5. února 2010

Schválena Výnosem prezidenta Ruské federace

I.

OBECNÁ USTANOVENÍ

1.Vojenská doktrína Ruské federace (dále Vojenská doktrína) je jedním ze základních dokumentů strategického plánování v Ruské federaci a představuje systém oficiálně přijatých názorů ve státě na přípravu k ozbrojené obraně a na ozbrojenou obranu Ruské federace. 

2. Ve Vojenské doktríně jsou zohledněna základní ustanovení Vojenské doktríny Ruské federace z roku 2000, Koncepce dlouhodobého sociálního a ekonomického rozvoje Ruské federace na období do roku 2020, Strategie národní bezpečnosti Ruské federace do roku 2020, jakož i příslušná ustanovení Koncepce zahraniční politiky Ruské federace z roku 2008 aNámořní doktríny Ruské federace na období do roku 2020. Vojenská doktrína je založena na zásadách vojenské teorie a je zaměřena na její další rozvoj. 

3. Právní základ Vojenské doktríny tvoří Ústava Ruské federace, obecně přijaté principy normy mezinárodního práva a mezinárodní smlouvy Ruské federace v oblasti obrany, kontroly zbraní a odzbrojování, federální ústavní zákony, federální zákony, jakož i normativní právní akty prezidenta Ruské federace a vlády Ruské federace.

4. Vojenská doktrína odráží tendenci Ruské federace k využívání politických, diplomatických, právních, ekonomických, ekologických, informačních, vojenských a jiných nástrojů obranynárodních zájmů Ruské federace a zájmů jejích spojenců.

5. Ustanovení Vojenské doktríny jsou konkretizována v poselstvích prezidenta Ruské federace Federálnímu shromáždění Ruské federace a mohou být upravována v rámci strategického plánování ve vojenské sféře (vojenského plánování).Realizace Vojenské doktríny je dosahována cestou centralizace státního řízení ve vojenské oblasti a je prováděna v souladu s federální legislativou, normativními právními aktyprezidenta Ruské federace, vlády Ruské federace a federálních orgánů výkonné moci. 

6. Ve Vojenské doktríně jsou požity následující základní pojmy:

a) vojenská bezpečnost Ruské federace (dále – vojenská bezpečnost) - stav, kdy jsou chráněny životně důležité zájmy osob, společnosti a státu před vnějšími a vnitřnímivojenskými hrozbami, spojenými s použitím vojenské síly nebo s hrozbou jejího použití, přičemž tento stav je charakterizován neexistencí vojenské hrozby či schopností této hrozbě čelit; 

b) válečné nebezpečí – stav mezistátních vztahů nebo vztahů uvnitř státu, který je charakterizován souhrnem faktorů, jež mohou při určitých podmínkách vést ke vzniku válečné hrozby;

c) válečná hrozba - stav mezistátních vztahů nebo vztahů uvnitř státu, který jecharakterizován reálnou možností vzniku válečného konfliktu mezi proti sobě stojícími stranami, vysokým stupněm připravenosti libovolného státu (skupiny států) či separatistických (teroristických) organizací použít vojenskou sílu (ozbrojené násilí);

d) válečný konflikt – způsob řešení mezistátních nebo vnitrostátních rozporů za použití vojenské síly (pojem zahrnuje všechny druhy ozbrojeného odporu, včetně válek velkého rozsahu, regionálních, lokálních válek a ozbrojených konfliktů);

e) ozbrojený konflikt – ozbrojený střet omezeného rozsahu mezi státy (mezinárodní ozbrojený konflikt) nebo proti sobě stojícími stranami na území jednoho státu (vnitřní ozbrojený konflikt);

f) lokální válka – válka mezi dvěma a více státy, která sleduje omezené vojensko-politické cíle, v níž jsou vojenské akce vedeny v rámci hranic proti sobě stojících států a která se dotýká především zájmů pouze těchto států (územních, ekonomických, politických a dalších);

g) regionální válka – válka za účasti dvou a více států patřících do jednoho regionu, jež je vedena národními nebo koaličními ozbrojenými silami za použití jak konvenčních, tak jaderných zbraní, na území regionu a v přilehlých vodách a ve vzdušném (vesmírném) prostoru nad ním, v jejímž průběhu budou strany sledovat důležité vojenskopolitickécíle;

h) válka velkého rozsahu – válka mezi koalicemi států nebo největšími státy světového společenství, v níž strany budou sledovat radikální vojenskopolitické cíle. Válka velkého rozsahu může být důsledkem eskalace ozbrojeného konfliktu, lokální nebo

regionální války se zapojením značného počtu států z různých částí světa. Budevyžadovat mobilizaci všech existujících hmotných zdrojů a duchovních sil států, kterése jí zúčastní;

i) vojenská politika – činnost státu související s organizací a realizací obrany a se zajištěním bezpečnosti Ruské federace, jakož i zájmů jejích spojenců;

j) vojenská organizace státu (dále – vojenská organizace) – souhrn orgánů státní správy avojenského velení, Ozbrojených sil Ruské federace, jiných vojsk, vojenských jednotek a orgánů (dále – ozbrojené síly a jiná vojska), tvořících její základ a provádějících svou činnost vojenskými metodami, jakož i části výrobního a vědeckého komplexu země, jejichž společná činnost je zaměřena na přípravu k ozbrojené obraně a ozbrojenou obranu Ruské federace;  

k) vojenské plánování – stanovení pořadí a způsobu realizace cílů a úloh rozvoje vojenské organizace, budování a rozvoje ozbrojených sil a jiných vojsk, jejich použití a všestranného zabezpečení.

II.

