Online s Otakarem Mikou
Ing. Otakar J. Mika, CSc. (* 1953) je expert na terorismus, zbraně hromadného ničení, ochranu obyvatelstva a životního prostředí, krizový management a prevenci závažných průmyslových havárií.
Vystudoval Vojenskou akademii v Brně (1972-1977), kde získal vysokoškolskou kvalifikaci v oboru chemického inženýrství. Kromě řady domácích odborných kurzů absolvoval v roce 1996 odborný kurs na škole NATO v německém Oberammergau a stipendijní studijní stáže na prestižních britských univerzitách v Cambridge (Centrum mezinárodních studií) a v Oxfordu. Z armády odešel v roce 1997, o devět let později začal přednášet na Vysokém učení technickém v Brně.
Jako autor či spoluautor publikoval několik odborných knih a vysokoškolských skript a asi 300 článků a statí v nejrůznějších českých (Mezinárodní politika, Historie a vojenství, Vojenské rozhledy, Chemické listy) i zahraničních (Defense News, Chemical Biological Warfare Review, ASA Newsletter) periodikách
a sbornících. Účastnil se také řady konferencí po celém světě (USA, Velká Británie, Rusko, Skandinávie, Chorvatsko, Japonsko). Příležitostně spolupracuje s hnutím Pugwash, oceněným Nobelovou cenou míru za rok 1995.
Vedl autorský tým grantu Ministerstva vnitra „Nové hrozby terorismu“ (2002-2003) a grant Fondu rozvoje vysokých škol „Dekontaminace a sanace životního prostředí“ (2008). Na grantu Fondu rozvoje vysokých škol „Ochrana před následky chemického terorismu“ (2007) se podílel jako spoluautor. Koordinoval také velké bezpečnostní projekty z oblasti průmyslové chemické bezpečnosti
pro státní instituce, regiony a podniky v České republice i na Slovensku.
OTÁZKA | Karel
Jaký je rozdíl mezi terorismem a bojem k osvobození vlastní země od okupantů se zbraní v ruce? Když vám cizí zločinecký stát ve vaší zemi vyvraždí rodinu a vy se budete mstít jste zločinec?
Jaký je rozdíl mezi terorismem a bojem k osvobození vlastní země od okupantů se zbraní v ruce? Když vám cizí zločinecký stát ve vaší zemi vyvraždí rodinu a vy se budete mstít jste zločinec?
ODPOVĚD | 11:22
Vážený pane Karle,
domnívám se, že na Vaši otázku mohu s klidem odpovědět, že nikoliv. Ale pozor, bohužel je to otázka náhledu na věc, protože jednou jsou lidé jak je popisujete Vy hodnocení jako „teroristé“ a jednou jako „bojovníci za svobodu“. V současné době není jednotná definice terorismu ani na půdě OSN natož v národní legislativě. Je sice pravdou, že Evropská unie stanovila termín „teroristický skutek“, ale vždy bude rozhodovat „úhel pohledu“ což bývá bohužel zcela rozdílné a pochopitelně podmíněno různými zájmy „hodnotitele“.
Obávám se, že Vás tato stručná odpověď neuspokojí, a doporučuji ENCYKLOPEDII TERORISMU (nakladatelství Svojtka), kde se věnuje jen definici terorismu více jak 10 stran textu.
Je to tento titul: Sharpe M. E.: Encyklopedie, světový terorismus od starověku až po útok na USA, Svojtka, Praha, 2001.
Osobně se domnívám, že „Vaše téma“ vydá na samostatnou knihu, kterou by mohl nebo snad i měl napsat mezinárodní tým různých autorů.
Pokud mi pošlete emailovou adresu, mohu Vám zaslat svoje skripta:
Krulík O., Mašek I., Mika O. J.: Fenomén současného terorismu, Vysoké učení technické v Brně, ISBN 978-80-214-3600-8, Brno 2008 (ve verzi pdf).
Vážený pane Karle,
domnívám se, že na Vaši otázku mohu s klidem odpovědět, že nikoliv. Ale pozor, bohužel je to otázka náhledu na věc, protože jednou jsou lidé jak je popisujete Vy hodnocení jako „teroristé“ a jednou jako „bojovníci za svobodu“. V současné době není jednotná definice terorismu ani na půdě OSN natož v národní legislativě. Je sice pravdou, že Evropská unie stanovila termín „teroristický skutek“, ale vždy bude rozhodovat „úhel pohledu“ což bývá bohužel zcela rozdílné a pochopitelně podmíněno různými zájmy „hodnotitele“.
Obávám se, že Vás tato stručná odpověď neuspokojí, a doporučuji ENCYKLOPEDII TERORISMU (nakladatelství Svojtka), kde se věnuje jen definici terorismu více jak 10 stran textu.
Je to tento titul: Sharpe M. E.: Encyklopedie, světový terorismus od starověku až po útok na USA, Svojtka, Praha, 2001.
Osobně se domnívám, že „Vaše téma“ vydá na samostatnou knihu, kterou by mohl nebo snad i měl napsat mezinárodní tým různých autorů.
Pokud mi pošlete emailovou adresu, mohu Vám zaslat svoje skripta:
Krulík O., Mašek I., Mika O. J.: Fenomén současného terorismu, Vysoké učení technické v Brně, ISBN 978-80-214-3600-8, Brno 2008 (ve verzi pdf).
OTÁZKA | Jiří Habrda
Dobrý den, čím to je, že když se v nějakých zprávách objeví slovo terorista, téměř vždy je to muslim? Jak to, že neexistují třeba buddhističtí teroristé? Je to dáno mírně fašistickou podstatou islámu, který přikazuje hledět na jinověrce spatra jako na jedince určené k převýchově nebo zničení, nebo kde je příčina?
Dobrý den, čím to je, že když se v nějakých zprávách objeví slovo terorista, téměř vždy je to muslim? Jak to, že neexistují třeba buddhističtí teroristé? Je to dáno mírně fašistickou podstatou islámu, který přikazuje hledět na jinověrce spatra jako na jedince určené k převýchově nebo zničení, nebo kde je příčina?
ODPOVĚD | 11:30
Vážený pane Jiří Habrdo,
předně by se mělo říci, že terorismus je nyní chápán jako „politicky motivované násilí“, ale kde je hranice mezi terorismem, kriminální činností, organizovaným zločinem? Domnívám se, že „příčiny“ například muslimům v podstatě vytváří „západní civilizace“. Asi by se mi ani Vám nelíbilo, pokud by mi přišli do České republiky (která má alespoň pevný křesťanský základ a dlouhodobé a hluboké křesťanské tradice) vnucovat své zvyky a způsob života muslimové. Ale co se děje v Iráku a Afganistanu? Není to vývoz a vnucování západního způsobu života a jeho hodnot do zcela cizího a nepřátelského prostředí? Muslimové o to zřejmě vůbec nestojí. Nemyslím si, že se podaří vyřešit otázku těchto zemí vojenskou cestou. Další otázkou je ale také příčina (příčiny) terorismu – dnes se na to díváme tak, že je to právě velká chudoba, negramotnost a zaostalost obyvatelstva těchto zemí.
Pokud se jedná o příčiny terorismu, je to velmi složitá otázka, řekl bych pro vyspělý tým specialistů OSN, nebo lépe vyspělý a kvalifikovaný tým nezávislých odborníků. Osobně se domnívám, že k příčinám terorismu můžeme řadit celou řadu současných skutečností.
Co může tvořit kořeny nebo příčiny terorismu? Existují značné a hluboké rozpory v mnoha důležitých oblastech, mezi jednotlivými státy, v náboženství – především pak mezi bohatým Západem a chudými zeměmi světa, ale také v ideologii, ekonomice, sociální oblasti, kulturní oblasti a dalších. Pro ilustraci mohu uvést některá fakta z knihy Kronika 20. století:
- 7 % obyvatelstva bohatých zemí rozvinutého „Severu“ spotřebovává 75 % světové energie
- 300 nejbohatších lidí disponuje větším majetkem než 65 nejchudších zemí světa
Tato globální ekonomická asymetrie je trvalým zdrojem rozporů, napětí a krizí politického, ideologického (náboženského) a následně bezpečnostního charakteru, vyúsťující z řady příčin do terorismu. Dominantním projevem této objektivní tendence je fenomén islámského terorismu, související se skutečností, že na území většiny islámských států se nachází světově důležité zdroje nafty a plynu, případně odpovídající energovody (Alžír, Libye, Blízký a Střední východ včetně Zakavkazska a Kaspické oblasti, Nigerie, Súdán, Indonésie, Malajsie, Filipíny).
Islámskému a především arabskému světu se na přelomu století nepodařilo zvládnout nástup modernity. Celá oblast Blízkého východu prošla jen malými ekonomickými a politickými reformami. Naopak řada zemí této oblasti se dostala do trvalé ekonomické stagnace a závislosti na zemích vyspělého „Severu“. V tomto smyslu je islámský terorismus do značné míry odrazem šoku ze zaostávání islámského světa, přičemž východisko z této situace spatřují islámští teroristé v otevřeném konfliktu se západní civilizací.
Vážený pane Jiří Habrdo,
předně by se mělo říci, že terorismus je nyní chápán jako „politicky motivované násilí“, ale kde je hranice mezi terorismem, kriminální činností, organizovaným zločinem? Domnívám se, že „příčiny“ například muslimům v podstatě vytváří „západní civilizace“. Asi by se mi ani Vám nelíbilo, pokud by mi přišli do České republiky (která má alespoň pevný křesťanský základ a dlouhodobé a hluboké křesťanské tradice) vnucovat své zvyky a způsob života muslimové. Ale co se děje v Iráku a Afganistanu? Není to vývoz a vnucování západního způsobu života a jeho hodnot do zcela cizího a nepřátelského prostředí? Muslimové o to zřejmě vůbec nestojí. Nemyslím si, že se podaří vyřešit otázku těchto zemí vojenskou cestou. Další otázkou je ale také příčina (příčiny) terorismu – dnes se na to díváme tak, že je to právě velká chudoba, negramotnost a zaostalost obyvatelstva těchto zemí.
