4.2.2015 - Chicagský výbor pro globální záležitosti politolog George Friedman

titulky (přeloženo z německých titulků): mé jméno je Nick Brand a jsem ředitelem společného programu při Chicagském výboru pro globální záležitosti. Děkuji vám, že jste přišli.

014 Využívám této příležitosti, abych zde přivítal George Friedmana, který je zde u nás myslím poprvé.

023 Žádné místo nemůže dlouhodobě setrvat v míru. Ani USA , tím míním, že nás válka bude doprovázet, nebo nás postihne.

029 Předpokládám, že se sice Evropa nevrátí k velké válce, ale vrátí se normální lidský stav, bude mít své války a svá období míru, tak bude žít.

037 Nebude žádných sto milionů mrtvých, jako v poslední válce, ale Evropa si nemůže představovat, že je výjimečná.

045 v Evropě budou konflikty, už v ní konflikty byly, v Jugoslávii a nyní na Ukrajině. Vztahy Evropy a USA- my nemáme žádné vztahy s Evropou.

058 My máme vztahy s Rumunskem, my máme vztahy s Francií, ale neexistuje žádná Evropa, s níž by USA měly nějaké vztahy.

1.07- prosím tamhletoho pána

1.11- otázka- Je islámský extremismus pro USA hlavní hrozbou a tato hrozba zmizí, nebo bude dále existovat ?

1.28 pro USA je to problém, ale nejedná se o existenční ohrožení. Musíme se tím zabývat, přiměřeně zabývat.

1.36 My máme jiné zahraničně politické zájmy.

1.42 Hlavním předmětem zájmu zahraniční politiky USA během posledního století v první i druhé světové válce byly vztahy mezi Německem a Ruskem.

1.50 Protože pokud se spojí, je to jediná síla, která nás může ohrozit. Náš hlavní zájem byl zajistit, aby k tomu nedošlo.

2. Pokud byste byl Ukrajinec, ohlížel byste se po někom, kdo by vám jako jediný mohl pomoci, a to jsou USA.

2.08 Minulý týden, nebo asi před deseti dny, byl vrchní velitel amerických pozemních vojsk v Evropě generál Ben Hodges na návštěvě na Ukrajině.

2.15 Oznámil tam, že američtí vojenští poradci mohou již na Ukrajinu přijet oficiálně.

2.24 Vlastně tam uděloval medaile ukrajinským bojovníkům, což vojenský protokol USA zakazuje, aby byly udělovány medaile cizincům,

2.31 ale on to udělal, protože tím chtěl ukázat, že ukrajinská armáda je jeho armáda.

2.37 Pak jel pryč. A USA dodávají pobaltským státům zbraně, dělostřelectvo a jinou vojenskou výzbroj – pobaltské státy, Rumunsko, Polsko a Bulharsko- to je to, co nás zajímá.

2.52 A včera USA oznámily, že mají v plánu dodávat zbraně na Ukrajinu. Bylo to dementováno, ale dělá se to, ty zbraně jsou dodávány.

3.05 A při všech těchto krocích USA jednají mimo rámec NATO, protože rozhodnutí NATO musí být schválena jednomyslně všemi členy NATO.

3.20 To, oč v celé této věci jde, je to, že USA chtějí vybudovat „sanitární kordon“ , bezpečnostní pás kolem dokola Ruska. A Rusko to ví.

3.29 Rusko si myslí, že USA mají v úmyslu zničit Ruskou federaci. Myslím si, že ji nechceme zabít, jen trochu zranit a způsobit jí škody.

