Mnichov napodruhé a vlastnoručně?

Josef Skála
9. 5. 2021 (Vystoupení na shromáždění na Václavském náměstí: Fašismus se vrací, zastavme ho!)
Vážení vlastenci, milí antifašisté,
9. května se scházíme složit hold hrdinům Rudé armády. Poděkovat jim za záchranu před nacistickou genocidou. Letos nás ovšem spojilo i jiné téma. To, čemu zlámala vaz hlavně Rudá armáda, se znovu dere na scénu. V jiných kostýmech a kulisách, podstata je však stejná. Je to reálná hrozba, a ne žádní čerti na zdi. Tím větší dík si zaslouží organizátoři dnešního mítinku.
My, čeští vlastenci a antifašisté, jsme vždy byli a budeme hrdí na to, že naše země byla ostrůvkem demokracie i v dobách, kdy ji fašismus obkličoval už téměř ze všech stran. Na to, že právě u nás si Hitler netroufl postavit jedinou vojenskou jednotku, vyslanou do vyhlazovacího Drang nach Osten. Na české piloty, nejúspěšnější sílu letecké bitvy o Anglii. Na jednotku vedenou legendárním Ludvíkem Svobodou, která se postavila jako první po bok Rudé armády na rozhodující frontě války.

Tehdy tu mohl i Mnichov projít jen cestou brutálního vnějšího nátlaku a zrady. Čeština nebyla ani jazykem jeho páté kolony. Cíle mnichovského diktátu byly dva: změnit naše území v předmostí agrese - a naši zemi v její bezprávné zázemí. Teď se nám ovšem Mnichov pašuje znovu. Plíživě sice, zato však vlastnoručně. Tedy intrikami části domácí politické a mediální scény. Stojí i padají s nehorázným lhaním a provokacemi. Terčem je právě země, která nám pomohla, tak jako ještě nikdo. Zhovadilostí, jimž je vystavena, už proběhla dlouhá řada. Zmohli se ti, kdo jimi honí kariéry, na jediný doličný předmět? Troufli si předstoupit - před nezávislý soud? Ani jednou jedinkrát. Právě to po nich musíme tvrdě vyžadovat. Pokud důkazní břemeno neunesou, musí svá nařčení veřejně dementovat a veřejně se omluvit.

Sprosťárny, které šíří, budou mít nedozírné následky. Poškodí nás velice citelně, i když se krveprolití podaří předejít. Svěřenské fondy tu provází nevděčná pověst. Práčata hybridní války by si ho měli zřídit co nejdřív. A vložit do něj všechny své majetky, získané legálně i za hranou zákona. Aby se všichni, kdo jsou v jejich habaďůrách nevinně, měli z čeho hojit aspoň částečně, až na ně dolehnou jejich tvrdé důsledky.

Do hry se vrací i zastrašování a represe. Ne proti hnědému moru. Ale proti lidem, neváhajícím pomáhat obětem náckovského teroru. Na Ukrajině vraždí i bezbranné civilisty. Jen za to, že se odmítli podvolit krvavému puči. Dva čeští antifašisté, co tomu neumí trpně přihlížet, jsou už řadu dní ve vyšetřovací vazbě. Když Franco terorizoval španělskou republiku, vyrazili jí na pomoc i tisíce našich interbrigadistů. Demokracii bránili se zbraní v ruce. Ty z nich, co se stihli vrátit ještě před Mnichovem, nechala naše justice na pokoji. Duchovní a důstojník ve výslužbě, pomáhající antifašistům z Donbasu, se tam zbraně ani nedotkli. Smíme je nechat dopadnout hůř, než interbrigadisty 30. let?

Země, jíž vděčíme za mír a svobodu, slaví Den vítězství. Poblahopřejme jí i sobě v jejím krásném jazyce: S prazdnikom! S prazdnikom velikoj pobedy!