Pokud se jedná o příčiny terorismu, je to velmi složitá otázka, řekl bych pro vyspělý tým specialistů OSN, nebo lépe vyspělý a kvalifikovaný tým nezávislých odborníků. Osobně se domnívám, že k příčinám terorismu můžeme řadit celou řadu současných skutečností.
Co může tvořit kořeny nebo příčiny terorismu? Existují značné a hluboké rozpory v mnoha důležitých oblastech, mezi jednotlivými státy, v náboženství – především pak mezi bohatým Západem a chudými zeměmi světa, ale také v ideologii, ekonomice, sociální oblasti, kulturní oblasti a dalších. Pro ilustraci mohu uvést některá fakta z knihy Kronika 20. století:
- 7 % obyvatelstva bohatých zemí rozvinutého „Severu“ spotřebovává 75 % světové energie
- 300 nejbohatších lidí disponuje větším majetkem než 65 nejchudších zemí světa
Tato globální ekonomická asymetrie je trvalým zdrojem rozporů, napětí a krizí politického, ideologického (náboženského) a následně bezpečnostního charakteru, vyúsťující z řady příčin do terorismu. Dominantním projevem této objektivní tendence je fenomén islámského terorismu, související se skutečností, že na území většiny islámských států se nachází světově důležité zdroje nafty a plynu, případně odpovídající energovody (Alžír, Libye, Blízký a Střední východ včetně Zakavkazska a Kaspické oblasti, Nigerie, Súdán, Indonésie, Malajsie, Filipíny).
Islámskému a především arabskému světu se na přelomu století nepodařilo zvládnout nástup modernity. Celá oblast Blízkého východu prošla jen malými ekonomickými a politickými reformami. Naopak řada zemí této oblasti se dostala do trvalé ekonomické stagnace a závislosti na zemích vyspělého „Severu“. V tomto smyslu je islámský terorismus do značné míry odrazem šoku ze zaostávání islámského světa, přičemž východisko z této situace spatřují islámští teroristé v otevřeném konfliktu se západní civilizací.
OTÁZKA | Vojtěch L.
Dobrý den, pro jakoukoli seriózní diskuzi, ale hlavně pro skutečně SERIÓZNÍ ČINY je zásadní věcí jasně znát a chápat základní diskutované pojmy.
Pojem terorismus znamená, že nějací lidé myslí, mluví a konají teroristicky. Teror znamená: násilí, hrozba násilím, psychické a fyzické zastrašování a útoky, hrůzovláda, použití všech forem násilí k přemožení odpůrce/ odpůrců.
Takže terorem je také šikana v rodině, ve škole, v práci.
Teroristickými činy byly a jsou: VŠECHNY VRAŽDY LIDÍ - od trestů smrti až po války. Trest smrti je vražda vykonaná najatým a státem placeným vrahem. V současné době jsou tresty smrti vykonávány např. v těchto zemích: USA, Čína, Pákistán, Írán aj.
V těchto dnech probíhá v Evropě konference OSN, která se zabývá rasismem a jinými druhy intolerance. Svou účast na této konferenci odmítly tyto státy: USA, VB, Izrael, Francie, Česká republika.
Neochota jednat a jasně deklarovaný bojkot této konference znamená: NECHUŤ A ODPOR KE SKUTEČNÉ NÁPRAVĚ !
Vy jste člověk, který absolvoval vysokou vojenskou školu. Proto předpokládám, že válčení vnímáte jako normální součást mezilidské "komunikace". Nechci se Vás čímkoli dotknout. Vycházím z uvedených faktů.
Vím, že lidé nebyli, nejsou a nebudou dokonalí. Ale také vím, že většina lidí na světě chce žít v míru - tedy bez válek. Před několika desetiletími bylo součástí vlád ministertsvo války. Tato ministerstva se změnila v ministerstva obrany. To je velmi kladný vývoj.
Prosím o Vaše odpovědi:
1/ Souhlasíte s vojenskou invazí USA do Iráku v roce 2003?
2/ Myslíte si, že vláda USA by chtěla mít na území svého státu cizí vojenskou základnu?
3/ Co podle Vás znamenají pojmy - demokracie, diktatura? Jaké jsou jejich hlavní znaky?
4/ Co říkáte tomu, že Lisabonská smlouva byla podepsána nejen na papíře, ale také byly podpisy premiérů vyryty do kamene před kostelem sv. Jeronýma v Lisabonu? Souhlasíte s tímto "kamenným a religiózním" podpisem našeho premiéra? ( Nejde o legraci, je to skutečnost. )
5/ Z oficiálních zpráv jsou tyto skutečnosti: Velké množství amerických vojáků v Iráku trpí depresemi, sebevražednými myšlenkami a dalšími psychickými a tělesnými potížemi. Je Vám líto nemocných vojáků, všech mrtvých a zmrzačených Iráčanů - cca 1 000 000 a Američanů - cca 4 000?
6/ Chodíte pravidelně volit?
Děkuji Vám za odpovědi.
Dobrý den, pro jakoukoli seriózní diskuzi, ale hlavně pro skutečně SERIÓZNÍ ČINY je zásadní věcí jasně znát a chápat základní diskutované pojmy.
Pojem terorismus znamená, že nějací lidé myslí, mluví a konají teroristicky. Teror znamená: násilí, hrozba násilím, psychické a fyzické zastrašování a útoky, hrůzovláda, použití všech forem násilí k přemožení odpůrce/ odpůrců.
Takže terorem je také šikana v rodině, ve škole, v práci.
Teroristickými činy byly a jsou: VŠECHNY VRAŽDY LIDÍ - od trestů smrti až po války. Trest smrti je vražda vykonaná najatým a státem placeným vrahem. V současné době jsou tresty smrti vykonávány např. v těchto zemích: USA, Čína, Pákistán, Írán aj.
V těchto dnech probíhá v Evropě konference OSN, která se zabývá rasismem a jinými druhy intolerance. Svou účast na této konferenci odmítly tyto státy: USA, VB, Izrael, Francie, Česká republika.
Neochota jednat a jasně deklarovaný bojkot této konference znamená: NECHUŤ A ODPOR KE SKUTEČNÉ NÁPRAVĚ !
Vy jste člověk, který absolvoval vysokou vojenskou školu. Proto předpokládám, že válčení vnímáte jako normální součást mezilidské "komunikace". Nechci se Vás čímkoli dotknout. Vycházím z uvedených faktů.
Vím, že lidé nebyli, nejsou a nebudou dokonalí. Ale také vím, že většina lidí na světě chce žít v míru - tedy bez válek. Před několika desetiletími bylo součástí vlád ministertsvo války. Tato ministerstva se změnila v ministerstva obrany. To je velmi kladný vývoj.
Prosím o Vaše odpovědi:
1/ Souhlasíte s vojenskou invazí USA do Iráku v roce 2003?
2/ Myslíte si, že vláda USA by chtěla mít na území svého státu cizí vojenskou základnu?
3/ Co podle Vás znamenají pojmy - demokracie, diktatura? Jaké jsou jejich hlavní znaky?
4/ Co říkáte tomu, že Lisabonská smlouva byla podepsána nejen na papíře, ale také byly podpisy premiérů vyryty do kamene před kostelem sv. Jeronýma v Lisabonu? Souhlasíte s tímto "kamenným a religiózním" podpisem našeho premiéra? ( Nejde o legraci, je to skutečnost. )
5/ Z oficiálních zpráv jsou tyto skutečnosti: Velké množství amerických vojáků v Iráku trpí depresemi, sebevražednými myšlenkami a dalšími psychickými a tělesnými potížemi. Je Vám líto nemocných vojáků, všech mrtvých a zmrzačených Iráčanů - cca 1 000 000 a Američanů - cca 4 000?
6/ Chodíte pravidelně volit?
Děkuji Vám za odpovědi.
ODPOVĚD | 11:40
Vážený pane Vojtěchu,
napsal jste velmi dlouhý dopis, díky. Pokusím se postupně odpovědět na všechny Vaše otázky. Předně bych plně nesouhlasil s Vaším pojetím terorismu (jak ho popisujete ve svém dopise), mám na to poněkud odlišný názor. Že jsem strávil mnoho let v armádě je také pravda. Nicméně jako příslušník chemického vojska jsem měl velmi „humanistické poslání“ – zjišťování radioaktivního a chemického zamoření, ochranu vojsk před tímto zamořením, vytyčování zamořených prostorů, dekontaminaci (zjednodušeně očišťování) zamořené techniky, materiálu, terénu, ale především osob, atd., atd.
V současné době se angažuji za světový mírový pochod, který se „zastaví“ 2. listopadu 2009 i v České republice. V rámci této celosvětové akce se zasazuji za postupnou a kontrolovanou likvidaci jaderných zbraní. Je smutnou skutečností, že jistě 95% obyvatelstva planety si přeje trvalý a stabilní mír. Faktem zůstává, že se i v počátku 21. století vede řada válek a při tom bezesporu jak umírají tak velmi strádají obyčejní civilisté. Tak to bylo a bohužel i je v současné době. Jestli se nám (mírovým společnostem, organizacím a aktivistům) stav podaří změnit, je otázkou.
