Online s Ondřejem Slačálkem
Ondřej Slačálek (* 1982) vystudoval historii a politologii
na Filozofické fakultě v Praze, kde v současnosti přednáší.
V roce 2006 vydal spolu s Václavem Tomkem dvě velké knihy
o anarchismu, ke kterému se sám hlásí. Publikoval dále
v několika sbornících, odborných periodikách (Mezinárodní vztahy, Politologická revue, Politologický časopis) i v tisku. Byl redaktorem A2 kulturního týdeníku, anarchistického časopisu A-kontra a čtrnáctideníku Nový Prostor.
Překládá z angličtiny pro nakladatelství Intu.
Angažuje se v alterglobalizačním, protiválečném a antifašistickém hnutí. Organizoval protesty proti pražskému zasedání Mezinárodního měnového fondu
a Světové banky a později proti summitu NATO. V nedávné době se objevil
na televizní obrazovce v dokumentu „Pulec, králík a Duch svatý“.
OTÁZKA | Jaromír Habr
Právě před chvílí jsem tutéž otázku položil jinému člověku hlásícímu se rovněž k anarchismu, takže stejně učiním nyní u vás: rád bych věděl, zda máte nějakou konkrétní představu, jak ze současné situace ven. Nemyslím kam mířit dlouhodobě, ale jak s tím reálně pohnout v horizontu řekněme deseti let. Anarchisté se často brání jakékoli účasti na jakýchkoli aktivitách státu i na zastupitelské demokracii, což je sice ušlechtile nekompromisní, ale přes globalizovaný brutální kapitalismus nás nejspíš jen ztěží dostane v reálném čase. Umíte si představit jakýsi mezičlánek v podobě vlády, která bude představovat názor většiny a prosazovat postupný přechod na stále větší míru přímé demokracie nebo která alespoň připustí lepší, reálnější výchozí podmínky pro takový přechod? A je zásadní změna společnosti při současné lhostejnosti většiny lidí vůbec uskutečnitelná? Nebo bude muset kapitalismus ještě nějakých 10 - 20 let vydržet, aby se většině rozsvítilo?
Právě před chvílí jsem tutéž otázku položil jinému člověku hlásícímu se rovněž k anarchismu, takže stejně učiním nyní u vás: rád bych věděl, zda máte nějakou konkrétní představu, jak ze současné situace ven. Nemyslím kam mířit dlouhodobě, ale jak s tím reálně pohnout v horizontu řekněme deseti let. Anarchisté se často brání jakékoli účasti na jakýchkoli aktivitách státu i na zastupitelské demokracii, což je sice ušlechtile nekompromisní, ale přes globalizovaný brutální kapitalismus nás nejspíš jen ztěží dostane v reálném čase. Umíte si představit jakýsi mezičlánek v podobě vlády, která bude představovat názor většiny a prosazovat postupný přechod na stále větší míru přímé demokracie nebo která alespoň připustí lepší, reálnější výchozí podmínky pro takový přechod? A je zásadní změna společnosti při současné lhostejnosti většiny lidí vůbec uskutečnitelná? Nebo bude muset kapitalismus ještě nějakých 10 - 20 let vydržet, aby se většině rozsvítilo?
ODPOVĚD | 16:17
Děkuji za zajímavě polemicky formulovanou otázku. Jak dlouho vydrží kapitalismus a čím bude vystřídán, je příliš složitá otázka, než abychom ji tu mohli věštit z internetové koule. Co ale víme celkem bezpečně je to, že účast na stávajících mocenských strukturách ve většině případů nepřinesla očekávané výsledky.
Spíše se jako vhodná strategie jeví kontrola moci, tlak na moc a konfrontace moci z pozic sociálních hnutí – jako je koneckonců to protiradarové. Účast v sociálním hnutí je přístupná každému a je to mnohem logičtější forma aktivity než promýšlet, co by konkrétně měli dělat
mocní, respektive co bychom dělali my na jejich místě.
Takže ptáte-li se mě na konkrétní „recept“ anarchistů jak „ze současné situace ven“ a naznačujete-li, že bez nějaké vlády se neobejdeme, odpovídám, že to není naše starost – bude-li existovat nějaká vláda, bude vždy „s vyloučením veřejnosti“, a tedy i většiny z nás. Naším úkolem je vytvářet zdola mocenskou alternativu a protiváhu vůči jakékoli vládě. Právě tlak sociálního hnutí může přispět ke společenské změně.
Děkuji za zajímavě polemicky formulovanou otázku. Jak dlouho vydrží kapitalismus a čím bude vystřídán, je příliš složitá otázka, než abychom ji tu mohli věštit z internetové koule. Co ale víme celkem bezpečně je to, že účast na stávajících mocenských strukturách ve většině případů nepřinesla očekávané výsledky.
Spíše se jako vhodná strategie jeví kontrola moci, tlak na moc a konfrontace moci z pozic sociálních hnutí – jako je koneckonců to protiradarové. Účast v sociálním hnutí je přístupná každému a je to mnohem logičtější forma aktivity než promýšlet, co by konkrétně měli dělat
mocní, respektive co bychom dělali my na jejich místě.
Takže ptáte-li se mě na konkrétní „recept“ anarchistů jak „ze současné situace ven“ a naznačujete-li, že bez nějaké vlády se neobejdeme, odpovídám, že to není naše starost – bude-li existovat nějaká vláda, bude vždy „s vyloučením veřejnosti“, a tedy i většiny z nás. Naším úkolem je vytvářet zdola mocenskou alternativu a protiváhu vůči jakékoli vládě. Právě tlak sociálního hnutí může přispět ke společenské změně.
OTÁZKA | Antonín Baudyš jr.
Ondřeji zdravím Vás, podobně jako Jaromíra i tohle by mne zajímalo, jestli máte promyšlené - a věřím, že ano - jestli vůbec a pokud ano, tak jakým způsobem by bylo možné lidskou společnost řídit alternativním způsobem, než formou centrální vlády a centrálních orgánů. Je anarchismus o tomto hledání? Anebo je jenom pokusem o eliminaci průvodních jevů, které doprovázejí každé vertikální mocenské uspořádání?
Budu Vám vděčný za odpověď, o anarchismu nevím nic, více méně ve mne probudil zvědavost člověk kterého si vážím, docent nových médií žijící v Norsku, Petr Svárovský.
Ondřeji zdravím Vás, podobně jako Jaromíra i tohle by mne zajímalo, jestli máte promyšlené - a věřím, že ano - jestli vůbec a pokud ano, tak jakým způsobem by bylo možné lidskou společnost řídit alternativním způsobem, než formou centrální vlády a centrálních orgánů. Je anarchismus o tomto hledání? Anebo je jenom pokusem o eliminaci průvodních jevů, které doprovázejí každé vertikální mocenské uspořádání?
Budu Vám vděčný za odpověď, o anarchismu nevím nic, více méně ve mne probudil zvědavost člověk kterého si vážím, docent nových médií žijící v Norsku, Petr Svárovský.
ODPOVĚD | 16:20
Děkuji a také zdravím. Anarchismus ve svých různých podobách je o obou přístupech, které naznačujete: jak o konfrontaci moci a útlaku v různých podobách, tak o hledání alternativ. Podle mého soudu nemá smysl mít podrobné modely, jak by měla alternativní společnost přesně vypadat, určité koncepty ale existují. Nová společnost by měla být samosprávná a radikálně demokratická – namísto mocenských center by se v ní rozhodovalo zdola. Měla by také změnit přístup k soukromému vlastnictví – neměla by uznávat něčí „právo“ maximalizovat zisk a manipulovat jeho prostřednictvím druhými. To, co by bylo důležité pro společnost, by bylo „vlastněno“ celou společností a kontrolováno všemi.
Děkuji a také zdravím. Anarchismus ve svých různých podobách je o obou přístupech, které naznačujete: jak o konfrontaci moci a útlaku v různých podobách, tak o hledání alternativ. Podle mého soudu nemá smysl mít podrobné modely, jak by měla alternativní společnost přesně vypadat, určité koncepty ale existují. Nová společnost by měla být samosprávná a radikálně demokratická – namísto mocenských center by se v ní rozhodovalo zdola. Měla by také změnit přístup k soukromému vlastnictví – neměla by uznávat něčí „právo“ maximalizovat zisk a manipulovat jeho prostřednictvím druhými. To, co by bylo důležité pro společnost, by bylo „vlastněno“ celou společností a kontrolováno všemi.
