Parlament Poslanecké sněmovny
Poslanecká sněmovna ČR
předseda Jan Hamáček
Sněmovní 4
116 26 Praha 1 – Malá Strana

Věc: stížnost na jednání Poslanecké sněmovny ČR, svobodný přístup k informacím, (e-mail Kanceláře Poslanecké sněmovny odeslaný dne 15.12.2016 v 10: 58 hodin, dopis č.j. 15013/16 Kanceláře Poslanecké sněmovny datovaný 14.12-2016 ( příloha č.1), e-mail odeslaný z Kanceláře Poslanecké sněmovny ze dne 9.12.2016 v 13:24 hodin)

K doručené korespondenci – odpovědím na žádosti o poskytnutí informací ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb., naplňování Ústavy ČR Iniciativa Ne základnám na základě jednání koordinační porady iniciativ má následující stanovisko:

- k pátému odstavci dopisu č.j. 15013/16 ze dne 15.12.2016, kde je tvrzeno, že je postupováno v souladu s organizační řádem Kanceláře Poslanecké sněmovny. Tvrzení Kanceláře Poslanecké sněmovny považujeme za rozporuplné a k tomu uvádíme příslušné odstavce:

Organizační řád Kanceláře Poslanecké sněmovny
Čl. 20
Samostatné oddělení styku s veřejností

Samostatné oddělení styku s veřejností zajišťuje na žádost příslušného orgánu Sněmovny podklady pro vyřizování petic a jiných podání občanů docházejících Sněmovně, jejím orgánům, funkcionářům, poslancům a Kanceláři sněmovny, s výjimkou podání došlých předsedovi Sněmovny. Při plnění těchto úkolů zejména
a) vede evidenci petic a jiných podání občanů a ve spolupráci s odborem informatiky zajišťuje její vedení v počítačové síti Sněmovny,
b) potvrzuje přijetí jiných podání občanů pisatelům a informuje je o jejich vyřízení nebo postoupení příslušným úřadům nebo institucím,
c) na žádost příslušného orgánu Sněmovny zabezpečuje podklady pro přešetřování petic a jiných podání občanů a připravuje návrhy na rozhodnutí o jejich vyřízení příslušným orgánům Sněmovny,
d) připravuje pro petiční výbor podklady pro zprávy o přijatých peticích, jejich obsahu a způsobu vyřízení,)
e) postupuje k dalšímu opatření příslušným orgánům podání občanů, která nejsou peticemi nebo informuje pisatele jak má ve věci postupovat,
f) přijímá občany, kteří svá podání předkládají osobně, poskytuje jim informace o vhodnosti jejich postupu a zprostředkovává případný styk s příslušným poslancem, funkcionářem nebo orgánem Sněmovny.

Zásady pro zabezpečení úkolů vyplývající pro Kancelář poslanecké sněmovny ze zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů 

6. Žadatel o informaci může podat poskytovateli informací stížnost na postup při vyřizování žádosti v souladu s § 16a zákona. Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li stížnost podána ústně a nelze-li ji ihned vyřídit, sepíše o ní poskytovatel informací stručný záznam.

Stížnost lze podat podle § 16a odst. 3 zákona u poskytovatele informací do 30 dnů ode dne doručení sdělení nebo odkazu na zveřejněnou informaci, od doručení sdělení o odložení žádosti pro nedostatek působnosti KPS, od doručení oznámení o výši úhrady nebo ve všech ostatních případech od uplynutí lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona nebo § 14 odst. 7 zákona.

Při vyřizování stížnosti postupuje KPS zejména podle § 16a zákona.

7. Tyto zásady se nevztahují
c) na vyřizování žádostí adresovaných jednotlivým poslancům a na vyřizování žádostí o informace týkajících se činnosti poslaneckých klubů, pokud souvisejí se zákonodárnou činností poslanců a poslaneckých klubů. Tyto žádosti budou postoupeny poslaneckým klubům, popř. poslancům, k vyřízení a o jejich postoupení bude žadatel neprodleně informován poskytovatelem informací.

Iniciativa Ne základnám důvodně zaslala svojí žádost předsedovi Poslanecké sněmovny panu Janu Hamáčkovi, představiteli povinného subjektu, kopie žádosti o poskytnutí informace a následné stížnosti byly zaslány předsedům poslaneckých klubů pánům: Romanovi Sklenákovi, Jaroslavu Faltýnkovi, Pavlu Kováčikovi, Františku Laudátovi, Jiřímu Miholovi, Marku Černochovi, Tomio Okamurovi, Zbyňku Stanjurovi. Zároveň iniciativa využila i systém, který si Poslanecká sněmovna ČR nastavila k vyřizování ústavních práv občanů České republiky. K tomuto jednání ji vede závažnost snahy některých členů vlády a představitele zákonodárného sboru na změnu čl.43 Ústavy ČR. V systému informování občanů o jejich právech, dodržování zákona č. 106/1999 Sb., ve svých zásadách Kancelář poslanecké sněmovny vynechává část §16a, o které cudně mlčí. Uvedenou část §16a uvádíme:

(4) O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán.
(5) Povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti.
(6) Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že
a) postup povinného subjektu potvrdí,
b) povinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, žádost vyřídil, případně předložil žadateli konečnou licenční nabídku, nebo
c) usnesením věc převezme a informaci poskytne sám nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti; tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti.

