Vyjádření Iniciativy k aktuálnímu dění

Iniciativa Ne základnám konstatuje, že v debatě o základně nedochází v rovině argumentace k žádné změně. Vládní koordinátor Tomáš Klvaňa není schopen přinést nové a zásadní argumenty, proč by měl být radar v České republice umístěn. Dále jen opakuje to, co již Iniciativa Ne základnám mnohokráte vyvrátila, tj. že radar posílí bezpečnost ČR a že zlepší naše mezinárodní vztahy. V tomto duchu proběhlo také setkání s občany v Mirošově.
Vládní koordinátor není osobou, která by vedla vysvětlovací kampaň, naopak, vede kampaň čistě propagační. Pan Klvaňa není schopen odpovědět na tak zásadní otázky jako je důvod výstavby radarové stanice a záruky zdravotní nezávadnosti.
Domníváme se, že Vláda ČR tímto mrhá penězi daňových poplatníků, neboť se jim v podání pana Klvani nedostává ničeho nového.

Nezodpovězeny zůstávají závažné otázky vlivu na životní prostředí a ráz krajiny. Čím bude například plánovaný radar napájen? Pokud to nemá být atomový reaktor, ale dieselová elektrárna, schopná vyrobit potřebnou energii, naruší její výstavba ráz krajiny. Nebude se totiž jednat o žádného drobečka.
Čím bude tato elektrárna poháněna? Kdo a jak bude palivo do této elektrárny dovážet? Co se stane v případě havárie? Kdo bude následky odstraňovat a kdo je zaplatí? I toto jsou otázky, na které není pan Klvaňa schopen odpovědět.

Proto je na pořadu dne otázka, kolik peněz Vláda ČR na práci pana Klvani vyčlenila. Pokud tedy ODS v opozici vyčítala sociální demokracii, že její kampaň před vstupem do EU je zaměřená jednoznačně ,,pro“ a že je placena z kapes všech daňových poplatníků, chová se dnes v otázce radaru stejně. Proto požadujeme: 1) zveřejnění rozpočtu na kampaň ,,pro“ 2) přidělení poměrné částky kritikům vybudování základny na českém území

Iniciativa Ne základnám by ráda upozornila na to, že podle posledního výzkumu agentury CVVM z 19.července 2007 s vybudováním základny spíše nesouhlasí 25% dotázaných a zásadně nesouhlasí 40% dotázaných. V obou případech se jedná o nárůst oproti měsíci květnu.
Obdobná je situace i v sousedním Polsku, kde má být umístěna raketová základna amerického systému. Proti umístění americké protiraketové základny v Polsku je 55 procent obyvatel této země. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnil státní ústav pro výzkum veřejného mínění CBOS.

Rovněž musíme konstatovat, že snaha Spojených států rozšiřovat svoje vojenské základny v Evropě vyvolává mezinárodní nestabilitu přesně tak, jak jsme před tím varovali. Odstoupení Ruska od smlouvy o konvenčních silách v Evropě je toho příkladem. Tento nešťastný krok je však jen logickou reakcí na navyšování zbraňových systémů USA v blízkosti Ruské federace. Eskalace zbrojení ale nemůže přinést obyvatelům Evropy a světa nic dobrého.

A na závěr poslední informace. Bývalý ministr obrany a budoucí náměstek generálního tajemníka NATO Jiří Šedivý prohlásil ve středu 1.sprna v pořadu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu 20 minut, že radar nikdy nebude pod velením NATO. Tím sice neříká, podle našeho názoru, nic nového. Důležité je ale, že to říká jako budoucí tajemník NATO pro obrannou politiku a plánování. Protiraketová obrana tedy spadá přímo do jeho kompetence.
Strana Zelených by měla, pokud si její poslanci dovedou vzpomenout alespoň na usnesení svého sjezdu, hlasovat jednotně proti umístění radaru. Situace v poslanecké sněmovně tady na základě tohoto předpokladu vypadá 94 (ODS + KDU-ČSL + Melčák, Pohanka) : 106 (ČSSD + KSČM + SZ).
Umístění radaru tedy nemůže v poslanecké sněmovně ani prostou většinou hlasů.

Tisková konference iniciativy NE základnám, Praha 3.8.2007