OTÁZKA | Leoš Paštika
dobrý den, v posledních letech vidíme velký nástup Číny a Ruska, tedy států, které důsledně a vytrvale anarchismus a podobná hnutí potlačují. Není tento příklad inspirací ukazující cestu? Paradoxem je, že sama tato levicová hnutí a jejich periodika s k Číně a Rusku a vůbec autoritativním hnutím někdy až nekriticky lísají, viz třeba selektivní zpravodajství Britských listů nebo sama osoba pana Májíčka, mluvčího hnutí Ne základnám a obdivovatele Hizballáhu, tedy silně netolerantní organizace podporované teokratickým policejním státem. Jak si vy sám tento rozpor vysvětlujete? Osobně mi to připomíná člověka, který si pod sebou usilovně řeže větev.
dobrý den, v posledních letech vidíme velký nástup Číny a Ruska, tedy států, které důsledně a vytrvale anarchismus a podobná hnutí potlačují. Není tento příklad inspirací ukazující cestu? Paradoxem je, že sama tato levicová hnutí a jejich periodika s k Číně a Rusku a vůbec autoritativním hnutím někdy až nekriticky lísají, viz třeba selektivní zpravodajství Britských listů nebo sama osoba pana Májíčka, mluvčího hnutí Ne základnám a obdivovatele Hizballáhu, tedy silně netolerantní organizace podporované teokratickým policejním státem. Jak si vy sám tento rozpor vysvětlujete? Osobně mi to připomíná člověka, který si pod sebou usilovně řeže větev.
ODPOVĚD | 16:26
Myslím, že spojujete několik problémů.
Samozřejmě my nejsou sympatické režimy v Číně ani v Rusku, mé sympatie stojí na straně proletářského odporu v těchto dvou státech a různých tamních sociálních hnutí, ne na straně Putina či kapitalismu spravovaného postmaoisty. Z druhé strany, nesdílím ani démonizaci těchto režimů, která je na Západě jakýmsi zvláštním vyjádřením sebeuspokojení ve stylu: my přece máme demokratické vlády, zatímco jim vládnou autokratická monstra, co to asi je za divné lidi?
Při kritice za autokratickou snahu udržet se u moci Západ opomíjí, že jeho demokracie jsou dítětem mnohasetleté relativní stability jištěné velmi autokratickými monarchiemi. Myslím, že současné západní společnosti by v případě, že by byly konfrontovány s podobnou ekonomickou a sociální situací jako Rusko a Čína vyprodukovaly mnohem horší režim, přimknuly by se k prvnímu diktátorovi, který by jim nabídl alespoň příslib návratu konzumního blahobytu.
Pokud jde posilování vlivu těchto států (a rovněž třeba Indie a Brazílie) je ovšem také vidět, že se jedná o posun v rámci mezinárodního systému, který byl v posledních dvou dekádách unipolární a v němž měly USA obrovskou, nelegitimní a často zneužívanou moc. Jisté vyrovnání sil tak není nutné vnímat nijak panicky a reagovat na něj jako na klíčovou hrozbu, naopak, přinejmenším teoreticky může mít i pozitivní efekty.
Je pravda, že světová levice právě pod vlivem hegemonického postavení USA zaměřila velký díl své kritické pozornosti na tento stát, což je logické, a k ostatním zemím často přistupuje v duchu přístupu, že nepřítel mého nepřítele nemusí sice být přímo můj spojenec, ale přinejmenším není taktické jej kritizovat. Myslím, že to je špatný přístup, který zatemňuje možnost objektivnějšího rozumění nebo také hledání potenciálních spojenců, které emancipační hnutí nemůže hledat ve státech či ve fundamentalistických hnutích, ale v jiných emancipačních hnutích.
Z tohoto důvodu nesouhlasím s citovaným výrokem kolegy Májíčka (z něhož média zcela nesmyslně vyrobila „kauzu“ v rámci své logiky „konstrukce nebezpečí“), ani s některými komentáři v Britských listech, o nichž si ovšem myslím, že ale v zásadě dělají neobyčejně záslužnou práci tím, že vyvažují jednostranný a ideologicky zkreslený pohled hlavního proudu českých médií a námitku „selektivního zpravodajství“ pokládám i z tohoto důvodu za neopodstatněnou (nehledě na to, že by mě zajímalo, zda existuje nějaké „neselektivní“ zpravodajství).
Myslím, že spojujete několik problémů.
Samozřejmě my nejsou sympatické režimy v Číně ani v Rusku, mé sympatie stojí na straně proletářského odporu v těchto dvou státech a různých tamních sociálních hnutí, ne na straně Putina či kapitalismu spravovaného postmaoisty. Z druhé strany, nesdílím ani démonizaci těchto režimů, která je na Západě jakýmsi zvláštním vyjádřením sebeuspokojení ve stylu: my přece máme demokratické vlády, zatímco jim vládnou autokratická monstra, co to asi je za divné lidi?
Při kritice za autokratickou snahu udržet se u moci Západ opomíjí, že jeho demokracie jsou dítětem mnohasetleté relativní stability jištěné velmi autokratickými monarchiemi. Myslím, že současné západní společnosti by v případě, že by byly konfrontovány s podobnou ekonomickou a sociální situací jako Rusko a Čína vyprodukovaly mnohem horší režim, přimknuly by se k prvnímu diktátorovi, který by jim nabídl alespoň příslib návratu konzumního blahobytu.
Pokud jde posilování vlivu těchto států (a rovněž třeba Indie a Brazílie) je ovšem také vidět, že se jedná o posun v rámci mezinárodního systému, který byl v posledních dvou dekádách unipolární a v němž měly USA obrovskou, nelegitimní a často zneužívanou moc. Jisté vyrovnání sil tak není nutné vnímat nijak panicky a reagovat na něj jako na klíčovou hrozbu, naopak, přinejmenším teoreticky může mít i pozitivní efekty.
Je pravda, že světová levice právě pod vlivem hegemonického postavení USA zaměřila velký díl své kritické pozornosti na tento stát, což je logické, a k ostatním zemím často přistupuje v duchu přístupu, že nepřítel mého nepřítele nemusí sice být přímo můj spojenec, ale přinejmenším není taktické jej kritizovat. Myslím, že to je špatný přístup, který zatemňuje možnost objektivnějšího rozumění nebo také hledání potenciálních spojenců, které emancipační hnutí nemůže hledat ve státech či ve fundamentalistických hnutích, ale v jiných emancipačních hnutích.
Z tohoto důvodu nesouhlasím s citovaným výrokem kolegy Májíčka (z něhož média zcela nesmyslně vyrobila „kauzu“ v rámci své logiky „konstrukce nebezpečí“), ani s některými komentáři v Britských listech, o nichž si ovšem myslím, že ale v zásadě dělají neobyčejně záslužnou práci tím, že vyvažují jednostranný a ideologicky zkreslený pohled hlavního proudu českých médií a námitku „selektivního zpravodajství“ pokládám i z tohoto důvodu za neopodstatněnou (nehledě na to, že by mě zajímalo, zda existuje nějaké „neselektivní“ zpravodajství).
OTÁZKA | Ondřej
Zajímalo by mě kde si myslíte, že se ztratili všichni ti antisystémáci, anarchisti a demostranti proti globalizaci plnící v tisících demonstrace v devadesátých letech (různé global street party apod.). Zdá se, že konkrétního tématu radaru se československá antisystémová levice příliš nechytila, ke je slavná CSAF, už z toho všichni vyrostli, nebo anarchisti prostě za všech okolností jednou jen své sólo akce?
Zajímalo by mě kde si myslíte, že se ztratili všichni ti antisystémáci, anarchisti a demostranti proti globalizaci plnící v tisících demonstrace v devadesátých letech (různé global street party apod.). Zdá se, že konkrétního tématu radaru se československá antisystémová levice příliš nechytila, ke je slavná CSAF, už z toho všichni vyrostli, nebo anarchisti prostě za všech okolností jednou jen své sólo akce?
ODPOVĚD | 16:30
Myslím, že nejste k anarchistům spravedlivý, řada jich na akce Ne základnám chodí. Část účastníků jejich akcí byli skutečně v devadesátých letech mladí lidé, kteří se mezitím posunuli, street parties byly také akce, které propojily kulturu a politiku. Spíš než moralizovat by pomohlo hledat způsoby, jakými propojit kulturu a politiku dnes tak, aby to někoho přilákalo. Vulgární popěvky a la Kuš mistr Bush myslím nebyly tou správnou cestou.