Otázky, které jste položil:
1) Nesouhlasím s vojenskou invazí USA do Iráku v roce 2003, považuji to za porušení mezinárodního práva. Navíc jsem zděšen tím, že mnozí (např. tehdejší britský premiér Tony Blair vyhlašoval, že v Iráku najdeme tisíce míst se zbraněmi hromadného ničení. A co se našlo – NIC.
2) Vláda USA by to dle mého soudu nepřipustila.
3) K této otázce bych se mohl sice vyjádřit, ale byla by z toho bezpochyby celá dlouhá esej – takže snad příště.
4) K této otázce nemám žádné informace, slyším to od Vás poprvé. Pokud je tomu skutečně tak, domnívám se, že je popsaná situace ostudná. Bohužel se v této zemi o demokracii více kecá, než se skutečně provozuje. Kolikrát jsem měli v naši zemi referendum = všelidové hlasování? A oblastí, které si to zaslouží je již pěkná řádka (příklady: roztržení bývalého Československa, ústava České republiky, jaderná energetika, vstup do NATO, apod.)
5) Je mi líto všech životů ať amerických vojáků, tak všech postižených Iráčanů. A jednu poznámku na okraj: lidský život není možné ničím nahradit.
6) Volit chodím pravidelně, ale mnohdy mám potíže s výběrem různobarevných stran. Přiznám se, že jsem tělem i duší „celoživotní ekolog“ (vystudoval jsem vysokou školu sice vojenskou, ale mám vysokoškolskou kvalifikace v oboru chemické inženýrství). Před parlamentními volbami v roce 2006 jsem vstoupil v dobré víře do Strany zelených, bohužel jsem z ní dne 3. dubna 2009 vystoupil a to zcela rozčarován. Uvedl jsem kolegům 10 závažných důvodů, proč stranu zelených opouštím. Mimochodem jí říkám soukromně „modrá Strana zelených“, asi si domyslíte proč.
Vážený pane Vojtěchu,
napsal jste velmi dlouhý dopis, díky. Pokusím se postupně odpovědět na všechny Vaše otázky. Předně bych plně nesouhlasil s Vaším pojetím terorismu (jak ho popisujete ve svém dopise), mám na to poněkud odlišný názor. Že jsem strávil mnoho let v armádě je také pravda. Nicméně jako příslušník chemického vojska jsem měl velmi „humanistické poslání“ – zjišťování radioaktivního a chemického zamoření, ochranu vojsk před tímto zamořením, vytyčování zamořených prostorů, dekontaminaci (zjednodušeně očišťování) zamořené techniky, materiálu, terénu, ale především osob, atd., atd.
V současné době se angažuji za světový mírový pochod, který se „zastaví“ 2. listopadu 2009 i v České republice. V rámci této celosvětové akce se zasazuji za postupnou a kontrolovanou likvidaci jaderných zbraní. Je smutnou skutečností, že jistě 95% obyvatelstva planety si přeje trvalý a stabilní mír. Faktem zůstává, že se i v počátku 21. století vede řada válek a při tom bezesporu jak umírají tak velmi strádají obyčejní civilisté. Tak to bylo a bohužel i je v současné době. Jestli se nám (mírovým společnostem, organizacím a aktivistům) stav podaří změnit, je otázkou.
Otázky, které jste položil:
1) Nesouhlasím s vojenskou invazí USA do Iráku v roce 2003, považuji to za porušení mezinárodního práva. Navíc jsem zděšen tím, že mnozí (např. tehdejší britský premiér Tony Blair vyhlašoval, že v Iráku najdeme tisíce míst se zbraněmi hromadného ničení. A co se našlo – NIC.
2) Vláda USA by to dle mého soudu nepřipustila.
3) K této otázce bych se mohl sice vyjádřit, ale byla by z toho bezpochyby celá dlouhá esej – takže snad příště.
4) K této otázce nemám žádné informace, slyším to od Vás poprvé. Pokud je tomu skutečně tak, domnívám se, že je popsaná situace ostudná. Bohužel se v této zemi o demokracii více kecá, než se skutečně provozuje. Kolikrát jsem měli v naši zemi referendum = všelidové hlasování? A oblastí, které si to zaslouží je již pěkná řádka (příklady: roztržení bývalého Československa, ústava České republiky, jaderná energetika, vstup do NATO, apod.)
5) Je mi líto všech životů ať amerických vojáků, tak všech postižených Iráčanů. A jednu poznámku na okraj: lidský život není možné ničím nahradit.
6) Volit chodím pravidelně, ale mnohdy mám potíže s výběrem různobarevných stran. Přiznám se, že jsem tělem i duší „celoživotní ekolog“ (vystudoval jsem vysokou školu sice vojenskou, ale mám vysokoškolskou kvalifikace v oboru chemické inženýrství). Před parlamentními volbami v roce 2006 jsem vstoupil v dobré víře do Strany zelených, bohužel jsem z ní dne 3. dubna 2009 vystoupil a to zcela rozčarován. Uvedl jsem kolegům 10 závažných důvodů, proč stranu zelených opouštím. Mimochodem jí říkám soukromně „modrá Strana zelených“, asi si domyslíte proč.
OTÁZKA | Pavel
Předpokládám správně, že jste proti radaru? Co Vás k tomu vede? Podporujete i vypsání referenda?
Předpokládám správně, že jste proti radaru? Co Vás k tomu vede? Podporujete i vypsání referenda?
ODPOVĚD | 11:42
Vážený pane Pavle,
ano, jsem proti výstavbě amerického (ale i ruského, prostě cizího) radaru, vojenské základny či jiného vojenského zařízení. Vede mě k tomu přesvědčení, že to není správná cesta. Tu osobně vidím v postupném a mezinárodně kontrolovaném jaderném a dalším odzbrojení. Ohledně referenda je to prosté: neznám oficiální průzkumy veřejného mínění, ale domnívám se, že většina myslících občanů musí být zásadně pro referendum. Vždyť je to nejkrásnější projev přímé a skutečné demokracie. Kolikrát jsem měli v naši zemi referendum za posledních 20 let? Já vím jen o jednom a to je dost smutné. Osobně bych očekával, že za „20 let demokracie“ jich budeme mít na kontě několik. Skutek utek. Politikům to vyhovuje.
Vážený pane Pavle,
ano, jsem proti výstavbě amerického (ale i ruského, prostě cizího) radaru, vojenské základny či jiného vojenského zařízení. Vede mě k tomu přesvědčení, že to není správná cesta. Tu osobně vidím v postupném a mezinárodně kontrolovaném jaderném a dalším odzbrojení. Ohledně referenda je to prosté: neznám oficiální průzkumy veřejného mínění, ale domnívám se, že většina myslících občanů musí být zásadně pro referendum. Vždyť je to nejkrásnější projev přímé a skutečné demokracie. Kolikrát jsem měli v naši zemi referendum za posledních 20 let? Já vím jen o jednom a to je dost smutné. Osobně bych očekával, že za „20 let demokracie“ jich budeme mít na kontě několik. Skutek utek. Politikům to vyhovuje.
OTÁZKA | Vladimír
Jako experta na "ochranu obyvatelstva a životního prostředí" bych se Vás chtěl zeptat, jak velké zdravotní a ekologické následky hrozí, kdyby došlo k sestřelení rakety s jadernou hlavicí nad (střední) Evropou? V české debatě o radaru se o tomhle jaksi mlčí...
Jako experta na "ochranu obyvatelstva a životního prostředí" bych se Vás chtěl zeptat, jak velké zdravotní a ekologické následky hrozí, kdyby došlo k sestřelení rakety s jadernou hlavicí nad (střední) Evropou? V české debatě o radaru se o tomhle jaksi mlčí...
ODPOVĚD | 11:45
Vážený pane Vladimíre,
v podstatě by mohly nastat dva případy – příznivý a nepříznivý. Příznivý by byl takový, kdy by nedošlo k jadernému výbuchu a následnému radioaktivnímu zamoření (řekl bych, že je to pravděpodobnější). Na druhé straně by však mohlo dojít k jadernému výbuchu i při sestřelení a to je obtížné hodnotit, protože následky by velmi závisely na mnoha skutečnostech, jako mohutnost jaderné nálože, výšce výbuchu na terénem, výškovém větru, počasí v místě, apod. Obecně je možno říci, že by tyto následky byly velmi závažné a to jak pro obyvatelstvo, tak pro životní prostředí. Existuje zpráva na příbuzné téma, kterou jsem psal společně s panem Jiřím Řehořem z Prahy a on se jí pokoušel předat poslancům Parlamentu České republiky. Pošlete mi emailovou adresu a já Vám tento materiál zašlu.
Vážený pane Vladimíre,
v podstatě by mohly nastat dva případy – příznivý a nepříznivý. Příznivý by byl takový, kdy by nedošlo k jadernému výbuchu a následnému radioaktivnímu zamoření (řekl bych, že je to pravděpodobnější). Na druhé straně by však mohlo dojít k jadernému výbuchu i při sestřelení a to je obtížné hodnotit, protože následky by velmi závisely na mnoha skutečnostech, jako mohutnost jaderné nálože, výšce výbuchu na terénem, výškovém větru, počasí v místě, apod. Obecně je možno říci, že by tyto následky byly velmi závažné a to jak pro obyvatelstvo, tak pro životní prostředí. Existuje zpráva na příbuzné téma, kterou jsem psal společně s panem Jiřím Řehořem z Prahy a on se jí pokoušel předat poslancům Parlamentu České republiky. Pošlete mi emailovou adresu a já Vám tento materiál zašlu.