VOJENSKÁ NEBEZPEČÍ A VOJENSKÉ HROZBY RUSKÉ FEDERACI

7. Světový vývoj v současném období je charakterizován oslabením ideologické konfrontace, snížením úrovně ekonomického, politického a vojenského vlivu jedněch států (skupin států) asvazků a nárůstem vlivu jiných států, činících si nárok na všeobecnou dominanci, zánikem bipolarity a globalizací rozličných procesů. Mnoho regionálních konfliktů zůstává nevyřešených. Přetrvávají tendence k jejich řešení pomocí síly, a to i v oblastech, jež hraničí s Ruskou federací. Existující architektura (systém) mezinárodní bezpečnosti, zahrnující její mezinárodně-právní mechanismy, nezajišťuje stejnou bezpečnost všech států.Zároveň, nehledě na snížení pravděpodobnosti rozpoutání války velkého rozsahu proti Ruské federaci za použití konvenčních a jaderných zbraní, v řadě směrů se vojenská nebezpečí pro Ruskou federaci zvyšují 

8. Základní vnější vojenská nebezpečí:

a) snaha vybavit silový potenciál Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO)globálními funkcemi, jejichž realizací dochází k porušování norem mezinárodního práva, přiblížit vojenskou infrastrukturu členských zemí NATO k hranicím Ruské federace, mimo jiné cestou rozšíření aliance;

b) pokusy destabilizovat situaci v jednotlivých státech a regionech a narušit strategickou stabilitu;

c) rozšiřování (posilování) vojenských kontingentů cizích států (skupin států) na územích států, které mají společnou hranici s Ruskou federací a jejími spojenci, jakož i v přilehlých vodách;

d) budování a rozšiřování systémů strategické protiraketové obrany, narušujících globální stabilitu a existující poměr sil v oblasti jaderných raket, jakož i militarizacevesmírného prostoru, rozšiřování strategických nejaderných systémů vysoce přesných zbraní;

e) územní nároky vůči Ruské federaci a jejím spojencům, zasahování do jejich vnitřních záležitostí;

f) rozmisťování zbraní hromadného ničení, raket a raketových technologií, zvýšení počtu států, disponujících jadernými zbraněmi;

g) porušování mezinárodních dohod jednotlivými státy, jakož i nedodržování dříve uzavřených mezinárodních smluv v oblasti omezení a snížení zbrojení;

h) použití vojenské síly na územích států hraničících s Ruskou federací, které jeporušením Charty OSN a dalších norem mezinárodního práva;

i) existence (vznik) ohnisek a eskalace vojenských konfliktů na územích států hraničících s Ruskou federací a jejími spojenci;

j) rozšiřování mezinárodního terorismu;

k) vznik ohnisek napětí mezi národy (konfesemi), činnost mezinárodních ozbrojených radikálních skupin v oblastech, které přiléhají ke státní hranici Ruské federace a kehranicím jejích spojenců, jakož i existence územních rozbrojů, nárůst separatismu a násilného (náboženského) extremismu v jednotlivých částech světa.

9. Základní vnitřní vojenská nebezpečí:

a) pokusy o násilnou změnu ústavního uspořádání Ruské federace;

b) podrývání suverenity, narušování jednoty a územní celistvosti Ruské federace;

c) dezorganizace fungování orgánů státní moci, důležitých státních, vojenských objektů a informační infrastruktury Ruské federace.

10. Základní vojenské hrozby

a) prudké zostření vojenskopolitické situace (mezistátních vztahů) a vytvoření podmínek pro použití vojenské síly;

b) bránění fungování systémů státní správy a vojenského velení Ruské federace, narušení funkce jejích strategických jaderných sil, systémů varování před jaderným útokem, kontroly vesmírného prostoru, objektů skladování jaderné munice, jaderné energetiky, jaderného a chemického průmyslu a dalších potenciálně nebezpečných objektů;

c) vytvoření a příprava protizákonných ozbrojených struktur, jejich činnost na území Ruské federace nebo na územích jejích spojenců;

d) demonstrace vojenské síly během konání cvičení na územích států hraničících s Ruskou federací nebo s jejími spojenci za účelem provokací;

e) aktivace činnosti ozbrojených sil jednotlivých států (skupin států) s konáním částečnénebo plné mobilizace a převedením orgánů státní správy a vojenského velení těchto států do režimu fungování ve válečných podmínkách.

11. Válečné konflikty jsou charakteristické cíly, způsoby a prostředky dosahování těchto cílů, rozsahem a délkou trvání vojenských operací, formami a způsoby ozbrojeného boje a použitými zbraněmi a vojenskou technikou. 

12. Charakteristické rysy současných válečných konfliktů:

a) komplexní použití vojenské síly a sil a prostředků nevojenského charakteru;

b) soustředěné nasazení zbraňových systémů a systémů vojenské techniky, zakládajících se na nových fyzikálních principech a srovnatelných z hlediska účinnosti s jadernými zbraněmi;

c) rozšiřování rozsahu použití vojsk (sil) a prostředků, působících ve vzdušném a vesmírném prostoru;

d) posílení role informační války;

e) omezení časových parametrů přípravy k provádění vojenských operací;

f) zvýšení operativnosti velení v důsledku přechodu od čistě vertikálního systému velení

ke globálním síťovým automatizovaným systémům velení vojskům (silám) a ovládání zbraní;

g) vytvoření zóny s nepřetržitě probíhajícími vojenskými operacemi na územích znesvářených stran.

13. Zvláštnosti současných válečných konfliktů:

a) nemožnost předpovědět jejich vznik;

b) existence širokého spektra vojenskopolitických, ekonomických, strategických a jiných cílů;

c) zvyšování úlohy moderních vysoce účinných zbraňových systémů, jakož i změna role různých sfér ozbrojeného boje;

d) včasné provedení akcí informační války za účelem dosažení politických cílů bez užitívojenské síly a následně za účelem vytváření příznivé reakce světového společenstvína užití vojenské síly.

