PRAHA – Nejsrozumitelnějším cílem, který mohou míroví aktivisté předložit veřejnosti, aby pro něj výrazně bojovala, je jaderné odzbrojení, prohlásil na pražské konferenci občanské iniciativy Ne základnám »Evropa jako cíl?« politolog Oskar Krejčí.

Přiznal, že nejaderná vize amerického prezidenta Baracka Obamy, pokud je v ní zapojen cynický stratég Henry Kissinger, může být lstí využívající technické převahy USA, ale současně se naplňování této vize může stát modelem příští spolupráce velmocí při snižování mezinárodního napětí. Krejčí poukázal na to, že v USA mají silnou pozici politici, kteří se domnívají, že lze politické problémy řešit technickými, tj. vojenskými prostředky a že tuto možnost budou také prosazovat zbrojařští lobbisté, takže idea řešit politické problémy politicky má v USA těžkou pozici. Upozornil však na současné poznání vedení USA, které bylo mírovým aktivistům jasné už 15 let, že Afghánistán je příkladem, že vojenské řešení je nemožné bez vyřešení sociálních, ekonomických, politických a kulturních problémů.

Krejčí zdůraznil, že dnešní situace ve světě je složitější než za George Bushe, neboť se slévají spory mocenské, energetické a etnické. Spory se vedou o 18 % pozemských a 38 % mořských hranic. Dle Krejčího je svět strháván kvůli nedodržování mezinárodního práva do chaosu. Přitom štěpný materiál v podobě 25 tisíc jaderných náloží a tří tisíc tun dalšího materiálu, z něhož lze vyrobit 250 tisíc náloží, je rozmístěn, respektive je dostupný 40 státům. Položil otázku, jaká bude nová připravovaná doktrína NATO, zda se její autoři poučili z nedostatků doktríny z roku 1999, která právě přinesla nedodržování mezinárodního práva. Varoval před »NATOcentristickým« pojetím globální bezpečnosti, která by byla jen zástěrkou pro vedoucí úlohu USA. Problémem přitom totiž je užití článku 5 Severoatlantické smlouvy k akcím, které nejsou obranou členských států NATO a nejsou organizovány na základě rozhodnutí RB OSN. Nadějí je odchod z výsluní politiků, jako je Javier Solana, kteří tajnou diplomacií mimo kontrolu veřejnosti dali vzniknout kosovskému státu.

Haló noviny se před zahájením zeptaly Augusta Ballina z Norimberku, s čím do Prahy přijíždí: »Přijeli jsme sem setkat se a hovořit s lidmi, s nimiž spolupracujeme v mírovém hnutí, jak při akcích odporu proti americkým základnám v Německu, tak v ČR. Seznámili jsme se při akcích proti americkému plánu na výstavbu radaru v Brdech, přivítali jsme kolegy z Jinců na našich demonstracích v před americkou základnou v Ansbachu, která podstatně rozšířila svou činnost od počátku agrese proti Iráku a Afghánistánu. Jestliže má mírové hnutí v Evropě rozšiřovat svou činnost, pak je možné jedině společně a my věříme, že to dokážeme.«

Jürgen Wangler z Ansbachu doplnil:

»Mě především zajímají, protože pocházím v místa, kde je umístěna americká základna, zkušenosti kolegů z jiných zemí z boje proti základnám. Doufám, že v ČR, kde byl odpor vůči plánované americké základně velký, získám další zkušenosti a nápady.«