Názory politiků před a po summitu NATO 2010 , tiskové zprávy politických stran, další stanoviska

VÝROKY POLITIKŮ A SPOL. K PROJEKTU RAKETOVÉHO CENTRA V ČR 2009-2010 PŘED LISTOPADOVÝM SUMMITEM NATO

Premiér dočasné vlády Jan Fischer tentokrát svůj souhlas s účastí České republiky na americkémprotiraketovém projektu s předsedy dvou nejsilnějších stran nekonzultoval:  

"Česká zahraniční politika je stavěna na principu kontinuity, a to nejen pokud jde o postoj kEvropské unii, ale samozřejmě i pokud jde o plnění aliančních závazků. Ta nová architektura,  kterou tady velmi rámcově Joe Biden představil, je projekt, který bude především projektem  aliančním. On to několikrát zdůraznil. Čili v rámci této logiky nebyl důvod odmítnout účast na  budování nové architektury, ale pokud jde o konkrétním záležitosti, na ty bude ještě čas. A bude  to sama Česká republika, a americký viceprezident to několikrát zdůraznil, která se sama bude  rozhodovat o formě účasti, o jejich konkrétních podmínkách a okolnostech." 

Americká strana na taková slova slyší. "Velmi oceňuji prohlášení pana premiéra, že Česká republika je připravena být součástí této nové architektury a chce diskutovat o podmínkách své účasti," řekl  po pražské schůzce s premiérem Fischerem viceprezident USA Joe Biden.  

PETR NEČAS______________________________________________________________

Jedná se v podstatě o zařízení, které v sobě shromažďuje výstupy se senzorů, především družicového  typu, jejímž cílem je včasná výstraha. Tedy především detekce, či odhalení odpálení raket, které  míří na teritorium Severoatlantické aliance. Toto zařízení sdíleného a včasného varování by bylo  umístěno na území České republiky. Jednalo by se v podstatě o zařízení, které v sobě jakýmsi způsobem slučuje data z těch senzorů a poskytuje tyto informace. 

- „Finanční prostředky budou poskytnuty z rozpočtu Spojených států amerických, ale je předpoklad, žecelý systém, včetně systému včasné výstrahy, ale i protiraketové obrany, se stane součástí  protiraketové obrany Severoatlantické aliance,“ řekl Nečas. Jak doplnil, nyní se Spojenými státy vyjednává mimo jiné i o tom, že by ve středisku po zaškolení  

pracovali čeští vojáci.

-„Není to žádné super vojenské zařízení, ani vojenská základna. Jedná se v podstatě o zařízení,které v sobě shromažďuje výstupy ze senzorů především družicového typu, jehož cílem je včasná  výstraha, tedy detekce či odhalení raket, které míří na teritorium Severoatlantické aliance,“  uvedl premiér Petr Nečas. 

-Předseda vlády Petr Nečas také reagoval na kritiku představitelů sociální demokracie, kteří tvrdí, že není o zahraniční politice slyšet a že o umístění systému včasného varování nevěděli. 

„Beru to velmi vážně jako kritiku vyslovenou vůči bývalému místopředsedovi vlády a ministrovi  zahraničí Janu Kohotouvi, nominantovi ČSSD, takže oceňuji kritiku do jejich vlastních řad.  Sebekritika je vždy velmi těžká a když k ní přistoupili, tak tuto politickou odvahu oceňuji,“  

dodal premiér.

-„Jeho cílem je včasná výstraha, tedy především detekce či odhalení odpalu raket, které míří nateritorium NATO,“ popsal činnost Nečas.  

-„Aktuální je vybudování centra, jeho rozběh. Na to budou s největší pravděpodobností použity tytoamerické rozpočtové prostředky,“ vysvětlil Nečas. Další financování bude podle něj záviset na  konkrétní podobě zapojení systému do protiraketové obrany NATO.  

-„Samozřejmě nadále se vyjednávalo o zapojení spojenců do tohoto programu. Včetně toho, že novýkoncept bude součástí protiraketové obrany budované v rámci celé Severoatlantické aliance,“  poznamenal český premiér.  