14. Pro válečné konflikty bude charakteristický rychlý průběh, selektivnost a vysoký stupeň zasažení objektů, rychlost přesunů vojsk (sil) a palby, využívání různých mobilních uskupení vojsk (sil). Získání strategické iniciativy, zachování stability státní správy a vojenského velení, zajištění převahy na zemi, na moři i ve vzdušném a vesmírném prostoru budou rozhodujícími faktory pro dosažení vytýčených cílů.

15. Pro vojenské operace bude charakteristický rostoucí význam vysoce přesných, elektromagnetických, laserových a infrazvukových zbraní, informačních a řídicích systémů, bezpilotních letounů a bezobslužných námořních plavidel, řízených robotizovaných typů zbraní a vojenské techniky.

16. Jaderné zbraně budou i nadále důležitým faktorem k odvrácení vzniku jaderných válečných konfliktů a válečných konfliktů s použitím konvenčních zbraní (války velkého rozsahu, regionální války).V případě vzniku válečného konfliktu s použitím konvenčních zbraní (války velkého rozsahu, regionální války) ohrožujícího samu existenci státu, může disponování jadernými zbraněmi vést k přeměně takového válečného konfliktu v jaderný válečný konflikt.

III.

VOJENSKÁ POLITIKA RUSKÉ FEDERACE

17. Základní úlohy vojenské politiky Ruské federace stanovuje prezident Ruské federacev souladu s federální legislativou, Strategií národní bezpečnosti Ruské federace do roku 2020 a touto Vojenskou doktrínou. Vojenská politika Ruské federace je zaměřena na zamezení závodům ve zbrojení, potlačování válečných konfliktů a předcházení jim, zdokonalování vojenské organizace, forem a způsobů nasazení ozbrojených sil a jiných vojsk, jakož i prostředků ničení za účelem obrany a zajištění bezpečnosti Ruské federace i zájmů jejích spojenců.Činnost Ruské federace v oblasti potlačování válečných konfliktů a předcházení jim 

18. Ruská federace zajišťuje neustálou připravenost ozbrojených sil a jiných vojsk za účelempotlačování válečných konfliktů a předcházení jim, za účelem ozbrojené obrany Ruské  federace a jejích spojenců v souladu s normami mezinárodního práva a mezinárodními  smlouvami Ruské federace.Odvrácení jaderného válečného konfliktu, jakož i jakéhokoli jiného válečného konfliktu jenejdůležitější úlohou Ruské federace. 

19. Hlavní úlohy Ruské federace v souvislosti s potlačováním válečných konfliktů a předcházení jim:

a) hodnocení a vytváření prognóz rozvoje vojenskopolitické situace na globální a regionální úrovni, stavu mezistátních vztahů ve vojenskopolitické oblasti za použití moderních technických prostředků a informačních technologií;

b) neutralizace případných vojenských nebezpeční a vojenských hrozeb politickými, diplomatickými a jinými nevojenskými prostředky;

c) zachování strategické stability a potenciálu jaderného zadržování na dostatečnéúrovni;

d) zachování ozbrojených sil a jiných vojsk v zadaném stupni připravenosti k bojovému nasazení;

e) posílení systému kolektivní bezpečnosti v rámci Organizace smlouvy o kolektivníbezpečnosti (OSKB) a zvyšování jejího potenciálu, zvýšení součinnosti v oblastimezinárodní bezpečnosti v rámci Společenství nezávislých států (SNS), Organizacepro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Šanghajské organizace spolupráce(ŠOS), rozvoj vztahů v této sféře s dalšími mezistátními organizacemi (Evropskou unií a NATO);

f) rozšíření okruhu partnerských států a rozvoj spolupráce s těmito státy na základěspolečných zájmů v oblasti posílení mezinárodní bezpečnosti v souladu s ustanoveními Charty OSN a dalšími normami mezinárodního práva;

g) dodržování mezinárodních smluv v oblasti omezení a snížení strategických útočných zbraní;

h) uzavírání a plnění dohod v oblasti kontroly konvenčních zbraní, jakož i provádění opatření k posílení vzájemné důvěry;

i) vytváření mechanismů regulace dvoustranné a mnohostranné spolupráce v oblastiprotiraketové obrany;

j) uzavření mezinárodní smlouvy o předcházení rozmístění jakýchkoli druhů zbraní ve vesmíru; 

k) účast v mezinárodní mírotvorné činnosti, mimo jiné pod patronací OSN a v rámci součinnosti s mezinárodními (regionálními) organizacemi;

l) účast v boji proti mezinárodnímu terorismu.Nasazení ozbrojených sil a jiných vojsk.

Hlavní úlohy ozbrojených sil a jiných vojsk v době míru, v období bezprostřední hrozby agrese a v době války

20. Ruská federace považuje za oprávněné nasazení ozbrojených sil a jiných vojsk za účelemodvrácení agrese proti ní a (nebo) jejím spojencům, podpory (znovunastolení) míru na základěrozhodnutí Rady bezpečnosti OSN, jiných struktur kolektivní bezpečnosti, jakož i pro zajištění ochrany svých občanů, kteří jsou za hranicemi Ruské federace, v souladu s obecněuznávanými zásadami a normami mezinárodního práva a mezinárodními smlouvami Ruské federace.Nasazení ozbrojených sil a jiných vojsk v době míru je uskutečňováno na základě rozhodnutíprezidenta Ruské federace způsobem, který stanoví federální legislativa. 

21. Ruská federace považuje ozbrojený útok na účastnický stát Spolkového státu nebo jakékoli akce proti němu s použitím vojenské síly za akt agrese proti Spolkovému státu a podnikne odvetná opatření.Ruská federace považuje ozbrojený útok na členský stát OSKB za agresi proti všem členským státům OSKB a podnikne v takovém případě opatření v souladu se Smlouvou o kolektivní bezpečnosti. 