OTÁZKA | Josef Stojka
Dobrý den,
1)Co říkáte na nasazení českých vojáků v Afghánistánu podle článku 5 smlouvy NATO? Jste vy osobně pro nebo proti?
2) Jste pro setrvání v NATO nebo vystoupení z této organizace?
3) Jaký je váš názor na údajné opuštění britských spolubojovníků v Afghánistánu? Je to problém morálky?
4) Není stažení vojáků navrhované ČSSD a KSČM také vlastně takové velké opuštění spolubojovníků v boji? Neproniká celou českou společností od nejvyšších politických představitelů (hlavně levicových) směrem dolů virus zrady a Mniochova? jakási filosofie typu "zraď, podraz, taktizuj, handluj hlavně když z toho bude zisk?
Dobrý den,
1)Co říkáte na nasazení českých vojáků v Afghánistánu podle článku 5 smlouvy NATO? Jste vy osobně pro nebo proti?
2) Jste pro setrvání v NATO nebo vystoupení z této organizace?
3) Jaký je váš názor na údajné opuštění britských spolubojovníků v Afghánistánu? Je to problém morálky?
4) Není stažení vojáků navrhované ČSSD a KSČM také vlastně takové velké opuštění spolubojovníků v boji? Neproniká celou českou společností od nejvyšších politických představitelů (hlavně levicových) směrem dolů virus zrady a Mniochova? jakási filosofie typu "zraď, podraz, taktizuj, handluj hlavně když z toho bude zisk?
ODPOVĚD | 11:48
Vážený pane Josefe Svojtko,
Pokusím se odpovědět na Vaše dotazy podle čísel:
1) Jsem proti vojenské přítomnosti nejen českých, ale všech zahraničních (tedy cizích) vojsk.
2) Jsem pro postupné, ale razantní „zeštíhlování“ NATO a to jak vojsk, tak administrativy a v časovém horizontu 15-20 let k úplnému rozpuštění této vojensko-politické aliance.
3) Tuto událost neznám, omlouvám se tedy a nemohu ji komentovat.
4) To si nemyslím, že proces funguje, jak ho popisujete hlavně na konci: Ale bezesporu je v nás, v několika generacích obyvatelstva (česko-moravsko-slezských) syndrom „zrady Mnichova“. Osobně jsem přesvědčen, že slovenský národ to má zažito odlišně – stačí se podívat objektivně na slovenskou historii válečných let 1939 až 1945.
Vážený pane Josefe Svojtko,
Pokusím se odpovědět na Vaše dotazy podle čísel:
1) Jsem proti vojenské přítomnosti nejen českých, ale všech zahraničních (tedy cizích) vojsk.
2) Jsem pro postupné, ale razantní „zeštíhlování“ NATO a to jak vojsk, tak administrativy a v časovém horizontu 15-20 let k úplnému rozpuštění této vojensko-politické aliance.
3) Tuto událost neznám, omlouvám se tedy a nemohu ji komentovat.
4) To si nemyslím, že proces funguje, jak ho popisujete hlavně na konci: Ale bezesporu je v nás, v několika generacích obyvatelstva (česko-moravsko-slezských) syndrom „zrady Mnichova“. Osobně jsem přesvědčen, že slovenský národ to má zažito odlišně – stačí se podívat objektivně na slovenskou historii válečných let 1939 až 1945.
OTÁZKA | Jiří P.
Dobrý den, jak byste se rozhodl v nabídce práce, u které by bylo sporné zda je zadání mírové, anebo čistě vojenské? Je pro Vás důležité etické hledisko?
V čem myslíte, že jsou příčiny terorismu?
Dobrý den, jak byste se rozhodl v nabídce práce, u které by bylo sporné zda je zadání mírové, anebo čistě vojenské? Je pro Vás důležité etické hledisko?
V čem myslíte, že jsou příčiny terorismu?
ODPOVĚD | 11:52
Vážený pane Jiří,
Morálka, nebo chcete-li etické hledisko je otázka jak citlivá, tak i velmi individuální. Co Vy budete považovat za mírovou misi, já mohu označit za misi válečnou (agresivní, okupantskou). Pro mě osobně je takové hledisko velmi významné. Domnívám se, že by můj odpor k válce, násilí a útlaku „zablokoval“ i jakoukoliv lukrativní nabídku.
Pokud se jedná o příčiny terorismu, je to velmi složitá otázka, řekl bych pro vyspělý tým specialistů OSN, nebo lépe vyspělý a kvalifikovaný tým nezávislých odborníků. Osobně se domnívám, že k příčinám terorismu můžeme řadit celou řadu současných skutečností.
Co může tvořit kořeny terorismu? Existují značné a hluboké rozpory v mnoha důležitých oblastech, mezi jednotlivými státy, v náboženství – především pak mezi bohatým Západem a chudými zeměmi světa, ale také v ideologii, ekonomice, sociální oblasti, kulturní oblasti a dalších. Pro ilustraci mohu uvést některá fakta z knihy Kronika 20. století:
- 7 % obyvatelstva bohatých zemí rozvinutého „Severu“ spotřebovává 75 % světové energie
- 300 nejbohatších lidí disponuje větším majetkem než 65 nejchudších zemí světa
Tato globální ekonomická asymetrie je trvalým zdrojem rozporů, napětí a krizí politického, ideologického (náboženského) a následně bezpečnostního charakteru, vyúsťující z řady příčin do terorismu. Dominantním projevem této objektivní tendence je fenomén islámského terorismu, související se skutečností, že na území většiny islámských států se nachází světově důležité zdroje nafty a plynu, případně odpovídající energovody (Alžír, Libye, Blízký a Střední východ včetně Zakavkazska a Kaspické oblasti, Nigerie, Súdán, Indonésie, Malajsie, Filipíny).
Islámskému a především arabskému světu se na přelomu století nepodařilo zvládnout nástup modernity. Celá oblast Blízkého východu prošla jen malými ekonomickými a politickými reformami. Naopak řada zemí této oblasti se dostala do trvalé ekonomické stagnace a závislosti na zemích vyspělého „Severu“. V tomto smyslu je islámský terorismus do značné míry odrazem šoku ze zaostávání islámského světa, přičemž východisko z této situace spatřují islámští teroristé v otevřeném konfliktu se západní civilizací
Pokud mi pošlete emailovou adresu, mohu Vám zaslat svoje skripta:
Krulík O., Mašek I., Mika O. J.: Fenomén současného terorismu, Vysoké učení technické v Brně, ISBN 978-80-214-3600-8, Brno 2008 (ve verzi pdf).
Vážený pane Jiří,
Morálka, nebo chcete-li etické hledisko je otázka jak citlivá, tak i velmi individuální. Co Vy budete považovat za mírovou misi, já mohu označit za misi válečnou (agresivní, okupantskou). Pro mě osobně je takové hledisko velmi významné. Domnívám se, že by můj odpor k válce, násilí a útlaku „zablokoval“ i jakoukoliv lukrativní nabídku.
Pokud se jedná o příčiny terorismu, je to velmi složitá otázka, řekl bych pro vyspělý tým specialistů OSN, nebo lépe vyspělý a kvalifikovaný tým nezávislých odborníků. Osobně se domnívám, že k příčinám terorismu můžeme řadit celou řadu současných skutečností.
Co může tvořit kořeny terorismu? Existují značné a hluboké rozpory v mnoha důležitých oblastech, mezi jednotlivými státy, v náboženství – především pak mezi bohatým Západem a chudými zeměmi světa, ale také v ideologii, ekonomice, sociální oblasti, kulturní oblasti a dalších. Pro ilustraci mohu uvést některá fakta z knihy Kronika 20. století:
- 7 % obyvatelstva bohatých zemí rozvinutého „Severu“ spotřebovává 75 % světové energie
- 300 nejbohatších lidí disponuje větším majetkem než 65 nejchudších zemí světa
Tato globální ekonomická asymetrie je trvalým zdrojem rozporů, napětí a krizí politického, ideologického (náboženského) a následně bezpečnostního charakteru, vyúsťující z řady příčin do terorismu. Dominantním projevem této objektivní tendence je fenomén islámského terorismu, související se skutečností, že na území většiny islámských států se nachází světově důležité zdroje nafty a plynu, případně odpovídající energovody (Alžír, Libye, Blízký a Střední východ včetně Zakavkazska a Kaspické oblasti, Nigerie, Súdán, Indonésie, Malajsie, Filipíny).
Islámskému a především arabskému světu se na přelomu století nepodařilo zvládnout nástup modernity. Celá oblast Blízkého východu prošla jen malými ekonomickými a politickými reformami. Naopak řada zemí této oblasti se dostala do trvalé ekonomické stagnace a závislosti na zemích vyspělého „Severu“. V tomto smyslu je islámský terorismus do značné míry odrazem šoku ze zaostávání islámského světa, přičemž východisko z této situace spatřují islámští teroristé v otevřeném konfliktu se západní civilizací
Pokud mi pošlete emailovou adresu, mohu Vám zaslat svoje skripta:
Krulík O., Mašek I., Mika O. J.: Fenomén současného terorismu, Vysoké učení technické v Brně, ISBN 978-80-214-3600-8, Brno 2008 (ve verzi pdf).
OTÁZKA | Jiří P.
Zeptám se, proč se terorismus neustále, tak draze a marně rozhání válkami, zbraněmi a ne širokým diplomatickými kontakty, společným dialogem, vzájemnou pomocí? Místo aby se intenzívně diskutovalo tak se zpruzeně odchází z konferencí v OSN, vetují se rezoluce? Přehlíží se použití bíleho fosforu na civilní obyvatelstvo v nedávných akcích? Jako občan ČR potřebuji politiky kteří za mě jednají, nikoliv kteří se jménem mé země budou ostentativně urážet a odcházet kvůli tomu, jak si vykládají to, co slyší...
