Původní Bruselský pakt (Belgie, Francie, Lucembursko, Nizozemsko a Velká Británie) byl změněn vlivem Spojených států a Kanady s pozváním Dánska, Islandu, Itálie, Norska a Portugalska na Severoatlantickou alianci, která vznikla 4. dubna 1949 na základě ustanovující Washingtonské smlouvy. Řecko a Turecko se staly členy NATO 18. února 1952.

10 let po nejstrašnější válce světa vyvolané nacistickým Německem, po níž zůstaly desítky milionů zabitých a další milióny povražděných v německých koncentračních táborech, vstoupila 6.května 1955 do NATO Spolková republika Německo.

Reakcí na tuto provokaci vznikla dne 14. května 1955 Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci (Varšavská smlouva) států Polska, Maďarska, Albánské republiky, Bulharska, Rumunska, Československa a Svazu sovětských socialistických republik. Německá demokratická republika přistupuje k smlouvě v roce 1956.

Polsko, Maďarsko a Česká republika k NATO přistoupily 12.března 1999 a Bulharsko, Rumunsko, Lotyšsko, Litva a Estonsko 29. března 2004.

Oslava 70. let vzniku NATO je z pohledu přistoupení jednotlivých členů ,,Bukurešťské devítky“ do NATO nepochopitelná, nelogická a v rozporu s historickými a morálními hodnotami.

Lze možná slavit 20 let od přistoupení České republiky, Polska a Maďarska do NATO, avšak spolu s připomenutím vybombardováním Jugoslávie 24.března 1999.

Lze slavit 15 let od přistoupení Slovenska, Rumunska, Bulharska, Estonska, Lotyšska a Litvy do NATO, avšak spolu s připomenutím vzniku vojenských základen U.S. Army na těchto suveréních územích.

Co nelze slavit a  pochopit, že opět za zády obyvatel ,,Bukurešťské devítky“ bude podepsána v Košicích prezidenty společná deklarace, týkající se aktuálních bezpečnostních témat.

Když si občané své politické představitele platí, tak mají samozřejmě právo dopředu vědět, jaká budou projednávána témata, o jakou obranu proti kybernetickým hrozbám, šíření dezinformací a propagandy se jedná.

Za Iniciativu NE základnám ČR, z.s., Eva Novotná, mluvčí

Vladimíra Vítová, České mírové fórum, předsedkyně

plk. v.v. Jiří Bureš, Vojáci proti válce