22. V rámci realizace opatření strategického zadržování, která mají silový charakter, počítáRuská federace s nasazením vysoce přesných zbraní.Ruská federace si vyhrazuje právo použít jaderné zbraně jako odvetu na použití jaderných nebo jiných druhů zbraní hromadného ničení proti ní a (nebo) jejím spojencům, jakož i v případě agrese proti Ruské federaci s použitím konvenčních zbraní, jestliže je ohroženasamotná existence státu.O použití jaderných zbraní rozhoduje prezident Ruské federace.

23. Plnění úkolů ozbrojených sil a jiných vojsk je organizováno a realizováno v souladu s Plánem nasazení Ozbrojených sil Ruské federace, Mobilizačním plánem Ozbrojených sil Ruské federace, výnosy prezidenta Ruské federace, příkazy a směrnicemi vrchního velitele Ozbrojených sil Ruské federace, jinými normativními legislativními akty Ruské federace adokumenty strategického plánování týkajícími se otázek obrany.

24. Ruská federace vyčleňuje vojenské kontingenty do mírových sil OSKB pro účast v operacích na podporu míru na základě rozhodnutí Rady kolektivní bezpečnosti OSKB. Ruská federace vyčleňuje vojenské kontingenty do řad Kolektivních sil operativní reakceOSKB (KSOR) za účelem operativní reakce na vojenské hrozby členským státům OSKB a řešení jiných úkolů, které určuje Rada kolektivní bezpečnosti OSKB, pro jejich nasazení způsobem, který stanovuje Dohoda o způsobu operativního rozmisťování, nasazení a všestranného zabezpečení Kolektivních sil rychlého nasazení Oblasti kolektivní bezpečnosti centrální Asie. 

25. Pro realizaci mírových operací na základě mandátu OSN nebo na základě mandátu SNS poskytuje Ruská federace vojenské kontingenty způsobem, stanoveným federální legislativou a mezinárodními smlouvami Ruské federace.

26. Za účelem ochrany zájmů Ruské federace a jejích občanů, podpory světového míru abezpečnosti mohou být jednotky Ozbrojených sil Ruské federace operativně využívány mimo území Ruské federace v souladu s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva, mezinárodními smlouvami Ruské federace a federální legislativou.

27. Hlavní úlohy ozbrojených sil a jiných vojsk v době míru:

a) ochrana suverenity Ruské federace, celistvosti a nedotknutelnosti jejího území;

b) strategické zadržování včetně předcházení válečným konfliktům;

c) podpora složení, stavu bojové a mobilizační pohotovosti a přípravy strategických jaderných sil, sil a prostředků, zajišťujících jejich fungování a použití, jakož i systémů řízení na úrovni, která zaručuje způsobení zadaných škod agresorovi za jakýchkolipodmínek;

d) včasné varování vrchního velitele Ozbrojených sil Ruské federace před napadením zevzduchu a z vesmíru, informování orgánů státní správy a vojenského velení a vojsk (sil) o válečných nebezpečích a válečných hrozbách;

e) zachování schopnosti ozbrojených sil a jiných vojsk včas rozmisťovat jednotlivá uskupení vojsk (sil) na potenciálně nebezpečných strategických úsecích i jejich připravenosti k bojovému nasazení;

f) zajištění protivzdušné obrany nejdůležitějších objektů Ruské federace a připravenostodrazit údery vedené ze vzduchu nebo z vesmíru;

g) rozmisťování a podpora orbitálních uskupení vesmírných přístrojů ve strategickévesmírné zóně, které zajišťují činnost Ozbrojených sil Ruské federace;

h) ochrana důležitých státních a vojenských objektů, objektů na komunikacích azvláštních nákladů;

i) operativní vybavení území Ruské federace a příprava komunikací za účelem obranyvčetně výstavby a rekonstrukce objektů zvláštního určení, výstavby a generální opravysilničních komunikací, jež mají význam pro obranu;

j) ochrana občanů Ruské federace mimo území Ruské federace před ozbrojeným útokemvedeným proti nim;

k) účast v operacích na podporu (znovunastolení) světového míru a bezpečnosti, přijetíopatření k zamezení (odstranění) světové hrozby, potlačování aktů agrese (porušení míru) na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN nebo jiných orgánů, zmocněných přijímat taková rozhodnutí podle mezinárodního práva;

l) boj proti pirátství, zajištění bezpečnosti vodní dopravy;

m) zajištění bezpečnosti ekonomické činnosti Ruské federace ve světových mořích;

n) boj proti terorismu;

o) příprava na realizaci opatření spojených s teritoriální obranou a civilní obranou;

p) účast na ochraně veřejného pořádku, na zajišťování veřejné bezpečnosti;

q) účast na likvidaci mimořádných situací a obnova objektů zvláštního určení;

r) účast na zajištění režimu výjimečného stavu.

28. Hlavní úlohy ozbrojených sil a jiných vojsk v období bezprostřední hrozby agrese:

a) realizace souboru doplňkových opatření, jež mají snížit míru hrozby agrese a zvýšitúroveň bojové a mobilizační připravenosti ozbrojených sil a jiných vojsk, za účelem provedení mobilizačního a strategického rozvinování;

b) zachování potenciálu jaderného zadržování na určeném stupni připravenosti;

c) účast na zajištění režimu válečného stavu;

d) realizace opatření souvisejících s teritoriální obranou, provedení opatření civilníobrany předepsaným způsobem;

e) plnění mezinárodních závazků Ruské federace vyplývajících z kolektivní obrany, odražení nebo zabránění ozbrojenému útoku na jiný stát, který se obrátil na Ruskou federaci s příslušnou žádostí, v souladu s normami mezinárodního práva.

29. Hlavním úkolem ozbrojených sil a jiných vojsk v době války je odražení agrese proti Ruské federaci a jejím spojencům, porážka vojsk (sil) agresora, jeho přinucení k zastavení vojenských operací za podmínek, odpovídajícím zájmům Ruské federace a jejích spojenců.

Rozvoj vojenské organizace.

