Základní podstatou návrhu je anulovat z čl. 43 odst. 4 Ústavy všechny podmínky omezující dosud naši vládu rozhodnout bez předchozí parlamentní kontroly o vyslání Armády ČR do jiných zahraničních operací, než obranných, mírových nebo záchranných. Totéž platí o rozhodování vlády o pobytu cizích ozbrojených sil na našem území.  

Jedním z klíčových předkladatelů návrhu je poslanec a zároveň ministr obrany Stropnický. Vezmu-li v úvahu zjevně bojechtivý charakter návrhu ústavní změny, nemohu si nevzpomenout, že v roce 2014, pár dnů po nástupu Stropnického do ministerské funkce měl dle médií říci jeho syn Matěj, že je na působení svého otce na ministerstvu útoku [sic] zvědav a pakliže bude jeho táta podporovat válečné konflikty, vstoupí s ním do války.  

Poté, kdy se otec Stropnický podílel na předložení militantního návrhu usilujícího o právo vlády rozhodovat o nakládání s naší armádou i s územím ČR i v jiných případech, než je obrana, mírové mise nebo záchranné operace při živelních pohromách a průmyslových a ekologických haváriích, musí válka u Stropnických zuřit naplno již několik měsíců.

Návrh ústavní změny je předkladateli od počátku odůvodňován nepravdivě. Poslankyně Černochová tvrdí, že dosud „Ústava neumožňuje vyslání českých vojáků do zahraničí rychleji, než že se sejdou obě komory parlamentu“ (Novinky.cz, 8.11.2016).  Její tvrzení vyvrací dosavadní znění čl. 43 odst. 6 Ústavy účinné již od 1.12.2000 umožňující vládě rozhodnout o vyslání českých vojáků do zahraničních operací, o pobytu cizích vojsk na území ČR, jakož o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území ČR, a teprve posléze informovat  Parlament.

Vzhledem ke změně Ústavy provedené v návaznosti na vstup České republiky do Severoatlantické aliance (NATO)  je nepravdivé rovněž tvrzení Stropnického, že návrh ústavní změny zajistí rychlejší reakci na případnou hrozbu například při kolektivní obraně (iDNES.cz/Zprávy, 16.2.2017).  Stejně absurdně zní námitka dalšího z předkladatelů návrhu na změnu Ústavy, lidoveckého bezpečnostního experta Gabala, jenž považuje odmítavá stanoviska komunistů jako členů jediné strany nepodílející se na návrhu ústavní změny, za snahu „podvázat naši flexibilitu v nasazení našich sil a zapojení ve společné obraně v NATO“ (iDNES.cz/Zprávy, 16.2.2017). Pokud jde o obranné operace, do těch může vláda vysílat Armádu ČR do zahraničí (bez předchozí parlamentní kontroly) také již od 1.12.2000.      

Jestliže je tedy prokázáno, že není zapotřebí Ústavu měnit, dochází-li k vyslání našich vojsk do zahraničí a k pobytu cizích vojsk na našem teritoriu z  obranných, mírových nebo záchranných důvodů, zbývá odpovědět na otázku: JAKÉ TO TEDY MAJÍ BÝT VOJENSKÉ OPERACE, DO NICHŽ NEMŮŽE VLÁDA DLE DOSAVADNÍHO ZNĚNÍ ČL. 43 ODST. 4 ÚSTAVY  VYSLAT BEZ PŘEDCHOZÍ KONTROLY PARLAMENTEM NAŠE VOJÁKY, PŘÍPADNĚ ROZHODNOUT O POBYTU CIZÍCH VOJSK NA ÚZEMÍ ČR? Z pravidel logiky využijme pro vyřešení dané otázky  metodu opaku. Na základě ní dojdeme k závěru, že jestliže vládu omezuje dosavadní Ústavou daná kompetence rozhodovat ve věci vysílání a pobytu vojsk pouze z OBRANNÝCH, MÍROVÝCH nebo ZÁCHRANNÝCH DŮVODŮ, pak návrh odstranit z Ústavy tyto důvody sleduje nepochybně dát vládě pravomoc rozhodovat rovněž o vyslání a pobytu vojsk v případech OPERACÍ ÚTOČNÝCH, VÁLEČNÝCH A LIKVIDAČNÍCH.