Je zarážející, že odkazy na formulář, který je určený pro občany k uplatnění žádosti o poskytnutí informace má extenzi doc, který je neotevřitelný pro řadu občanů. Poslaneckou sněmovnou ČR je porušován vlastní zákon č.106/1999 Sb. v § 4b. viz kopie odkazu ze stránek Poslanecké sněmovny ČR

Formulář pro občany (DOC, 20 KB)

Formulář pro právnické osoby (DOC, 20 KB)

- k čtvrtému odstavci dopisu č.j. 15013/16 ze dne 15.12.2016 uvádíme, že pan Jan Hamáček odpovídal na naší žádost o poskytnutí informace, nikoliv jak tvrdíte, že odpovídal na dotaz a v další větě používáte slovo o zaslaném podnětu. Ze strany Kanceláře poslanecké sněmovny se jedná o překrucování faktů, gradující tvrzením, že odpověď pana Jana Hamáčka nebyla odpovědí dle zákona č. 106/1999 Sb.. Použijeme-li slova nelogičnost, dokládáme jej tím, že pan Jan Hamáček svojí dopovědí nás odkázal na informace zpracované a zveřejněné Kanceláří poslanecké sněmovny http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&T=956. Nelogické jednání dokresluje skutečnost, kdy na námi zaslanou žádost reaguje Kancelář poslanecké sněmovny v zastoupení paní Dany Chromcové sdělením již známých údajů tj. stejných jako od pana Jana Hamáčka a informace je doplněna oznámením termínu jednání Poslanecké sněmovny ( 10.1.2017), na který má být sněmovní tisk č.956 zařazen.

- k třetímu odstavci nás informujete, že nám na naší žádost bylo odpovězeno e-mailem dne 9.12.2016. Tato skutečnost není nikde z naší strany rozporována. Nelogicky nás dále upozorňujete, že žádost musí být zaslána na adresu podatelny povinného subjektu, tj, elektronickou adresu posta@psp.cz, pokud Kanceláří Poslanecké sněmovny tím není myšleno upozornění, že posílání žádosti o poskytnutí informace dle zákona č.106/1999 Sb. předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi, není žádostí ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb.

Na posta@psp.cz byla naše žádost o poskytnutí informace odeslána dne 6.12.2016.

- k druhému odstavci uvádíme, Kancelář Poslanecké sněmovny v něm tvrdí, že naším e-mailem jsme se na Poslaneckou sněmovnu obrátili dne 7.12.2016. Toto tvrzení se neopírá o skutečnost. Naše žádost o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb. byla Poslanecké sněmovně zaslána dne 6.12. 2016 a její přijetí Poslaneckou sněmovnou bylo potvrzeno dne 7.12.2016 (č.j. 15013/2016)

- v prvním odstavci pouze konstatujete, že 7.12.2016 byla Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky odeslána stížnost na postup při vyřizování žádosti o poskytnutí informace dle zákona č.106/1999 Sb. dle § 16a odst .1 písm. c) jak je v druhé větě naší stížnosti uvedeno, nikoliv jak uvádí Kancelář poslanecké sněmovny tj. písmeno a).

K druhé stránce dopisu č.j. 15013/16 ze dne 15.12.2016, která má být odpovědí na naší žádost o poskytnutí informace z 6.12.2016 a zároveň vyřízení naší stížnosti ze dne 7.12.2016, která byla směřována na předsedu Poslanecké sněmovny pana Jana Hamáčka a byla o ní v kopii informována Kancelář Poslanecké sněmovny. Zvolený postup Kanceláře Poslanecké sněmovny je v rozporu se zákonem č.106/1999/Sb. § 16a) odst. 4).

Dále jsou kanceláří Poslanecké sněmovny opakovány již dříve zaslané informace .