Budování a rozvoj ozbrojených sil a jiných vojsk

30. Hlavní úlohy rozvoje vojenské organizace: 

a) uvedení struktury, složení a počtu komponentů vojenské organizace do souladu s úlohami v době míru, v období bezprostřední hrozby agrese a v době války, s přihlédnutím k vyčlenění dostatečného množství finančních, materiálních a jiných zdrojů na tyto účely. Plánovaná množství a termíny vyčlenění uvedených zdrojů se uvádějí v dokumentech týkajících se plánování dlouhodobého sociálně-ekonomického rozvoje Ruské federace;

b) zvýšení efektivity a bezpečnosti fungování systému státní správy a vojenského velení;

c) zdokonalování systému protivzdušné obrany a vytvoření systému vzdušné a vesmírné obrany Ruské federace;

d) zdokonalování vojenskoekonomického zabezpečení vojenské organizace na základěracionálního využití finančních, materiálních a jiných zdrojů;

e) zdokonalování vojenského plánování;

f) zdokonalování teritoriální obrany a civilní obrany;

g) zdokonalování systému vytváření zásoby mobilizačních zdrojů, včetně zásob zbraní, vojenské a speciální techniky, jakož i materiálně-technických prostředků;

h) zvýšení efektivity fungování systému používání a oprav zbraní, vojenské a speciální techniky;

i) vytvoření integrovaných struktur materiálně-technického, sociálního, zdravotního a vědeckého zabezpečení v ozbrojených silách a jiných vojskách, jakož i institucí vojenského vzdělávání a přípravy kádrů;

j) zdokonalování systému informačního zabezpečení ozbrojených sil a jiných vojsk;Page 9

k) zvýšení prestiže vojenské služby, všestranná příprava občanů Ruské federace na ni;

l) zajištění vojenskopolitické a vojensko-technické spolupráce Ruské federace s cizími státy.

31. Základní priority rozvoje vojenské organizace:

a) zdokonalování systému řízení vojenské organizace a zvýšení efektivity jejího fungování;

b) rozvoj mobilizační základny vojenské organizace a zajištění mobilizačního rozvinutí ozbrojených sil a jiných vojsk;

c) zajištění nezbytného stupně doplňování, vybavení, zajištění svazků, vojenských jednotek a útvarů nepřetržité pohotovosti a požadované úrovně jejich přípravy;

d) zvýšení kvality přípravy kádrů a vojenského vzdělávání, jakož i zvyšování vojensko-vědeckého potenciálu;

32. Hlavní úlohou budování a rozvoje ozbrojených sil a jiných vojsk je uvedení jejich struktury, složení a počtu do souladu s předpokládanými vojenskými hrozbami, obsahem a charakterem válečných konfliktů, současnými a budoucími úlohami v době míru, v období bezprostřední hrozby agrese a v době války, jakož i s politickými, sociálně-ekonomickými, demografickými a vojensko-technickými podmínkami a možnostmi Ruské federace.

33. Při budování a rozvoji ozbrojených sil a jiných vojsk vychází Ruská federace z nutnosti:

a) zdokonalování struktury interní organizace a složení druhů a typů vojsk ozbrojených

sil a jiných vojsk a optimalizace systemizovaného počtu vojáků;

b) zajištění racionálního poměru svazků a vojenských jednotek nepřetržité pohotovosti a svazků a vojenských jednotek určených k mobilizačnímu rozvinutí ozbrojených sil a jiných vojsk;

c) zvyšování kvality operativní, bojové, speciální a mobilizační přípravy;

d) zdokonalování vzájemné součinnosti mezi složkami ozbrojených sil, druhy zbraní (sil) a jinými vojsky;

e) vybavení moderními typy zbraní, vojenské a zvláštní techniky (materiálně-technickými prostředky) a jejich kvalitního zvládnutí;

f) integrace a koordinovaného rozvoje systémů technického, týlového a dalších druhů zabezpečení ozbrojených sil a jiných vojsk, jakož i systémů vojenského vzdělávání a branné výchovy, přípravy kádrů, vojenské vědy;

g) přípravy vysoce profesionálních, vlasti oddaných vojáků, zvýšení prestiže vojenskéslužby.

34. Plnění hlavní úlohy budování a rozvoje ozbrojených sil a jiných vojsk je dosahováno:

a) vytvářením a důslednou realizací branné politiky;

b) efektivním vojenskoekonomickým zabezpečením a dostatečným financovánímozbrojených sil a jiných vojsk;

c) zvyšováním kvalitativní úrovně komplexu obranného průmyslu;

d) zajišťováním spolehlivého fungování systému velení ozbrojeným silám a jiným vojskům v době míru, v období bezprostřední hrozby agrese a v době války;

e) zachováním možností ekonomiky země zajistit potřeby ozbrojených sil a jiných vojsk;

f) zachováním mobilizační základny ve stavu, který zaručuje realizaci mobilizačního a strategického rozvinutí ozbrojených sil a jiných vojsk;Page 10

g) vytvářením sil civilní obrany nepřetržité pohotovosti, schopných plnit své funkce v době míru, v období bezprostřední hrozby agrese a v době války;

h) zdokonalováním systému dislokace (rozmístění) ozbrojených sil a jiných vojsk, rovněž mimo území Ruské federace, v souladu s mezinárodními smlouvami Ruské federace a federální legislativou;

i) vytvořením systému vojenské infrastruktury členěné do sledů podle strategických aoperačních směrů;

j) včasným vytvořením záložních mobilizačních zdrojů;

k) optimalizací počtu vojenských vzdělávacích institucí poskytujících odborné vzdělání v kombinaci s federálními státními vzdělávacími institucemi poskytujícími vysokoškolské odborné vzdělání, v nichž probíhá studium občanů Ruské federacepodle programu vojenské přípravy, jakož i jejich vybavení moderními materiálně-technickými prostředky;  

