Orlí strážce
7.12.2010 - převzato z Britských listů
Washington a jeho západní spojenci poprvé od ukončení studené války vypracovali tajné vojenské plány na obranu východní Evropy před ruskou hrozbou. Vyplývá to z amerických diplomatických depeší zveřejněných na serveru WikiLeaks.
Americké ministerstvo zahraničí nařídilo informační blokádu, když bylo toto rozhodnutí začátkem letošního roku přijato. Od ledna 2010 byl plán rozpracován.
Devět divízí NATO - americké, německé, britské a polské - byly identifikovány pro bojové operace v případě ozbrojené agrese proti Polsku a třem pobaltským zemím. Přístavy v severním Polsku a Německu jsou určeny pro příchod námořních útočných jednotek a britských a amerických válečných lodí. První vojenská cvičení NATO podle tohoto plánu se budou konat podle informovaných zdrojů příští rok v Pobaltí.
Po dlouhých letech transatlantických kontroverzí ohledně této nové politiky se tiše na této strategii domluvili na nedávném summitu v Lisabonu představitelé NATO. Americké ministerstvo zahraničí se obává, že významná změna v americké zahraniční politice by mohla vyvolat "zbytečné napětí" s Moskvou.
Rozhodnutí vypracovat nouzové plány pro Estonsko, Litvu a Lotyšsko bylo přijato během roku 2010 tajně na naléhání USA a Německa v ústředí NATO v Belgii, čímž skončila dlouhá léta neshod ohledně toho, jak pohlížet na Putinovo Rusko.
Rozhodnutí podle tajné depeše podepsané Hillary Clintonovou je začátkem podstatné změny plánování NATO v Evropě.
Tato strategie nebyla zveřejněna, podrobnosti nouzového plánování jsou v sejfech v plánovacím ústředí NATO v Monsu v Belgii.
Podle tajné depeše od americké mise do ústředí NATO v Bruselu navrhl americký admirál James Stavridis, vrchní velitel NATO v EVropě, vypracování obranných plánů pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Toto rozhodnutí bylo předloženo vrcholným vojenským činitelům z 28 členských zemí NATO. "22. ledna je schválil vojenský výbor NATO ... pod procedurou mlčenlivosti," konstatuje se v depeši, která dodává, že rozhodnutí bylo přijato konsensuálně, pokud někdo nebude něco namítat.
Pokusy Stavridisova předchůdce generála Johna Craddocka prosadit plánování na obranu pobaltských zemí ochromovala západoevropská opozice, v jejímž čele stálo Německo. Tato opozice nechtěla rozhněvat Kreml. Rozhodnutí o změně vojenské politiky učinili vrchní vojenští velitelé a nikoliv hlavní rozhodovací výbor NATO, Severoatlantická rada, a to proto, aby nedocházelo v této věci znovu k hašteření jako za posledních pět let. Podle nového plánu se má obrana týkat pobaltských zemí a Polska. Je to nový regionální obranný plán, na němž se pracuje už několik měsíců a jmenuje se Eagle Guardian, Orlí strážce.
Spojené státy také souhlasily, že posílí bezpečnost Polska proti Rusku tím, že rozmístí zvláštní námořní jednotky v pobaltských přístavech Gdaňsk a Gdynia, umístí do Polska stihačky F-16 s posádkami a rotační dopravní letadla C-130 Hercules z amerických základen v Německu.
Začátkem letošního roku vyslaly Spojené státy do Polska rakety Patriot. Polská vláda toto rozhodnutí oslavovala jako podporu polské obrany a projev americké angažovanosti ve věci bezpečnosti Polska.
Avšak z tajných amerických depeší vyplývá, že rakety Patriot mají pouze symbolickou hodnotu. Baterie Patriot, která je umístěna na rotační základně Morag v severovýchodním Polsku, 60 km od ruské enklávy Kaliningrad, má pouze výcvikovou funkci a není ani v provozu, ani není vybavena raketami.
V jednu chvíli si polský náměstek ministra obrany trpce postěžoval, že Američané klidně namísto toho mohli poslat do Polska "květiny v kořenáčích".
Od roku 2004 si stěžují tři pobaltské státy, že je s nimi zacházeno jako s druhořadými členy NATO, protože jejich prosby o podrobné obranné plánování v rámci NATO podle článku 5 smlouvy NATO "jeden za všechny a všichni za jednoho" byly ignorovány. Polsko a pobaltské země argumentují už dlouho, že řečnická prohlášení o tom, jak NATO splní článek 5, jsou bez konkrétního obranného plánování k ničemu.
Pobaltské požadavky na pevné bezpečnostní záruky jsou za poslední tři roky stále naléhavější. R. 2007 došlo k kybernetickému útoku na Estonsko, který měl vzniknout v Rusku. R. 2008 provedlo Rusko invazii do Gruzie. Rusové pak realizovali vojenské cvičení, v němž simuovali útok na pobaltské země a jaderný útok na Polsko.
