zúčastnila jsem se setkání s Milošem Zemanem ve Frenštátě pod Radhoštěm. Přijela jsem s hodinovým předstihem, očíhla terén, promluvila s ochrankou prezidenta i s policisty o strategii předání našeho Tiskového prohlášení, také mého komiksu. V davu pak otázek chtivý občan musel mít i malounko ostré lokty. Dostala jsem se na řadu jako třetí, pak už jen jeden. 

Předala jsem mu přes ruce ochranky zmíněné dokumenty, na mou otázku ohledně setrvání, či vystoupení z NATO odvětill "zkušeňák" šalamounsky. Odpověď byla dlouhá, obšírná a nesla se v duchu, že s terorismem bojovat musíme jako silné společenství.

Prezident vypadá ve skutečnosti mnohem lépe, než na fotkách, nevím, jak to jeho vizážisté či čo zvládli. Byl velmi vtipný, číšela z něj moudrost, pohotovost a optimismus pravého vůdce smečky. Zabékali jsme áj "Kde domov můj,..", přiznám se, že jsem normálně měla na krajíčku. Prima náladu v obecenstvu zjednala hodinu před příchodem Zemana skvělá cimbálka, zpívali jsme o dušu lidovky. Škoda, že jsem nevzala můj transparent, kterým jsem před pár lety v Čeladné vítala Milana Valacha. "My sme Valaši, jedna rodina..". Docela by to náměstí ve Frenštátě slušelo.

Přálo nám i počasí, no, co víc si přát.

Tož tak.                                                                                                                                                                     Frenštát 4.11.2016

Gina