Je to pro mě jako pro anarchistu těžké říct, ale je fakt, že část úspěchu Ne základnám byla i v tom, že se nechovala jako anarchistická iniciativa a dokázala pružně využívat argumenty typu národní suverenita, naše česká země apod., stejně jako spolupracovat s politiky. Je proto logické, že i oslovili jinou skupinu než anarchisté v devadesátých letech.
Myslím, že nejste k anarchistům spravedlivý, řada jich na akce Ne základnám chodí. Část účastníků jejich akcí byli skutečně v devadesátých letech mladí lidé, kteří se mezitím posunuli, street parties byly také akce, které propojily kulturu a politiku. Spíš než moralizovat by pomohlo hledat způsoby, jakými propojit kulturu a politiku dnes tak, aby to někoho přilákalo. Vulgární popěvky a la Kuš mistr Bush myslím nebyly tou správnou cestou.
Je to pro mě jako pro anarchistu těžké říct, ale je fakt, že část úspěchu Ne základnám byla i v tom, že se nechovala jako anarchistická iniciativa a dokázala pružně využívat argumenty typu národní suverenita, naše česká země apod., stejně jako spolupracovat s politiky. Je proto logické, že i oslovili jinou skupinu než anarchisté v devadesátých letech.
OTÁZKA | tomy
Dobrý den, zajímalo by mě, jakou alternativu obranu tedy navrhujete, jste-li proti NATO, proti USA a proti radaru.. Představa, že "kdyby se všichni lidé mezi sebou domluvili, nemusely by existovat zbraně" je velmi naivní a utopická, zvláště za situace, kdy KLDR a Irán mají prokazatelně jaderné programy, provádějí zkoušky a maskují zbrojení údajným mírovým výzkumem/využitím..Jsou režimy, se kterými se po dobrém a vyjít nedá, to Vy sám jistě dobře víte.. Děkuji...
Dobrý den, zajímalo by mě, jakou alternativu obranu tedy navrhujete, jste-li proti NATO, proti USA a proti radaru.. Představa, že "kdyby se všichni lidé mezi sebou domluvili, nemusely by existovat zbraně" je velmi naivní a utopická, zvláště za situace, kdy KLDR a Irán mají prokazatelně jaderné programy, provádějí zkoušky a maskují zbrojení údajným mírovým výzkumem/využitím..Jsou režimy, se kterými se po dobrém a vyjít nedá, to Vy sám jistě dobře víte.. Děkuji...
ODPOVĚD | 16:33
Hezký den, nejsem v té pozici, abych diskutoval o obraně Západu či ČR, a ani v ní nechci být. Myslím, že smysl aktivity sociálních hnutí je jinde než v „konstruktivní kritice“ (oblíbený výraz normalizačních šéfů) toho, jak se hlídají hranice mezi lidmi – je ve snaze hledat dorozumění napříč těmito hranicemi.
Jaderné programy KLDR a Íránu nemusejí znamenat mezinárodně-politické nebezpečí, ale spíše snahu těchto režimů o nenapadnutelnost. Šílené chování samozřejmě nelze vyloučit a je třeba být ostražitý, ale představa, že lze vybudovat dokonalý systém, který podobné rakety zachytí, patří stejně do říše sci-fi. Jaderné velmoci kárající jiné, že se hodlají jaderně vyzbrojovat, navíc působí pokrytecky.
Hezký den, nejsem v té pozici, abych diskutoval o obraně Západu či ČR, a ani v ní nechci být. Myslím, že smysl aktivity sociálních hnutí je jinde než v „konstruktivní kritice“ (oblíbený výraz normalizačních šéfů) toho, jak se hlídají hranice mezi lidmi – je ve snaze hledat dorozumění napříč těmito hranicemi.
Jaderné programy KLDR a Íránu nemusejí znamenat mezinárodně-politické nebezpečí, ale spíše snahu těchto režimů o nenapadnutelnost. Šílené chování samozřejmě nelze vyloučit a je třeba být ostražitý, ale představa, že lze vybudovat dokonalý systém, který podobné rakety zachytí, patří stejně do říše sci-fi. Jaderné velmoci kárající jiné, že se hodlají jaderně vyzbrojovat, navíc působí pokrytecky.
OTÁZKA | Josef Stojka
dobrý den, co si myslíte o totálním krachu Humanistické strany ve volbách do EP? Nemělo by z toho vyvodit vedení důsledky a rezignovat? Bursík, po kterém tito lidé neustále plivou, tu odvahu měl a rezignoval.
dobrý den, co si myslíte o totálním krachu Humanistické strany ve volbách do EP? Nemělo by z toho vyvodit vedení důsledky a rezignovat? Bursík, po kterém tito lidé neustále plivou, tu odvahu měl a rezignoval.
ODPOVĚD | 16:34
Myslím, že si nikdo vážně nemyslel, že se Humanistická strana do Evropského parlamentu dostane, zatímco zelená prohra byla prvním indikátorem toho, že zelení promarnili historickou šanci, již roku 2006 dostali. Jinak mi je ale zcela lhostejné, kdo bude či nebude předsedou humanistické či zelené strany.
Myslím, že si nikdo vážně nemyslel, že se Humanistická strana do Evropského parlamentu dostane, zatímco zelená prohra byla prvním indikátorem toho, že zelení promarnili historickou šanci, již roku 2006 dostali. Jinak mi je ale zcela lhostejné, kdo bude či nebude předsedou humanistické či zelené strany.
OTÁZKA | Daniel
1. Domnivate se, ze je levicovy radikalismus (konkretne soucasne ceske anarchisticke hnuti) hrozbou pro soucasnou spolecnost? Asi by mel byt, povazuje-li ji za zkazenou... Nemam v tom jasno. Prosim o sirsi odpoved.
2. Jste pouze proti katolicke cirkvy a podobnym institucim, nebo proti vsem formam religiozity?
1. Domnivate se, ze je levicovy radikalismus (konkretne soucasne ceske anarchisticke hnuti) hrozbou pro soucasnou spolecnost? Asi by mel byt, povazuje-li ji za zkazenou... Nemam v tom jasno. Prosim o sirsi odpoved.
2. Jste pouze proti katolicke cirkvy a podobnym institucim, nebo proti vsem formam religiozity?
ODPOVĚD | 16:36
1. Slovo hrozba navozuje strach a dává najevo, že na danou skupinu pohlížíte jako na problém. Myslím, že pokud by anarchistické hnutí bylo silné, bylo by jistě „hrozbou“ pro současnou společnost ve smyslu jejích utlačujících institucí a vztahů, ale ne hrozbou pro obyčejné lidi – většinu jejích členů.
2. Jsem jak proti církvi, tak proti vztahu „víry“, ať už se týká boha, nebo třeba nějaké ideologie či konspirační teorie. Religiozitu, která zároveň umožňuje kritický a sebereflexivní vztah, nevnímám nutně negativně.
1. Slovo hrozba navozuje strach a dává najevo, že na danou skupinu pohlížíte jako na problém. Myslím, že pokud by anarchistické hnutí bylo silné, bylo by jistě „hrozbou“ pro současnou společnost ve smyslu jejích utlačujících institucí a vztahů, ale ne hrozbou pro obyčejné lidi – většinu jejích členů.
2. Jsem jak proti církvi, tak proti vztahu „víry“, ať už se týká boha, nebo třeba nějaké ideologie či konspirační teorie. Religiozitu, která zároveň umožňuje kritický a sebereflexivní vztah, nevnímám nutně negativně.
OTÁZKA | Michal Kesudis
Dobrý den,
vzhledem k tomu, že jsme na stránkách NeZa, pokusím se zůstat blíže jejich tématu.
Myslíte si, že je reálně možná, s nějakými uspokojivými výsledky, společenská kontrola "silových složek", jako jsou armáda a policie?
Dobrý den,
vzhledem k tomu, že jsme na stránkách NeZa, pokusím se zůstat blíže jejich tématu.
Myslíte si, že je reálně možná, s nějakými uspokojivými výsledky, společenská kontrola "silových složek", jako jsou armáda a policie?
ODPOVĚD | 16:37
Myslím, že ano.