K tomu uvádíme:

- media, zpravodajství ČT dne 5.12. 2016 informují veřejnost o návrhu novelizace Ústavy ČR, čl.43 (kterou předkládají údajně členové výboru pro obranu PS)

- u ČT si navrhovatelé novelizace zákona objednávají dne 5.12.2016 brífink

- zpravodajství ČT je Iniciativou Ne základnám upozorněno, že např. Jan Hamáček není členem výboru pro obranu. ČT mění zpravodajství a před jednáním vlády ohlašuje, že návrh jde průřezem od všech politických stan, kromě komunistů

- dle § 86 odst.1) JŘ PS (předkládá návrh zákona poslanec, skupina poslanců, vláda, Senát, krajské zastupitelstvo) novelizaci článku 43 Ústavy předkládá skupina poslanců Jan Hamáček předseda Poslanecké sněmovny, člen SDNATO, ministr obrany Martin Stropnický, předseda výboru pro obranu David Kádner, místopředseda výboru pro obranu Ivan Gabal, Jana Černochová členka výboru pro obranu, Marek Ženíšek, člen výboru pro obranu dne 7.11.2016

- za neústavní lze považovat způsob využití § 86 odst.1, kdy je vytvořen další subjekt předkladatele zákona do PS, skupina poslanců s členem vlády (Vláda – ministři jsou odpovědní PS)

- zástupce navrhovatelů Jana Černochová a další. Na zveřejněnou informaci Kanceláří Poslanecké sněmovny reaguje Iniciativa Ne základnám s žádostí o informaci, kdo jsou ti další, který výbory návrh poslanců projednaly a jaká přijala usnesení. Doposud bez odpovědi.

- dle § 87 odst.1) JŘ PS předkládá Jana Černochová návrh novelizace čl.43. Ústavy předsedovi PS Janu Hamáčkovi dne 8.11.2016

- dle § 87 odst.1) předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček jej postoupl ORGV dne ????

- dle § 87 odst.2) JŘ PS Kancelář poslanecké sněmovny rozesílá návrh novelizace článku 43. Ústavy poslancům dne 8.11.2016 sněmovní tisk 956/0

- dle § 87 odst.2) předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček návrh novelizace sněmovní tisk 956/0 předal Vládě dne 11.11.2016, aby se vyjádřila

• ministr Jiří Dienstbier k připomínkovému řízení rozeslal ministrům dne 11.11.2016
• připomínkové řízení, stanoviska ministerstev

- Vláda projednala návrh sněmovní tisk 956/0 dne 5.11.2016 a přijala usnesení č.1540/16, neutrální stanovisko

- dle § 87 odst.3) Vláda usnesení č.1540/16 zaslala předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi dne 6.12.2016

- dle § 88 odst.1) Organizační výbor poslanecké sněmovny , pozvánka na jeho jednání ze dne15.12.2016, návrh:

54. schůze Poslanecké sněmovny od 10. 1. 2017 14:00

56.St 18. 1., 1. bod ve 14.30 hodin
Vládní návrh zákona o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě) /sněmovní tisk 994/ – prvé čtení

43.St 18. 1., 2. bod ve 14.30 hodin
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 954/ – prvé čtení

154.St 18. 1., 3. bod ve 14.30 hodin
Návrh poslanců Jany Černochové, Ivana Gabala, Jana Hamáčka, Davida Kádnera, Martina Stropnického a Marka Ženíška na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /sněmovní tisk 956/ – prvé čtení

- dle § 88 odst.2) předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček rozhodne o zařazení návrhu zákona do pořadu nejbližší schůze Sněmovny

(2) Navrhovatel může, současně s návrhem zákona, navrhnout Sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení. Odůvodnění takového návrhu musí být uvedeno v důvodové zprávě. V případě, že důvodem je provedení závazků vyplývajících ze smluv, kterými je Česká republika vázána, předloží předkladatel k návrhu český překlad úplného znění těch právních norem, které mají být provedeny.

(3) Návrh podle odstavce 2 nelze projednat, vznesou-li proti němu před ukončením obecné rozpravy námitku nejméně 2 poslanecké kluby nebo 50 poslanců, anebo jde-li o návrh ústavního zákona, návrh zákona o státním rozpočtu nebo mezinárodní smlouvu podle čl. 10 Ústavy.)

Iniciativa Ne základnám z uvedeného přehledu dokládá, že návrh změny čl. 43 Ústavy, sněmovní tisk č.956/0 byl postoupen ORGV a svojí žádost směřovala k sdělení této informace, aniž by se musela seznamovat s JŘ PS. Organizační výbor je zřizován na základě § 32 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Organizační výbor není klasickým legislativním výborem, ale má charakter kolektivního vedení Sněmovny s doporučujícími a koordinačními pravomocemi. Hlavním úkolem organizačního výboru je doporučovat předsedovi Sněmovny program jednání.

Iniciativa Ne základnám je názoru, že změna Ústavy ČR, zejména článku 43. je krokem, který se týká bezpečnosti občanů České republiky a měla by být podrobena veřejné diskusi a to před projednáváním, jak ve Vládě, tak v Poslanecké sněmovně. K diskusi jsou nezbytné relevantní informace a tato podmínka není ze strany Poslanecké sněmovny plněna.

S pozdravem

Iniciativa Ne základnám
Václav Novotný, předseda