ŠEDIVÝ______________________________________________________________

„Bude to prvek, který v sobě bude slučovat všechny informace vysílané v tomto regionu z různýchsenzorů. Ty se budou automaticky vyhodnocovat a po zásahu operátorů předávat do prostorů, které by  byly ohrožené. Nebyl by to žádný velký objekt, je to skutečně jeden z prvků velení,“ popsal  

Šedivý.

-"Stará Boleslav byla logickou volbou. Sbíhají se sem veškeré informace o obraně našeho vzdušného prostoru. Praha bude mít zase na starost distribuci získaných informací po našem území směrem k  našim složkám," odhaduje důvod výběru těchto lokalit bývalý náčelník generálního štábu Jiří  Šedivý. 

Alexandr VONDRA ______________________________________________________________

„Čekám na to, až nám Američané dají konkrétní návrh. Poté jej předložím vládě, která se jím budezabývat. Odhaduji, že se tato věc bude řešit v půlce příštího roku," řekl Aktuálně.cz ministr  obrany Alexander Vondra (ODS) - 24.8.2010 

-No, já samozřejmě ta protiraketová obrana to je ten aktivní systém, který by měl být schopen takové rakety, pokud na Evropu letí, likvidovat, ale z toho jak jsou dnes karty rozdány, tak my  jsme o ten, o tu naši, náš konkrétní podíl přišli, bohužel, já říkám bohužel. Předpokládá se, že  ty protirakety budou na území Polska, budou zřejmě na území Rumunska a ty radarové systémy teď v  prvé řadě se mluví, pokud já vím o Turecku. 

Lubomír ZAORÁLEK ______________________________________________________________

Prostě ta věc se bude projednávat. Na podzim se bude projednávat strategie koncepce NATO. Od toho se budou odvíjet i nějaké priority toho, co bude součástí toho, na co se bude NATO soustředit.  Pokud bude dohoda, že to bude protiraketová obrana, pokud bude masivní dohoda, řekne se, je to  finanční prostředky a podobně, Česká republika se prostě na tom bude podílet. A nás to zajímá  čistě věcně, odborně. Není to věc nějakého hlasování ano, ne v parlamentu. 

OSTATNÍ ______________________________________________________________

"Obsluha by měla on-line data z amerických družic, monitorujících, zda byla někde vypálena raketa a kam podle propočtů směřuje," popisuje Pejšek. "Zatím by šlo v prvním kroku pouze o  sdílení informací, systém včasného varování antirakety jako takové neřeší," zdůraznil Jan Pejšek 

"Bude to centrum, které bude vyhodnocovat informace, jež získá z různých zdrojů, jako radary a  družice. Půjde o celodenní monitoring a následné odeslání informací operačním střediskům států,  které by měly být do systému zapojeny," popsal funkci center vojenský expert Martin Koller. 

„S informacemi by mohla Česká republika naložit dle vlastního uvážení, hlavní přínos lze vidět v  posílení schopnosti reakce národního systému civilní ochrany na nenadálé situace," řekl  Aktuálně.cz dobře informovaný zdroj z ministerstva zahraničí. 

PENTAGON ______________________________________________________________

"Pro americké ministerstvo zahraničí, pro ministerstvo obrany, stejně jako pro celou administrativu jde o záležitost vysoké priority. Systém předběžného varování je v rámci evropské  protiraketové obrany naším nejvýznamnějším projektem v Česku," odůvodňuje Pentagon ve zprávě pro  Kongres, proč potřebuje peníze co nejdříve.  Nečas zopakoval, že částka 2,2 milionu dolarů uvolněných na roky 2011 a 2012 by měla pokrýt  náklady na vybudování, vybavení a rozeběhnutí nového detekčního centra. "Další financování bude  záviset na zapojení do systémů Severoatlantické aliance," dodal ministerský předseda. 