Myslím, že ano.
OTÁZKA | Zdeněk
Dobrý den, zajímají mě Vaše odpovědi:
1) Co je podle Vás rasismus a jaké jsou jeho příčiny?
2) Jaký je Váš vztah k Romům?
3) Co je podle Vás extremismus a jaké jsou jeho příčiny?
4) Kterého politika nebo političky ze současnosti nebo z historie si vážíte a proč?
5) Zúčastnil jste se osobně nějakých akcí proti záměru postavit americký vojenský radar v ČR?
6) Podepsal jste nějakou petici - proti záměru postavit v ČR amer.voj.radar, petice za uspořádání referenda ve věci amer.voj.radaru? Pokud jste ani jednu z těchto dvou petic nepodepsal, tak z jakého důvodu?
7) Co je podle Vás smyslem lidského života?
8) Věnujete se aktivně nějakému sportu?
9) Myslíte si, že vláda USA by připustila postavení cizí vojenské základny na území svého státu?
10) Souhlasíte s vojenskou invazí USA do Iráku v roce 2003?
11) Jaký příjem by měla mít rodina - pracující rodiče a 2 školou povinné děti, aby mohli solidně žít a neživořit?
12) Chodíte pravidelně volit?
13) Jaké jsou podle Vás hlavní znaky demokracie a diktatury?
Děkuji za odpovědi a přeji Vám dostatek životní radosti, síly, odvahy a pevné zdraví.
Dobrý den, zajímají mě Vaše odpovědi:
1) Co je podle Vás rasismus a jaké jsou jeho příčiny?
2) Jaký je Váš vztah k Romům?
3) Co je podle Vás extremismus a jaké jsou jeho příčiny?
4) Kterého politika nebo političky ze současnosti nebo z historie si vážíte a proč?
5) Zúčastnil jste se osobně nějakých akcí proti záměru postavit americký vojenský radar v ČR?
6) Podepsal jste nějakou petici - proti záměru postavit v ČR amer.voj.radar, petice za uspořádání referenda ve věci amer.voj.radaru? Pokud jste ani jednu z těchto dvou petic nepodepsal, tak z jakého důvodu?
7) Co je podle Vás smyslem lidského života?
8) Věnujete se aktivně nějakému sportu?
9) Myslíte si, že vláda USA by připustila postavení cizí vojenské základny na území svého státu?
10) Souhlasíte s vojenskou invazí USA do Iráku v roce 2003?
11) Jaký příjem by měla mít rodina - pracující rodiče a 2 školou povinné děti, aby mohli solidně žít a neživořit?
12) Chodíte pravidelně volit?
13) Jaké jsou podle Vás hlavní znaky demokracie a diktatury?
Děkuji za odpovědi a přeji Vám dostatek životní radosti, síly, odvahy a pevné zdraví.
ODPOVĚD | 16:42
Hezký den, děkuji vám za otázky, ale vyplnit takto rozsáhlý dotazník je myslím dost nad rámec možností tohoto chatu, některé dotazy by si vyžadovaly knihu, jiné mě naopak vůbec nezajímají. Budu odpovídat selektivně.
1) To je téma na knihu. V zásadě lze myslím za příčinu rasismu pokládat na té nejobecnější rovině snahu o sebepotvrzení tváří v tvář nejistotě a tušené stejnosti. Jsem německý měšťák, co mě odlišuje od židovských měšťáků? Právě rasa. Jsem bílý Čech, ohrožený kvůli krizi nezaměstnaností – čím se pak budu lišit od nezaměstnaných Romů, které jsem vnímal s pohrdáním? To bude záležet právě na tom, jaký význam přisoudím onomu mezirasovému rozdílu…
2) Tohle je absurdní otázka, myslím, že mít k Romům vztah jako ke skupině nejde, stejně jako nejde mít vztah k Čechům, Němcům, Židům… vztahy lze mít jen k lidem a nějakým specifičtějším skupinám. Jsou mi hrozně sympatičtí bojovníci za romskou emancipaci a naopak nesympatičtí lichváři a mafiáni, tak jako u Čechů.
3) Extremismus je zvláštní pojem, který především slouží označkování určitých názorů a jejich vyloučení z diskuze. Vzpomeňme, že v devadesátých letech se toto označení týkalo i ekologických iniciativ. Dnes se pojem extremismus sice používá převážně pro neonacisty, do jisté míry se z toho stala až synonyma, ale policie stále bere jako extremisty i radikální antifašisty, anarchisty a ono slovo na E čeká na své další rozšíření.
4) Vážím si kupříkladu Petra Uhla a Egona Bondyho, ale vlastně právě proto, že nebyli politiky v běžném slova smyslu. A úcta k jejich práci zejména za minulého režimu samozřejmě neznamená bezvýhradnou adoraci a souhlas, to by bylo ostatně popření toho, v čem byli inspirativní.
5) Ano.
6) Podepsal.
9) Ne.
10) Ne.
12) Nikdy jsem u voleb nebyl.
13) Opět otázka na knihu. Hlavním znakem demokracie je participace, účast onoho dému na rozhodování. Hlavním rysem diktatury je nutnost poslouchat tlak, který nemohu ovlivnit. Z tohoto hlediska by měl pravdu Michel Foucault, když řekl roku 1971, že je otázkou, zda obyvatelé západních zemí žijí v demokraciích anebo v otevřené třídní diktatuře.
Hezký den, děkuji vám za otázky, ale vyplnit takto rozsáhlý dotazník je myslím dost nad rámec možností tohoto chatu, některé dotazy by si vyžadovaly knihu, jiné mě naopak vůbec nezajímají. Budu odpovídat selektivně.
1) To je téma na knihu. V zásadě lze myslím za příčinu rasismu pokládat na té nejobecnější rovině snahu o sebepotvrzení tváří v tvář nejistotě a tušené stejnosti. Jsem německý měšťák, co mě odlišuje od židovských měšťáků? Právě rasa. Jsem bílý Čech, ohrožený kvůli krizi nezaměstnaností – čím se pak budu lišit od nezaměstnaných Romů, které jsem vnímal s pohrdáním? To bude záležet právě na tom, jaký význam přisoudím onomu mezirasovému rozdílu…
2) Tohle je absurdní otázka, myslím, že mít k Romům vztah jako ke skupině nejde, stejně jako nejde mít vztah k Čechům, Němcům, Židům… vztahy lze mít jen k lidem a nějakým specifičtějším skupinám. Jsou mi hrozně sympatičtí bojovníci za romskou emancipaci a naopak nesympatičtí lichváři a mafiáni, tak jako u Čechů.
3) Extremismus je zvláštní pojem, který především slouží označkování určitých názorů a jejich vyloučení z diskuze. Vzpomeňme, že v devadesátých letech se toto označení týkalo i ekologických iniciativ. Dnes se pojem extremismus sice používá převážně pro neonacisty, do jisté míry se z toho stala až synonyma, ale policie stále bere jako extremisty i radikální antifašisty, anarchisty a ono slovo na E čeká na své další rozšíření.
4) Vážím si kupříkladu Petra Uhla a Egona Bondyho, ale vlastně právě proto, že nebyli politiky v běžném slova smyslu. A úcta k jejich práci zejména za minulého režimu samozřejmě neznamená bezvýhradnou adoraci a souhlas, to by bylo ostatně popření toho, v čem byli inspirativní.
5) Ano.
6) Podepsal.
9) Ne.
10) Ne.
12) Nikdy jsem u voleb nebyl.
13) Opět otázka na knihu. Hlavním znakem demokracie je participace, účast onoho dému na rozhodování. Hlavním rysem diktatury je nutnost poslouchat tlak, který nemohu ovlivnit. Z tohoto hlediska by měl pravdu Michel Foucault, když řekl roku 1971, že je otázkou, zda obyvatelé západních zemí žijí v demokraciích anebo v otevřené třídní diktatuře.
OTÁZKA | Pepa Zazvor
Dobry den, Ondreji, prosimvas o vas nazor na toto: kam na pravoleve skale radite (neo)nacismus? V mediich se radi jako extremni pravice. Ja jsem vsak presvedcen, ze se jedna o levici (prakticky se prilis nelisici od komunismu, spise v jednotlivych akcentech). Pokud jste jineho nazoru, prosim uvedte konkretne, co je na nem pravicoveho a to dokonce natolik, ze je razen jako pravicovy extrem. Diky.