Proč je za poslední roky systém civilní ochrany obyvatel v tak špatném stavu, zatímco zahraničními vojenskými akcemi protichemické jednotky se MO vyloženě chlubí? Proč není stát soběstačný v dekontaminaci ekologických zátěží a místo toho chce platit 120mld soukromé firmě Veolia, která už si ČR postupně zotročuje?
Proč se občanům neříká nahlas, že případný chemický, nebo biologický incident (i mírový) lze pořesit maximálně tak do 5000 lidí v místě, ostatní mají smůlu?
Proč nechtějí chemické laboratoře (USA, VB) provždy zlikvidovat vzorky nakažlivých chorob a jedů když úniky právě odtamtud jsou možné díky korupci nebo skrytému státnímu terorismu (nikoliv technickému zabezpečení) a pak mohou být použity jako ZHN? Otázek bych měl asi 50, můžete odpovědět jen na některou. Děkuji,
Zeptám se, proč se terorismus neustále, tak draze a marně rozhání válkami, zbraněmi a ne širokým diplomatickými kontakty, společným dialogem, vzájemnou pomocí? Místo aby se intenzívně diskutovalo tak se zpruzeně odchází z konferencí v OSN, vetují se rezoluce? Přehlíží se použití bíleho fosforu na civilní obyvatelstvo v nedávných akcích? Jako občan ČR potřebuji politiky kteří za mě jednají, nikoliv kteří se jménem mé země budou ostentativně urážet a odcházet kvůli tomu, jak si vykládají to, co slyší...
Proč je za poslední roky systém civilní ochrany obyvatel v tak špatném stavu, zatímco zahraničními vojenskými akcemi protichemické jednotky se MO vyloženě chlubí? Proč není stát soběstačný v dekontaminaci ekologických zátěží a místo toho chce platit 120mld soukromé firmě Veolia, která už si ČR postupně zotročuje?
Proč se občanům neříká nahlas, že případný chemický, nebo biologický incident (i mírový) lze pořesit maximálně tak do 5000 lidí v místě, ostatní mají smůlu?
Proč nechtějí chemické laboratoře (USA, VB) provždy zlikvidovat vzorky nakažlivých chorob a jedů když úniky právě odtamtud jsou možné díky korupci nebo skrytému státnímu terorismu (nikoliv technickému zabezpečení) a pak mohou být použity jako ZHN? Otázek bych měl asi 50, můžete odpovědět jen na některou. Děkuji,
ODPOVĚD | 11:57
Vážený pane Jiří,
obávám se, že jste položil příliš mnoho otázek. Některé lze odpovědět snadno a jednoznačně u jiných je to horší – ty by mohly řešit odborné týmy (pokud k tomu ovšem bude politická vůle). Jsem rád, že Vás tématika zajímá a že máte až 50 otázek. Využiji Vaši sympatické poznámky a odpovím jen na vybranou otázku.
Tedy otázky kolem civilní ochrany – přesněji řečeno připravenost obyvatelstva (nebo nepřipravenost obyvatelstva) na mimořádné události a jejich následky. Osobně se domnívám, že bylo velkou chybou v počátku 90. let zrušení branné výchovy na školách a náhrada byla nulová – tento ubohý stav trval několik dlouhých let. Není pochyb o tom, že to bylo zaviněno nekompetencí a krátkozrakostí některých politiků, kteří rušili úplně vše, co bylo spojeno s minulým režimem. Nikdo už ale ministrům a náměstkům z řad různých odborných poradců nenašeptal do ucha to, že systémy civilní ochrany, připravenost obyvatelstva na mimořádné události existuje v takových státech jako je Švédsko, Švýcarsko, které jsou dokonce neutrální.
To nemluvě o Německu, Velké Británii a dalších zemích. Vždyť první pomoc, ochranu proti povodním, ochranu před následky závažných havárií (a mnoho dalších oblastí) potřebuji znát nejen občané výše jmenovaných států, ale všech vyspělých zemí a to včetně České republiky. Tento velmi nepříznivý stav byl jen částečně napraven v roce 1999, kdy byla na základních a středních školách zavedena dobrovolná příprava „Ochrana člověka za mimořádných událostí“. Až od roku 2003 byla výše uvedená příprava stanovaná jako povinná v rozsahu 6 vyučovacích hodin ročně.
Jak jsou ale připravovány další skupiny obyvatelstva? Například vysokoškoláci – nijak. Systémové řešení chybí. Jak je připravováno obyvatelstvo? Také nijak. Teprve v loňském roce (25. února 2008) v nové Koncepci ochrany obyvatelstva je stanovena povinnost „navrhnout systém přípravy obyvatelstva na mimořádné události“. Není to trochu pozdě? Po skoro 20 letech tápaní a improvizací. Pokud Vás to blíže zajímá mohu Vám zaslat po emailu svoji vlastní publikaci na toto téma:
Mika, O., J.: Informovanost obyvatelstva a jeho připravenost na zvládání mimořádných událostí, Jihočeská universita v Českých Budějovicích, ISBN 978-80-7394-111-6, České Budějovice 2008.
Vážený pane Jiří,
obávám se, že jste položil příliš mnoho otázek. Některé lze odpovědět snadno a jednoznačně u jiných je to horší – ty by mohly řešit odborné týmy (pokud k tomu ovšem bude politická vůle). Jsem rád, že Vás tématika zajímá a že máte až 50 otázek. Využiji Vaši sympatické poznámky a odpovím jen na vybranou otázku.
Tedy otázky kolem civilní ochrany – přesněji řečeno připravenost obyvatelstva (nebo nepřipravenost obyvatelstva) na mimořádné události a jejich následky. Osobně se domnívám, že bylo velkou chybou v počátku 90. let zrušení branné výchovy na školách a náhrada byla nulová – tento ubohý stav trval několik dlouhých let. Není pochyb o tom, že to bylo zaviněno nekompetencí a krátkozrakostí některých politiků, kteří rušili úplně vše, co bylo spojeno s minulým režimem. Nikdo už ale ministrům a náměstkům z řad různých odborných poradců nenašeptal do ucha to, že systémy civilní ochrany, připravenost obyvatelstva na mimořádné události existuje v takových státech jako je Švédsko, Švýcarsko, které jsou dokonce neutrální.
To nemluvě o Německu, Velké Británii a dalších zemích. Vždyť první pomoc, ochranu proti povodním, ochranu před následky závažných havárií (a mnoho dalších oblastí) potřebuji znát nejen občané výše jmenovaných států, ale všech vyspělých zemí a to včetně České republiky. Tento velmi nepříznivý stav byl jen částečně napraven v roce 1999, kdy byla na základních a středních školách zavedena dobrovolná příprava „Ochrana člověka za mimořádných událostí“. Až od roku 2003 byla výše uvedená příprava stanovaná jako povinná v rozsahu 6 vyučovacích hodin ročně.
Jak jsou ale připravovány další skupiny obyvatelstva? Například vysokoškoláci – nijak. Systémové řešení chybí. Jak je připravováno obyvatelstvo? Také nijak. Teprve v loňském roce (25. února 2008) v nové Koncepci ochrany obyvatelstva je stanovena povinnost „navrhnout systém přípravy obyvatelstva na mimořádné události“. Není to trochu pozdě? Po skoro 20 letech tápaní a improvizací. Pokud Vás to blíže zajímá mohu Vám zaslat po emailu svoji vlastní publikaci na toto téma:
Mika, O., J.: Informovanost obyvatelstva a jeho připravenost na zvládání mimořádných událostí, Jihočeská universita v Českých Budějovicích, ISBN 978-80-7394-111-6, České Budějovice 2008.
OTÁZKA | rockmother
Dobrý den, pane Miko, mám dva dotazy.
1/S tím vším, co opravdu víte a o čem s námi nehodláte mluvit, máte skutečně klidný spánek?
2/Jakou posloucháte muziku? Máte svoji parketu nebo to berete letem světem?
Děkuji za odpovědi, nic úplně osobního, jen zájem o člověka, ne o představitele a nositele idejí.
Líba Pojerová
Dobrý den, pane Miko, mám dva dotazy.
1/S tím vším, co opravdu víte a o čem s námi nehodláte mluvit, máte skutečně klidný spánek?
2/Jakou posloucháte muziku? Máte svoji parketu nebo to berete letem světem?
Děkuji za odpovědi, nic úplně osobního, jen zájem o člověka, ne o představitele a nositele idejí.
Líba Pojerová
ODPOVĚD | 12:00
Vážená paní Líbo Pojerová,
Vaše neobvyklé otázky jsou pro mě velmi zajímavé, díky za ně. Na první otázku Vám odpovím, že klidný spánek nemám. Nejednou jsem při různých příležitostech „tvořil“ většinou v týmu nějakých odborníků (ale někdy i sám) scénáře od jaderných útoků po chemický terorismus a to i s průběhem takových událostí. Proto si myslím, že ani nejvyspělejší země nejsou dostatečně připraveny například na rozsáhlé akty chemického nebo biologického terorismu, nemluvě už o jaderném útoku. Není to nic hezkého. Ale bohužel se o tom musí mluvit, není totiž dostatečně připraveno ani obyvatelstvo České republiky. Pokud Vás to blíže zajímá (PŘIPRAVENOST OBYVATELSTVA NA MIMOŔÁDNÉ UDÁLOSTI) mohu Vám poslat na Váš email publikaci ve formě pdf:
Mika, O., J.: Informovanost obyvatelstva a jeho připravenost na zvládání mimořádných událostí, Jihočeská universita v Českých Budějovicích, ISBN 978-80-7394-111-6, České Budějovice 2008.