Rasmussen ______________________________________________________________

"Víme, že Írán už má rakety s doletem do Evropy a neskrývá, že chce jejich dolet dáleprodlužovat," řekl Rasmussen.  

SUMMIT NATO LISTOPAD 2010 – SHRNUTÍ CITACÍ – POSTOJŮ -

__________________________________________________________________________

ČESKO

Václav Klaus "Předpokládá se, že NATO bude mít jeden systém a Ruská federace bude mít druhý systém," zdůraznil prezident, který vede českou delegaci na summitu NATO v Lisabonu.

Klaus pak při setkání s novináři podotkl, že Praha je s výsledky summitu spokojena a že závěry jsou v souladu s českými představami, ať už jde o schválení nové strategie NATO pro příští desetiletí, o již zmiňovanou dohodu na vzniku protiraketové obrany NATO nebo o otevření nové etapy ve vztazích s Ruskem.

Petr Nečas: "Za minimum, kterým by Česká republika mohla přispět, je umístění střediska včasného varování na č...eském území, což považuji za jakési minimum. Určitě budeme chtít širší zapojení. Dovedu si představit i středisko, které bude mít významnější vliv na systém řízení, velení a získávání informací v rámci protiraketové obrany. Že to nebude pouze malé středisko s několika počítači, ale mohlo by to být skutečně i větší středisko." Větší, ještě větší až největší, a tedy i nejvybavenější, a hlavně co největší svým významem. Těžko i v nejmenším odhadovat konkrétní záměry, možné technické vybavení a natož pak reálnou podobu střediska. Česká republika by měla být chystaným protiraketovým systémem NATO chráněna od roku 2018.

ČSSD vždy kladla důraz na to, aby systém PRO byl projektem NATO, nikoliv bilaterální záležitostí mezi USA a ČR, jak silově prosazovala dříve Topolánkova vláda.  

Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje a předseda Asociace krajů ČR

"Důležité je, aby ta obrana byla, protože ta nebezpečí v nějakém horizontu let 2015 až 2020 jsou skutečně reálná. Evropa ochranu mít musí... Pro nás je důležité, že budeme chráněni novým systémem. Počítá se s Českou republikou. Není nějakým bílým místem, které by se z toho vymykalo," zdůraznil Vondra.

__________________________________________________________________________

USA 

"V žádném případě se nebudou plést jeden do druhého a půjde pouze o co nejkvalitnější, nejrychlejší výměnu informací, která by umožnila ...přenést informace z jednoho systému do (druhého) systému," podotkl Klaus s tím, že toto na jednání velmi důrazně zmínil i americký prezident Barack Obama.

__________________________________________________________________________ 

RUSKO

Ruský prezident ale zároveň varoval, že ruská spolupráce musí probíhat v rámci plně rozvinutého strategického partnerství s NATO a nejen jako kývnutí směrem k Moskvě, které by mělo zakrýt záměry Evropy vytvořit si vlastní obranu za pomoci Spojených států.

„Jinak by to nebylo možné. Každému je jasné, že systém protiraket...ové obrany může být užitečný pouze, pokud bude opravdu univerzální. Budu k vám otevřený, tohle si musíme vyjasnit,“ řekl Medveděv doslova.

_________________________________________________________________________ 

22.11.2010  

Stanovisko ČSSD k summitu NATO a Nové strategické koncepci

ČSSD oceňuje přijetí Nové strategické koncepce (NSK), která se snaží reagovat na klíčové současné a budoucí bezpečnostní hrozby, mezi které patří proliferace ZHN, kybernetické útoky, hrozby používání nových technologií, útoky na přepravní energetické trasy.  