Dobry den, Ondreji, prosimvas o vas nazor na toto: kam na pravoleve skale radite (neo)nacismus? V mediich se radi jako extremni pravice. Ja jsem vsak presvedcen, ze se jedna o levici (prakticky se prilis nelisici od komunismu, spise v jednotlivych akcentech). Pokud jste jineho nazoru, prosim uvedte konkretne, co je na nem pravicoveho a to dokonce natolik, ze je razen jako pravicovy extrem. Diky.
ODPOVĚD | 16:47
To je složitá otázka, záleží na tom, jak si vymezíme levici a jak pravici. V dnešních publicistických zjednodušeních a mezi politiky ODS (Langer, Topolánek) se stalo módou říkat, že neonacismus je levicový extremismus, to ale pouze odráží jejich pozoruhodné přesvědčení, že všechno zlo patří na levici, zatímco všechno dobro na pravici.
Nechceme-li být zajatci této sebestředné „analýzy“, musíme se zamyslet nad významem levice a pravice hlouběji. Historická definice říká, že pravice je politikou majetnějších skupin společnosti, levice politikou stranící těm méně majetným. Významnou součástí agendy pravice je proto koncept národa, který má všechny společenské skupiny ujišťovat o tom, že patří do jedné skupiny, samozřejmě dominované majetnými vrstvami a jejich politickým reprezentantem – pravicí.
Naopak významnou součástí agendy levice je koncept třídy, který upozorňuje na rozpory ve společnosti. Samozřejmě v realitě to funguje složitěji, komunisté pracovali i s pojmem národa a nacisté i s pojmem třídy (v rámci své snahy přivlastnit si některé prvky silné sociálně-demokratické tradice), dominantní pro ně ale zůstal národ, jednalo se o jakýsi vyostřený národní šovinismus, financovaný vyššími třídami a nalézající zpočátku spojence mezi nacionalisty a konzervativci.
Problematický je i koncept extremismu, který se snaží kategorizovat jednotlivé proudy myšlení a jednotlivá sociální hnutí ne podle jejich ideové náplně a praktické činnosti, ale podle jejich vztahu k mainstreamovým a středovým názorům. Je absurdní, že se pod touto etiketou ocitají společně myšlenky, které jsou protikladné, když se pod stejným labelem ocitne radikální ekolog a neonacista.
To je složitá otázka, záleží na tom, jak si vymezíme levici a jak pravici. V dnešních publicistických zjednodušeních a mezi politiky ODS (Langer, Topolánek) se stalo módou říkat, že neonacismus je levicový extremismus, to ale pouze odráží jejich pozoruhodné přesvědčení, že všechno zlo patří na levici, zatímco všechno dobro na pravici.
Nechceme-li být zajatci této sebestředné „analýzy“, musíme se zamyslet nad významem levice a pravice hlouběji. Historická definice říká, že pravice je politikou majetnějších skupin společnosti, levice politikou stranící těm méně majetným. Významnou součástí agendy pravice je proto koncept národa, který má všechny společenské skupiny ujišťovat o tom, že patří do jedné skupiny, samozřejmě dominované majetnými vrstvami a jejich politickým reprezentantem – pravicí.
Naopak významnou součástí agendy levice je koncept třídy, který upozorňuje na rozpory ve společnosti. Samozřejmě v realitě to funguje složitěji, komunisté pracovali i s pojmem národa a nacisté i s pojmem třídy (v rámci své snahy přivlastnit si některé prvky silné sociálně-demokratické tradice), dominantní pro ně ale zůstal národ, jednalo se o jakýsi vyostřený národní šovinismus, financovaný vyššími třídami a nalézající zpočátku spojence mezi nacionalisty a konzervativci.
Problematický je i koncept extremismu, který se snaží kategorizovat jednotlivé proudy myšlení a jednotlivá sociální hnutí ne podle jejich ideové náplně a praktické činnosti, ale podle jejich vztahu k mainstreamovým a středovým názorům. Je absurdní, že se pod touto etiketou ocitají společně myšlenky, které jsou protikladné, když se pod stejným labelem ocitne radikální ekolog a neonacista.
OTÁZKA | Václav Ruprecht
Dobrý den, mám velké obavy ze situace v Íránu, kde zavládly velké povolební nepokoje. Podle mne je to malá ukázka budoucnosti, kdy se bude v tomto totalitním státě dále zostřovat sociální napětí pod vlivem různých ekonomických krizí. Mám obavy, aby se krachující islámský režim kopající kolem sebe v předsmrtných křečích nerozhodl pod vedením zfanatizovaných islámských duchovních nebo vůdců tzv. Revolučních gard spáchat jadernou sebevraždu nebo podle staletého¨stále se opakujícího vzoru řešit domácí problémy tak, že rozpoutá válku, aby vládnoucí establishment nějak odůvodnil svoji politiku. Nemyslíte, že stále více nestabilní situace na středním východě si žádá preventivní budování obrannáých prostředků, například radaru? Zvláště když islámský stát neustále zbrojí a ani se to nesnaží alespoň zdůvodňovat radarem jako totalitní autokratické Rusko?
Dobrý den, mám velké obavy ze situace v Íránu, kde zavládly velké povolební nepokoje. Podle mne je to malá ukázka budoucnosti, kdy se bude v tomto totalitním státě dále zostřovat sociální napětí pod vlivem různých ekonomických krizí. Mám obavy, aby se krachující islámský režim kopající kolem sebe v předsmrtných křečích nerozhodl pod vedením zfanatizovaných islámských duchovních nebo vůdců tzv. Revolučních gard spáchat jadernou sebevraždu nebo podle staletého¨stále se opakujícího vzoru řešit domácí problémy tak, že rozpoutá válku, aby vládnoucí establishment nějak odůvodnil svoji politiku. Nemyslíte, že stále více nestabilní situace na středním východě si žádá preventivní budování obrannáých prostředků, například radaru? Zvláště když islámský stát neustále zbrojí a ani se to nesnaží alespoň zdůvodňovat radarem jako totalitní autokratické Rusko?
ODPOVĚD | 16:51
Myslím, že kdokoli z nás by byl na místě íránských politiků, tak by zbrojil. Jaderné zbraně má v regionu zatím jen americký spojenec Izrael, dva sousedé Íránu jsou v současné době okupovány americkými jednotkami a předchozí americký prezident opakovaně označoval Írán za další na řadě. A teď: víte o nějakém vážném vojenském útoku na zemi s jadernou zbraní? Znáte nějakou jinou zbraň, která spolehlivě odradí útočníka?
Jak upozornil např. politolog Pavel Barša, protiraketová obrana, pokud by byla účinná, by znamenala konec režimu „vzájemně zaručeného zničení“ mezi jadernými zeměmi, který znamenal, že každá jaderná země může přinejmenším strašlivě poškodit jinou jadernou zemi, z čehož plyne, že žádná jadernou zbraň (ale ani konvenční) nepoužila proti jiné.
Funkční štít by znamenal, že nikdo nemůže zasáhnout USA, ale USA mohou zasáhnout všechny.
To by mj. znamenalo další nárůst strachu. Cesta k míru a k tomu, aby se jaderné zbraně neocitly v nespolehlivých rukou, vede zcela jinudy – možná pro začátek přes společné odzbrojování, možná přes zásadní společenskou změnu.
Chcete-li označovat současné Rusko za „totalitní“, přečtěte si prosím vedle tiskovin na úrovni Respektu či MF Dnes nějakou seriózní práci o významu tohoto pojmu. Historici a společenští vědci vedou velmi vážné debaty, zda tímto pojmem označovat dokonce i Mussoliniho Itálii, proti níž je Putinovo Rusko stále ještě rájem liberální demokracie.
Myslím, že kdokoli z nás by byl na místě íránských politiků, tak by zbrojil. Jaderné zbraně má v regionu zatím jen americký spojenec Izrael, dva sousedé Íránu jsou v současné době okupovány americkými jednotkami a předchozí americký prezident opakovaně označoval Írán za další na řadě. A teď: víte o nějakém vážném vojenském útoku na zemi s jadernou zbraní? Znáte nějakou jinou zbraň, která spolehlivě odradí útočníka?