Co se týče muziky, tak tam jsem doma. Jednak hraji na kytaru (ale jako amatér, i když mě kdysi na kytaru učil sám velký Lišák), ale hlavně poslouchám dobrou hudbu. Žánrově jsou to staré dobré pecky typu tvrdého rocku: Led Zeppelin, Deep Purple, Black Sabbath, Jimi Hendrix, ale i lehčí muziku Beatles, Cream, CCR, atd. Pokud jsem ale mimo civilizaci (v lesích) pak nejraději trampskou píseň, nebo klasiku Greenhorns, Rangers, Wabiho a Mikiho Ryvolových apod.
Vážená paní Líbo Pojerová,
Vaše neobvyklé otázky jsou pro mě velmi zajímavé, díky za ně. Na první otázku Vám odpovím, že klidný spánek nemám. Nejednou jsem při různých příležitostech „tvořil“ většinou v týmu nějakých odborníků (ale někdy i sám) scénáře od jaderných útoků po chemický terorismus a to i s průběhem takových událostí. Proto si myslím, že ani nejvyspělejší země nejsou dostatečně připraveny například na rozsáhlé akty chemického nebo biologického terorismu, nemluvě už o jaderném útoku. Není to nic hezkého. Ale bohužel se o tom musí mluvit, není totiž dostatečně připraveno ani obyvatelstvo České republiky. Pokud Vás to blíže zajímá (PŘIPRAVENOST OBYVATELSTVA NA MIMOŔÁDNÉ UDÁLOSTI) mohu Vám poslat na Váš email publikaci ve formě pdf:
Mika, O., J.: Informovanost obyvatelstva a jeho připravenost na zvládání mimořádných událostí, Jihočeská universita v Českých Budějovicích, ISBN 978-80-7394-111-6, České Budějovice 2008.
Co se týče muziky, tak tam jsem doma. Jednak hraji na kytaru (ale jako amatér, i když mě kdysi na kytaru učil sám velký Lišák), ale hlavně poslouchám dobrou hudbu. Žánrově jsou to staré dobré pecky typu tvrdého rocku: Led Zeppelin, Deep Purple, Black Sabbath, Jimi Hendrix, ale i lehčí muziku Beatles, Cream, CCR, atd. Pokud jsem ale mimo civilizaci (v lesích) pak nejraději trampskou píseň, nebo klasiku Greenhorns, Rangers, Wabiho a Mikiho Ryvolových apod.
OTÁZKA | Petr Rožnovský
Dobrý den, četl jsem se na stránkách nenasili.cz váš článek o jaderném odzbrojení a velmi mě těší, že se člověk jako Vy - expert na zbraně hromadného ničení - také aktivně zasazuje o odzbrojování. Všiml jsem si, že také kandidujete do EP za humanisty, proč jste se tak rozhodl? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, četl jsem se na stránkách nenasili.cz váš článek o jaderném odzbrojení a velmi mě těší, že se člověk jako Vy - expert na zbraně hromadného ničení - také aktivně zasazuje o odzbrojování. Všiml jsem si, že také kandidujete do EP za humanisty, proč jste se tak rozhodl? Děkuji za odpověď.
ODPOVĚD | 12:11
Vážený pane Petře Rožnovský,
Vám odpovím velmi prozaicky. Před několika dny jsem nachystal své „osobní prohlášení“ pro kolegy, kteří za Humanistickou stranu kandidují do EP. Myslím, že tím zcela odpovím na Váš dotaz. Nyní následuje uvedený text:
VÁŽENÉ KOLEGYNĚ A VÁŽENÍ KOLEGOVÉ,
je mi velmi líto, že se nemohu osobně zúčastnit vašeho důležitého jednání. Věřím, že dalších akcí se již budu moci zúčastnit.
V současné době pracuji jako vysokoškolský učitel (od roku 2006) na Vysokém učení technickém v Brně na Fakultě chemické. Dlouhodobě se zabývám problematikou prevence a ochrany před následky radiačních a chemických havárií, krizovým řízením a ochranou obyvatelstva. Také se dlouhodobě zabývám otázkami ochrany obyvatelstva před následky chemického terorismu, případně před následky biologického, radiologického a jaderného terorismu. Na naše webové stránky jsem již několikrát přispěl, naposledy to byl článek (zamyšlení) k jadernému odzbrojení, které se bude jen velmi obtížně prosazovat.
Pokouším se aktivizovat malou skupinku aktivistů zde v Brně, je nás zatím bohužel málo a noví lidé se dost obtížně shánějí – ale to asi víte sami dobře. Pokud skupina bude akceschopná, mám několik nápadů jak se „představit veřejnosti“. Myslím, že je to dost potřeba, protože naše společné myšlenky jsou velmi správné a jejich postupná realizace je potřebná.
Svými osobními „hesly“ jsem si zvolil následující oblasti:
1. Vytvořit Evropu jako PÁSMO BEZ JADERNÝCH ZBRANÍ
2. Vytvořit trvalé podmínky pro DŮSTOJNÝ ŽIVOT SENIORŮ A MLADÝCH RODIN S MALÝMI DĚTMI
3. Zabezpečit PŘÍSTUP K HODNOTNÉMU VZDĚLÁNÍ ŠIROKÝM VRSTVÁM, jako předpoklad pro vytvoření vyspělé občanské společnosti
Vážený pane Petře Rožnovský,
Vám odpovím velmi prozaicky. Před několika dny jsem nachystal své „osobní prohlášení“ pro kolegy, kteří za Humanistickou stranu kandidují do EP. Myslím, že tím zcela odpovím na Váš dotaz. Nyní následuje uvedený text:
VÁŽENÉ KOLEGYNĚ A VÁŽENÍ KOLEGOVÉ,
je mi velmi líto, že se nemohu osobně zúčastnit vašeho důležitého jednání. Věřím, že dalších akcí se již budu moci zúčastnit.
V současné době pracuji jako vysokoškolský učitel (od roku 2006) na Vysokém učení technickém v Brně na Fakultě chemické. Dlouhodobě se zabývám problematikou prevence a ochrany před následky radiačních a chemických havárií, krizovým řízením a ochranou obyvatelstva. Také se dlouhodobě zabývám otázkami ochrany obyvatelstva před následky chemického terorismu, případně před následky biologického, radiologického a jaderného terorismu. Na naše webové stránky jsem již několikrát přispěl, naposledy to byl článek (zamyšlení) k jadernému odzbrojení, které se bude jen velmi obtížně prosazovat.
Pokouším se aktivizovat malou skupinku aktivistů zde v Brně, je nás zatím bohužel málo a noví lidé se dost obtížně shánějí – ale to asi víte sami dobře. Pokud skupina bude akceschopná, mám několik nápadů jak se „představit veřejnosti“. Myslím, že je to dost potřeba, protože naše společné myšlenky jsou velmi správné a jejich postupná realizace je potřebná.
Svými osobními „hesly“ jsem si zvolil následující oblasti:
1. Vytvořit Evropu jako PÁSMO BEZ JADERNÝCH ZBRANÍ
2. Vytvořit trvalé podmínky pro DŮSTOJNÝ ŽIVOT SENIORŮ A MLADÝCH RODIN S MALÝMI DĚTMI
3. Zabezpečit PŘÍSTUP K HODNOTNÉMU VZDĚLÁNÍ ŠIROKÝM VRSTVÁM, jako předpoklad pro vytvoření vyspělé občanské společnosti
OTÁZKA | Ivan
Mimo téma: je u nás demokracie, když všechny soukromé a státní sdělovadla tvrdě útočí na lidi, co tu nechtějí radar a propagují jenom lidi co zde radar chtějí? Nepřipomíná to totalitu jednoho správného státního názoru?
Mimo téma: je u nás demokracie, když všechny soukromé a státní sdělovadla tvrdě útočí na lidi, co tu nechtějí radar a propagují jenom lidi co zde radar chtějí? Nepřipomíná to totalitu jednoho správného státního názoru?
ODPOVĚD | 12:12
Vážený pane Ivane,
sdílím Vaše obavy nad současnou situací. Myslím si osobně, že „probíhá velké vymývání mozků“ podle vládní taktovky. V tomto směru jsem zcela zklamán tím, že media nejsou schopny vlastního úsudku a značně poklonkují vládnoucí garnituře. Dokonce to šlo tak daleko, že mi jeden nejmenovaný šéfredaktor novin řekl v době vstupu České republiky do NATO, že si nemůže dovolit „otisknout článek proti vstupu do NATO“ – odehrálo se to tedy asi před 10 lety (případ se stal mě osobně). Obávám se, že situace není lepší, spíše se pomalu ještě zhoršuje. Těžko říct v čem je příčina, bude jich asi více, ale bezesporu je nejzávažnějším faktem skutečnost, že občané ZTRATILI TÉMĚŘ ÚPLNĚ důvěru k politikům. Co všechno se rozkradlo, ani nevíme, jen víme, že toho bylo velmi mnoho a politici tomu nezabránili, ani neprojevili věrohodné snahy tyto „zlodějiny“ řešit. Proč asi?