l) zvýšením úrovně sociálního zabezpečení vojáků z povolání, občanů, propuštěných z vojenské služby, a členů jejich rodin, jakož i civilního personálu v ozbrojených silách a jiných vojskách;

m) realizací sociálních záruk vojáků z povolání, občanů, propuštěných z vojenské služby, a členů jejich rodin, tak jak stanoví federální legislativa, a zvyšováním kvality jejich života;

n) zdokonalováním systému doplňování vojáky, kteří vykonávají vojenskou službu nasmluvním základě a na základě povolání, s přednostním doplňováním funkcí v řadách mužstva a poddůstojníků, kteří zajišťují bojeschopnost svazků a vojenských jednotek ozbrojených sil a jiných vojsk, vojáky vykonávajícími vojenskou službu na smluvnímzákladě;

o) posilováním organizovanosti, právního řádu a vojenské kázně, jakož i předcházením projevům korupce a jejich postihem;

p) zdokonalováním přípravy branců a branné a vlastenecké výchovy občanů;

q) zajištěním státní a občanské kontroly činnosti federálních orgánů výkonné moci aorgánů výkonné moci subjektů Ruské federace v oblasti obrany.

Vojenské plánování

35. Vojenské plánování je organizováno a prováděno za účelem realizace opatření k rozvojivojenské organizace, která jsou zajištěna z hlediska zdrojů a jejichž doba trvání je dohodnuta, a vytváření a rozvoje ozbrojených sil a jiných vojsk a jejich efektivního nasazení.

36. Hlavní úkoly vojenského plánování:

a) stanovení koordinovaných cílů, úkolů a opatření v rámci budování a rozvoje ozbrojených sil a jiných vojsk, jejich nasazení, jakož i rozvoje odpovídající vědeckotechnické a výrobně-technické základny;

b) volba optimálních směrů budování a rozvoje ozbrojených sil a jiných vojsk, forem a způsobů jejich nasazení, vycházejíc z prognóz vývoje vojensko-politické situace, vojenských nebezpečí a vojenských hrozeb a úrovně sociálního a ekonomického rozvoje Ruské federace;

c) dosažení souladu mezi vybavením ozbrojených sil a jiných vojsk potřebnými zdroji aúlohami, spojenými s jejich budováním, rozvojem a nasazením;

d) vypracování dokumentů krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého plánování, evidence plnění plánů (programů) budování a rozvoje ozbrojených sil a jiných vojsk;Page 11

e) organizování kontroly plnění plánů (programů) budování a rozvoje ozbrojených sil a jiných vojsk;

f) včasné korigování dokumentů vojenského plánování.

37. Vojenské plánování je prováděno v souladu s Vyhláškou o vojenském plánování v Ruské federaci.

IV.

VOJENSKOEKONOMICKÉ ZAJIŠTĚNÍ OBRANY

38. Hlavním úkolem vojenskoekonomického zajištění obrany je vytvoření podmínek pro trvalý rozvoj a podporu možností vojenskoekonomického a vojensko-technického potenciálu státu na úrovni, která je nezbytná pro realizaci vojenské politiky a spolehlivé uspokojování potřeb vojenské organizace v době míru, v obdobíbezprostřední hrozby agrese a v doběválky. 

39. Úkoly vojenskoekonomického zajištění obrany:

a) dosažení úrovně finančního a materiálně-technického zabezpečení vojenskéorganizace, dostatečné pro řešení úloh, jež jsou na ni kladeny;

b) optimalizace výdajů na obranu, racionální plánování a rozdělování finančních amateriálních zdrojů, určených na zabezpečení vojenské organizace, zvýšení efektivityjejich využití;

c) včasné a úplné zajištění zdrojů pro plnění plánů (programů) budování a rozvoje ozbrojených sil a jiných vojsk, jejich nasazení, bojové, speciální a mobilizační přípravy a jiných potřeb vojenské struktury;

d) koncentrace vědeckých sil, finančních a materiálně-technických zdrojů pro vytvořenípodmínek kvalitního vybavení (vybavení novým zařízením) ozbrojených sil a jiných vojsk; 

e) integrace civilní a vojenské části ekonomiky v určitých oblastech výroby, koordinacevojenskoekonomické činnosti státu v zájmu zajištění obrany;

f) zajištění právní ochrany výsledků duševní činnosti vojenského, zvláštního a dvojího určení;

g) plnění závazků Ruské federace v souladu s mezinárodními smlouvami ve vojenskoekonomické sféře, které Ruská federace uzavřela.Vybavení ozbrojených sil a jiných vojsk zbraněmi, vojenskou a speciální technikou

40. Hlavním úkolem vybavení ozbrojených sil a jiných vojsk zbraněmi, vojenskou a speciálnítechnikou je vytvoření a podpora vzájemně propojeného a celistvého systému vyzbrojování v souladu s úkoly a určením ozbrojených sil a jiných vojsk, formami a způsoby jejich nasazení, ekonomickými a mobilizačními možnostmi Ruské federace.

41. Úkoly vybavení ozbrojených sil a jiných vojsk zbraněmi, vojenskou a speciální technikou:

a) komplexní vybavení (vybavení novým zařízením) moderními typy zbraní, vojenské aspeciální techniky strategických jaderných sil, svazků a vojenských jednotek nepřetržité pohotovosti sil obecného určení, protiteroristických útvarů, ženijnětechnických vojenských útvarů, jakož i zachování těchto útvarů v takovém stavu, který zaručuje jejich bojové nasazení;Page 12  

b) vytvoření multifunkčních (mnohoúčelových) zbraní, vojenské a speciální techniky s použitím unifikovaných součástek;

c) rozvoj sil a prostředků informační války;

d) kvalitativní zdokonalování prostředků výměny informací na základě využití moderních technologií a mezinárodních norem, jakož i jednotného informačního prostoru ozbrojených sil a jiných vojsk jako části informačního prostoru Ruské federace;

e) zajištění funkčního a organizačně-technického ujednocení zbraňových systémů ozbrojených sil a jiných vojsk;

f) vytvoření nových typů vysoce přesných zbraní a rozvoj jejich informačního zabezpečení;

g) vytvoření základních informačně-řídících systémů a jejich začlenění do systémů řízení zbraní a do komplexů prostředků automatizace řídicích orgánů na strategické, operativně-strategické, operativní, operativně-taktické a taktické úrovni.