Jak upozornil např. politolog Pavel Barša, protiraketová obrana, pokud by byla účinná, by znamenala konec režimu „vzájemně zaručeného zničení“ mezi jadernými zeměmi, který znamenal, že každá jaderná země může přinejmenším strašlivě poškodit jinou jadernou zemi, z čehož plyne, že žádná jadernou zbraň (ale ani konvenční) nepoužila proti jiné.
Funkční štít by znamenal, že nikdo nemůže zasáhnout USA, ale USA mohou zasáhnout všechny.
To by mj. znamenalo další nárůst strachu. Cesta k míru a k tomu, aby se jaderné zbraně neocitly v nespolehlivých rukou, vede zcela jinudy – možná pro začátek přes společné odzbrojování, možná přes zásadní společenskou změnu.
Chcete-li označovat současné Rusko za „totalitní“, přečtěte si prosím vedle tiskovin na úrovni Respektu či MF Dnes nějakou seriózní práci o významu tohoto pojmu. Historici a společenští vědci vedou velmi vážné debaty, zda tímto pojmem označovat dokonce i Mussoliniho Itálii, proti níž je Putinovo Rusko stále ještě rájem liberální demokracie.
OTÁZKA | Martina Úžasná
Ahoj Ondřeji,
lidé často říkají,že aktivity proti americké vojenské základně v ČR už nemají smysl,protože už je rozhodnuto-základna tu nebude.Nedokážu si ale nějak logicky propojit skutečnost,že Obama odsouhlasil rozpočet USA na zbrojení,do kterého zahrnul i základny v ČR a v Polsku a zároveň tvrzení,že Obama nemá zájem na stavbě zmíněných základen.Jak si tuto skutečnost vysvětluješ? Má smysl ještě se bránit nebo to mají Nezákladny vzdát?
Měj se pěkně ahoj Martina
Ahoj Ondřeji,
lidé často říkají,že aktivity proti americké vojenské základně v ČR už nemají smysl,protože už je rozhodnuto-základna tu nebude.Nedokážu si ale nějak logicky propojit skutečnost,že Obama odsouhlasil rozpočet USA na zbrojení,do kterého zahrnul i základny v ČR a v Polsku a zároveň tvrzení,že Obama nemá zájem na stavbě zmíněných základen.Jak si tuto skutečnost vysvětluješ? Má smysl ještě se bránit nebo to mají Nezákladny vzdát?
Měj se pěkně ahoj Martina
ODPOVĚD | 16:52
Tuto otázku detailně nesleduji, takže jsem se také spokojil s informací, že základny se odkládají na neurčito. Rozhodně bych ale nemluvil o „vzdání se“. Vhodnější je (vojenskou terminologií) oslavit prozatímní vítězství, hledat další fronty a (slovy skautského hesla) „být připraven“.
Tuto otázku detailně nesleduji, takže jsem se také spokojil s informací, že základny se odkládají na neurčito. Rozhodně bych ale nemluvil o „vzdání se“. Vhodnější je (vojenskou terminologií) oslavit prozatímní vítězství, hledat další fronty a (slovy skautského hesla) „být připraven“.
OTÁZKA | Petr
Vzhledem k pokleslosti médií hlavního proudu, hlavně těch českých (včetně těch veřejnoprávních), je rozvíjení a propagace alternativních informačních zdrojů asi tím nejdůležitějším, co zdejší občanská společnost potřebuje.
Můžete zde prosím uvést několik zdrojů/médií, internetových i jiných (v češtině a v angličtině), které byste doporučil zájemcům o hlubší poznání současného světa, hlavně jeho politických a sociálních problémů?
Vzhledem k pokleslosti médií hlavního proudu, hlavně těch českých (včetně těch veřejnoprávních), je rozvíjení a propagace alternativních informačních zdrojů asi tím nejdůležitějším, co zdejší občanská společnost potřebuje.
Můžete zde prosím uvést několik zdrojů/médií, internetových i jiných (v češtině a v angličtině), které byste doporučil zájemcům o hlubší poznání současného světa, hlavně jeho politických a sociálních problémů?
ODPOVĚD | 16:55
Osobně pro mě hodně znamenaly z českých Britské listy (i přes nános hloupých či paranoických příspěvků, které jsou daní za otevřenost) a ze světových Zmagazine, respektive Znet. Málo známou zajímavou stránkou v češtině je také www.ezurnal.cz.
Jinak bych asi doporučil dvě média, v nichž jsem svého času působil: A2 a Nový Prostor, obě za současných redakcí přinášejí kritické informace.
Ale stejně si myslím, že nejrevolučnějším médiem jsou stále knihy. Wallerstein, Chomsky a další už čekají…
Osobně pro mě hodně znamenaly z českých Britské listy (i přes nános hloupých či paranoických příspěvků, které jsou daní za otevřenost) a ze světových Zmagazine, respektive Znet. Málo známou zajímavou stránkou v češtině je také www.ezurnal.cz.
Jinak bych asi doporučil dvě média, v nichž jsem svého času působil: A2 a Nový Prostor, obě za současných redakcí přinášejí kritické informace.
Ale stejně si myslím, že nejrevolučnějším médiem jsou stále knihy. Wallerstein, Chomsky a další už čekají…
OTÁZKA | Petr
Pokládám Vás za jednoho z nejpronikavějších a nejinspirativnějších českých publicistů/politologů. Velice mne ale zklamal Váš článek o nedávném házení vajíčky po politicích ČSSD (http://www.blisty.cz/2009/6/3/art47143.html). Polemiku, s níž souhlasím a kterou všem doporučuji, na Vaši stať napsal Karel Dolejší (http://www.blisty.cz/art/47144.html).
Jelikož jste v Blistech nereagoval, prosím Vás: zkuste to prosím tady. Věřím, že se na webu NEZ schází vybrané publikum, které ony dva články zná (nebo si je nyní přečte) a nebude mu vadit případná delší reakce.
Na web NEZ to jistě patří. Obávám se, že spoluiniciátoři toho házení vajec a ti, kteří z něj politicky profitovali (dalece nejvíc ODS), budou příště fyzicky ohrožovat občanské iniciativy podobné té od NEZ...
Pokládám Vás za jednoho z nejpronikavějších a nejinspirativnějších českých publicistů/politologů. Velice mne ale zklamal Váš článek o nedávném házení vajíčky po politicích ČSSD (http://www.blisty.cz/2009/6/3/art47143.html). Polemiku, s níž souhlasím a kterou všem doporučuji, na Vaši stať napsal Karel Dolejší (http://www.blisty.cz/art/47144.html).
Jelikož jste v Blistech nereagoval, prosím Vás: zkuste to prosím tady. Věřím, že se na webu NEZ schází vybrané publikum, které ony dva články zná (nebo si je nyní přečte) a nebude mu vadit případná delší reakce.
Na web NEZ to jistě patří. Obávám se, že spoluiniciátoři toho házení vajec a ti, kteří z něj politicky profitovali (dalece nejvíc ODS), budou příště fyzicky ohrožovat občanské iniciativy podobné té od NEZ...
ODPOVĚD | 17:00
Děkuji za ocenění a zejména za kritiku. Myslím, že vajíčková aféra vedla levici k hysterii, kvůli které nepochopila řadu aspektů situace, na prvním místě to, že šlo o ukázku schopností sebeorganizace a ochromení politického byznysu, která může být velmi inspirativní. Nebyli jsme vůbec schopni pohotově zareagovat a to hnutí přenést na vyjádření nesouhlasu se všemi politiky: vajíčko i pro Topolánka, Taberyho, Šafra... To vše v důsledku toho, že česká levice je neakceschopná a konzervativní a nechává se reprezentovat kulturně i jinak nepřijatelnou garniturou typu pana Paroubka.
Jakkoli si jinak kolegy Dolejšího vážím, jeho článek mi přišel spíše jako kultivovaný výraz téže konzervativnosti, který neobsahuje nic, na co by šlo produktivně reagovat. Snad s výjimkou slovního spojení „puberťácká levice“, které přesně ukazuje fobii dnešní konzervativní levice z mládí a její snahu mládež shodit a snížit. Toto označení je intelektuální obdobou Paroubkova výroku, ať si jdou vrhači vajíček do cukrárny na mlíčko.
