Posledni události poukazují na skutečnost, zda práce zpravodajských služeb neselhává a velmi opatrně je zmiňována i otázka prodeje zbraní. Nemusíme použít otázku některých myslících zahraničních politiků a můžeme se zeptat sami:

Kde berou teroristé zbraně? Kde berou zbraně barevné revoluce? Kde berou do zbraní munici? Kde se s nimi učí zacházet, kde se učí střílet? Kdo jim je prodává?

Aby tyto otázky někteří vedoucí pracovníci zpravodajství, moderátoři a redaktoři nejen ČT pochopili, pokusíme se jim to vysvětlit na konkrétním příkladu vyprovokovaným průběhem demonstrace před budovou Vlády ČR 17.11.2015. 

DSSS se podle vyvolávaných hesl nelíbí současná vláda, nechrání zájmy národa. Řešením je barevná revoluce, protože na výzvu k demisi asi současná vláda reagovat nebude. Zatím své požadavky prosazovala dělbuchy. Nechyběla ani vývza, je to naše ( budova vlády ), jdeme dovnitř.

Zpravodajství ČT zcela legalizovalo, že opozice ke kterékoliv vládě zatím v zahraničí, můžne řešit své požadavky pomocí zbraní.

Proto byro zpravodajství ČT, slavnostně informuje, že na zabíjení Česká republika, nikoliv Česká vláda, jak tuto skutečnost přefermulovalo zpravodajství ČT 24, poskytla 10 miliónů nábojů do kalašnikova a 5 tisíc útočných granátů. Z obrazovek dál na koncesionáře plynulo jásání nad odletem amerického nákladního letadla, přičemž  munici nedoprovází sám ministr obrany, aby se přesvědčil, v čích rukách skončí. Nutno upzornit, že irácká armáda je vyzbrojena převážně zbraněmi dodané USA.

Jakým právem jsou občané České republiky zatahováni do osobních názorů 15 členů vlády. Iniciativa Ne základnám by z ruky nedala jedinou nábojnci, aniž by před ní nestál oblyčej, odpovědný za její použití. 

Vraťme se do Paříže.

Kolik zpráv různé agentury zveřejní, než se zpavodajství ČT začne domáhat zásadní informace. odkud mají teroristé zbraně. Jak se desítka kalašnikovů dostala do Paříže. Jakou, než bezpečnou cestou? 

Každý kalašnikov má výrobní číslo a je to něco jako rodné  číslo. Výrobní číslo mají i makety kalašnikovů, běžně internetově dostupné a tuto skutečnost níže dokumentujeme.

 

"Samopal Kalašnikov AK47" s ramenní opěrkou

Hlídací pes Poslat e-mailem Vytisknout

Tato maketa "Samopal Kalašnikov AK47" s ramenní opěrkou je opatřena všemi pohyblivými částmi jako je spoušť a zásobník, pokud je na zbrani. Bohužel je to jen maketa, není střelby schopná, proto je u nás volně prodejná. Po zkušenosti s tradičními maketami, které zobrazují jakési zbraně, jsme pro vás připravili skutečnou maketa "Samopal Kalašnikov AK47" s ramenní opěrkou, která odpovídá jak váhově, velikostí, tak skutečnými detaily opravdové zbraně.

 

Celková cena:	6700 Kč €

	Objednej nyní, obdržíš 27.11.2015

Přidat do košíku:

ks

Číslo výrobku: 8436

 

Proti nálepkování si dovolujeme citovat bývalého europoslance ODS Iva Strejčeka, říká :

Otázka redaktora Parlameních listů:

Myslíte si, že sdělovací prostředky podporují demokratickou otevřenou diskusi, nebo se jedná o manipulaci a propagandu?

Ne, to si nemyslím v žádném případě. Česká média žádnou otevřenou demokratickou diskusi ani nepěstují, ani o něco takového evidentně nestojí. Stačí porovnat jejich působení s některými informačními zdroji ze světa. Česká média jsou neprofesionální, nenabízí nestranné pohledy, abychom si my, posluchači a diváci, mohli udělat vlastní názor.

Příklady?

Informace o příčinách a průběhu událostí na Ukrajině byly a jsou jednostranně prozápadní a vnucují jediný pohled na věc. Imigrace? K vidění jsou pouze záběry malých plačících dětí a ubožáků plazících se bahnem. Kde jsou záběry z běženci přeplněných německých měst se všemi negativními průvodními jevy? Sýrie? Až prostřednictvím informací z některých zahraničních médií jsme se dozvěděli, že cílem ruského bombardování v Sýrii jsou daleko rozsáhlejší skupiny teroristů, než pouze Islámský stát. A jak o tom informuje ČT? Že Rusové bombardují umírněnou opozici. Je to odpudivě podobné jednostrannosti komunistických televizních novin.

Zásadní figurou je nyní již zmíněný prezident Miloš Zeman. Tomáš Klvaňa nedávno uvedl, že loni proti němu byly nasazeny červené karty a Zeman se od té doby ještě viditelně zhoršil. Letos by se prý tudíž mělo přitvrdit. Zasloužil by si to Zeman? Jak hodnotit jeho výkony od loňského listopadu?

Loni jsem k červeným kartám řekl, že šlo podstatně méně o prezidenta Zemana a podstatně více o útok na demokraticky zvolenou autoritu, o útok na autority obecně. Jakýsi český pokus o pražskou formu barevné (červené) revoluce – mimo demokratický mandát. Miloš Zeman se mi jako prezident nemusí líbit a v mnoha ohledech také nelíbí, ale respektuji to, že byl zvolen. Pokud se letos má nějak přitvrdit, pak někdo někde dospěl k názoru, že se musí přitvrdit ne kvůli Zemanovi, ale s cílem otočit, eventuálně zastrašit většinové mínění a postoj Čechů k imigrantům, k Evropské unii, k euru, k Rusku a tak dále.

Tyátr s červenými kartami je pokusem vytvořit atmosféru, že si společnost přeje změnu. To si pár desítek či stovek lidí na Václaváku může klidně myslet, ale pár kilometrů za Prahou je nálada úplně jiná. I já zastávám názor, že společnost by se neměla měnit sociálně-inženýrskou barevnou revolucí, ale volbami.

V posledních letech se rozvíjí debata o správnosti našeho geopolitického směřování a stejně tak o ruské propagandě a agentech ruských zájmů.

O správnosti našeho směřování, vytváření koalic a vyhledávání spojenců musí rozhodovat obhajoba našich zájmů. V souvislosti s teroristickými útoky v Paříži je zjevné, do jak bezvýchodné situace se Západ vlastní hloupostí nechal na Ukrajině vtáhnout. Dnes je dobře vidět, že situaci na Blízkém východě může v současnosti vyřešit pouze široká koalice, jejíž součástí bude i Rusko a Západem nemilovaná, ale legitimní syrská vláda Bašára Asada.

Co přát české demokracii do dalšího 17. listopadu a co jí naopak nepřát?

Aktivního, sebevědomého, svobodného občana, který si návrat ke svobodě co nejrychleji vynutí u volební urny.