[BANNER]
Návrh ústavní změny předložený našimi šesti poslanci zjevně koresponduje  s názorem  bývalého generálního tajemníka NATO Rasmussena prezentovaným již v říjnu 2011 na  jednání berlínské Nadace pro vědu a politiku působící jako poradce  německé spolkové vlády.  Rasmussen se na jednání nadace projevil jako ukázkový válečný jestřáb prohlašující, že budoucí zahraniční akce NATO nemusejí být – podobně jako libyjská OPERATION UNIFIED PROTECTOR (operace Jednotný ochránce) -  vždy závislé na mandátu Rady bezpečnosti OSN (RB OSN).  Jak známo, uvedená libyjská alianční operace překročila rámec daný rezolucí RB OSN, která neschválila svržení režimu plukovníka Kaddáfího.  NATO pod klíčovým patronátem USA poskytovalo libyjským povstalcům v rozporu s rezolucí s cílem odstranit Kaddafího leteckou podporu, zbraně a poradce.  Připomeňme, že svržení libyjského režimu vyvolalo v zemi mocenský chaos, což umožnilo otevření Evropy  dokořán neřízené muslimské migraci, kterou Kaddáfí za své vlády v Libyji úspěšně zadržoval.

Jestliže by došlo ke změně Ústavy, nemohla by být Česká republika předmětem kritiky, pokud by - poučena Rasmussenovým výše uvedeným prohlášením - rozhodla její vláda o vyslání Armády ČR  do operace nekryté mandátem RB OSN.  S ohledem na to, že Síly rychlé reakce NATO, stejně jako alianční Battle Groups jsou z povahy věci nasazovány obvykle k provedení bleskových operací, případné zrušení rozhodnutí vlády o vyslání vojáků Parlamentem by už jen obtížně cokoli změnilo na následcích vojenské akce.

Snaha poslanců prosadit změnu Ústavy ve věci vysílání Armády ČR do zahraničí a pobytu cizích vojsk na našem území navazuje na ambiciózní plány NATO ve východní Evropě.  Jak uvedl Stropnický na zasedání ministrů obrany V4 v Polsku letos v únoru, Česko by se chtělo od roku 2018 zapojit do posílení východního křídla Severoatlantické aliance, a to buď v Estonsku pod vedením Kanady nebo v Litvě pod vedením Německa. Česká armáda také nabídla Polsku na rok 2020 vojenské uskupení o velikosti praporu do aliančních sil velmi rychlé reakce, ve kterých bude Polsko v roce 2020 vedoucí zemí. Česká republika tak svou armádu plně zapojí do východoevropských aliančních struktur. Nejen Armáda ČR na ruských hranicích, ale i eventuální využití našeho území  ve vojenských operacích namířených proti Rusku postaví Česko do řad jeho nepřátel.  Je jasné, že Ruská federace by s námi jako s nepřítelem příslušně  jednala.   

Agresivní vojenská tažení ve východní Evropě zahájená v roce 2014 prezidentem Obamou jsou odůvodňována údajnou ruskou hrozbou.  V té souvislosti se nabízí vtíravá otázka: Co by asi řekli Američané, kdyby se na jeho hranicích s Mexikem nebo na Kubě začaly kupit masivní korpusy ruské armády?  Vojenské manévry NATO (dle The Independent největší od konce studené války) představují pro střední Evropu závažnou bezpečnostní hrozbu.  Není pochyb o negativních důsledcích, jež by Česko stihly geopoliticky i z hlediska jeho aktivní účasti na operacích NATO. Uvědomuje si to ministr obrany Stropnický? Myslí při tom na své blízké, pokud by byli vystaveni hrůze války?  

Věřme, že se poslanci při projednávání návrhu ústavní změny neztotožní s názorem  jedné své poslanecké kolegyně, která v květnu 2015 po bezpečnostní konferenci konané v Poslanecké sněmovně, na níž vystoupil s válečnických projevem jako vedoucí představitel NATO český generál Pavel, měla prohlásit, že jaderná válka proti Rusku by byla naší povinností a bojem za naši svobodu.

Jaroslav Hošek
 

Zdroj: http://www.melnickenovinky.cz/sloupky/zmena-ustavy-utocit-valcit-likvidovat/