické podobě je stále ještě dostupná na: http://www.ceskoprotichudobe.cz/?id=40-ke-stazeni , Další informace jsou v mém článku Přes daňové ráje k větší chudobě ve sborníku Česko proti chudobě – Informace, fakta a čísla z rozvojového světa, dostupné na témže webu. Rozhodně stojí za to se tu podívat i na poslední publikaci – Příliš vzdálené cíle. Výborné stránky v AJ jsou www.taxjustice.net . Pokud jde o nekalé praktiky firem, dobré stránky jsou www. corporatewatch.org , greenwashing.net a třeba gmo-watch.com.

České nevládní organizace jsou bohužel pod enormním tlakem státních a privátních donorů. Na jedné straně je potřebují k přežití, na druhé straně pak musí akceptovat jejich podmínky. Mnoho organizací, i těch největších tak rezignovalo na kritické názory a inovativní postupy. Série článků na toto téma, která vyšla v Literárních novinách, patří mezi to nejlepší, co na dané téma bylo v Evropské unii napsáno…
OTÁZKA | Jiří P.
Dobrý den, zajímá mne od Vás odpověď na zde již opakovaně pokládanou otázku: Jak si představujete JEDNOZNAČNÉ, ADEKVÁTNÍ DÚLEŽITOSTI a PRAKTICKÉ naplnění odpovědnosti u veřejně činných osob (politiků, státníků, zastupitelů) pokud předmět odpovědnosti dalece přesahuje schopnosti jednotlivce i možnost naplnění ve funkčním období. Je to vůbec možné, nebo má zde demokracie schválně vyrobenou černou díru? .. Jakousi "nulu" na ruletě?
Dotaz jednoznačně směřuje na odpovědnost k delegovaným rozhodnutím o budoucnosti. Zde na webu je téma jasné.
Není v současném používání odpovědnosti něco systémově špatně? Politická odpovědnost končí ukončením funkce, dále už nepokračuje?? Ze zákonů USA vyplývá, že minulého prezidenta GWB prakticky nelze soudit za zločiny, za které je prokazatelně odpovědný. A vpodstatě ti co by měli, ani nechtějí.. A tak by se dalo najít mnoho příkladů i v ČR velmi nedávné minulosti, třebaže s nižšími faktickými, ale podobně závažnými škodami (např. humanitární bombarder Havel, který káže vodu a pije víno a podobně)
Prosím, zkuste mi odpovědět v souladu se svým přesvědčením, předpokládám že na tuto otázku by rádo slyšelo odpověď mnoho lidí, kteří už nemají slova komentovat to, co se v současné době děje na české politické scéně. Nechápu, jak je možné, že "stačí" když zastupitele (politika) který vyrobí nějaké svinstvo "pouze vyhodí" zatímco všechny osobní a společenské výhody mu zůstanou, protože "politická odpovědnost" je pouze prázdné slovo, které není ani na pořád, prostě vyšumí za pár měsíců... Viz příklad experta Dlouhého, který byl velký kamarád s různými deprivanty za doby kuponové privatizace a dnes už zase škodí v NERVu, protože zůstal tím kamarádem... Mohl bych pokračovat dlouho, promiňte, stačí mi odpověď k té odpovědnosti. Děkuji...
ODPOVĚD | 14:31
Je to složitý problém, který má dva důležité aspekty (a pak mnoho dalších…). Prvním je neosobní pojetí moci, kdy uznáváme, že moc je vykonávána v rámci nějaké instituce, forem, zákonů. Ty jsou dány vyšším principem – státním zájmem, volným trhem, svobodou vlastnit atp. Policista, realitní makléř i uklízečka a stejně tak politik, úředník či bankéř jednají v rámci daných pravidel a zákonů. Ne proto, že by to chtěli, ale protože jsou součástí nějaké struktury. Pro řízení společnosti a vládnoucí třídu je to nejvýhodnější a nejméně problémové. Jak by to vypadalo, kdyby se uklízečka rozhodovala, co uklidí a co ne? Voják střílel, do koho se mu zachce, a úředník rozhodoval dle osobních sympatií? Proto máme pravidla, kodexy a nakonec i zákony, které vznikly na základě „vyšších zájmů“.
To vypadá na první pohled dobře, ale nakonec to může znamenat, že máme výmluvu proč střílet do lidí, kteří nám nic neudělali, a dávat peníze lidem, kteří si to nezaslouží. Nic osobního, prostě státní zájem.