"Nalezli jsme způsob, jak pokročit ve věci Ruska. Pobaltské země obdržely strategické záruky," řekl dobře informovaný zdroj. "Ty jsou podloženy plány pro mimořádné případy, které dosud neexistovalo. Teď je to hotovo. Řekli jsme jim, dáme vám vaše záruky, pokud budete souhlasit se zlepšením styků s Ruskem. Tak to bylo lehčí pro Německo. Během intenzivních, i když diskrétních, diplomatických jednání v loňském roce odpor proti tomu překonali Američané a nová politika byla předložena jako společné americko-německé rozhodnutí."
Avšak jde o to, že nyní v NATO existuje dostatečná politická vůle pro obranné plány pro pobaltské země. "Opozice proti tomu se za posledních 18 měsíců rozplynula," řekl Tomáš Valášek, obranný analytik ve Středisku pro evropskou reformu. Valášek spolupracoval s Madeleine Albrightovou, bývalou americkou ministryní zahraničí, na vyporacování nového "strategického konceptu NATO".
Zatímco diplomati z pobaltských zemí byli novou obrannou koncepcí nadšeni, Polsko bylo poněkud znepokojeno, že by rozšířením obranných plánů na celý region mohla být obrana Polska organizací NATO rozmělněna. Američané naopak argumentovali, že tím bude obrana Polska ještě více posílena.
Podrobnosti o tom, že pro nový regionální obranný plán NATO má být použito devíti divizí NATO, byly prozrazeny polskému listu Gazeta Wyborcza.
Je zjevné, že obranné plány pro Polsko a pobaltské země budou řízeny z plánovacího oddělení NATO (SHAPE) v Monsu v Belgii a ze společného velitelství v Brunssumu v Holandsku.
Změna obranné politiky NATO v tomto smyslu je velmi podstatná. Bere vážně hrozbu, kterou Polsko charakterizuje jako "nově sílící Rusko".
Oficiálně považují Spojené státy a NATO Rusko za "partnera" a nikoliv za nepřítele. Zejména Německo, Francie a Itálie se při jednání s Ruskem chovají uctivě. Avšak východoevropské vlády argumentují, že Rusko respektuje sílu a pohrdá slabostí a nejednotností, jíž využívá, a že NATO bude mít s Ruskem lepší vztahy, pokud jeho nejohroženější členské země budou mít pocit bezpečí.
Clintonová a další vysocí američtí čintielé opakovaně požadovali, aby tyto plány zůstaly stoprocentně utajeny.
Americké ministerstvo zahraničí nařídilo informační blokádu, když bylo toto rozhodnutí začátkem letošního roku přijato. Od ledna 2010 byl plán rozpracován.
Devět divízí NATO - americké, německé, britské a polské - byly identifikovány pro bojové operace v případě ozbrojené agrese proti Polsku a třem pobaltským zemím. Přístavy v severním Polsku a Německu jsou určeny pro příchod námořních útočných jednotek a britských a amerických válečných lodí. První vojenská cvičení NATO podle tohoto plánu se budou konat podle informovaných zdrojů příští rok v Pobaltí.
Po dlouhých letech transatlantických kontroverzí ohledně této nové politiky se tiše na této strategii domluvili na nedávném summitu v Lisabonu představitelé NATO. Americké ministerstvo zahraničí se obává, že významná změna v americké zahraniční politice by mohla vyvolat "zbytečné napětí" s Moskvou.
Rozhodnutí vypracovat nouzové plány pro Estonsko, Litvu a Lotyšsko bylo přijato během roku 2010 tajně na naléhání USA a Německa v ústředí NATO v Belgii, čímž skončila dlouhá léta neshod ohledně toho, jak pohlížet na Putinovo Rusko.
Rozhodnutí podle tajné depeše podepsané Hillary Clintonovou je začátkem podstatné změny plánování NATO v Evropě.
Tato strategie nebyla zveřejněna, podrobnosti nouzového plánování jsou v sejfech v plánovacím ústředí NATO v Monsu v Belgii.
Podle tajné depeše od americké mise do ústředí NATO v Bruselu navrhl americký admirál James Stavridis, vrchní velitel NATO v EVropě, vypracování obranných plánů pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Toto rozhodnutí bylo předloženo vrcholným vojenským činitelům z 28 členských zemí NATO. "22. ledna je schválil vojenský výbor NATO ... pod procedurou mlčenlivosti," konstatuje se v depeši, která dodává, že rozhodnutí bylo přijato konsensuálně, pokud někdo nebude něco namítat.
