Centrum raketového systému jde ve stejné logice jako radar - jeho mezinárodně politické zdůvodnění kulhá...


Proč být proti raketovému centru »
Pomozte iniciativě - účet 2720320001/5500

Pro ty, co ve jménu jiné mocnosti přehlížejí zabíjení - tvrdá fakta

5.2.2024 - Iniciativa NE základnám ČR

Nezákonné války

Daniele Ganser

 

Chronologie:
Vybrané nezákonné války po roce 1945

1945 Ve Spojených státech založili 26. června zástupci 50 zemí světovou mírovou Organizaci spojených národů. Charta OSN zakotvila zákaz použití síly a zdůraznila: „Všechny členské země řeší své mezinárodní spory mírovými prostředky.“


1947 V USA byly založeny vlivná Rada národní bezpečnosti (National Security Council –
NSC) a zahraniční tajná sluţba CIA (Central Intelligence Agency). Oba tyto orgány se

v následujících desetiletích intenzivně podílely na plánování a vedení nezákonných válek
s cílem vybudovat a zabezpečit nadvládu amerického impéria.


1949 Ve Spojených státech založili 4. dubna zástupci dvanácti států Severoatlantickou
obrannou alianci (North Atlantic Treaty Organisa-tion – NATO)
. NATO je největší
a nejsilněji vyzbrojenou vojenskou aliancí, jakou kdy svět viděl. Po skončení takzvané studené války se proměnila z obranné aliance v útočné spojenectví 28 členských států.

1953 V Íránu byl 19. srpna v rámci nezákonné války, vedené britskou tajnou sluţbou MI6 a americkou tajnou sluţbou CIA, svržen demokraticky zvolený premiér Muhammad Mosaddek. Cílem této operace bylo dostat íránskou ropu pod britskou a americkou kontrolu. Rada bezpečnosti OSN Írán neochránila.

1954 V Guatemale byl 27. června v rámci nezákonné války, vedené americkou tajnou službou CIA, svržen demokraticky zvolený prezident Jacobo Arbenz. Arbenzova pozemková reforma byla zrušena. Rada bezpečnosti OSN Guatemalu neochránila.

1956 Od 29. října útočily Izrael, Francie a Velká Británie na egyptského prezidenta Gamála
Abdela Násira, aby ho svrhly a převzaly kontrolu nad Suezským průplavem. Pokus
o změnu režimu ztroskotal. Rada bezpečnosti OSN byla zablokována vetem evropských států NATO.

1961 Na Kubě se Spojené státy 15. dubna pokusily svrhnout prezidenta Fidela Castra
prostřednictvím nezákonné invaze v Zátoce sviní. Rada bezpečnosti OSN byla
zablokována lživými konstrukcemi, a Kubu tedy neochránila
, pokus o změnu režimu
však přesto ztroskotal. O rok později rozmístil Sovětský svaz na Kubě jaderné rakety.
Následně vyhlásily Spojené státy námořní blokádu ostrova. Svět se ocitl na samém
pokraji jaderné války.


1964 Prezident Spojených států Lyndon Johnson 4. srpna prohlásil, že USA byly
v Tonkinském zálivu napadeny severním Vietnamem, což se později ukázalo jako lež.
Spojené státy bombardovaly bez mandátu OSN Vietnam a vedly proti němu nezákonnou útočnou válku. V jejím průběhu přišly o život tři milióny Vietnamců, zahynulo také 58 000 amerických vojáků. Rada bezpečnosti OSN Vietnam neochránila.

1986 Mezinárodní soudní dvůr OSN v nizozemském Haagu 27. června odsoudil USA za
vedení tajné kontrarevoluční války proti Nicaragui. Americké impérium rozsudek
ignorovalo.


1986 Spojené státy 14. dubna bombardovaly Libyi, aniž by k tomu měly mandát OSN. Útok,
provedený v rámci nezákonné útočné války, byl odsouzen Radou bezpečnosti OSN.

Rezoluce však nevstoupila v platnost, protože země NATO – Francie, Velká Británie
a USA – se stálým členstvím v Radě bezpečnosti využly svého práva veta. Rada
bezpečnosti OSN Libyi neochránila.


1989
Americký prezident George Bush starší napadl 20. prosince v rámci nezákonné útočné
války Panamu a svrhl tamějšího vládce Manuela Noriegu. Rada bezpečnosti OSN útok
odsoudila, ale tři členské země NATO – Francie, Velká Británie a USA – využily svého práva veta, a rezoluce tudíž nevstoupila v platnost. Rada bezpečnosti OSN Panamu neochránila.


