William Pfaff v pondělním vydání Truthdigu rozebral nejdivočejší scénář německé reakce na řeckou krizi, aby dospěl k názoru, že možnosti Spolkové republiky "udělat se pro sebe" jsou omezené a politická vůle k tomu vlastně neexistuje. Větší problém než hypotetický rozpad EU však podle něj představuje otázka, co vlastně vůbec bude s NATO, které USA po skončení studené války transformovaly z regionální obranné aliance v zásobárnu pomocných intervenčních sborů s globálním dosahem. Neměla by EU přece jen ještě jednou zvážit budování samostatné evropské obrany?


Pfaff upozorňuje, že americká exministryně zahraničí Albrightová právě požádala evropské spojence, aby zvážili zdvojnásobení obranných výdajů do roku 2020. K čemu by to mohlo být dobré? Až se ve Washingtonu po příštích volbách vrátí k moci frustrovaná pravice, bude se prostě válčit všude: V Afghánistánu a Pákistánu, v Íránu (a tedy nutně i v Iráku). Jenže Evropané opravdu nemusejí být nadšení z perspektivy takového nekontrolovaného válčení v zájmu mocenských elit upadajícího impéria. A právě k tomu má sloužit NATO vybavené novým mandátem, které odmítlo požadavek evropských zemí na stažení taktických jaderných zbraní z kontinentu a jehož generální tajemník zcela absurdně označuje za nepřítele Evropy čistě regionální afghánské islámské milice Talibánu (založené kdysi americkými a pákistánskými zpravodajci). Právě kvůli Talibánu prý má být Evropa připravena "bránit své hranice za svými hranicemi", myslí si hlava politických struktur NATO.

Dosluhující česká úřednická vláda usilovně podporovala jestřábí tendence v Alianci a postavila se na odpor i německému požadavku na stažení amerických taktických jaderných zbraní. To je ale pouze začátek legrace. Nepochybně už se každému vynořují z paměti podivné postavy české politické fauny, které se nekonečně těší na USA vedené generálem Petraeusem či dokonce Sarah Palinovou - a jsou připraveny položit jim Českou republiku k nohám, ať už si o tom její obyvatelstvo myslí co chce.

Co tedy dál s NATO - to opravdu není jen odtažitá otázka doyena americké žurnalistiky usazeného v zemi, která už jednou z vojenských struktur NATO odešla. Jak už totiž ukázala kauza radaru v Brdech, vymanění se z imperiálních tlaků může být nakonec conditio sine qua non zachování demokracie v české kotlině.