Doposud byl a je XBR radar spojován výhradně s úkoly, které má plnit v rámci systému protiraketové obrany. Nová evropská lokalita pro uvažovaný radar v Brdech byla podle oficiálního sdělení Spojených států vybrána jako ideální z hlediska funkce s raketovou základnou v Polsku a pokrytí prostorů možného směru útoku balistickými raketami z tzv. "darebáckých států", za které jsou považovány Severní Korea a Írán. Agentura MDA tvrdí, že úkolem této základny je obrana Spojených států a evropských radarových základen v Norsku a Grónsku. Proč tedy tolik povyku v Rusku, když ruští vedoucí představitelé a specialisté byli průběžně informováni o každém americkém kroku i perspektivních záměrech Američanů? V čem tedy může být zdroj ruských obav, že antirakety v Polsku a radar v Česku jsou chápány jako ohrožení Ruska? Rusové již dříve namítali, že radar v Česku umožní velmi detailně sledovat aktivity ruské armády. NGŠ AČR generál Štefka však tuto obavu tehdy okamžitě vyvrátil a z ruských generálů udělal nevzdělance s tím, že on si nechal našimi radarovými specialisty vysvětlit, že se jedná o nesmysl. Radar XBR údajně nedokáže zjišťovat a vyhodnocovat pohyb pozemních objektů. On neuvidí ani letouny a vrtulníky letící ve velké výšce. To je sice pravda, ale bohužel ne celá. Kde je tedy ta zbývající? Ono totiž ne všechno, co Rusové tají, je jen na zemi a ve vzduchu. A zde je možná odpověď na jejich obavy. Abychom pochopili podstatu, musíme přidat trochu teorie.

Verze XBR radaru, optimalizovaná pro vyhodnocování balistických raket ve střední fázi letu v prostoru Evropy je označena EMR (European Midcourse Radar), dříve známá jako GBR-P (Ground Based Radar-Prototype). Podle vyjádření specialistů se má jednat o unikátní zařízení, které ve světě nemá obdoby. Vycházejme z toho, že radar by měl stát v Brdech a jeho maximální dosah má být 6700 km, na klasické bojové hlavice 4000 km. Pracuje v pásmu X, tzn. v kmitočtovém pásmu 8-12 GHz. Signál vyzařovaný z radaru se šíří přímočaře, je soustřeďovaný do velmi úzkého svazku o šířce 0,14°, elektronicky rozmítán v sektoru 50x50° a předpokládá se, že v základním režimu bude orientován asi 2° nad terénem. Teoreticky je schopen postihnout rozsáhlý prostor, sahající od severu k jihu. XBR radar se vyznačuje mimořádnou rozlišovací schopností 15 cm. Vyhodnotí tak velmi malé detaily na obrovské vzdálenosti. Položme si další otázku – kam a co tedy takový výkonný radar s takovými parametry z českých Brd vůbec může "vidět"? Důležitým omezujícím faktem, který musíme zvažovat, je zakřivení Země. V praxi to znamená, že vzdálenější objekty je radar schopen vidět jen ve velké výšce. S rostoucí vzdáleností od radaru se tato výška přirozeně zvětšuje. Toto omezení horizontem Země způsobuje, že radar prostě útočící raketu vidí v závislosti na výšce trajektorie v různých vzdálenostech. Čím výše je vrchol trajektorie (apogeum), tím snáze raketu odhalí, vyhodnotí a změří její parametry. Radar XBR má právě takové funkce "v popisu své práce". Jestliže ale vidí na rakety protivníka, musí vidět i jiné objekty v těchto výškách. A jsme zpět u otázky v samém úvodu. Co může vidět XBR radar ve výšce několika stovek kilometrů nad Ruskem?

Pojďme dál. Na internetu snadno najdeme, že v dosahu XBR radaru jsou všechny hlavní ruské kosmodromy a to nejen ruské (Pleseck, Kapustin Jar, Bajkonur), ale i íránský jižně od Teheránu i čínský Jinquan. Umístění radaru ve střední Evropě, konkrétně v českých Brdech se tedy jeví jako mimořádně výhodné z hlediska možnosti kontroly prakticky nad celou Evropou, Ruskem, Přední Asií, Blízkým východem a podstatnou částí Afriky, zejména nad Egyptem, Libyí a Alžírskem. A nyní se podívejme například na raketový polygon Pleseck, který je od Brd vzdálený přibližně 2000 km. Nad Pleseckem radar uvidí objekty ve výšce větší než 400 km. Rusové v Plesecku testují své mezikontinentální balistické rakety Topol-M, o kterých tvrdí, že vzhledem k použití manévrů bojových hlavic ve střední fázi letu dokáží překonat libovolný protiraketový systém. Co však pochopitelně Rusové tají, je princip činnosti, provedení a způsob tohoto manévrování, které lze testovat jedině v kosmu, nikoliv na zemi nebo v atmosféře, tzn. v prostoru, kam by měl detailně vidět XBR radar.

