Prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medveděv podepíší 8. dubna v Praze novou dohodu mezi USA a Ruskou federací o omezení strategických jaderných zbraní. Iniciativa Ne základnám vítá uzavření dohody jako projev politického realismu, který přispívá také k posílení bezpečnosti Evropy a snižování napětí v globálním měřítku. Uzavření dohody znamená odmítnutí představy tak drahé některým českým zastáncům výstavby radarové základny u nás, z nichž se dnes stali zastánci raketového a protiraketového vyzbrojování Evropy s účastí ČR, to vše s poukazem na odvrácení „ruské hrozby“.

Jakkoli nechceme snižovat význam symbolické roviny této smlouvy, je třeba podotknout, že se jedná i o pragmatický ekonomický krok, protože udržování tak rozsáhlého arzenálu stále starších a starších jaderných zbraní je ekonomicky náročné. Navíc musí nová smlouva projít ratifikačním procesem, v USA Senátem a v Ruské federaci Dumou. Naděje některých naivnějších zastánců Obamovy politiky by mohly rychle pohasnout, pokud by tuto novou smlouvu START stihl osud její předchůdkyně podepsané v roce 1993, která nebyla nikdy ratifikována. Dále je třeba pokračovat v odzbrojovacím procesu. Pokud mají být snahy dvou států s největším počtem jaderných zbraní brány vážně, bylo by více než vhodné po podpisu nové smlouvy START oznámit, kdy podepíší smlouvu o další snížení počtu strategických zbraní. Jedině harmonogram vzájemného snižování počtu těchto zbraní je zárukou, že se slova začnou proměňovat v činy.

Iniciativa Ne základnám konstatuje, že hlavním problémem bezpečnosti Evropy a České republiky ve vojenské oblasti zůstávají snahy o další rozsáhlé raketové a protiraketové zbrojení (zejména rozmisťování zbraňových systémů v kosmu), pro něž neexistuje žádný rozumný důvod.
Musíme nadále odmítat jako nepodložená zdůvodnění, že ke zbrojení tohoto typu dochází kvůli údajné narůstající „íránské hrozbě“. Írán nepředstavuje žádnou hrozbu pro evropskou bezpečnost. Konflikt, který se postupně kolem Íránu vyostřuje, má regionální povahu. Podněcují ho USA a Izrael, kteří se bojí o svou pozici v regionu. Jedním z hlavních cílů tohoto konfliktu má být zajištění přístupu k energetickým zdrojům Íránu a celého Středního východu cestou války. Je v zájmu Evropy, aby k takovému konfliktu nedošlo. Energetické problémy se mohou a musí řešit pokojnými prostředky a vzájemnými dohodami. K vyvolání nepřátelství vůči Íránu slouží i nedávné zprávy, že podporuje hnutí Tálibán v Afghánistánu. Jakkoli mohou být tato sdělení pravdivá, nejsou pro ně dosud předloženy žádné důkazy. Obdobné tvrzení se objevilo i v případě iráckých povstalců a dodnes je nikdo nedoložil. Máme proto dobrý důvod takováto sdělení vnímat s rezervou.
I proto se budeme nadále stavět proti pokusům zneužít „íránský problém“ a jiné podobné problémy ke spuštění dalšího kola raketového a protiraketového zbrojení v Evropě či dokonce ozbrojeného konfliktu, které by bylo zbytečné, kontraproduktivní a vedlo by k další destabilizaci mezinárodního prostředí, jako k nim vede irácká a afghánská válka. V tomto smyslu budeme dál přispívat k informování české veřejnosti a obracet se na české politiky, kteří nesou za roli České republiky ve světě zodpovědnost.