Budeme postupně uvádět vlastní analýzy tzv. Bílé knihy a představy pana Vondry, co hodlá z ČR udělat . Jako úvod přepisujeme-  Eisenhowerovy nejhorší obavy se splnily: Vymýšlíme si války, abychom mohli kupovat bomby

Proč pořád ještě vedeme války? ptá se v deníku Guardian pravicový komentátor Simon Jenkins. Němci to nedělají, ani Španělé ani Švédové. Britské hranice nejsou ohroženy nikým už celou generaci. Přesto naši vedoucí politikové pořád chtějí vést války. Proč?

Minulý týden jsme zahlédli odpověď a nebyla hezká. Odcházející americký ministr obrany Robert Gates kritizoval "absenci politické vůle v Evropě", v tom smyslu, že Evropa neudržuje vojenské výdaje na vysoké úrovni. Řekl, že NATO se proměnilo ve dvoukolejnou alianci, v níž jsou ti, kdo jsou ochotni válčit, a ti kdo "se specializují na měkký, humanitární vývoj, udržování míru a rozhovory". Mír, naznačil Gates, je pro slabochy. Skuteční muži kupují bomby a házejí je na lidi.

Totéž zopakoval šéf NATO Anders Fogh Rasmussen, který poukázal na to, jak je neférové, že americké vojenské výdaje nyní tvoří 75 procent výdajů NATO, kdežto kdysi tvořily pouze polovinu. Rasmussem chce, aby evropské vlády daly na zbrojení víc peněz, recese nerecese. Obrana se podle něho neměří bezpečností, ale vojenskými výdaji.

Libye už stála Británii 100 milionů liber, a náklady rostou. Avšak irácká a afghánská válka stojí Spojené státy 3 miliardy dolarů týdně a neexistuje snad žádné průmyslové odvětví, snad žádný americký stát, který nemá prospěch z těchto peněz. Tyhle války nikdy neskončí. Avšak to, na čem zbrojní lobby záleží, jsou peníze. Zbrojní lobby udržuje války v běhu tím, že neustále slibuje úspěch a nutí politiky a novináře, aby si povšimli, "kolik nepřátel zabíjíme", že "existuje naděje na vítězství", "už se situace obrací".

Vítězství podle vojenské lobby přijde, ale jen potud, pokud politikové dají více peněz na "ofenzivní vlnu".

Ve středu varoval ruský velvyslanec u NATO, že jsou Británie a Francie "zatahovány stále více do možnosti pozemní vojenské operace v Libyi". To právě vojenská lobby chce, i když generálové jsou z toho zděšeni. V osmdesátých letech bylo Rusko svědkem téhož procesu v Afghánistánu, kdy bylo nakonec zapotřebí diktátora, Michaila Gorbačova, aby se postavil Rudé Armádě a nařídil její odchod. Západ v současnosti žádného Gorbačova v Afghánistánu nemá.

Rasmussen tvrdí, že si "nedovede představit" pozemní válku v Libyi. Musí vědět, že je to nesmysl. On ovšem ale také trvrdil, že NATO chce jen vynutit bezletovou zónu nad Libyií. Toho dosáhl už před mnoha týdny, ale bombarduje se dál.

Západní země neudržuje ve válce demokracie, ale armády a zájmy, které se za nimi dnes skrývají. Největší projev o moderní obraně pronesl r. 1961 americký prezident Eisenhower. Nebyl to žádný levičák, ale bývalý generál a konzervativní Republikán. Před odchodem z úřadu varoval před "katastrofálním vzestupem nelegitimní moci" vojensko-průmyslového kompexu, který má "neospravedlnitelný vliv na vládu". Rozšířující se vojenský establishment, podporovaný velkými korporátními zájmy, bude jednoho dne zaměstnávat tolik lidí, že se mu podaří politický systém zkorumpovat. Tato lobby,v varoval Eisenhower, se může stát natolik obrovskou, že "ohrozí naše svobody a demokratické procesy".

Copak by si asi Eisenhower myslel o dnešních USA, kde armáda vzrostla z 3,5 milionu lidí na 5 milionů lidí. Západní státy čelí menší hrozbě své integritě a bezpečnosti než kdykoliv dosud v historii, přesto jejich vojenský průmysl požaduje stále více peněz a chce podnikat stále větší akce. Stratég studené války George Kennan napsal prorocky: "Kdyby se zítra rozložil Sovětský svaz, americký vojensko-průmyslový komplex by musel přežít nezměněn, do té doby, než bude vynalezen nějaký jiný nepřítel."

Bývalý mimořádný britský velvyslanec v Kábulu Sherard Cowper-Coles připomněl minulý týden Kennana, když poukázal na to, že nadšení britské armády pro další boje v afghánské provincii Helmand je založené na sebezájmu.

Ničím není strategicky ospravedlnitelné, aby Spojené státy vydávaly 5,5 procenta svého HDP na obranu a Británie 2,5 procenta, nebo NATO 2 procenta.

Tato čísla pouze formalizují existující závazky a zájmy. Na konci studené války si vojáci usilovně vymysleli pro sebe a své dodavatele nové konflikty, různé války proti terorismu, drogám, pirátství, internetové špionáži a všeobecné nelidskosti. Žádné tyto války nikdy nevedou k vítězství, ale vyžadují výzbroj. Válka proti terorismu splnila veškeré Eisenhowerovy obavy: Amerika se propadla do bažiny únosů, mučení a věznění bez soudu.

Válkychtivý postoj Spojených států a Británie vůči muslimskému světu posílil nepřátelství a mírné hrozby. Západní bombardování extremistických cílů v Pákistánu je výzvou pro teroristy, aby na nás útočili, a my pak potřebujeme obranu proti takovým útokům. Mezitím jsou možnosti financování vojenskoprůmyslového komplexu astronomické. Eisenhower poznamenal, že "každá vyrobená puška je okrádáním těch, kteří hladovějí". Bombardér znamená, že nejsou postaveny dvě elektrárny a jedna nemocnice. Každá raketa Tomahawk, kterou David Cameron odpálí na Tripolis, nezničí jen Kaddáfího bunkr (ony ještě nějaké zbývají?) ale také jedno nemocniční oddělení a část školy v Británii.

Pokud bude existovat "velká obrana", politikové toužící po slávě jí budou zneužívat. Je to návrat do doby před sto lety, kdy militarističtí baroni měli krále v pasti a neměli jiný cíl v životě než jen bojovat. Za účelem vítězství požadovali další a další daně a když měli další zbraně, přislibovali ještě slavnější vítězství.

Existuje ale jedna dobrá zpráva. NATO se už dávno přežilo. Nyní NATO ospravedlňuje svou existenci pouze tím, kolik nutí své členské země vydávat peněz na zbrojení a kolik válek, irelevantních pro své poslání, chce vést. Avšak podle názoru amerického ministra obrany NATO pořád ještě nevydává dost peněz. Gates pohrozil, že "budoucí američtí vedoucí představitelé ... možná rozhodnou, že americké investice do NATO nestojí za ty náklady." Je to hrozba, nebo příslib?

Zdroj:Blisty