42. S realizací úkolů spojených s vybavením ozbrojených sil a jiných vojsk zbraněmi, vojenskou a speciální technikou se počítá ve státním programu zbrojení a dalších státních programech (plánech). Operativní rozhodnutí týkající se vývoje vojenské a speciální techniky v případě vybavení cizího státu novými druhy zbraní přijímá vláda Ruské federace.Zabezpečení ozbrojených sil a jiných vojsk materiálními prostředky 

43. Zabezpečení ozbrojených sil a jiných vojsk materiálními prostředky, jejich hromadění a udržování je prováděno v rámci integrovaných koordinovaných systémů technického atýlového zabezpečení.Hlavní úlohou zabezpečení ozbrojených sil a jiných vojsk materiálními prostředky v doběmíru je shromažďování, členěné rozmisťování a udržování zásob materiálních prostředků zajišťujících mobilizační a strategické rozvinutí vojsk (sil) a provádění válečných operací (vychází se při tom z termínů pro převod ekonomiky, jejích jednotlivých odvětví aprůmyslových struktur na činnost v podmínkách válečného období) s ohledem na fyzikální a geografické podmínky strategických směrů a možnosti dopravního systému.Hlavní úlohou zabezpečení ozbrojených sil a jiných vojsk materiálními prostředky v období bezprostřední hrozbyagrese je dodatečné zabezpečení vojsk (sil) materiálními prostředkypodle stavů a norem válečného období. 

44. Hlavní úkoly zabezpečení ozbrojených sil a jiných vojsk materiálními prostředky v době války:

a) poskytování zásob materiálních prostředků s ohledem na předurčení skupin vojsk (sil), způsobu a termínů jejich utváření a předpokládané doby trvání vedení válečných operací;

b) doplňování ztrát zbraní, vojenské a speciální techniky a materiálních prostředků během vedení válečných operací s ohledem na možnosti ozbrojených sil a jiných vojsk a průmyslových struktur ohledně dodávek a oprav zbraní, vojenské a speciálnítechniky.

Rozvoj komplexu obranného průmyslu

45. Hlavním úkolem rozvoje komplexu obranného průmyslu je zajištění jeho efektivního fungování jako jednoprofilového sektoru ekonomiky země disponujícího vyspělýmitechnologiemi, který je schopen uspokojit potřeby ozbrojených sil a jiných vojsk v oblastimoderních zbraňových systémů, vojenské a speciální techniky a zajistit strategickou přítomnost Ruské federace na světových trzích s výrobky a službami, patřícími do oblasti vyspělých technologií. 

46. K úkolům rozvoje komplexu obranného průmyslu patří:

a) zdokonalování komplexu obranného průmyslu na základě vytvoření a rozvoje mohutných vědeckých a výrobních struktur;

b) zdokonalování systému mezistátní spolupráce v oblasti vývoje, výroby a oprav zbraní a vojenské techniky;

c) zajištění technologické nezávislosti Ruské federace v oblasti výroby strategických a jiných typů zbraní, vojenské a speciální techniky v souladu se státním zbrojním programem;

d) zdokonalování systému garantovaného materiálního a surovinového zabezpečení výroby a používání zbraní, vojenské a speciální techniky ve všech etapách cyklu životnosti, včetně montážních výrobků a součástek tuzemské výroby;

e) vytváření souboru prioritních technologií, jež zajišťují vývoj a vytváření perspektivních systémů a typů zbraní, vojenské a speciální techniky;

f) zachování státní kontroly u strategicky významných organizací v rámci komplexu obranného průmyslu;

g) aktivace inovační a investiční činnosti umožňující provádění kvalitativní obnovu vědecko-technické a výrobně-technologické základny;

h) vytvoření, zachování a zavádění vojenských a civilních základních a kritických technologií zajišťujících vytváření, výrobu a opravy typů zbraní, vojenské a speciální techniky, které již jsou ve výzbroji, nebo teprve ve výzbroji budou, jakož i zajišťujících technologické skoky či dosažení strategicky významného vědecko- technického posunu za účelem vývoje zásadně nových typů zbraní, vojenské a speciální techniky, disponujícími dříve nedosažitelnými možnostmi; 

i) zdokonalování systému plánování programových cílů rozvoje komplexu obranného průmyslu za účelem zvýšení efektivity vybavení ozbrojených sil a jiných vojsk zbraněmi, vojenskou a speciální technikou a zajištění mobilizační pohotovosti komplexu obranného průmyslu;

j) vývoj a výroba perspektivních systémů a typů zbraní, vojenské a speciální techniky, zvýšení kvality a konkurenceschopnosti produkce k vojenským účelům;

k) zdokonalování mechanismu zadávání zakázek na dodávky výrobků, provádění prací a poskytování služeb pro federální potřeby;

l) realizace opatření, vyplývajících z federální legislativy, k ekonomické stimulaci vykonavatelů státních zakázek spojených s obranou ;

m) zdokonalování činnosti organizací patřících do komplexu obranného průmyslu formou zavádění organizačních a ekonomických mechanismů, zajišťujících jejich efektivní působení a rozvoj;

n) zdokonalování kádrů a zvyšování intelektuálního potenciálu komplexu obranného průmyslu, zajištění sociální ochrany pracovníků komplexu obranného průmyslu.Mobilizační příprava ekonomiky, orgánů státní moci, orgánů místní samosprávy a organizací

47. Hlavní úkol mobilizační přípravy ekonomiky, orgánů státní moci, orgánů místnísamosprávy a organizací spočívá ve včasné přípravě na přechod na činnost v podmínkách válečného období, uspokojování potřeb ozbrojených sil a jiných vojsk, jakož i v zajištění potřeb státu a potřeb obyvatelstva v době války.

