Předem se omlouvám za svoje některá sdělení, v nichž jsem se ohrazoval proti používání dvojího metru mými názorovými protivníky.

Například v případě, kdy se mnozí pozastavují nad barbarskými útoky armády Ruské federace na Ukrajině, zatímco útoky americké armády na civilní cíle v Srbsku v roce 1999 těmto kritikům nijak nevadily.

Dokonce jim nevadily ani statisíce obětí útoků armády USA v Iráku, v Sýrii, Afganistánu, Libyi…

Ani nepřipomínám milióny obětí ve Vietnamu a Koreji. Nikoho nikdy ani nenapadlo zorganizovat a důsledně uplatňovat sankce proti USA, Spojenému království, Francii nebo dalším zemím, jejichž armády se vraždění účastnily.

 

Tento přístup jsem označoval jako používání dvojího metru, jiného například pro Rusko, dalšího pro jiné státy.

 

Zdálo se mi poněkud zvláštní, když Turecko útočilo na Řecko vojenskými prostředky a snažilo se dostat na jeho území migranty za stálého mlčení vedení Evropské unie, zatímco v případě Běloruska se stejná snaha dostat migranty do sousedního Polska setkala s tvrdým odsouzením a sankcemi.

Když Turecko pokračovalo s průzkumnými vrty v řecké části Egejského moře, vysoký představitel pro zahraniční politiku Josep Borell dokonce prohlásil, že má pro turecké zájmy pochopení.

 

Po všeobjímajících sankcích proti Rusku za invazi na Ukrajinu určitě nenastanou žádné sankce pro Turecko za současné útoky těžkými zbraněmi na autonomní kurdské území v Iráku.

Při tom se jedná o další pokračování genocidy Kurdů ze strany Turecka. Podobně žádné sankce pro Saudskou Arábii pro genocidu v Jemenu.

O tom se „diplomaticky“ mlčí.,

Samozřejmě neuslyšíme vůbec nic z oficiálních míst představitelů zemí Evropské unie nebo USA k osmiletému vraždění civilního obyvatelstva ukrajinskou armádou a nacistickými batalióny na východě Ukrajiny.

 

Jde o genocidu, Ukrajincům totiž vadí, že tamní starousedlíci jsou Rusové, nebo se prostě cítí Rusy. Nemohou za to, že území, na kterém po generace žijí, připojil kdysi Lenin k Ukrajinské sovětské socialistické republice, aby vliv málo progresivní třídy rolníků na západě vyvažovala dělnická třída v dolech a hutích na východě.

 

Teprve když jsem letos pozorně poslouchal argumentaci europoslanců za ČR, pochopil jsem svůj omyl.

 

Nepoužívají dvojí metr, to by jim komplikovalo orientaci ve světě.

Mají jen jeden.

Totiž, co činí Američané či jejich spojenci je vždy správně, ať vraždí, kradou nebo lžou. Pokud něco podobného činí jejich oponenti nebo konkurenti, je to vždy špatně, je to nemorální, je to zločin.

Jednoduchý metr, a funguje!

Nemusejí srovnávat vraždu s vraždou, jen se podívají, kdo tak činí.

Pokud jde o lež, nezajímá je, co kdo říká, ale kdo to říká.

Co se nehodí jim a jejich oblíbencům je „dezinformace“, i kdyby to bylo stokrát ověřeno, jejich lež je prostě „informace“.

 

Cenzura, kterou zavádějí, je pak jen obrana jinak neudržitelné lži před pravdivou „dezinformací“.

 

Pochopil jsem jejich metr, jejich měřítka, ale nemohu je přijmout.

Lež je lež, ať ji říká kdokoli.

Vražda není ospravedlnitelná apriorními sympatiemi k vrahovi.

Oni se svého metru také nevzdají. Nevzdají se obhajoby zločinů a lhaní ve prospěch svůj a svých oblíbenců.

Metry jsou prostě dvojí, tak jako je dvojí morálka.Trvejme na tom svém!