3.41 V každém případě teď hrajeme znovu starou hru. Když se zeptáte některého Poláka, Maďara nebo Rumuna,

3.49 tak žijí v úplně jiném světě, než Němci, a Němci žijí v úplně jiném světě, než Španělé, takže v Evropě vládne nejednotnost

3.57 ale rovnou vám řeknu, co upřednostní Ukrajinci- budou se snažit zabránit různým řečem o USA

4.08 USA ve svém fundamentálním zájmu kontrolují všechny oceány světa. To žádná jiná velmoc nikdy nedělala.

4.15 Proto intervenujeme po celém světě u různých národů, ale ty nás nemohou napadnout. To je pěkná věc.

4.22 Udržování kontroly nad oceánem a ve vesmíru je základem naší moci. Nejlepší způsob, jak zvítězit nad nepřátelskou flotilou, je nedopustit, aby byla vybudována. Britové, když chtěli zabránit tomu, aby si nějaká jiná evropská mocnost vybudovala flotilu, způsobili, že Evropané proti sobě válčili.

4.41 Politika, kterou bych doporučoval, je ta, jíž využil Ronald Reagan v Íránu a v Iráku.

4.45 Podporoval obě válčící strany, takže bojovaly proti sobě a nebojovali proti nám.

4.51 Bylo to sice cynické, ale fungovalo to.

4.57 A o to jde: USA nejsou schopny okupovat celou Euroasii. V okamžiku, kdy se naše holínka dotkne země, čelíme mnohonásobné demografické přesile.

5.07 můžeme porazit armádu, ale nejsme schopni obsadit Irák.

5.11 Pomyslete, že americká armáda v počtu 130 000 mužů by měla okupovat zemi s 25 miliony obyvatel-

5.18 je to horší poměr, než v jakém je počet policistů v New Yorku k počtu jeho obyvatel.

5.26 Nejsme tudíž schopni všude vojensky zasahovat, ale jsme především schopni podporovat síly, které proti sobě bojují, aby se mohly soustředit na sebe.

5.36 Můžeme je podporovat politicky, finančně, vojensky, dodávat jim zbraně, posílat jim naše poradce.

5.44 ve výjimečných případech můžeme, tak, jako jsme postupovali v Japonsku- ne, ve Vietnamu, v Iráku a v Afghánistánu- uplatnit preventivní údery (spoiling attacks)

5.54 Účelem taktiky preventivních úderů není zvítězit nad nepřítelem, ale má jej vyvést z rovnováhy.

6.2 O to jsme se snažili v každé válce, jako například v Afghánistánu jsme vyvedli z rovnováhy Al-Kajdu.

6.10- Problém, který vznikl, protože jsme ještě mladí a hloupí, byl ten, že jsme nepřítele destabilizovali, a místo toho, abychom řekli: odvedli jsme dobrou práci, nechte nás jít domů, tak říkáme: lidi, bylo to snadné, nechte nás tu ještě vybudovat demokracii.

6.23 To byl moment naší duševní slabosti.

6.29 Proto odpověď zní, že USA nemohou vojensky intervenovat v celé Euroasii. Musí se vojensky intervenovat selektivně a pokud možno zřídka.

6.37 Vojenská intervence je pro nás zvláštním případem, poslední možností, nemůžeme posílat americké jednotky jako první krok.

6.46 Ale když pošleme americké jednotky, pak, jak jsme ze zkušenosti jasně pochopili, musí být intervence omezená a nesmí dosáhnout gigantických rozměrů.

6.56 Doufejme, že jsme to tentokrát pochopili, obvykle to chvíli trvá, než se děti při vyučování něco naučí.

7.00 Ale vy máte naprostou pravdu, že my jako impérium to nemůžeme dělat, abychom všude zasahovali. Britové kdysi Indii neokupovali, jednoduše vzali jednotlivé indické státy a nechali je mezi sebou válčit.

7.13 Britové dosadili do indické armády britské důstojníky.

7.18 Staří Římané také neposílali své jednotky do odlehlých regionů mimo římské impérium, ale dosadili tam prořímské krále.

7.28 Tito králové byli dosazeni Římem a vládli ve službách římského impéria v jiných zemích a tito králové byli zodpovídali za udržování (prořímského) míru (pax romana- pozn. překl.)na hranicích (impéria).

7.38 Tak to bylo například s Parthskou říší.

7.42 Takže impéria, která se pokoušela vládnout sama na okupovaných územích, taková impéria ztroskotala, tak jak k tomu došlo i v případě nacistického impéria. Neboť nikdo nemá tolik moci, aby mohl vládnout přímo.

