Pravicový sociolog: Odpůrci Zemana a příznivci Havla a Schwarzenberga nenávidí demokracii, je to fašistická banda. A Sobotka se Zaorálkem...

22.11.2014   4:47

ROZHOVOR Pravicový sociolog Petr Hampl si myslí, že příznivci Václava Havla a Karla Schwarzenberga v podstatě nenávidí demokracii a neuznávají výsledek demokratických voleb. Jedná se dle něho o fašizující hnutí. Ve svém důsledku ale řadu lidí vyděsí a ti se přidají na stranu Miloše Zemana. Prezident dle něho hájí zájmy českých občanů, zatímco vláda Bohuslava Sobotky jde proti vlastním lidem, protože se musí zalíbit svým šéfům v zahraničí.

Co říkáte událostem 17. listopadu? Házení vajíček na Albertově. Zpěvák David Koller na koncertu na Václavském náměstí přenášeným veřejnoprávními médii zase mluvil o zloději Klausovi a o tom, jak „leze Zeman Rusákům do prdele“... Václav Klaus označil dění na Albertově za zneuctění 17. listopadu...

Vidím tam několik bodů. Některým věcem by se nemělo přikládat tolik váhy. K životu patří, že někteří mladí lidé se chovají divoce a méně slušně, než by se chovat měli, a že rockoví zpěváci říkají věci, které by třeba slušní lidé neříkali, a ty věci jsou nesmysly. Koneckonců rockový hudebník je člověk, který umí zazpívat či zahrát na kytaru, ale ne člověk, který by nějak rozuměl společnosti, a ani to od něj nemůžeme čekat. Čili tomu, že mladí na někoho nadávají či na někoho hodí vajíčko, jsou věci, kterým bych vskutku nepřikládal až takovou váhu.

Ale pak tam je velmi znepokojivá věc. Že určitá vrstva vzdělaných lidí z velkých měst, která se zjednodušeně nazývá kavárna - a jsou to lidé levicově a neomarxisticky orientováni (byť si o sobě mohou myslet, že jsou pravice) - v podstatě úplně přestala brát vážně demokracii jako politický systém. Proběhla tady přímá volba prezidenta. Vyhrál v ní jiný kandidát než kandidát kavárny. A kdyby byli demokraty, tak by to respektovali a chystali by se na další volby, prodiskutovali by své chyby, aby v příštích volbách měl šanci uspět jejich kandidát. Tady se děje ale něco jiného. Tady proběhla volba, která byla férová, ale přesto ji neuznávají. To v podstatě znamená, že vůbec neuznávají systém demokracie. Mluví se o tom, že prý demokracii nechtějí komunisté, lidé, kteří jsou hloupí, nižší vrstvy a tak dále. Ale všimněte si, že ti, kdo nejrazantněji vystupují protidemokraticky, a ti, kteří nerespektují demokratickou volbu, je právě kavárna. To je velice vážná věc. Ono to teď vypadá, jako by čekali na nějakého diktátora či někoho, kdo tu jimi nenáviděnou demokracii nahradí. To samozřejmě znamená riziko pro naši zemi.

Tím tedy míníte příznivce Karla Schwarzenberga či Václava Havla?

Ano. To jsou lidé, kteří úplně odmítají demokracii. To je velice vážné. Ke komu se jednou přikloní? Teď tu nejsou nějaké vojenské bojůvky, ke kterým by se mohli přiklonit. A pokud neuznávají prezidentské volby, uznají příští parlamentní volby, když nedopadnou tak, jak by si přáli? Jak nazvat situaci, kdy vzdělaní lidé v této zemi odmítají uznávat volební výsledky?

Jakou roli v tom podle vás hrají média a zvláště veřejnoprávní média?

Já bych neřekl, že média v tom hrají nějakou zvlášť separátní roli. Média jsou součástí této skupiny. Jsou ve vlastnictví této skupiny. To ani tolik nesouvisí s tím, kdo ty média přímo vlastní, kolik má akcií. Ale jde o to, že lidé, kteří v médiích pracují, jsou součástí té skupiny „kavárna“. Patří tam svým vzděláním, temperamentem i životními ambicemi. Takže berme, že média jsou v majetku této skupiny bez ohledu na to, komu patří z hlediska akciových podílů.

Souhlasíte s myšlenkou Václava Klause, že to je pokračování prezidentské kampaně?

Ano. Ti lidé měli za to, že mohou ovlivnit cokoli, prosadit cokoli a projde jim to. Způsob, jakým vedli kampaň a jakého si vybrali kandidáta, byl velmi nešťastný. Ale udělali to, byli poraženi a teď se mstí za svou porážku, se kterou se nechtějí smířit a nechtějí ji uznat. Volbu nikdy neuznali a zpochybňují samotný mechanismus. Čili zpochybňují právo lidí volit si své představitele a podílet se na vládě. To je velice vážné ohrožení pro demokracii.

Kritika Miloše Zemana nyní hodně cílí na směřování české zahraniční politiky. Je to hodně eskalováno konfliktem na Ukrajině a rozkolem mezi USA a Ruskem. Hovoří se o tom, že se prezident Zeman odklání od zahraniční politiky Václava Havla a že je prý proruský a proputinovský...