Pravice vede třídní boj, o němž má kolega Škabraha pravdu, když říká, že má generační přesah do útoku na starší generaci. Ale parlamentní levice, vedená přítelem pochybných podnikatelů Paroubkem, není schopna ničeho jiného než generační mobilizace starších generací, aniž by cokoli, především vlastní věrohodnost a nekonzervativní hodnoty, nabídla těm mladším. I proto si ona vajíčka zasloužila, i když jejich házení bylo často inspirováno agresivní antikomunistickou ideologií nebo sedimentovanými předsudky z MF Dnes.
Děkuji za ocenění a zejména za kritiku. Myslím, že vajíčková aféra vedla levici k hysterii, kvůli které nepochopila řadu aspektů situace, na prvním místě to, že šlo o ukázku schopností sebeorganizace a ochromení politického byznysu, která může být velmi inspirativní. Nebyli jsme vůbec schopni pohotově zareagovat a to hnutí přenést na vyjádření nesouhlasu se všemi politiky: vajíčko i pro Topolánka, Taberyho, Šafra... To vše v důsledku toho, že česká levice je neakceschopná a konzervativní a nechává se reprezentovat kulturně i jinak nepřijatelnou garniturou typu pana Paroubka.
Jakkoli si jinak kolegy Dolejšího vážím, jeho článek mi přišel spíše jako kultivovaný výraz téže konzervativnosti, který neobsahuje nic, na co by šlo produktivně reagovat. Snad s výjimkou slovního spojení „puberťácká levice“, které přesně ukazuje fobii dnešní konzervativní levice z mládí a její snahu mládež shodit a snížit. Toto označení je intelektuální obdobou Paroubkova výroku, ať si jdou vrhači vajíček do cukrárny na mlíčko.
Pravice vede třídní boj, o němž má kolega Škabraha pravdu, když říká, že má generační přesah do útoku na starší generaci. Ale parlamentní levice, vedená přítelem pochybných podnikatelů Paroubkem, není schopna ničeho jiného než generační mobilizace starších generací, aniž by cokoli, především vlastní věrohodnost a nekonzervativní hodnoty, nabídla těm mladším. I proto si ona vajíčka zasloužila, i když jejich házení bylo často inspirováno agresivní antikomunistickou ideologií nebo sedimentovanými předsudky z MF Dnes.
OTÁZKA | Josef Horváth
dobrý den, šokovaly mě události v Íránu, kde islámský teokratický stát utopil demonstrace opozice v krvi. Také mne překvapuje nečinnost českých mírových organizací, například pro nenasili.cz těch X desítek mrtvých jakoby neexistovalo. Nevíte o nějaké opravdové mírové organizaci, která by napsala petici pro íránské činitele, aby nebránili v práci zahraničním novinářům, umožnili přísun informací o průběhu demonstrací, vyšetření skutečného počtu obětí a přestali masakrovat vlastní lid? Zdá se, že české tzv. levicové, mírové a humanistické organizace jsou k těmto událostem hluché, slepé a němé.
dobrý den, šokovaly mě události v Íránu, kde islámský teokratický stát utopil demonstrace opozice v krvi. Také mne překvapuje nečinnost českých mírových organizací, například pro nenasili.cz těch X desítek mrtvých jakoby neexistovalo. Nevíte o nějaké opravdové mírové organizaci, která by napsala petici pro íránské činitele, aby nebránili v práci zahraničním novinářům, umožnili přísun informací o průběhu demonstrací, vyšetření skutečného počtu obětí a přestali masakrovat vlastní lid? Zdá se, že české tzv. levicové, mírové a humanistické organizace jsou k těmto událostem hluché, slepé a němé.
ODPOVĚD | 17:04
Byl jsem na demonstraci proti násilí v Íránu a potkal jsem tam i některé účastníky demonstrací proti radaru, i když jich bylo méně, než bych byl rád.
Z druhé strany, v diskusi o naší odpovědnosti má pravdu Chomsky, když říká, že jsme zodpovědní především za činy vlastní vlády. Jak dodává, Solženicyn či Sacharov nebo Havel nebyli důležití kvůli říkání pravdy o amerických zločinech (často ji neříkali), ale proto, že vystupovali proti zločinům svých vlád. Pinochetovy zločiny v Chile byly horší než Husákovy v Československu,
a přesto nás zajímá, co udělali disidenti a lidé v Československu proti normalizaci, ne jaký postoj zaujali k Chile.
Jinak myslím, že samozřejmě mezinárodní solidarita a podpora takových záležitostí, jako jsou demonstranti v Íránu, je důležitá. Ale ne tím způsobem, že poslouží jen k překrytí našich problémů nebo že se využije k démonizaci nepřítele a obhajobě jakýchkoli postojů vůči němu. Jak už také někdo připomněl – budete-li bombardovat Írán, budete bombardovat i ty samé demonstranty, kterým nyní tleskáte.
Byl jsem na demonstraci proti násilí v Íránu a potkal jsem tam i některé účastníky demonstrací proti radaru, i když jich bylo méně, než bych byl rád.
Z druhé strany, v diskusi o naší odpovědnosti má pravdu Chomsky, když říká, že jsme zodpovědní především za činy vlastní vlády. Jak dodává, Solženicyn či Sacharov nebo Havel nebyli důležití kvůli říkání pravdy o amerických zločinech (často ji neříkali), ale proto, že vystupovali proti zločinům svých vlád. Pinochetovy zločiny v Chile byly horší než Husákovy v Československu,
a přesto nás zajímá, co udělali disidenti a lidé v Československu proti normalizaci, ne jaký postoj zaujali k Chile.
Jinak myslím, že samozřejmě mezinárodní solidarita a podpora takových záležitostí, jako jsou demonstranti v Íránu, je důležitá. Ale ne tím způsobem, že poslouží jen k překrytí našich problémů nebo že se využije k démonizaci nepřítele a obhajobě jakýchkoli postojů vůči němu. Jak už také někdo připomněl – budete-li bombardovat Írán, budete bombardovat i ty samé demonstranty, kterým nyní tleskáte.
OTÁZKA | Pro pana Josefa Horvátha
Pro pana Josefa Horvátha - působíte akčně,budu ráda když se přidáte a pomůžete ve snaze to změnit,přijďte na setkání sympatizantů a aktivistů Nezákladen,s Iránem nemůžeme pohnout tak jako s tím,co se děje přímo tady a úzce s tím ale souvisí a do budoucna by ještě souviset mohlo,zmíněné propojenosti jistě znáte.Pokud máte zájem zúčastnit se setkání sympatizantů a aktivistů Nezákladen,pište na:
martina.landergott@axa-partner.cz . Ahoj Martina
A teď ta otázka:
Ondřeji zúčastníš se našeho happeningu "11 litrů pro magistrát",který se koná příští středu 1.7.09 od 15:00hod na Mariánském náměstí?
Děkuju Martina
Pro pana Josefa Horvátha - působíte akčně,budu ráda když se přidáte a pomůžete ve snaze to změnit,přijďte na setkání sympatizantů a aktivistů Nezákladen,s Iránem nemůžeme pohnout tak jako s tím,co se děje přímo tady a úzce s tím ale souvisí a do budoucna by ještě souviset mohlo,zmíněné propojenosti jistě znáte.Pokud máte zájem zúčastnit se setkání sympatizantů a aktivistů Nezákladen,pište na:
martina.landergott@axa-partner.cz . Ahoj Martina
A teď ta otázka:
Ondřeji zúčastníš se našeho happeningu "11 litrů pro magistrát",který se koná příští středu 1.7.09 od 15:00hod na Mariánském náměstí?
Děkuju Martina
ODPOVĚD | 17:05
Ještě nevím. Ale je dobře, že Ne základnám! vedle své hlavní agendy upozorňují na různé úřední pokusy omezit výkon práva na shromažďování, že na municipální šikanu reagují a nenechají si nic líbit. Možná bychom to měli i rozšířit a reagovat také na snahy změnit shromažďovací zákon či na zákaz maskování na veřejných shromážděních.
Jinak si myslím, že bychom neměli tolik oddělovat vyjádření mezinárodní solidarity (třeba právě i s demonstranty v Íránu) od našich aktivit tady.
Ještě nevím. Ale je dobře, že Ne základnám! vedle své hlavní agendy upozorňují na různé úřední pokusy omezit výkon práva na shromažďování, že na municipální šikanu reagují a nenechají si nic líbit. Možná bychom to měli i rozšířit a reagovat také na snahy změnit shromažďovací zákon či na zákaz maskování na veřejných shromážděních.