Druhý problém je právní odpovědnost. Samozřejmě lze v průběhu doby poznat, která rozhodnutí byla správná a která ne. Ať již jde o vojenskou invazi nebo redukci sociálních dávek. Jak ale v tomto případě stanovit vinu?
Řešení tkví ve zvyšování osobní odpovědnosti všech občanů. To začíná již ve škole, kde zatím děláme z dětí malé mašinky připravené na jejich zařazení do strojku továrny, úřadu, nemocnice atd. Co potřebujeme, je výchova k samostatnosti v rozhodování a odpovědnosti v rámci společenství.

Dnes se musíme soustředit na to, aby naše nedokonalá policie spolu s nedokonalou justicí ve spolupráci s neangažovanými a vystrašenými občany vzdorovala machinacím zkorumpovaných politiků, kteří se s výmluvou na dobro pro všechny, starají jen o sebe. No není to jednoduché, ale je to první krok k dosažení širší osobní odpovědnosti v rámci celé společnosti a nakonec i politiky…
OTÁZKA | Václav Ruprecht
dobrý den, překvapilo mě, že petice na podporu chomutovské starostky získala za pár dní téměř tolik podpisů jako petice proti radaru za půl roku. Neměli by se nad tím vedoucí činitelé hnutí Ne zákládnám (nebo kdo teď tu petici vlastně spravuje) zamyslet? Možná by to chtělo podniknout nějaké kroky. Co je podle vás příčinou tak relativně slabé podpory? Nestálo by za to například zvážit odvolání obdivovatele Hizbaláhu pana Májíčka z postu mluvčího? Přijde mi, že pan Májíček ještě nepochopil nebo nechce pochopit, že je pro ostatní koulí na noze, a chce si dále užívat svých pět minut slávy, i když jako obdivovatel Hizbáláhu s jeho raketovými údery na města a výměnou unesených vojáků za vraha dětí Sámira Kuntara působí v protiválečné organizaci přinejmenším zvláštně.
ODPOVĚD | 16:27
Jsem ze severních Čech a situaci znám velmi dobře a z vlastní zkušenosti, ne jako mnoho zastupitelů a politiků, kteří si žijí v pohodlí luxusních bytečků. Jednání Chomutovských zastupitelů a petici na jejich podporu považuji za jeden z nejostudnější činů poslední doby. Potrestáni by neměli být neplatiči, ale úředníci, kteří umožnili astronomický nárůst dluhu. Je to dáno jejich neschopností a neochotou aplikovat stávající zákony. Institut zvláštního příjemce dávky umožňuje, aby úřad vyplácel část sociální dávky přímo majiteli bytu. Podobná možnost existuje i pro částečnou exekuci mzdy. To lze aplikovat takřka okamžitě, náklady jsou minimální a NIKDO na tom neprodělá. Nechat narůst dluhy do astronomických cifer a pak likvidovat lidi v exekucích je nejen nemorální, ale i nepraktické. Důsledky totiž nakonec stejně zaplatí daňoví poplatníci.
Problém v protiradarovém hnutí rozhodně nevidím v kolegovi Májíčkovi, ale obecně v roztříštěnosti české společnosti a nechuti a strachu zapojit se do něčeho jen trochu kontroverzního, co není přímo za našimi humny.
OTÁZKA | ivana
Dobrý den,
znáte doknuent Zeitgeist (duch doby)? Věříte tomuto dokumentu, že 11.září bylo naplánované americkou vládou? Dokumentu, který zároveň spojuje nenávist v ameriku s nenávistí ke křesťanství? Nebo se spíše (jako já) domníváte, že tento a jemu podobné dokumenty vznikají prostřednictvím nějakého (blízko?)východního sponzora? (A které se velmi rychle šíří mezi lidmi, kteří do problematiky hlouběji nevidí a tudíž je jejich argumenty snadno přesvědčí).
Existují samozřejmě i dokumenty popírající holocaust, čemuž lidé, neznalí problematiky, také snadno uvěří. Co si o takovýchto "odhalovacích" dokumentech myslíte?
ODPOVĚD | 16:36
Na film jsem se krátce podíval, abych věděl, o čem mluvíte. Některé věci, které uvádí, jsou jasná fakta, něco spekulace. Spojování s popíráním holocaustu je poněkud přehnané. Podobná díla vznikají proto, že lidé dostávají zkreslené informace, které se vydávají za fakta do doby, než je nahradí zase jiná rádoby-fakta. Pak se nemůžeme divit, že lidé hledají odpovědi. Hledání spiknutí či manipulace za podobnými událostmi také není nepochopitelné. Tajné operace, převraty a atentáty, o kterých se dovídáme z odtajňovaných archivů, mnohdy předčí to, co vidíme ve filmech o 007. Jako příklad mohu uvést operaci CIA PBSUCCESS, která vedla ke svržení demokracie v Guatemale a masakru sta tisíc obyvatel (http://www.gwu.edu/~nsarchiv/NSAEBB/NSAEBB4/index.html).

