prevence je nejúčinnější přístup k řešení nejen při snižování kriminality, nebo při vývozu a dodávek zbraní komukoliv, kdo si o ně řekne, ale i v otázkách zahraniční politiky.

Vyhodnotili jsme zodpovědnost  našich parlamentních politických stran, jejich postoj k snižování napětí, působení proti vzniku ozbrojených konfliktů, nebo jejich opačný přístup a to podpory vojenského agresivního paktu, který v prvé řadě hájí zájmy elit. K svému tvrzení níže přikládáme  informace, které v Poslanecké sněmovně ČR nezazněly.

Parlamentní strany, jejich poslankyně a poslanci svým hlasováním o Protokolu o přístupu Černé Hory k Severoatlantické alianci převzaly odpovědnost za možnou eskalaci napětí, rozpoutání možného válečného konfliktu:

ODS                       68,75%
TOP09                   68,00%
ANO                       59,57%
KDU-ČSL               57,14%
ČSSD                     54,00%
Nezařazení            37,50%
Úsvit                      14,29%
KSČM                     00,00%

Adolf Beznoska

Bohuslav Svoboda

Ivan Adamec

Jan Zahradník

Jana Fischerová

Martin Novotný

Miroslava Němcová

Petr Bendl

Radim Holeček

Vladislav Vilímec

Zbyněk Stanjura

·Anna Putnová

Daniel Korte

František Vácha

Helena Langšádlová

Jan Farský

Jaroslav Lobkowicz

Jitka Chalánková

Leoš Heger

Marek Ženíšek

Markéta Adamová

Martin Plíšek

Michal Kučera

Nina Nováková

Petr Gazdík

Rom Kostřica

Václav Horáček

Zdeněk Bezecný

·Bohuslav Chalupa

David Kasal

Helena Válková

Jan Sedláček

Jana Pastuchová

Jiří Zlatuška

Josef Hájek

Josef Kott

Karel Rais

Karel Tureček

Ladislav Okleštěk

Martin Komárek

Martin Sedlář

Matěj Fichtner

Miloslav Janulík

Miloslava Rutová

Pavel Čihák

Pavel Plzák

Pavel Šrámek

Pavel Volčík

Richard Brabec

Roman Kubíček

Roman Procházka

Stanislav Berkovec

Stanislav Pfléger

Vlastimil Vozka

Zdeněk Soukup

Zuzana Šánová

Daniel Herman

Ivan Gabal

Jan Bartošek

Jaroslav Klaška

Jiří Junek

Jiří Mihola

Ondřej Benešík

Vít Kaňkovský

Antonín Seďa

František Adámek

Igor Jakubčík

Jan Chvojka

Jaroslav Foldyna

Jeroným Tejc

Jiří Petrů

Ladislav Šincl

Ladislav Velebný

Lubomír Toufar

Lubomír Zaorálek

Lukáš Pleticha

Marie Benešová

Markéta Wernerová

Miroslava Strnadlová

Pavel Antonín

Pavel Ploc

Pavlína Nytrová

Petr Kořenek

Richard Dolejš

Robin Böhnisch

Roman Sklenák

Roman Váňa

Václav Votava

Václav Zemek

Zdeněk Syblík

Zuzana Kailová

Karel Fiedler

Karel Pražák

Milan Šarapatka

Augustin Karel Andrle Sylor

za Iniciativu Ne základnám

Eva Novotná, mluvčí

Černá Hora se přece jen dočkala.

Ministři zahraničí členských zemí NATO se na začátku prosince dohodli na zahájení rozhovorů o vstupu této balkánské země do Severoatlantické aliance. Černá Hora by se tak v průběhu dvou let mohla stát jejím 29. členem. Je to provokace, nebo strategický záměr? Článek vyšel původně na webu 

„Černé Hoře se podařilo konsolidovat demokratické instituce plně v souladu se standardy EU, její ozbrojené síly jsou nyní silnější a mohou lépe chránit své občany,“ říká generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Korupce a organizovaný zločin jsou však v zemi nadále. Zemí prochází tzv. balkánská stezka, kterou proudí zbraně a drogy z Afghánistánu. Sám premiér Milo Djukanović, jenž je u moci od 90. let buďto v pozici premiéra, nebo prezidenta, je zapojen do řady afér, u nichž je střet zájmů zcela patrný. Jeho rodina patří k nejbohatším v zemi.

Djukanović byl údajně zapleten do pašování cigaret s italskou mafií během 90. let a krátce po roce 2000. Díky pašování prý nabyl nemalého jmění. Vina mu však nikdy nebyla prokázána.

Mnohem větší skandál v souvislosti s jeho osobou se objevil při privatizaci banky Prva Banka. Djukanović se jmenoval prezidentem rady, která rozhodovala o privatizaci. Poté byla banka prodána jedinému zájemci, společnosti Monte Nova vlastněné Djukanovićovým bratrem Acem.

Minimální požadovaná cena nikdy nebyla zaplacena. Oba pak skrze další firmy nakupovali akcie Prve Banky za nejnižší ceny. Napojení Djukanoviće na kriminální živly je tedy velice pravděpodobné. Nova Banka například poskytla půjčku známému pašerákovi drog Stanko Subotićovi.

Během října 2015 se v zemi rozpoutala vlna protestů proti Djukanovićově zkorumpované vládě. Demonstrace se neobešly bez násilí, policie proti účastníkům použila slzný plyn. Vláda prohlásila, že protesty byly řízeny z Ruska s cílem zabránit vstupu Černé Hory do NATO. Opozice i Rusko tato obvinění odmítají.

Situací v Černé Hoře je znepokojena i Evropská komise, která ve zprávě z roku 2014 upozorňuje na nutnost implementace zákona o financování politických stran, posílení vlády zákona a zajištění, že antikorupční zákony budou plně fungovat také v praxi. Zpráva se rovněž zmiňuje o případech násilí proti novinářům.

Freedom House v oblasti svobody tisku označuje Černou Horu za částečně svobodnou. Což potvrzují i útoky zápalnými lahvemi na deník Vijesti, který často kritizuje vládní politiku.

Zdroj: On War On Peace (viz. Armádní noviny)