Navíc Brdský XBR radar si k tomu může vzít pomocníka – další podobný radar HAVE STAR rovněž pásma X, který je již provozován na nejvýchodnějším norském výběžku ve Vardo a z jeho pozice je to do Plesecku zhruba 900 km. Pozorování by tak bylo možné dále zdokonalit. Tyto dva radary by teoreticky mohly pracovat v tzv. synchronním režimu, přičemž koordinované multiradarové sledování stejného objektu by umožnilo dosáhnout ještě lepší rozlišovací schopnosti – až neuvěřitelných 5 cm! Uznejte, slušná schopnost pro "ohmatání" tvaru, konstrukčních prvků a vyhodnocení chování bojové hlavice během jejího dosud tajemného manévrování s cílem vyhnout se antiraketě a pro spolehlivé rozdělení bojových hlavic na skutečné a klamné. Získání těchto údajů a jejich vložení do databáze amerického protiraketového systému by určitě přispělo k tomu, aby se zatím nepřekonatelný ruský raketový systém jednou stal překonatelným. Američané tvrdí, že vysílání radaru v Česku se předpokládá jedině v případě ohrožení balistickou raketou, nebo během provádění testů. Testů amerického radaru, nebo testů ruských raket?

Jediné omezení, s kterým nic neuděláme, je již zmíněné zakřivení zemského povrchu. Počáteční impuls pro aktivaci radarů v okamžiku odpálení rakety by musel přijít od družic včasné výstrahy. Možnosti sledování testů na dalších kosmodromech jsou teoreticky srovnatelné jen s tím rozdílem, že v různých vzdálenostech by šlo o rozdílné výšky, kam radar vidí.

Faktem je, že v tuto chvíli nejsou žádné důkazy o tom, že by Američané měli v úmyslu takové činnosti provádět. Ale určitým vysvětlením pro poslední reakce Rusů o namířených raketách na tyto základny, by to bylo. Je velmi pravděpodobné, že Rusko se necítí být ohroženo 10 antiraketami v Polsku a jedním radarem v Česku, ale tím, že Američané by měli možnost relativně snadno získat jinak nedostupné informace o strategických zbraňových systémech.

Nezdá se vám víc než podivné, že naše vláda již vyslovila souhlas s výstavbou radaru na našem území bez toho, aniž by znala přesný typ, technické údaje a provozní možnosti tohoto unikátního zařízení? Je docela možné, že Rusové se k takovým informacím nyní dostali a po prostudování technických parametrů jim konečně došlo, co takový radar dokáže a proto ty protesty až teď. Vždyť informace o vývoji verze radaru EMR, optimalizované pro Evropu, nejsou tak staré. Vzhledem k tomu, že radar v Brdech mají obsluhovat výhradně američtí specialisté, není tato domněnka zase tak scestná. Základna bude americkým územím a pro české specialisty tabu. Skutečná náplň jejich činnosti bude pro nás vždy zahalena tajemstvím a pravdu se nikdy nedovíme. K názoru, že XBR radar v Brdech bude pravděpodobně zaměřen proti Rusku, dospělo nejen samotné Rusko, ale rovněž někteří naši evropští partneři. Jestliže XBR radar tak mimořádné schopnosti skutečně má, není zde jediný důvod, proč je nevyužít.

Ředitel americké Agentury pro protiraketovou obranu generál Henry Obering na tiskové konferenci dne 23. února prohlásil, že do evropské základny protiraketové obrany hodlají přidat ještě jeden malý radar, který by systém doplnil. Přitom v souvislosti s americkými plány se o tom doposud nikdy nikdo nezmínil. Oficiální informace hovoří o jediném radaru. Někdo tedy záměrně mlží a zřejmě k tomu má své důvody. Je až s podivem, že česká strana dodnes nezná přesné složení uvažované základny, ani typy a parametry začleněných zařízení.


Zdroj: Kaucký, Stanislav. Proč Rusy dráždí americký radar v Brdech? atmonline.cz (26.2.2007)

Ing. Stanislav Kaucký je vojensko-technický analytik s dlouholetou praxí, absolvent Vojenské akademie v Brně. Vystudoval technický obor radiotechnické zabezpečení letectva. Odborný redaktor, již 28 let publikuje články v časopisech, zabývajících se vojenskou technikou. Specializuje se na elektroniku a senzory ve zbraňových systémech cizích armád. Kritik protiraketové obrany od dob tzv. "hvězdných válek". Do roku 2003 působil na Ministerstvu obrany ČR, nyní podplukovník v záloze, externí spolupracovník redakce měsíčníku ATM - armády, technika, militaria.