Pozitivní je, že zmiňuje i řadu nevojenských hrozeb (zdravotní rizika, klimatické změny, nedostatek vody). Významná je i skutečnost, že NATO chce posilovat civilní komponenty ve své činnosti, včetně spolupráce s EU a OSN. ČSSD podporuje deklarovanou snahu NATO více se angažovat v procesu jaderného odzbrojení. NSK ale bohužel nezmiňuje otázku možného vývoje nového bezpečnostního uspořádání v Evropě, obsahovou a institucionální spolupráci NATO a EU. ČSSD nicméně vítá vstřícný přístup NATO k prohlubování spolupráce s Ruskem. Oceňujeme pokrok, učiněný v charakteristice vztahů obou partnerů a příslib vzájemné spolupráce v otázkách společného zájmu, což přispěje k posílení bezpečnosti a stability euroatlantického prostoru.  

ČSSD vítá ve světle současné globální ekonomické krize úsporné kroky Aliance, pokud jde o redukci jejích struktur.

ČSSD bere na vědomí dohodu Aliance o budování společné Protiraketové obrany (PRO) a to včetně spolupráce s Ruskem. Současně však upozorňujeme na nutnost vyjasnění a dopracování s tím spojených koncepčních, technických a finančních otázek.

Rozhodnutí summitu o dokončení procesu předání země do rukou Afghánců do roku 2014 pokládáme za nejzazší možný termín s ohledem na vnitřní situaci NATO a veřejné mínění v členských zemích. Otázkou zůstává závaznost a reálnost tohoto termínu ve světle dosavadní a předpokládané bezpečnostní a politické situace v zemi.

Lubomír Zaorálek

stínový ministr zahraničí za ČSSD

ANI „NOVÉ“ NATO SI S BEZPEČNOSTNÍMI  VÝZVAMI 21. STOLETÍ NEPORADÍ

Tento pátek přijaly členské státy NATO novou strategickou koncepci, která definuje roli a úkoly Aliance v podmínkách moderní doby. Rozdílné vnímání rizik a jejich naléhavosti členskými státy má ale za následek neurčitý, různě vykladatelný text. Je navíc bohužel zřejmé, že lekce z Afghánistánu nebyla plně pochopena. Vojenské řešení současných bezpečnostních hrozeb je nejen neúčinné, ale dokonce kontraproduktivní.

Přesto nová strategická koncepce NATO přinesla určitá pozitiva. Její tvorbě předcházela dlouhá a celkem široká debata, do které byly zahrnuty i výzkumné instituce nebo nevládní organizace. Koncepce zmiňuje vizi světa bez jaderných zbraní nebo spolupráci s Ruskem na tvorbě méně kontroverzního a smysluplnějšího protiraketového štítu.

Na druhou stranu ale není zřejmé, do jaké míry a za jakým účelem bude Aliance zasahovat globálně, když i ohrožení tras dodávek energetických zdrojů může spustit vojenskou intervenci. Také jaderné zbraně zůstávají základem celkové strategie NATO, aniž by se bral jiný než rétorický ohled na nedávný vývoj v oblasti jaderného odzbrojení. Dalším znepokojujícím prvkem je plíživá militarizace vesmírného prostoru.

„Za nejdůležitější otázku považuji, zda je NATO tím správným nástrojem pro řešení moderních bezpečnostních výzev. Samotná strategická koncepce NATO vyzdvihuje nekonvenční hrozby od teroristických útoků, kyber-útoků přes globální oteplení až po zdravotní rizika. S většinou z těchto hrozeb se ale stěží bude s úspěchem potýkat vojenská organizace. Například pro řešení příčin terorismu, masové migrace nebo ohnisek napětí ve světě se bude třeba zabývat reformou globálních finančních a ekonomických systémů a problematikou zdravotnictví, vzdělávání, lidských práv, nezaměstnanosti a v neposlední řadě životního prostředí,“ říká předseda zelených Ondřej Liška.

„Proto je nutné vytvořit nový rámec trans-atlantických vztahů, který by umožnil partnerství především mezi USA a EU v otázkách nejen vojenských, ale hlavně ekonomických, politických, sociálních a environmentálních. Bezpečnostní hrozby nezeslábnou, když státy EU navýší obranné rozpočty. Ty jsou mimochodem ve výši 210 miliard euro vyšší než obranné rozpočty Ruska, Číny a Indie dohromady. Bezpečnostní hroby zeslábnou, když se začnou řešit jejich skutečné příčiny,“ dodává Ondřej Liška.