Pokusy Stavridisova předchůdce generála Johna Craddocka prosadit plánování na obranu pobaltských zemí ochromovala západoevropská opozice, v jejímž čele stálo Německo. Tato opozice nechtěla rozhněvat Kreml. Rozhodnutí o změně vojenské politiky učinili vrchní vojenští velitelé a nikoliv hlavní rozhodovací výbor NATO, Severoatlantická rada, a to proto, aby nedocházelo v této věci znovu k hašteření jako za posledních pět let. Podle nového plánu se má obrana týkat pobaltských zemí a Polska. Je to nový regionální obranný plán, na němž se pracuje už několik měsíců a jmenuje se Eagle Guardian, Orlí strážce.
Spojené státy také souhlasily, že posílí bezpečnost Polska proti Rusku tím, že rozmístí zvláštní námořní jednotky v pobaltských přístavech Gdaňsk a Gdynia, umístí do Polska stihačky F-16 s posádkami a rotační dopravní letadla C-130 Hercules z amerických základen v Německu.
Začátkem letošního roku vyslaly Spojené státy do Polska rakety Patriot. Polská vláda toto rozhodnutí oslavovala jako podporu polské obrany a projev americké angažovanosti ve věci bezpečnosti Polska.
Avšak z tajných amerických depeší vyplývá, že rakety Patriot mají pouze symbolickou hodnotu. Baterie Patriot, která je umístěna na rotační základně Morag v severovýchodním Polsku, 60 km od ruské enklávy Kaliningrad, má pouze výcvikovou funkci a není ani v provozu, ani není vybavena raketami.
V jednu chvíli si polský náměstek ministra obrany trpce postěžoval, že Američané klidně namísto toho mohli poslat do Polska "květiny v kořenáčích".
Od roku 2004 si stěžují tři pobaltské státy, že je s nimi zacházeno jako s druhořadými členy NATO, protože jejich prosby o podrobné obranné plánování v rámci NATO podle článku 5 smlouvy NATO "jeden za všechny a všichni za jednoho" byly ignorovány. Polsko a pobaltské země argumentují už dlouho, že řečnická prohlášení o tom, jak NATO splní článek 5, jsou bez konkrétního obranného plánování k ničemu.
Pobaltské požadavky na pevné bezpečnostní záruky jsou za poslední tři roky stále naléhavější. R. 2007 došlo k kybernetickému útoku na Estonsko, který měl vzniknout v Rusku. R. 2008 provedlo Rusko invazii do Gruzie. Rusové pak realizovali vojenské cvičení, v němž simuovali útok na pobaltské země a jaderný útok na Polsko.
"Nalezli jsme způsob, jak pokročit ve věci Ruska. Pobaltské země obdržely strategické záruky," řekl dobře informovaný zdroj. "Ty jsou podloženy plány pro mimořádné případy, které dosud neexistovalo. Teď je to hotovo. Řekli jsme jim, dáme vám vaše záruky, pokud budete souhlasit se zlepšením styků s Ruskem. Tak to bylo lehčí pro Německo. Během intenzivních, i když diskrétních, diplomatických jednání v loňském roce odpor proti tomu překonali Američané a nová politika byla předložena jako společné americko-německé rozhodnutí."
Avšak jde o to, že nyní v NATO existuje dostatečná politická vůle pro obranné plány pro pobaltské země. "Opozice proti tomu se za posledních 18 měsíců rozplynula," řekl Tomáš Valášek, obranný analytik ve Středisku pro evropskou reformu. Valášek spolupracoval s Madeleine Albrightovou, bývalou americkou ministryní zahraničí, na vyporacování nového "strategického konceptu NATO".
Zatímco diplomati z pobaltských zemí byli novou obrannou koncepcí nadšeni, Polsko bylo poněkud znepokojeno, že by rozšířením obranných plánů na celý region mohla být obrana Polska organizací NATO rozmělněna. Američané naopak argumentovali, že tím bude obrana Polska ještě více posílena.
Wikileaks: NATO má nové tajné plány na obranu pobaltských zemí před Ruskem
Podrobnosti o tom, že pro nový regionální obranný plán NATO má být použito devíti divizí NATO, byly prozrazeny polskému listu Gazeta Wyborcza.
Je zjevné, že obranné plány pro Polsko a pobaltské země budou řízeny z plánovacího oddělení NATO (SHAPE) v Monsu v Belgii a ze společného velitelství v Brunssumu v Holandsku.
Změna obranné politiky NATO v tomto smyslu je velmi podstatná. Bere vážně hrozbu, kterou Polsko charakterizuje jako "nově sílící Rusko".
Oficiálně považují Spojené státy a NATO Rusko za "partnera" a nikoliv za nepřítele. Zejména Německo, Francie a Itálie se při jednání s Ruskem chovají uctivě. Avšak východoevropské vlády argumentují, že Rusko respektuje sílu a pohrdá slabostí a nejednotností, jíž využívá, a že NATO bude mít s Ruskem lepší vztahy, pokud jeho nejohroženější členské země budou mít pocit bezpečí.
Clintonová a další vysocí američtí čintielé opakovaně požadovali, aby tyto plány zůstaly stoprocentně utajeny.
« zpět
CHAT s osobností
TV Ne základnám
