Proč USA udržují tisíc základen v zahraničí, když jsou na pokraji bankrotu?
20.9.2011 - Iniciativa Ne základnám
V době, kdy dluh dosáhl výše GDP USA, 14 bilionů dolarů, udržují Spojené státy v zahraničí nejméně tisíc vojenských základen, včetně 268 v Německu a 124 v Japonsku, 66 let po skončení druhé světové války.
Dalšími státy, kde je je přítomná vojenská moc USA jsou například Kuba, Paraguay, Kolumbie, Irák (přes 100), Afghánistán (asi 80), Jižní Korea, Austrálie, Egypt, Bahrajn, Řecko a nově Rumunsko. Základny Spojených států jsou umístěny téměř v 70 zemích.
Armáda stála USA v roce 2010 asi 800 miliard dolarů, plus mimořádné výdaje začleněné do rozpočtu prezidentem Barackem Obamou, ve výši 1 bilionu dolarů, kdy se celková částka rovná 13% GDP země!
Americké vojenské výdaje představovaly v roce 2010 zhruba 45% celkových světových výdajů. Jejich spojenci utratili ve stejném roce za armádu dalších 28%. Takže USA a jejich spojenci vydali v r. 2010 za zbrojení celkem 73% z celosvětové částky.
Na konci roku 2008 udržovaly USA v zahraničí asi 550,000 vojáků, a to mimo těch, kteří provádějí vojenské operace v zemích jako Irák. Toto číslo je o 10% vyšší, než v r. 1985, na vrcholu studené války, což ukazuje, že americký vojensko-průmyslový komplex našel ospravedlnění pro zachování a dokonce zvýšení své moci v zemi, dokonce i ve fázi mezinárodního politického uvolnění.
Britský historik Paul Kennedy v Nástupu a pádu velmocí, napsané v r. 1986, řekl, že velká zkouška trvanlivosti hegemonické mocnosti ve světě se bude v budoucnosti stejně tak týkat USA. Podstata této zkoušky spočívá na jedné straně v tom, jestli je daná země schopna udržet rozumnou rovnováhu mezi svými vnímanými potřebami a prostředky, kterými je financuje. Na druhé straně souvisí tato zkouška se schopností zachovat si technologickou a ekonomickou základnu své moci.
Zdá se jasným, že v r. 2011 USA nemohou v této zkoušce v těchto dvou bodech obstát. V podstatě za situace, kdy je jejich kapacita zadlužování vyčerpána a jsou nuceny tisknout peníze, aby mohly koupit dluhopisy, které vydaly, jsou dnes Spojené státy finančně závislé na zemích jako Čína, Brazílie a Rusko, nikoliv na spojencích. Budou tyto země akceptovat financování vojenského komplexu, který je ohrožuje? Nebo Spojené státy svou politiku změní a základny stáhnou?
Dalšími státy, kde je je přítomná vojenská moc USA jsou například Kuba, Paraguay, Kolumbie, Irák (přes 100), Afghánistán (asi 80), Jižní Korea, Austrálie, Egypt, Bahrajn, Řecko a nově Rumunsko. Základny Spojených států jsou umístěny téměř v 70 zemích.
Armáda stála USA v roce 2010 asi 800 miliard dolarů, plus mimořádné výdaje začleněné do rozpočtu prezidentem Barackem Obamou, ve výši 1 bilionu dolarů, kdy se celková částka rovná 13% GDP země!
Americké vojenské výdaje představovaly v roce 2010 zhruba 45% celkových světových výdajů. Jejich spojenci utratili ve stejném roce za armádu dalších 28%. Takže USA a jejich spojenci vydali v r. 2010 za zbrojení celkem 73% z celosvětové částky.
Na konci roku 2008 udržovaly USA v zahraničí asi 550,000 vojáků, a to mimo těch, kteří provádějí vojenské operace v zemích jako Irák. Toto číslo je o 10% vyšší, než v r. 1985, na vrcholu studené války, což ukazuje, že americký vojensko-průmyslový komplex našel ospravedlnění pro zachování a dokonce zvýšení své moci v zemi, dokonce i ve fázi mezinárodního politického uvolnění.
Britský historik Paul Kennedy v Nástupu a pádu velmocí, napsané v r. 1986, řekl, že velká zkouška trvanlivosti hegemonické mocnosti ve světě se bude v budoucnosti stejně tak týkat USA. Podstata této zkoušky spočívá na jedné straně v tom, jestli je daná země schopna udržet rozumnou rovnováhu mezi svými vnímanými potřebami a prostředky, kterými je financuje. Na druhé straně souvisí tato zkouška se schopností zachovat si technologickou a ekonomickou základnu své moci.
Zdá se jasným, že v r. 2011 USA nemohou v této zkoušce v těchto dvou bodech obstát. V podstatě za situace, kdy je jejich kapacita zadlužování vyčerpána a jsou nuceny tisknout peníze, aby mohly koupit dluhopisy, které vydaly, jsou dnes Spojené státy finančně závislé na zemích jako Čína, Brazílie a Rusko, nikoliv na spojencích. Budou tyto země akceptovat financování vojenského komplexu, který je ohrožuje? Nebo Spojené státy svou politiku změní a základny stáhnou?
« zpět
CHAT s osobností
TV Ne základnám
