Svoboda není zadarmo«, »Lepší být zbytečně vyzbrojen, než být beze zbraní« Tato hesla připomněl 4. března v diskusi na konferenci OI Ne základen Jan Šinágl, zastánce radaru USA v ČR. Má pravdu, leč koloniální Velkou Británii před úpadkem nezachránila ani zásada, že její válečná flotila byla větší než spojené flotily dvou následujících největších námořních mocností. Na otázku, zda je pro USA nezbytné, aby jejich vojenský rozpočet byl na úrovni 30 dalších nejvíce zbrojících států, z nichž většina je přitom s USA ve vojenské alianci, je odpověď jasná každému, kdo nedostal rozum nadarmo.
Oponentem se Šináglovi stal politolog Oskar Krejčí. Dle něho je jaderné odzbrojení uskutečnitelné při přesném pojmenování rizik, vzroste-li důvěra a kooperace mezi mocnostmi, budou-li se hledat jen politická řešení politických otázek a bude-li se hrát poctivá hra, v níž nebudou vítězové a poražení, nýbrž jen vítězové. Nelze totiž dosáhnout míru přípravou války, neboť chceš-li mír, musíš mír připravovat, prohlásil Krejčí.
V jednom se ale shodli. Oba doporučili publikaci Edvarda Lucase »Nová studená válka«. Krejčí ovšem s tím, že je tam několik neuvěřitelných nesmyslů - např. tvrzení, že před rokem 1989 musela být pašována do ČSSR Platónova Republika, u nás dílo známé jako Ústava. Přitom toto dílo vydala Pravda Bratislava v r. 1980, když o 10 let předtím vyšla část v Antológii z diel filozófov a v pražské Svobodě Platonovy Zákony, což je pozdější práce na stejné téma. Ostatně absolventi univerzit i technik ze 70. a 80. let mohou potvrdit, že Ústava byla jedním ze základních děl vykládaných na hodinách starověké filosofie.
(3., závěrečná zpráva - kurzíva - z konference)