48. Úkoly mobilizační přípravy ekonomiky, orgánů státní moci, orgánů místní samosprávy a organizací:

a) zdokonalování mobilizační přípravy a zvýšení mobilizační pohotovosti Ruskéfederace;

b) zdokonalování normativně-právní základny mobilizační přípravy a převodu ekonomiky a organizací na činnost v podmínkách válečného období;

c) příprava systému řízení ekonomiky ke stabilnímu a efektivnímu fungování v období mobilizace, v období stanného práva a v době války;

d) vypracování mobilizačních plánů ekonomiky Ruské federace, subjektů Ruské federacea ekonomiky komunálních struktur, mobilizačních plánů organizací; 

e) vytváření, rozvoj a udržování mobilizačních kapacit pro výrobu produkce, nezbytné k uspokojování potřebRuské federace, ozbrojených sil a jiných vojsk, jakož i potřeb obyvatelstva v době války;

f) vytváření a příprava speciálních útvarů, určených k převedení do ozbrojených sil ajiných vojsk v případě vyhlášení mobilizace, nebo k využití v jejich zájmu, jakož i v zájmu ekonomiky Ruské federace; 

g) příprava techniky, určené k předání ozbrojeným silám a jiným vojskům na základěmobilizace;

h) vytváření, udržování a obnova zásob materiálních hodnot státních a mobilizačních rezerv, nesnižovaných zásob potravin a produktů zpracování ropy;

i) vytváření a udržování rezervního fondu dokumentace ke zbraním a vojenské technice, nejdůležitější civilní produkci, objektům zvýšeného rizika, systému zajišťování životních potřeb obyvatelstva a k objektům, které jsou národním majetkem;

j) příprava finančně-úvěrového a daňového systému a systému oběhu peněz na zvláštní režim fungování v období mobilizace, v období stanného práva a v době války;

k) vytvoření podmínek pro činnost řídicích orgánů všech úrovní, včetně zřízení záložních řídicích stanovišť;

l) organizování vojenské evidence;

m) rezervování občanů na období mobilizace a na dobu války;

n) organizování společné mobilizační přípravy orgánů státní moci, orgánů místnísamosprávy a organizací, které mají mobilizační úlohy, jakož i organizací zajišťujících mobilizační opatření související s přechodem ozbrojených sil a jiných vojsk naorganizaci a stav v době války.Vojenskopolitická a vojensko-technická spolupráce Ruské federace s cizími státy

49. Ruská federace realizuje vojenskopolitickou a vojensko-technickou spolupráci s cizími státy (dále - vojenskopolitickou a vojensko-technickou spolupráci), mezinárodními organizacemi, včetně regionálních, na základě zahraničněpolitické a ekonomické účelnosti a v souladu s federální legislativou a mezinárodními smlouvami Ruské federace.

50. Úlohy vojenskopolitické spolupráce:

a) upevnění mezinárodní bezpečnosti a plnění mezinárodních závazků Ruské federace;

b) utváření a rozvoj spojeneckých vztahů s členskými státy OSKB a s účastnickými státy SNS, přátelských a partnerských vztahů s jinými státy;

c) rozvoj jednání ohledně vytváření regionálních systémů bezpečnosti za účasti Ruské federace;

d) rozvoj vztahů s mezinárodními organizacemi ohledně předcházení konfliktním situacím, zachování a upevnění míru v různých oblastech, včetně účasti ruských vojenských kontingentů v mírových operacích;

e) zachování rovnoprávných vztahů se zainteresovanými státy a mezinárodními organizacemi za účelem zamezování šíření zbraní hromadného ničení a prostředků pro jejich přepravu.

51. Základní priority vojenskopolitické spolupráce:

a) s Běloruskou republikou:koordinace činnosti v oblasti rozvoje národních ozbrojených sil a využití vojenské infrastruktury; vypracování a koordinace opatření k podpoře obranyschopnosti Spolkového státu v souladu  s Vojenskou doktrínou Spolkového státu; 

b) s členskými státy OSKB – konsolidace úsilí a vytvoření kolektivních sil v zájmu zajištění kolektivní bezpečnosti a společné obrany;

c) s ostatními účastnickými státy SNS – zajištění regionální a mezinárodní bezpečnosti, vykonávání činnosti vedoucí k posílení míru;

d) se státy ŠOS – koordinace snah v zájmu zabránění novým vojenským nebezpečím avojenským hrozbám na společném prostoru, jakož i vytvoření nezbytné normativní aprávní základny;

e) s OSN, dalšími mezinárodními organizacemi, včetně regionálních – zapojení zástupců ozbrojených sil a jiných vojsk do vedení mírových operací, do procesu plánování a plnění opatření týkajících se přípravy operací na podporu míru, jakož i účast při vypracování, koordinaci a realizaci mezinárodních dohod v oblasti kontroly zbrojení a upevnění vojenské bezpečnosti, rozšíření účasti jednotek a příslušníků ozbrojených sil a jiných vojsk na operacích na podporu míru. 

52. Úkolem vojensko-technické spolupráce je realizace cílů a základních principů státnípolitiky v této oblasti, jež jsou stanoveny federální legislativou.

53. Hlavní směry vojensko-technické spolupráce jsou stanoveny v příslušných koncepcích,které schvaluje prezident Ruské federace.Ustanovení Vojenské doktríny mohou být zpřesňována v závislosti na změnu charakteru vojenských nebezpečí a vojenských hrozeb, úkolů v oblasti zajištění vojenské bezpečnosti a obrany, jakož i podmínek rozvoje Ruské federace