Jinak si myslím, že bychom neměli tolik oddělovat vyjádření mezinárodní solidarity (třeba právě i s demonstranty v Íránu) od našich aktivit tady.
OTÁZKA | STOP LEVICI
Neuvažujete o emigraci do některé ze zemí, kde vám s vašimi názory bude lépe? Kuba, KLDR, Čína atd.? A vemte s sebou soudruhy Májíčka, Tamáše, Neorala, Kellera a další.
Neuvažujete o emigraci do některé ze zemí, kde vám s vašimi názory bude lépe? Kuba, KLDR, Čína atd.? A vemte s sebou soudruhy Májíčka, Tamáše, Neorala, Kellera a další.
ODPOVĚD | 17:07
O emigraci uvažuji velmi často, zejména při setkání s pro Česko charakteristickou nenávistnou a vylučující mentalitou, která by ráda nesouhlasící názory vytěsnila buď do jiného prostoru, nebo do jiného času. Příkladem tohoto přístupu je i váš příspěvek. Rozhodně ale nejde o země, které jste jmenoval a které považuji přinejlepším za strašlivou karikaturu myšlenek socialismu.
O emigraci uvažuji velmi často, zejména při setkání s pro Česko charakteristickou nenávistnou a vylučující mentalitou, která by ráda nesouhlasící názory vytěsnila buď do jiného prostoru, nebo do jiného času. Příkladem tohoto přístupu je i váš příspěvek. Rozhodně ale nejde o země, které jste jmenoval a které považuji přinejlepším za strašlivou karikaturu myšlenek socialismu.
OTÁZKA | Richard
Dobrý den, dle informací v úvodu se angažujete v alterglobalizačním, protiválečném a antifašistickém hnutí. Povzbudivě na mě působí to alterglobalizační hnutí, ale o co tomuto hnutí jde, čím se zabýváte ?
Když se však řekne, že někdo je aktivní v nějakém anti... hnutí, tak si představím nějaký třesk v důsledku střetu sil pro... a proti... Raději se proto angažuji v takovém hnutí, které se zabývá kladnou a prospěšnou činností. Stručně to mohu vyjádřit takto: Raději tvořím, než bořím.
Anarchii neuznávám, protože ji pokládám za revoltu nevyyzrálých lidí. Nechci se Vás nijek dotknout. Každý potřebuje jako člověk zrát a to zrání někdy nebývá snadné.
Mám k Vám ještě jednu otázku: Co si myslíte o křesťanské víře v Boha ? Znáte nějakého křesťana, kterého si za něco konkrétního upřímně vážíte ?
Děkuji za odpovědi a přeji pěkný víkend.
Dobrý den, dle informací v úvodu se angažujete v alterglobalizačním, protiválečném a antifašistickém hnutí. Povzbudivě na mě působí to alterglobalizační hnutí, ale o co tomuto hnutí jde, čím se zabýváte ?
Když se však řekne, že někdo je aktivní v nějakém anti... hnutí, tak si představím nějaký třesk v důsledku střetu sil pro... a proti... Raději se proto angažuji v takovém hnutí, které se zabývá kladnou a prospěšnou činností. Stručně to mohu vyjádřit takto: Raději tvořím, než bořím.
Anarchii neuznávám, protože ji pokládám za revoltu nevyyzrálých lidí. Nechci se Vás nijek dotknout. Každý potřebuje jako člověk zrát a to zrání někdy nebývá snadné.
Mám k Vám ještě jednu otázku: Co si myslíte o křesťanské víře v Boha ? Znáte nějakého křesťana, kterého si za něco konkrétního upřímně vážíte ?
Děkuji za odpovědi a přeji pěkný víkend.
ODPOVĚD | 17:13
Alterglobalizační hnutí je hnutím proti kapitalistické globalizaci, které se snaží proti ní postavit světové rozšiřování hodnot jako horizontalita, účast a zapojení, samospráva, solidarita…
Asi nejznámějšími projevy hnutí jsou alternativní setkání známá jako sociální fóra a demonstrace proti velkým summitům mezinárodních organizací.
Váš názor na anarchismus respektuji, není ostatně příliš originální. Osobně jsem poznal mnoho anarchistů v různých věkových kategoriích a naučil jsem se vnímat anarchismus naopak jako možné politické vyjádření určité životní zralosti, vyjádření postoje: už nepotřebuji autoritu nad sebou, jsem svým vlastním pánem.
Křesťanskou víru v Boha nesdílím, pokládám na ní za problematické jednak toho Boha, jednak tu víru a jednak to křesťanství. Představa všemocného (byť neintervenujícího) a vševědoucího Boha stojícího nad každým lidským mozkem je pro svět lidského myšlení myslím podobně paralyzující, jako jsou pro svět mezinárodních vztahů paralyzující domněle všemocné a vševědoucí Spojené státy americké – proč máme svobodu a vlastní mozek, když je stejně tajenka dopředu vyřešena a uložena v mysli Boží?
Dále mi jako problematický přijde vztah víry, který vnímám jako protiklad těch intelektuálních přístupů, kterých si vážím: vědění, přemýšlení, pochybování, hledání. Problematický, byť zajímavý je také rámec křesťanství: jeho ocenění slabosti je v některých ohledech velmi zajímavé
a inspirativní i pro myšlení levice, v některých formulacích ale sklouzává do citového vydírání
a nereflektování povahy vlastní moci.
Z druhé strany tato kritika neznamená, že bych si nemyslel, že křesťanství nemůže sehrát v řadě konkrétních případů pozitivní úlohu. Jeho žebříček hodnot, jakkoli je někdy (kupříkladu v příkazech pro osobní život) problematický, obsahuje přece jen prvky, které jsou v rozporu s pozdním kapitalismem a které mohou vést jeho stoupence k zajímavým typům solidární angažovanosti.
I já znám křesťany, kterých si vážím za jejich osobní činy i politické postoje či aktivity: z těch druhých zmíněných bych mohl jmenovat Ivana O. Štampacha či Jiřího Silného (ředitele Ekumenické akademie).
Alterglobalizační hnutí je hnutím proti kapitalistické globalizaci, které se snaží proti ní postavit světové rozšiřování hodnot jako horizontalita, účast a zapojení, samospráva, solidarita…
Asi nejznámějšími projevy hnutí jsou alternativní setkání známá jako sociální fóra a demonstrace proti velkým summitům mezinárodních organizací.
Váš názor na anarchismus respektuji, není ostatně příliš originální. Osobně jsem poznal mnoho anarchistů v různých věkových kategoriích a naučil jsem se vnímat anarchismus naopak jako možné politické vyjádření určité životní zralosti, vyjádření postoje: už nepotřebuji autoritu nad sebou, jsem svým vlastním pánem.
Křesťanskou víru v Boha nesdílím, pokládám na ní za problematické jednak toho Boha, jednak tu víru a jednak to křesťanství. Představa všemocného (byť neintervenujícího) a vševědoucího Boha stojícího nad každým lidským mozkem je pro svět lidského myšlení myslím podobně paralyzující, jako jsou pro svět mezinárodních vztahů paralyzující domněle všemocné a vševědoucí Spojené státy americké – proč máme svobodu a vlastní mozek, když je stejně tajenka dopředu vyřešena a uložena v mysli Boží?
Dále mi jako problematický přijde vztah víry, který vnímám jako protiklad těch intelektuálních přístupů, kterých si vážím: vědění, přemýšlení, pochybování, hledání. Problematický, byť zajímavý je také rámec křesťanství: jeho ocenění slabosti je v některých ohledech velmi zajímavé
a inspirativní i pro myšlení levice, v některých formulacích ale sklouzává do citového vydírání
a nereflektování povahy vlastní moci.
Z druhé strany tato kritika neznamená, že bych si nemyslel, že křesťanství nemůže sehrát v řadě konkrétních případů pozitivní úlohu. Jeho žebříček hodnot, jakkoli je někdy (kupříkladu v příkazech pro osobní život) problematický, obsahuje přece jen prvky, které jsou v rozporu s pozdním kapitalismem a které mohou vést jeho stoupence k zajímavým typům solidární angažovanosti.
I já znám křesťany, kterých si vážím za jejich osobní činy i politické postoje či aktivity: z těch druhých zmíněných bych mohl jmenovat Ivana O. Štampacha či Jiřího Silného (ředitele Ekumenické akademie).
CHAT s osobností
TV Ne základnám