Tisková zpráva SZ

V Praze dne 20. listopadu 2010

22.11.2010: NATO není řešením

Autor: Šádí Shanaáh

Přečteno 569 krát

Pošli e-mailem

Aliance má novou strategickou koncepci. Jejímu pátečnímu schválení předcházela roční debata o tom, čím by mělo NATO do budoucna být a co by mělo dělat. Bude NATO spíše obranným paktem nebo globálním policistou, jadernou silou nebo nástrojem pro odzbrojení? Zaměří se spíš na teritoriální obranu nebo se pustí do řešení komplexních „měkkých“ bezpečnostních hrozeb? Spíše než odpovědi na tyto otázky přinesla nová strategická koncepce řadu obecných formulací.

Nejasné fráze a náznaky určitých kroků obsažených v dokumentu, aniž by se jmenovala konkrétní opatření, vyplývají z faktu, že se v Alianci nalézají nejméně tři politické tábory, jejichž pohled na současné bezpečnostní výzvy a na pořadí jejich naléhavosti se značně liší.

Dobře patrné je to z pasáží, které se týkají role jaderných zbraní. Německo a některé další státy by si přály stažení amerických taktických jaderných zbraní z Evropy a větší důraz na jaderné odzbrojení. Pro Francii to znamená ohrožení jejího velmocenského (jaderného) statusu. Státy střední a východní Evropy vyžadují reciprocitu v počtu ruských taktických jaderných zbraní. Výsledná formulace sice naznačuje, že celkovým aliančním cílem je svět bez jaderných zbraní, ale je to formulace protkaná řadou výhrad a podmínek, které mají uspokojit všechny a současně se vyhnout jakékoli konkretizaci.

Pozitivní zprávou je zajisté způsob, jakým se vedla ona roční debata o nové koncepci. Zapojení vědeckých institucí i nevládních organizací sice nezaručuje účast široké veřejnosti, ale alespoň ji umožňuje. Snaha zapojit Rusko do nyní méně kontroverzního protiraketového deštníku je také správným krokem od konfrontace ke spolupráci. Zároveň poslouží alianční protiraketová obrana jako psychologické znovu ujištění, byť drahé, o bezpečnostním závazku USA vůči státům střední a východní Evropy, které jsou tradičně více hysterické ohledně Ruska než terorismu.

Co ale zůstalo při starém, je možnost alianční vojenské intervence kdekoli na světě, například za účelem zajištění tras dodávek energetických zdrojů. Byť je ve strategické koncepci jasně uvedeno, že se všechny akce NATO budou řídit mezinárodním právem, některé příklady z minulosti dovolují jistým pochybám.

NATO zcela správně vyhodnotilo moderní hrozby jako hrozby převážně nekonvenčního charakteru. Skutečně si lze těžko představit boj proti klimatickým změnám, migračním vlnám nebo epidemiím vedený skrz zaměřovač. Současné bezpečnostní hrozby mají své kořeny v komplexních socio-ekonomicko-politicko-environmentálních jevech, jakými jsou chudoba, nezaměstnanost, nevzdělanost, politický útlak, křehkost globálního finančního a ekonomického systému, nerovný přistup k základním surovinám a bezohledná lidská činnost vůči přírodě. Je tedy překvapivé, že v podstatě jedinou organizací stmelující oba břehy Atlantiku je organizace vojenská.

Pro předcházení a zvládání komplexních hrozeb 21. století je nutné zvolit nový rámec transatlantických vztahů, neméně komplexní. Otázky čistě vojenského charakteru by v takovém rámci tvořily jen jeden (nejméně používaný) díl skládačky. Nevojenský přístup k řešení skutečných příčin dnešních hrozeb, ne pouze jejich projevů, konečně umožní přeměnit „hrozby“ na „výzvy“, aniž by se jednalo o laciný eufemismus.

Napsáno pro internetové stránky Nadace Heinricha Bölla