Musíme si uvědomit, že Amerika se strašně změnila. Ať vidíme roli Václava Havla jakkoli, tak v době, kdy byl proamerický, doznívala reaganovská Amerika. Já jsem již jednou řekl, že kdyby byl dnes prezidentem Reagan, tak by Putin byl velmi váženým americkým spojencem a vztahy mezi USA a Ruskem by byly vynikající. V Americe dnes rozhodují lidé, kteří mají určitě mentalitou, myšlenkově a svými cíli mnohem blíž k představitelům Sovětského svazu než k Reaganovi. Jestli Havel byl proamerický v době Reagana, bylo by možná pokračováním autentického Havla být protiamerickým. Nevím. Pan Havel byl v tom tak rozporný, že se nedá najít jedna pevná linie. Ale podstatné je to, že dnes je Amerika zemí s marxistickou vládou a z toho to všechno vyplývá.

Nyní byl premiér Sobotka v USA. Co říkáte jeho návštěvě? Bývalý americký velvyslanec Norman Eisen řekl: „Je naprosto bláznivé kritizovat Havla a ničit tu značku, kterou České republice vybudoval. Je to jednoduše hloupé. Člověk se může mýlit, ale neměl by se chovat jako blb.“ Na to byly mezi některými politiky reakce, že to je takový protektorský přístup ze strany USA. Nemohlo to působit tak, že je Sobotka v USA na koberečku?

Pan Eisen je svobodný člověk, může říkat, co chce. Tomu bych nepřikládal takovou váhu. Ale otázkou pro každého politika je, koho uznává za svého nadřízeného a pro koho pracuje. Jestli tím nadřízeným jsou občané České republiky a jestli hájí jejich zájmy, a nebo zda považuje za svého nadřízeného nějakého světového státníka či někoho, kdo sedí v Bruselu a chce hájit jeho zájmy.

A je jasné, že v zájmu občanů České republiky není konflikt s Ruskem, je jasné, že občané České republiky chtějí s Ruskem raději obchodovat, než se s ním hádat. Nechť si pan premiér tedy vybere, zda mu záleží na lidech, kteří ho zvolili, nebo zda mu záleží na nějakém americkém politikovi, kterého považuje za svého nadřízeného.

Miloš Zeman je kritizován i za svou návštěvu v Číně a za to, že prý opouští politiku lidských práv, ale i za to, že je proti sankcím proti Rusku a že podporuje smírné řešení a deeskalaci konfliktu. To bývá součástí kritiky jeho odpůrců i těch, kteří proti němu demonstrovali. Je to oprávněná kritika?

Miloš Zeman dělá v této oblasti zahraniční politiky to, co se od něj očekávalo, kvůli čemu ho lidé zvolili, k čemu má mandát a co je v zájmu většiny občanů České republiky. To znamená směřovat k takovému uspořádaní, které nám přinese mír a co nejvíc prosperity. Důležitější otázka je, proč vláda postupuje téměř opačným směrem. Proč naše česká zahraniční politika vypadá tak, že se rozhádáváme se svými spojenci, ničíme si trhy, podkopáváme základy prosperity a tak dále. Proč má vláda takto nesmyslnou zahraniční politiku. A proč takovou politiku dělají vládní strany, které k ní rozhodně od voličů nemají mandát. Vláda dělá politiku, kterou prosazovala TOP 09. To není politika sociálních demokratů a ANO také ne a jejich voliči takovou politiku nepodporují. Proč vláda jedná proti svým voličům?

Proč?

Lze nalézt snadné vysvětlení v tom, když se podíváme na kariérní záměry těch lidi. Miloš Zeman půjde za pár let do důchodu a z hlediska další kariéry mu může být všechno jedno. Pan Zaorálek se s vysokou pravděpodobností bude ucházet za pár let o nějaké místo v Bruselu, OSN či na nějaké západní ambasádě, třeba zrovna v USA. To znamená, že v jeho zájmu není hájit zájmy lidí v České republice. To mu další body nepřinese. Tím nezíská větší plat. V jeho zájmu je budovat si takovou pozici, která mu umožní za pár let stát se ministrem zahraničí EU, být v diplomacii EU, být ve Světové bance. Vidíme, kdo je pro něj jeho klíčové publikum, čeští občané to nejsou. Vzhledem ke svým zájmům se chová logicky.

Myslíte si, že to, jak se Miloš Zeman v poslední době chová, mu jeho příznivce zachová, nebo někoho znechutí?

Jsou v tom dvě fáze. První jsou ty Hovory z Lán, které trvaly asi hodinu a ve kterých zazněla ty čtyři nebo kolik vulgárních slov. To nebylo o tom, že by tam hodinu říkal nějaké šílené věci, ty vulgarity jsou naprosto minoritní. Nicméně ta média to vytáhla a pak se pouštěly ty záznamy, jako by to bylo tak, že prezident mluvil celou dobu sprostě. A to si myslím, že mu do určité míry ublížilo. Lidé skutečně nechtějí, aby prezident byl ten, kdo si v neděli odpoledne sedne a říká takové výrazy.

Druhá věc je, že poté, co se stalo v Praze 17. listopadu, tak to Miloši Zemanovi pravděpodobně strašně pomůže. Stejně jako ta nesmyslná kampaň v prezidentských volbách, kterou dělala pražská kavárna, v podstatě vyburcovala republiku, aby šla a volila proti Schwarzenbergovi, tak to samé se děje teď. Když stojíte v tom davu, držíte červenou kartičku a všichni kolem vás také drží tu červenou kartičku a společně křičíte, tak si připadáte dobře jako součást nějakého vyššího celku a morálně si připadáte euforicky na výši. Ale když se na to dívá jiný člověk z dálky, tak vidí, že to je v podstatě fašizující hnutí. A to vyvolává obavy a nechuť. Takže si myslím, že Miloš Zeman na tom velice vydělá, protože to je zase několikátý případ, kdy on je proti této divné bandě, smečce – nevím, jak to nazvat – která nerespektuje vůbec žádná pravidla a která je velice nebezpečná.