Zatímco se Bohuslav Sobotka usmívá na všechny strany s tím, že „všechno plní“, levicová hnutí a iniciativy mají na činnost jeho strany ve vládě poněkud střízlivější náhled.

Dne 1. května upozornilo hnutí Ne základnám spolu s iniciativami Stop církevním restitucím a s Nezávislými médii na některé odchylky ČSSD od svého programu. Je tu nedořešený problém takzvaných církevních restitucí (ČSSD slibovala revizi tohoto zákona, jehož obsah prolamuje hranici 25. 2. 1948 a jehož způsob schvalování byl více než nešťastný), jsou tu přetrvávající problémy lidí handicapovaných, dlouhodobě nezaměstnaných, sociálně slabých. Má-li se účinně bojovat proti korupci, chtělo by to o majetkových přiznáních přestat pouze mluvit, ale pracovat na tom, jak je zavést do praxe.
V neposlední řadě by měla mít sociální demokracie svou koncepci zahraniční politiky, zvláště když do této funkce mohutně prosazovala svého kandidáta. Od sociálně demokratického ministra by levicově orientovaný člověk mohl očekávat, že se tvrdě vymezí vůči nástupu fašistické vlády k moci – a ještě bez řádných voleb. Že bude v rámci Unie prosazovat, aby na Ukrajině proběhly demokratické volby co nejdříve a aby EU vyvíjela na vládu tendující k fašismu tlak. Zároveň pak měl být vyvíjen tlak i na Rusko s tím, že by jak Rusko, tak EU dohlédly na stabilizaci země, která je pro oba tyto celky klíčová.
Nestalo se.
Demonstrující dali sociální demokracii určitou zpětnou vazbu, že pár stovek korun důchodcům za řešení palčivých sociálních problémů v zemi nepovažují a že onen Sobotkův optimismus ohledně plnění slibů nejlépe na dvě stě procent nesdílejí.
Kolemjdoucí si tak mohli přečíst například:

„Výstraha trafikantům z ČSSD: Váš koaliční tabák může způsobit rakovinu!!! Bývalí voliči“ či „Když budete jenom slibovat, nic si od toho neslibujte“ nebo „Chcete naše hlasy. Plňte svoje sliby!“ Veliký transparent potom hlásal: „Dříve stranou práce a míru, dnes stranou kapitálu a války?“

Možná by se sociální demokracie měla podívat na jedno své dubnové výročí. Na to, s jakými ideály byla dne 7. 4. 1878 v hostinci U Kaštanu založena. Že tehdy rozhodně nebyla stranou hájící různé fiskální pakty, zájmy nadnárodních korporací na úkor pracujících a destrukci sociálního státu. Nakonec, ani Evropská unie nevznikala na základech vyostřeného sociálního konfliktu. Naopak, tomu měla svou sociální politikou zabránit.
Pokud budou představiteli „levicové“ politiky lidé jako Zaorálek či Hollande, pouze poroste frustrace lidí a budou sílit ty hlasy, jež budou křičet, že pravolevé dělení je překonané. Jenže ono není – pouze ti, kteří by měli levicové ideje chránit a prosazovat, na tyto cíle rezignovali. Uvědomí-li si toto Bohuslav Sobotka, možná se aspoň přestane culit na všechny kolem. Protože rozzuřený býk – a tím společnost po vládě expremiéra Nečase, jehož otisky prstů jsou již v celorepublikové policejní databázi, dozajista je – reaguje na rudý šátek agresivně. A ani se mu není co divit.