Dobré odpoledne, vážení přátelé

Sešli jsme se dnes, v den smutného výročí - okupace Československa německou armádou. Byla to forma nelegální anexe. Z pohledu Německa šlo tenkrát o LEGÁLNÍ A MÍROVÉ OBSAZENÍ na základě společného prohlášení české a německé vlády ze dne 15.3.1939 (proto, že Československo byl uměle vytvořený stát ahistoricky vytrhující české země z životního prostoru německého národa, vnitřně neschopný existovat, představující ohnisko nestability ohrožující evropský mír). Ta slova sice patří minulosti, ale při poslechu dnešních oficiálních medií z nich trochu mrazí. Když sečteme, kolik mrtvých tato okupace stála, kolik bylo zavražděno lidí v německých koncentračních táborech podle směrnice o zvláštním zacházení - tedy bez soudu - je třeba si tyto dny připomínat.

Hesla naší demonstrace napovídají, že máme obavy o podobný osud naší země i dnes. Skupina poslanců v čele s panem ministrem války, chce totiž změnit článek ústavy, který se týká ozbrojených sil - tedy naší armády. Jde o vynechání slova OBRANA , o vysílání vojáků misionářů - a o pobyt cizích vojsk v u nás. Obáváme se toho, že podle zmíněného návrhu, o záležitostech spojených s armádou bude rozhodovat jen pár vyvolených jedinců. Změna článku ústavy ČR čl. 43, totiž mění národní obranný charakter armády, dosud chráněný mezinárodními smlouvami a stanovisky Organizace spojených národů. Mimo tyto právní rámce se naše armáda stává nástrojem agrese zájmu cizích mocností. Je na nás občanech a voličích zda dopustíme aby taková změna ústavy prošla parlamentem české republiky. Odmítáme názor některých poslanců v čele s panem Stropnickým, že tomu nerozumíme a nemáme do toho co mluvit. Určitě máme a dáme si pozor, koho budeme volit. Hlídáme si nejenom sliby, ale zejména to, jak poslanci o důležitých zákonech hlasují.