Praha 26.5.2006 (Cis)
O míře objektivity a zaujatosti médií svědčí odhady účastníků na Václavském náměstí v Praze (u sv. Václava):

Český rozhlas – Radiožurnál v 16.00 hod. Na Václavském náměstí se sešlo na 500 účastníků, z toho polovina drogově závislých (zfetovaných) (Poznámka: na 400 – 500 účastníků bylo jen z podbrdských obcí, kteří přijeli autobusy - nikoliv zfetovaní – páni redaktoři z Radiožurnálu!!!)
Česká televize v 19.00 hod: Na tisíc účastníků
Televize Nova: 19.30 hod. : Stovky účastníků
Internetový zpravodajský servis „Seznam“: 5.000 účastníků

Občané, kteří večer téhož dne sledovali zprávy v televizních novinách o průběhu demonstrace v Praze u sv. Václava proti radarové základně, byli značně dezinformováni. Kdo byl v Praze, viděl osobně, co se tam odehrálo, kolik tam bylo statečných "Čechuov" a jak důstojně proběhlo toto shromáždění. A kdo stihl vrátit se z Prahy domů zrovna k televiznímu zpravodajství, nestačil se divit tomu, co prezentovala „média“. Zcela amatérsky natočené záběry z demonstrace kameramany Čt vědomě zkreslili skutečnost. Televize Nova hlásila, že tam byly stovky demonstrantů. Na internetu "Seznam" ohlašuje 5 tisíc účastníků demonstrace. Pravda může být mezi 4-6 tisíc.

V každém případě to bylo vynikající protestní shromáždění, na kterém vystoupili starostové z Hvožďan, ze Štítova, z Rožmitálu, ze Zaječova, z podbrdské obce Jince, reprezentanti politických proudů, (za KSČM K. Konečná, za odrodilce Zelených - Stropnický, za soc. dem. Zaorálek aj.). Odvážně a s ostrou kritikou USA vystoupil před tisíci shromážděnými občany i mladý americký voják, který sloužil v Kosovu a posléze i v Iráku, který ostře odsoudil válečné zločiny Bushovy administrativy ve světě. Sklidil obrovský potlesk, což se jen potvrdilo, že lidé v Česku nejsou proti Američanům, ale proti zločinům, které po světě páchá jejich vláda a americký imperialismus. Po Václaváku se nesla ústřední hesla: Ne radaru, My chceme referendum, Žádáme demisi Topolánka., Hanba Havlovi atd. Jistý občan chodil s českou vlajkou na žerdi, jejíž modrý klín byl poset černými hvězdičkami. Lidé okolo se podivovali a ptali se: Co je to za vlajku? A on odpovídal: Vy nevíte? No přece takhle bude zanedlouho vypadat česká vlajka i Česká republika, narážeje tak na úslužnost nynější vlády. Uváděčka z pódia přečetla i zdravici starosty Trokavce Jana Neorala k shromážděným s tím, že se nemůžete osobně tohoto shromáždění zúčastnit. Zdravice se setkala s velmi příznivým ohlasem...

Jen jeden "demokrat" neustále vztyčoval na chodníku malou plátěnou americkou vlajku - samozřejmě že to byl p. Šinágl - který byl však v neustálém obklíčení zejména mladých demonstrantů. K všeobecnému veselí ho vytrvale a na každém kroku doprovázel jako jeho vlastní stín jeden robustní demonstrant a hlouček dalších občanů s plakátem na tyči s nápisem "Ne základnám!" A kam se jen p. Šinágl pohnul, hned za nim stál ve vzdálenosti půl metru onen obrovitý muž. Lidé si toho všímali a vesele se tomu smáli. Byla to doslova karikatura jednoho "proradarového demokrata" s americkou vlajkou proti 5-6 tisícům statečných Čechů, kteří se tu sešli ze všech koutů ČR.

Při sledování televizního zpravodajství se očitý svědek zděsil, kam se poděla obyčejná pravda! Vždyť to lidé na Václaváku viděli na vlastní oči, že jich tam byli tisíce. A najednou propaganda tvrdí, že tam byly stovky nebo tisícovka. A najednou člověk pochopí, že všichni ti, kteří bojují proti nové okupaci, nemají proti komu bojovat. Proti mediální lži se člověk nemůže ohradit, je naprosto bezbranný, neboť zpráva o tom, že na Václavku se sešlo jen 500 demonstrantů, toho asi polovina zfetovaných, je hluboce urážlivá a odzbrojí každého ctí obdařeného člověka.

Všech 70% občanů, kteří se stavějí proti severoamerické radarové základně nemá najednou proti komu bojovat. Najednou je bezbranná, neboť veškerá "média" tvrdí, že těch 70% odpůrců vlastně fysicky neexistuje a že to je jakýsi imaginární nesmysl, který před tváří všech Čechů, Moravanů, Slezanů, podbrdských a jiných občanů, s veselou mysli popírá sám premiér Topolánek, samotná ministryně války Parkanová či sám ministr zahraničí Schwarzenberg...

70% občanů této země jako by házelo hrách na zeď. Bojuje jako Cervantesův Don Quijote de la Mancha s větrnými mlýny, který nemá skutečného protivníka.

Je hluboce trapné číst německé noviny psané česky (vč. tzv. regionálních deníků Bohemia Press a Moravia Press), poslouchat tzv. média, vysílající v češtině, sledovat televizní kanály v češtině... Jde přece o jednoduchou a obyčejnou věc: Aby lidé chodili spát a probouzeli se bez cizích vojenských radarů a beze strachu, že budou ohroženi oni a jejich budoucí generace. Je toho mnoho? Vždyť je to jen obyčejné přirozené právo nejen lidí, ale i ostatní živé přírody.

A ještě jeden důležitý poznatek: Všechno je politikum. Všechno má politické pozadí. Vše se odehrává ve snaze zmocnit se politické moci a natrvalo ji upevnit. Není možné mluvit jen o jakýchsi imaginárních technických problémech. Radar znamená vytvoření permanentního systému okupace a kolonie. Projevuje se to všude ve světě, kde jsou americké základny. Jakmile ČR bude severoamerická vojenská posádka, vytvoří se politický a etický systém tzv. "zdemokratizované" kolonie, přičemž oni "osvobozovatelé" jsou "odsouzeni mít své ležení" ve své kolonii "na věčné časy a nikdy jinak". Takto okupované severoamerickými posádkami jsou již 62 let po skončení druhé světové války ekonomicky i společensky tak mocné země jako je samotné Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Anglie, Řecko, Turecko atd. To čeká v blízké budoucnosti i Českou republiku a stovku města vesnic nešťastného Podbrdska..?

Je přirozeným právem obyvatel proti této hrozbě bojovat prostředky, které jim dává ústava i zákony. Plným právem je třeba vyžadovat uspořádání referenda a nedopustit, aby základna byla prosazena jednotlivci pevně spjatými ideologicky, politicky i ekonomicky se Spojenými státy severoamerickými, jejichž drtivá většina obyvatel ani neví, zda existuje či kde leží nějaké malé Česko. Ale budou mít dalšího "vděčného přítele", který se jim z vděčnosti za "osvobození a ochranu" bude klanět.

Kam se poděla lidská volnost, rovnost a důstojnost?

Reportáž vyjde v měsíčníku "Listy z Rokycan".