Vážený pane Ivane,
sdílím Vaše obavy nad současnou situací. Myslím si osobně, že „probíhá velké vymývání mozků“ podle vládní taktovky. V tomto směru jsem zcela zklamán tím, že media nejsou schopny vlastního úsudku a značně poklonkují vládnoucí garnituře. Dokonce to šlo tak daleko, že mi jeden nejmenovaný šéfredaktor novin řekl v době vstupu České republiky do NATO, že si nemůže dovolit „otisknout článek proti vstupu do NATO“ – odehrálo se to tedy asi před 10 lety (případ se stal mě osobně). Obávám se, že situace není lepší, spíše se pomalu ještě zhoršuje. Těžko říct v čem je příčina, bude jich asi více, ale bezesporu je nejzávažnějším faktem skutečnost, že občané ZTRATILI TÉMĚŘ ÚPLNĚ důvěru k politikům. Co všechno se rozkradlo, ani nevíme, jen víme, že toho bylo velmi mnoho a politici tomu nezabránili, ani neprojevili věrohodné snahy tyto „zlodějiny“ řešit. Proč asi?
OTÁZKA | Dáša
Domnívám se, že náš svět je přetechnizovaný a mnoho problémů je třeba a je to i možné řešit jinak, než vojensky, ráda bych s Vámi o tom hovořila více. Naše euro-americká civilizace by se podle mne už nemusela dále technicky vyvíjet, je to jen na její škodu - odcizování člověka přírodě i člověku samotnému...
Domnívám se, že náš svět je přetechnizovaný a mnoho problémů je třeba a je to i možné řešit jinak, než vojensky, ráda bych s Vámi o tom hovořila více. Naše euro-americká civilizace by se podle mne už nemusela dále technicky vyvíjet, je to jen na její škodu - odcizování člověka přírodě i člověku samotnému...
ODPOVĚD | 12:15
Vážená a milá paní Dášo,
v tomto směru s Vámi zcela souhlasím. Jako ekologicky cítící člověk se obávám toho, že pouze vidinou finančních zisků se dále neskutečně drancuje planeta, bohatne Západ (kam počítám i Vámi uvedený euro-atlantický prostor), zatímco chudý Jih jen strádá a skutečná pomoc je v nedohlednu. Ačkoliv moje rodina adoptovala již před mnoha lety afrického 12 letého chlapce z velmi chudé rodiny a měsíčně mu posíláme na školu a školní pomůcky finanční příspěvek (přes organizaci Adopce na dálku), řešení ekonomických, politických, etnických, ekologických, demografických a já nevím ještě jakých problémů černé Afriky je bohužel v nedohlednu. Často si kladu otázku: Co tam dělá OSN? Co tam dělají další organizace? Vnímám současný světový pořádek jako velmi nespravedlivý. Proč se jedni utápějí v přepychu a jiní umírají hlady – a to ve 21. století. Smutné, bohužel.
Vážená a milá paní Dášo,
v tomto směru s Vámi zcela souhlasím. Jako ekologicky cítící člověk se obávám toho, že pouze vidinou finančních zisků se dále neskutečně drancuje planeta, bohatne Západ (kam počítám i Vámi uvedený euro-atlantický prostor), zatímco chudý Jih jen strádá a skutečná pomoc je v nedohlednu. Ačkoliv moje rodina adoptovala již před mnoha lety afrického 12 letého chlapce z velmi chudé rodiny a měsíčně mu posíláme na školu a školní pomůcky finanční příspěvek (přes organizaci Adopce na dálku), řešení ekonomických, politických, etnických, ekologických, demografických a já nevím ještě jakých problémů černé Afriky je bohužel v nedohlednu. Často si kladu otázku: Co tam dělá OSN? Co tam dělají další organizace? Vnímám současný světový pořádek jako velmi nespravedlivý. Proč se jedni utápějí v přepychu a jiní umírají hlady – a to ve 21. století. Smutné, bohužel.
OTÁZKA | Petr
Mám k Vám stejnou prosbu jako ve starších chatech NEZ na Tomáše Tožičku, Karla Dolejšího a Terezu Spencerovou.
Za jednu z nejdůležitějších věcí, které potřebuje česká občanská společnost, pokládám rozvoj a propagaci alternativních informačních zdrojů. Můžete zde prosím uvést některé – internetové i jiné (v češtině a v angličtině)–, které byste doporučil zájemcům o hlubší poznání současného světa, hlavně jeho politických a sociálních problémů?
Mám k Vám stejnou prosbu jako ve starších chatech NEZ na Tomáše Tožičku, Karla Dolejšího a Terezu Spencerovou.
Za jednu z nejdůležitějších věcí, které potřebuje česká občanská společnost, pokládám rozvoj a propagaci alternativních informačních zdrojů. Můžete zde prosím uvést některé – internetové i jiné (v češtině a v angličtině)–, které byste doporučil zájemcům o hlubší poznání současného světa, hlavně jeho politických a sociálních problémů?
ODPOVĚD | 12:17
Vážený pane Petře,
omlouvám se, že Vás v této odpovědi asi zklamu. Jako vysokoškolský učitel mi zabere mnoho času příprava odborných přednášek, cvičení, vedení bakalářských a diplomových prací, publikování v odborných časopisech, vydávání odborných skript a jiné činnosti na vysoké škole. Informační zdroje používám hlavně pro odbornou problematiku, čtu naše i řadu zahraničních odborných časopisů. Pokud se týká všeobecných informačních zdrojů pak to jsou Britské listy na Internetu (http://www.blisty.cz/) a časopis Mezinárodní politika nebo Mezinárodní vztahy. Omlouvám se, ale víc titulů Vám neporadím.
Vážený pane Petře,
omlouvám se, že Vás v této odpovědi asi zklamu. Jako vysokoškolský učitel mi zabere mnoho času příprava odborných přednášek, cvičení, vedení bakalářských a diplomových prací, publikování v odborných časopisech, vydávání odborných skript a jiné činnosti na vysoké škole. Informační zdroje používám hlavně pro odbornou problematiku, čtu naše i řadu zahraničních odborných časopisů. Pokud se týká všeobecných informačních zdrojů pak to jsou Britské listy na Internetu (http://www.blisty.cz/) a časopis Mezinárodní politika nebo Mezinárodní vztahy. Omlouvám se, ale víc titulů Vám neporadím.
OTÁZKA | Jiří R.
Dobrý den,
co soudíte o tom, jak se BIS na sklonku loňského léta zapojila do diskuse kolem amerického radaru tím, že – nápadně brzy – zveřejnila výroční zprávu o „ruských hrozbách“? Uvádělo se v ní i to, že by Ne základnám a vůbec sdružení agitující proti Radaru mohla být „placena z Ruska“...
Jako odborník na terorismus jistě reflektujete problematičnost nakládání s pojmem terorismu a jeho zneužívání k různým politickým agendám. Pokud byste zde mohl uvést nějaké kvalitní internetové zdroje k tomuto tématu, bylo by to skvělé. Předem děkuji.
Dobrý den,
co soudíte o tom, jak se BIS na sklonku loňského léta zapojila do diskuse kolem amerického radaru tím, že – nápadně brzy – zveřejnila výroční zprávu o „ruských hrozbách“? Uvádělo se v ní i to, že by Ne základnám a vůbec sdružení agitující proti Radaru mohla být „placena z Ruska“...
Jako odborník na terorismus jistě reflektujete problematičnost nakládání s pojmem terorismu a jeho zneužívání k různým politickým agendám. Pokud byste zde mohl uvést nějaké kvalitní internetové zdroje k tomuto tématu, bylo by to skvělé. Předem děkuji.
ODPOVĚD | 12:22
Vážený pane Jiří,
Váš popis chování státní instituce BIS oprávněně vyvolává pochybnosti o serióznosti BIS jako významné zpravodajské služby. Je těžko říct, zda-li tento významný úřad pracuje „nezávisle“, či zda podléhá politickým tlakům. Osobně se domnívám, že blíže k pravdivé skutečnosti bude spíše to druhé. Faktem je, že práce, činnost a působení BIS je běžnému občanovi velmi obtížně dostupná. Na druhé straně asi každý rozumný občan chápe, že takový orgán má zcela výjimečné postavení, výjimečné pravomoci. Asi bychom byli rádi, pokud by za nás takovou kontrolu účinné činnosti zpravodajské služby učinili jak speciální výboru Parlamentu, tak i někteří poslanci. Občasné aféry kolem BIS však naznačují, že není vše v pořádku. Značnou komplikací je pak skutečnost, že uvedená zpravodajská služba pracuje v utajeném režimu a že připravuje odborné analýzy, zprávy, studie a jiné materiály jako tajné nebo dokonce i přísně tajné.
S doporučením internetových zdrojů to bude slabší, protože používám jen ty běžně dostupné domácí zdroje (jako jsou stránky Ministerstva vnitra, Policejní akademie České republiky). Občas zabrousím a hledám také do zdroje Wikipedie (otevřená encyklopedie) na web: http://cs.wikipedia.org/wiki/Terorismus, kde jsou zajímavé informace o terorismu. Mohu také doporučit významný dokument České republiky „Národní akční plán boje proti terorismu aktualizované znění pro léta 2007-2009, který je dostupný na webové stránce Ministerstva vnitra: http://www.mvcr.cz/clanek/clanek/rady-a-sluzby-dokumenty-terorismus.aspx.
Raději bych Vám ale doporučil česky psanou odbornou literaturu, kterou uvádím níže. V současné době je toho poměrně hodně napsáno, pochopitelně s různým zaměřením a také s různou kvalitou. Nicméně si můžete vybrat a prostudovat tituly, které Vás osloví. Uvádím tedy krátký seznam publikací (jen jako možná inspirace):
Sharpe M. E.: Encyklopedie, světový terorismus od starověku až po útok na USA, Svojtka, Praha, 2001.
Carr C.: Dějiny terorismu, Kořeny války proti civilistům, Nakladatelství Práh, Praha 2002.
Bonannate L.: Mezinárodní terorismus, Columbus, Praha 1997.