7.51 Musí se na to jít chytře.

7.57 Nicméně o to teď nejde, ale znamená to vlastně, že sice jsme impérium jako takové,

8.03, ale nesmíme si proto myslet, že se můžeme uvolnit, jít domů a s ničím si nedělat starosti. Jsme teprve ve třetí kapitole knihy.

8.15 Prosím následující otázku.

8.24 otázka: pochopil jsem Vás tak, že evropská měna nepřežije

8.31 Otázka, před kterou jsme teď postavili Rusy, je, zda se Ukrajina stane nárazníkovou zónou mezi Ruskem a Západem, která zůstane alespoň neutrální,

8.40 nebo zda Západ (NATO) pronikne tak daleko na Ukrajinu, že bude vzdálen pouhých 100 km od Stalingradu a 500 km od Moskvy.

8.48 Pro Rusko je status Ukrajiny existenční otázkou

8.54 a Rusové nemohou při této otázce prostě odejít a nechat to být.

8.58 Pro USA platí, že když se Rusko bude dále na Ukrajinu upínat, tak ho zastavíme.

9.05 Proto USA začínají provádět opatření, o nichž krátce hovořil generál Hodges v souvislosti se známou blamáží (míní se udělování medailí cizincům? pozn. překl.), a sice o útočných jednotkách v Rumunsku, v Polsku a v pobaltských státech.

9.20 Tak bude založeno Intermarium- („mezimoře“) - území mezi Černým a Baltickým mořem, tuto koncepci vypracoval Pilsudski.

9.27 a to je řešení, které USA upřednostňuje.

9.34 zelená plocha je Intermarium podle Pilsudského

9.39 A na co ale nemáme připravenu v záloze žádnou odpověď, je otázka, co podnikne v této situaci Německo.

9.45 Skutečnou neznámou proměnnou v Evropě jsou Němci, když USA vybuduje tento bezpečnostní pás, ne na Ukrajině, víc na Západ, když vliv Rusů na Ukrajině zmizí, nevíme, jak se zachová Německo.

10.01 Německo je ve velmi specifické situaci. Bývalý německý kancléř Schroeder je v dozorčí radě Gazpromu. Němci mají velmi komplexní vztah k Rusům.

10.14 Němci sami nevědí, co mají dělat. Musí exportovat své zboží, Rusové od nich to zboží mohou odebírat. Mohli by tuto zónu volného obchodu ztratit a potřebují ji.

10.26 Pro USA je hlavním cílem, aby se ruský kapitál, ruské technologie...myslím německý kapitál, německé technologie… nespojily s ruskými zdroji surovin a s ruskou pracovní silou do oné jedinečné kombinace, jejímuž vytvoření se USA snaží již celé století zabránit.

10.47 Tedy – jak lze dosáhnout toho, aby se této německo- ruské kombinaci zabránilo? USA jsou připraveny přebít tuto kombinaci svou kartou, a to je linie mezi Baltem a Černým mořem.

10.57 USA budují pás protiruských států, aby od sebe odřízly Německo a Rusko, případně je oslabily.

11.18 Pro Rusy je rozhodující otázka, aby Ukrajina zůstala neutrální zemí, nikoli zemí prozápadní.

11.26 Bělorusko je jiná otázka.

11.29 No, kdo mi dokáže odpovědět, co budou dělat v této situaci Němci, ten mi také dokáže říci, jak bude vypadat historie příštích dvacet let.

11.38 Naneštěstí se Němci musí stále znovu rozhodovat. To je věčný problém Německa.

11.45 Německo je hospodářsky enormně mocné, ale současně je geopoliticky velice zranitelné a nikdy neví, jak a kde prodávat svůj export.

11.53 Od roku 1871 byla stále „německá otázka“ otázkou Evropy.

11.59 Německou otázku tu máme znovu. Je to další otázka, kterou si musíme položit, ale neděláme to, protože nevíme, co Němci udělají.