Dejte požadavky, my dáme prachy a držte zobák
16.7.2007 - Rokycanský Deník
BRDY - V tichosti nabízel ve čtvrtek v několika obcích v okolí Brd vládní radarový mluvčí Tomáš Klvaňa financování jejich infrastruktury. Jeho slova, aby zastupitelé sepsali své požadavky a zaslali je hejtmanům, potvrdili představitelé tří obcí.
Klvaňa je ale včera popřel. Na neveřejných schůzkách ve Spáleném Poříčí, Mirošově a Štítově také uvedl, že kóta vzdálená dva kilometry od Trokavce i Míšova, je definitivní.
„Byl jsem rozhodnutím, že základna bude na té kótě, zklamán. Naše snahy o posun do vojenského prostoru vyvrcholily premiérovým slibem v Borovně. Teď má být i blízko silnice,“ uvedl starosta Spáleného Poříčí Petr Čížek s tím, že Klvaňova nabídka pro něj není nová věc. „Sám jsem vládu upozornil, že v okolí Brd není žádná infrastruktura a že ty obce ji se současným nastavením daňových příjmů nikdy nevybudují. Musí se to vyřešit komplexně. Od územních plánů až po realizaci. My jsme seznam požadavků sestavili,“ dodal.
„Pan Klvaňa řekl, že tu radar bude a že si máme sepsat požadavky, protože tak to je. Prý že to je politika,“ potvrdil místostarosta Štítova Václav Fábera a doplnil, že žádná konkrétní nabídka nezazněla. Stejná slova potvrdil starosta Míšova Pavel Hrubý s tím, že je zváží zastupitelé. „Ptal se nás, jestli máme vodovod,“ upozornil Fábera, který se stále obává o zdraví obyvatel a vliv radaru na životní prostředí. „Existence vojenského prostoru nás v poslední době omezuje více než za minulého režimu. Nesmíme ani do lesa, do kterého se dříve běžně chodilo,“ konstatoval.
Vládní koordinátor Klvaňa ale tvrdí, že uvedl jen všeobecné informace. „Rozhodně jsem nic nenabízel. Chtěl jsem vědět, co obce požadovaly od centrálních orgánů,“ sdělil mluvčí, jehož návštěvu už napřed vyloučil trokavecký starosta Jan Neoral. „Není demokratické, že z dosavadních jednání byla vyloučena veřejnost a novináři,“ napsal Neoral Klvaňovi.
Podle hejtmana Petra Zimmermanna kraj od počátku stojí o to, aby případné umístění radaru zlepšilo infrastrukturu okolních obcí. Překvapilo ho ale, že Klvaňa na předvčerejších jednáních hned uvedl hejtmany. „Fyzicky jsem ho nikdy neviděl, ani po telefonu jsem s ním dosud nehovořil. Rozumný státní program pro Brdy by měl být. Jako kraj jsme na něm připraveni podílet se informačně,“ řekl Zimmermann, podle kterého obce musí být samy aktivní. „Vnucovat se jim to nedá,“ dodal.
Podle politologa Pavla Netolického nečiní vláda skrze svého koordinátora nic neobvyklého. „Je to otázka etická, ale korupci bych za tím neviděl. Takové chování je standardní strategický postup těch, kteří chtějí využít nějaké území k něčemu, co má větší než malý význam,“ vysvětlil politolog. Podobně se chovají i velké společnosti.
Květa Matějovcova Vyšlo 14.7.2007 v Rokycanském DENÍKU
Klvaňa je ale včera popřel. Na neveřejných schůzkách ve Spáleném Poříčí, Mirošově a Štítově také uvedl, že kóta vzdálená dva kilometry od Trokavce i Míšova, je definitivní.
„Byl jsem rozhodnutím, že základna bude na té kótě, zklamán. Naše snahy o posun do vojenského prostoru vyvrcholily premiérovým slibem v Borovně. Teď má být i blízko silnice,“ uvedl starosta Spáleného Poříčí Petr Čížek s tím, že Klvaňova nabídka pro něj není nová věc. „Sám jsem vládu upozornil, že v okolí Brd není žádná infrastruktura a že ty obce ji se současným nastavením daňových příjmů nikdy nevybudují. Musí se to vyřešit komplexně. Od územních plánů až po realizaci. My jsme seznam požadavků sestavili,“ dodal.
„Pan Klvaňa řekl, že tu radar bude a že si máme sepsat požadavky, protože tak to je. Prý že to je politika,“ potvrdil místostarosta Štítova Václav Fábera a doplnil, že žádná konkrétní nabídka nezazněla. Stejná slova potvrdil starosta Míšova Pavel Hrubý s tím, že je zváží zastupitelé. „Ptal se nás, jestli máme vodovod,“ upozornil Fábera, který se stále obává o zdraví obyvatel a vliv radaru na životní prostředí. „Existence vojenského prostoru nás v poslední době omezuje více než za minulého režimu. Nesmíme ani do lesa, do kterého se dříve běžně chodilo,“ konstatoval.
Vládní koordinátor Klvaňa ale tvrdí, že uvedl jen všeobecné informace. „Rozhodně jsem nic nenabízel. Chtěl jsem vědět, co obce požadovaly od centrálních orgánů,“ sdělil mluvčí, jehož návštěvu už napřed vyloučil trokavecký starosta Jan Neoral. „Není demokratické, že z dosavadních jednání byla vyloučena veřejnost a novináři,“ napsal Neoral Klvaňovi.
Podle hejtmana Petra Zimmermanna kraj od počátku stojí o to, aby případné umístění radaru zlepšilo infrastrukturu okolních obcí. Překvapilo ho ale, že Klvaňa na předvčerejších jednáních hned uvedl hejtmany. „Fyzicky jsem ho nikdy neviděl, ani po telefonu jsem s ním dosud nehovořil. Rozumný státní program pro Brdy by měl být. Jako kraj jsme na něm připraveni podílet se informačně,“ řekl Zimmermann, podle kterého obce musí být samy aktivní. „Vnucovat se jim to nedá,“ dodal.
Podle politologa Pavla Netolického nečiní vláda skrze svého koordinátora nic neobvyklého. „Je to otázka etická, ale korupci bych za tím neviděl. Takové chování je standardní strategický postup těch, kteří chtějí využít nějaké území k něčemu, co má větší než malý význam,“ vysvětlil politolog. Podobně se chovají i velké společnosti.
Květa Matějovcova Vyšlo 14.7.2007 v Rokycanském DENÍKU
« zpět
CHAT s osobností
TV Ne základnám