Sheu H. C.: Právní aspekty boje proti terorismu, Universita Karlova v Praze, Evropské informační středisko, Informační středisko pro otázky boje proti terorismu, Praha 2005.
Brzybohatý M.: Terorismus I, Police History, Praha 1999.
Brzybohatý M.: Terorismus II, Police History, Praha 1999.
Poledne A. V.: Největší teroristické akce moderní doby – od Sarajeva k 11. září, Nakladatelství Levní knihy KMa, Praha 2001.
David V., Malacka M.: Fenomén mezinárodního terorismu, Edice vysokoškolské právnické učebnice, Linde, a.s., Praha 2005.
Mareš M.: Terorismus v České republice, Centrum strategických studií, o.s., Brno 2005.
Mika O. J.: Současný terorismus, Nakladatelství TRITON, Praha 2003.
Krulík O., Mašek I., Mika O. J.: Fenomén současného terorismu, Vysoké učení technické v Brně, Brno 2008.
V současné době existují i v České republice desítky titulů, které se zabývají terorismem.
Vážený pane Jiří,
Váš popis chování státní instituce BIS oprávněně vyvolává pochybnosti o serióznosti BIS jako významné zpravodajské služby. Je těžko říct, zda-li tento významný úřad pracuje „nezávisle“, či zda podléhá politickým tlakům. Osobně se domnívám, že blíže k pravdivé skutečnosti bude spíše to druhé. Faktem je, že práce, činnost a působení BIS je běžnému občanovi velmi obtížně dostupná. Na druhé straně asi každý rozumný občan chápe, že takový orgán má zcela výjimečné postavení, výjimečné pravomoci. Asi bychom byli rádi, pokud by za nás takovou kontrolu účinné činnosti zpravodajské služby učinili jak speciální výboru Parlamentu, tak i někteří poslanci. Občasné aféry kolem BIS však naznačují, že není vše v pořádku. Značnou komplikací je pak skutečnost, že uvedená zpravodajská služba pracuje v utajeném režimu a že připravuje odborné analýzy, zprávy, studie a jiné materiály jako tajné nebo dokonce i přísně tajné.
S doporučením internetových zdrojů to bude slabší, protože používám jen ty běžně dostupné domácí zdroje (jako jsou stránky Ministerstva vnitra, Policejní akademie České republiky). Občas zabrousím a hledám také do zdroje Wikipedie (otevřená encyklopedie) na web: http://cs.wikipedia.org/wiki/Terorismus, kde jsou zajímavé informace o terorismu. Mohu také doporučit významný dokument České republiky „Národní akční plán boje proti terorismu aktualizované znění pro léta 2007-2009, který je dostupný na webové stránce Ministerstva vnitra: http://www.mvcr.cz/clanek/clanek/rady-a-sluzby-dokumenty-terorismus.aspx.
Raději bych Vám ale doporučil česky psanou odbornou literaturu, kterou uvádím níže. V současné době je toho poměrně hodně napsáno, pochopitelně s různým zaměřením a také s různou kvalitou. Nicméně si můžete vybrat a prostudovat tituly, které Vás osloví. Uvádím tedy krátký seznam publikací (jen jako možná inspirace):
Sharpe M. E.: Encyklopedie, světový terorismus od starověku až po útok na USA, Svojtka, Praha, 2001.
Carr C.: Dějiny terorismu, Kořeny války proti civilistům, Nakladatelství Práh, Praha 2002.
Bonannate L.: Mezinárodní terorismus, Columbus, Praha 1997.
Sheu H. C.: Právní aspekty boje proti terorismu, Universita Karlova v Praze, Evropské informační středisko, Informační středisko pro otázky boje proti terorismu, Praha 2005.
Brzybohatý M.: Terorismus I, Police History, Praha 1999.
Brzybohatý M.: Terorismus II, Police History, Praha 1999.
Poledne A. V.: Největší teroristické akce moderní doby – od Sarajeva k 11. září, Nakladatelství Levní knihy KMa, Praha 2001.
David V., Malacka M.: Fenomén mezinárodního terorismu, Edice vysokoškolské právnické učebnice, Linde, a.s., Praha 2005.
Mareš M.: Terorismus v České republice, Centrum strategických studií, o.s., Brno 2005.
Mika O. J.: Současný terorismus, Nakladatelství TRITON, Praha 2003.
Krulík O., Mašek I., Mika O. J.: Fenomén současného terorismu, Vysoké učení technické v Brně, Brno 2008.
V současné době existují i v České republice desítky titulů, které se zabývají terorismem.
OTÁZKA | Vojtěch L.
Dobrý den, navazuji na své předchozí vyjádření a otázky.
Vzhledem k tomu, že už mám poměrně dost "pátků" v životě za sebou, tak vidím a vím, že NÁZVY pro důležité akce a události - obzvlášť v politice - jsou opravdu velmi podstatné a významné.
Z historie je známé, že strašné zločiny jsou ukrývány pod neutrální nebo zjemnělé názvy: např. cílené vyvražďování nepohodlných a tzv.nežádoucích lidí ve druhé světové válce dostalo název " konečné řešení". Takové pojmenování vypadá docela solidně, ale přitom šlo o masové vraždění lidí !!!
Moje poslední otázka v tomto chatu pro Vás je: Co dobrého konkrétně pro lidi děláte a chcete dělat?
Dobrý den, navazuji na své předchozí vyjádření a otázky.
Vzhledem k tomu, že už mám poměrně dost "pátků" v životě za sebou, tak vidím a vím, že NÁZVY pro důležité akce a události - obzvlášť v politice - jsou opravdu velmi podstatné a významné.
Z historie je známé, že strašné zločiny jsou ukrývány pod neutrální nebo zjemnělé názvy: např. cílené vyvražďování nepohodlných a tzv.nežádoucích lidí ve druhé světové válce dostalo název " konečné řešení". Takové pojmenování vypadá docela solidně, ale přitom šlo o masové vraždění lidí !!!
Moje poslední otázka v tomto chatu pro Vás je: Co dobrého konkrétně pro lidi děláte a chcete dělat?
ODPOVĚD | 12:26
Vážený pane Vojtěchu,
děkuji Vám za Váš další dopis. Jak jsem se již zmínil v podstatě jsem celý život pracoval v oblasti ochrany osob před nebezpečnými látkami (ať už budeme jmenovat: bojové chemické látky, nebezpečné chemické látky, radioaktivní látky, biologické látky) a to v nejvíce na poli dekontaminace po zamoření nebezpečnými látkami.
V současné době vyučuji na vysoké škole, kde mám na starosti řadu předmětů z problematiky ochrany obyvatelstva, krizového řízení, chemické bezpečnosti a dalších disciplín. Je to práce zajímavá, odpovědná a někdy i radostná, protože výuka je také výchova nových vysokoškoláků – mám to štěstí, že učím předměty, které mě baví a trvale studuji odbornou domácí a zahraniční literaturu, publikuji.
V současné době se snažím aktivizovat malou skupinu příznivců zde v Brně, je nás zatím bohužel málo a noví lidé se obtížně získávají. Velmi mě oslovil světový mírový pochod, který se dostane do naší země dne 2. listopadu 2009. Jeho mottem je svět bez válek a bez jaderných zbraní. V tomto směru se nyní angažuji a chci s kolegy podniknout některé akce v Brně.
Jako svá osobní „hesla“ mám zvoleny tyto následující oblasti:
- Vytvořit Evropu jako PÁSMO BEZ JADERNÝCH ZBRANÍ
- Vytvořit trvalé podmínky pro DŮSTOJNÝ ŽIVOT SENIORŮ A MLADÝCH RODIN S MALÝMI DĚTMI
- Zabezpečit PŘÍSTUP K HODNOTNÉMU VZDĚLÁNÍ ŠIROKÝM VRSTVÁM, jako předpoklad pro vytvoření vyspělé občanské společnosti
Vážený pane Vojtěchu,
děkuji Vám za Váš další dopis. Jak jsem se již zmínil v podstatě jsem celý život pracoval v oblasti ochrany osob před nebezpečnými látkami (ať už budeme jmenovat: bojové chemické látky, nebezpečné chemické látky, radioaktivní látky, biologické látky) a to v nejvíce na poli dekontaminace po zamoření nebezpečnými látkami.
V současné době vyučuji na vysoké škole, kde mám na starosti řadu předmětů z problematiky ochrany obyvatelstva, krizového řízení, chemické bezpečnosti a dalších disciplín. Je to práce zajímavá, odpovědná a někdy i radostná, protože výuka je také výchova nových vysokoškoláků – mám to štěstí, že učím předměty, které mě baví a trvale studuji odbornou domácí a zahraniční literaturu, publikuji.
V současné době se snažím aktivizovat malou skupinu příznivců zde v Brně, je nás zatím bohužel málo a noví lidé se obtížně získávají. Velmi mě oslovil světový mírový pochod, který se dostane do naší země dne 2. listopadu 2009. Jeho mottem je svět bez válek a bez jaderných zbraní. V tomto směru se nyní angažuji a chci s kolegy podniknout některé akce v Brně.
Jako svá osobní „hesla“ mám zvoleny tyto následující oblasti:
- Vytvořit Evropu jako PÁSMO BEZ JADERNÝCH ZBRANÍ
- Vytvořit trvalé podmínky pro DŮSTOJNÝ ŽIVOT SENIORŮ A MLADÝCH RODIN S MALÝMI DĚTMI
- Zabezpečit PŘÍSTUP K HODNOTNÉMU VZDĚLÁNÍ ŠIROKÝM VRSTVÁM, jako předpoklad pro vytvoření vyspělé občanské společnosti
CHAT s osobností
TV Ne základnám
