Schopnost flexibilní reakce se týká především zmiňovaných sil VJTF, které mají být v případě potřeby nasazeny v řádu dnů a jsou alianční reakcí na výše popisovanou zásadní změnu bezpečnostního prostředí.  ČR přislíbila, že bude schopna vyčleňovat vojenské jednotky pro VJTF, ale v okamžiku případného nasazení do operací, které nespadají pod  čl. 43 odst. 4 Ústavy ČR, by o vyslání rozhodoval Parlament ČR a v takovém případě by bylo fakticky nemožné získat v potřebném čase souhlas obou komor Parlamentu ČR s tímto vysláním.

Žádní občané České republiky, iniciativy a hnutí nic takového neslíbili !!!!!!

Jako je normální bombardovat bez mandátu OSN kdekoliv a cokoliv, je bohužel i normální, co si sám občan a volič neuchrání, to mít nebude.

Nezbývá než konstatovat že vláda a nemalý počet poslanců jsou pro veřejnost, občany, voliče bezpečnostním rizikem.

Podvedení, ale ne hloupí občané, voliči navrhují k čl.43 Ústavy pro bojechtivé poslance a členy vlády následující znění:

(0) Vojáci Armády ČR mohou být v zahraničí bojově nasazeni pouze na základě mandátu RB OSN, nebo k obraně státu, který se stal cílem agrese, a to jen se souhlasem vlády přijímacího státu vzešlé
z posledních voleb před vznikem bojů. V zahraničí mohou působit v bojové součinnosti pouze s vojáky států uznávajících jurisdikci Mezinárodního trestního soudu.

(1) Parlament rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.
(2) Parlament rozhoduje o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem.
(3) Parlament vyslovuje souhlas

a) s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky,
b) s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě,
c) s průjezdem ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo s jejich přeletem nad územím České republiky, pokud jde o přesun na místa válečných bojů.

(4) Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o

a) plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení,
b) účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu,
c) účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích.

O řetězení vysílání a pobytu ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky rozhoduje Parlament.

(5) Vláda dále rozhoduje
a) o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo o jejich přeletu nad územím České republiky, pokud nejde o přesuny na místa válečných bojů
b) o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky.

(6) O rozhodnutích podle odstavců 4 a 5 informuje vláda neprodleně obě komory Parlamentu, právní moci nabývají pátý den po doručení. Parlament může rozhodnutí vlády zrušit; ke zrušení rozhodnutí vlády postačuje nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory.

Komentář:
V odstavci (0) je lepší použít než „souhlas RB OSN“ obrat „mandát RB OSN“, neboť RB OSN
nedává bianco list, nýbrž ve svém mandátu specifikuje cíl a způsob nasazení ozbrojených sil.
Charakteristika vlády (vzešlé z posledních mírových voleb) má jednak zajistit, že AČR nebude
pozvána nějakou instrumentálně vzniklou vzdorovládou, a také, že si nás nepozve nějaký
nedemokratický režim, který nepořádá ani takovou formalitu jako jsou volby.
Oproti původnímu návrhu jsem doplnil v odstavci (0), že jde o obranu napadeného státu, aby nás
náhodou někdo nepozval k zaútočení na kohosi.
Oproti původnímu návrhu jsem doplnil v odstavci (4) pojistku proti řetězení zahraničních misí
vládou. Pokud chce vláda operativně prodloužit či řetězit misi, nechť tak učiní na základě souhlasu
a podmínek (dá-li je) Parlamentu.
Oproti původnímu návrhu jsem v odstavci (6) také prodloužil lhůtu nabytí právní moci rozhodnutí
vlády, které vláda zasílá Parlamentu, ze 3 na 5 dní. Aby Parlament, pokud chce, měl šanci se sejít a
vyjádřit k rozhodnutí vlády (třeba jej zvrátit, podmínit).

Tolik návrh občanů, voličů.
Konstatujeme, nepokoje vyvolávají svým jednáním politici, poslanci, představitelé vlády, ne občané. U občanů je to poslední možnost, jak si chránit svojí

budoucnost, život a to dřív, než se začne rozhodovat o škrtnutí jiného článku Ústavy

článek 23. Listiny základních práv a svobod:

Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, 

jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.

Hlasy občanů, voličů by mělo dostat jen to hnutí, politická strana, která se zaváže, že Armáda České republiky je určena k obraně ČR, ne agresi pod vedením kohokoliv.

Co si neubráníme, nevybojujeme, to mít nebudeme.

S pozdravem

za Iniciativu Ne základnám

Eva Novotná, mluvčí

Alternativa zdola,

Karel Růžička

​