Odposlechy a vyděračské dopisy FBI zaměřené na M.L.Kinga byly v roce 1977 rozhodnutím soudu uznány jako tajné až do r. 2027 a víme o nich jen díky zveřejnění materiálů z vykradené kanceláře FBI v Atlantě. V takové situaci se to konspiruje… Ovšem říci, že konspirační teorie jsou nesmysl a každý kdo předloží nějakou konspirační teorii, je sám členem konspiračního spiknutí je paradox, který zpochybňuje sebe sama, protože tvoří konspirační teorii, která přece neexistuje…

Snad se časem dozvíme nějaká fakta. Falsa Isidorských dekretů, kterými církev podporovala svou nadřazenost nad světskou mocí, vydržela šest set let. Pravdu o zločinech proti svobodně myslícím lidem na Východě i na Západě v padesátých a šedesátých letech se pomalu dozvídáme až nyní, takže pozadí tzv. války proti terorismu se hned tak nedovíme.
OTÁZKA | Jiří Habrda
Dobrý den, jak se díváte na nejnovější vývoj okolo Tibetu? Myslím si, že celá situace okolo Tibetu přímo volá po občanské aktivistické politice, jak ji její autoři zamýšleli. Čína každý pokus o odpor proti její okupaci Tibetu nemilosrdně likviduje ekonomickými sankcemi, takže státy či politici si pod tímto zastrašováním nedovolí protestovat, takže jediným způsobem pro pokračování odporu je občanská aktivistická politika, tlak nezávislých mezinárodních organizací a další projevy neposlušnosti proti imperiální silové politice Číny. Považujete vy sám současný tlak na Čínu za dostatečný? Měli by se lidé vůči této autoritářské expanzívní mocnosti více angažovat? Hodlají české pobočky mezinárodních organizací nějak výrazně protestovat při sumitu EU-čína v Praze, zvláště když si letos připomínáme 50 let od krvavého potlačení tibetského povstání proti okupantům? Překvapilo mne, že i taková země jako Francie, která se poslední dobou silně angažuje na světové politické scéně, rezignovala na tlak na návrat práva na sebeurčení do rukou tibetského lidu, zřejmě pod tlakem ekonomických sankcí číny.
ODPOVĚD | 16:37
Je vhodné alespoň symbolicky podporovat lidi trpící v Tibetu a přispívat tak k nenásilné kampani exilové vlády. Nepatřím mezi odborníky na problematiku Tibetu, rozhodně si však myslím, že je potřeba aktivizovat naši společnost, aby nebyla lhostejná k lidem, kteří musí žít pod okupací a naši politici s tím nic nedělají, nebo to naopak podporují. Proto je třeba stále mluvit o autonomii Tibetu a ukončení okupace Palestiny či Západní Sahary.
Chcete být informováni
o aktivitách iniciativy
NE základnám?

Doporučujeme:
Neza facebook Neza youtube Neza flickr Neza twitter Neza wiki Britské listy Czech Free Press