1990 Irácký diktátor Saddám Husajn napadl 2. srpna v rámci nezákonné útočné války bez
mandátu OSN sousední Kuvajt. Rada bezpečnosti OSN útok obratem jednohlasně
odsoudila.
Mezinárodní ozbrojené síly pod americkým velením vyhnaly Iráčany
z Kuvajtu a na Irák bylo uvaleno hospodářské embargo. Rada bezpečnosti OSN Kuvajt
úspěšně ochránila.

1991 Chorvatsko a Slovinsko vyhlásily 25. června nezávislost. Jugoslávie se rozpadla a byla
bombardována letectvem NATO.
Za války v Bosně byla dobyta ochranná zóna OSN ve Srebrenici a OSN se projevila jako bezmocná. Válka skončila Daytonskou dohodou
z 21. listopadu 1995.

1998 Zástupci 150 zemí se 17. července na jednání v Římě dohodli na vytvoření
Mezinárodního trestního soudu, který má za úkol vyšetřovat těžké zločiny agrese,
válečné zločiny, genocidu a zločiny proti lidskosti a trestat jejich původce.

1999 Srbsko bylo 24. března bombardováno letectvem NATO. Provincie Kosovo se následně odštěpila od Srbska. Na nezákonném útoku, probíhajícím bez mandátu OSN pod velením USA, se podílely různé země NATO, mezi nimi také Německo, jež se tak poprvé od konce II. světové války znovu zapojilo do útočné války.

Rada bezpečnosti OSN Srbsko neochránila. NATO se proměnilo z lokální obranné aliance v globální útočné spojenectví.


2001 Přestože neprůhledné teroristické útoky na věţe Světového obchodního centra z 11. září nejsou dodnes vyjasněny, vyhlásilo americké impérium tzv. válku proti terorismu
a napadlo 7. října bez mandátu OSN Afghánistán. Na této nezákonné útočné válce se
později podílely také jiné členské státy NATO, mezi nimi Velká Británie, Francie
a Německo. Rada bezpečnosti OSN Afghánistán neochránila.

2003 Irák byl 19. března v rámci nezákonné útočné války bez mandátu OSN napaden státy NATO – USA a Velkou Británií. Americký prezident George Bush mladší a britský premiér Tony Blair zdůvodnili zahájení války snahou o likvidaci zbraní hromadného ničení, což se později ukázalo jako lež. Irácký diktátor Saddám Husajn byl oběšen. Část kádrů irácké armády se později připojila k sunnitským teroristickým milicím tzv.
Islámského státu a zřídila v rozsáhlých oblastech Sýrie a Iráku chalífát.Rada bezpečnosti
OSN Irák neochránila.


2011 Libye byla 19. března bombardována státy NATO, vedenými USA,
Francií a Velkou Británií. Libyjský prezident Muammar Kaddáfí byl v průběhu války zabit. Státy NATO
se odvolávaly na rezoluci 1973 Rady bezpečnosti OSN, která ovšem povolovala pouze zřízení bezletové zóny a nikoli změnu režimu.
Tato útočná válka byla tedy nezákonná.


2011
Katar a Saúdská Arábie – ropné monarchie z oblasti Perského zálivu – se v součinnosti se státy NATO, USA, Velkou Británií a Francií, pokusily svrhnout syrského prezidenta
Bašára al-Asada. Nezákonná útočná válka začala 11. března rozdmýcháním nepokojů ve městě Dará. Útočníci podporovali džihádisty a později pod záminkou boje proti terorismu
bombardovali Sýrii. Zákulisně vedená tajná válka uvrhla Sýrii do chaosu. Rada
bezpečnosti OSN Sýrii neochránila.


2014
Na Ukrajině svrhly USA 20. února s využitím prostředků tajné války po nezákonném
převratu prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko poté bez mandátu OSN, a tudíž rovněž
ilegálně, obsadilo poloostrov Krym.
Dne 16. března se většina obyvatel Krymu vyslovila pro odtržení od Ukrajiny a připojení k Rusku, jež bylo také obratem provedeno. Na východě Ukrajiny se rozhořela občanská válka. Rada bezpečnosti OSN Ukrajinu neochránila.


2015
Jemen byl 25. března bez mandátu OSN napaden Saúdskou Arábií, podporovanou zeměmi NATO – Spojenými státy, Francií a Velkou Británií. Rada bezpečnosti OSN Jemen neochránila.

2015 Německý Spolkový sněm schválil 4. prosince zapojení do války v Sýrii a odůvodnil tento krok „bojem proti terorismu“. Spolková kancléřka Angela Merkelová požadovala svržení
prezidenta Asada. Spojené státy, Velká Británie a Francie bombardovaly Sýrii bez
mandátu Rady bezpečnosti OSN, čímţ zahájily další nezákonnou útočnou válku


« zpět
Chcete být informováni
o aktivitách iniciativy
NE základnám?

Doporučujeme:
Neza facebook Neza youtube Neza flickr Neza twitter Neza wiki Britské listy Czech Free Press