Když před necelým rokem spontánně vznikala občanská iniciativa Ne základnám, vytyčila si dva hlavní cíle. Jednak nastartovat veřejnou diskusi o základně a prosazovat referendum o jejím zřízení a jednak společně s dalšími odpůrci bojovat proti zřízení této základny v souladu s názorem převážné většiny obyvatel.

Od samého začátku nám šlo o věcnou a racionální veřejnou diskuzi. Otázka základny, která je tak zásadní pro další vývoj České republiky, byla do té doby vědomě držena mimo veřejnou debatu, bojkotována naprostou většinou politiků i médií. V zákulisí přitom příznivci základny čile pracovali na jejím zřízení. Žádná politická strana a tedy ani vláda nedostala ve věci základny žádný mandát k jednání, natož zřízení základny. Proto iniciativa již od svého vzniku zcela logicky požadovala vypsání celostátního referenda.

Proč iniciativa hned na samém začátku výstavbu základny odmítla? Už tehdy bylo k dispozici dost informací o politice současné administrativy Spojených států a o tom, jakým způsobem fungují stovky vojenských základen USA po celém světě. Už tehdy bylo zřejmé, v jaké slepé a krvavé uličce uvízla invaze USA a jejích spojenců v Iráku. Stále zřejmější byl nezodpovědný, hazardérský přístup prezidenta Bushe a vládnoucí špičky kolem něj v záležitostech obrany a bezpečnosti. Mohli jsme sledovat, jak se hroutí takzvaná válka proti terorismu, jak se zvrhává ve svůj opak, jak terorismus naopak vyvolává.

Odpor proti základně se v České republice od té doby nebývale rozrostl a zesílil. Sílu mu dává podpora občanů a obyvatel naší země, kteří jsou i nadále v převážné většině proti základně. Velmi aktivně proti základně vystupují obecní zastupitelstva v okolí Brd, angažují se opoziční politické strany a odbory. Rozšiřuje se také mezinárodní spolupráce odpůrců cizích vojenských základen. Samotná iniciativa „Ne základnám“ už přestala být převážně pražskou záležitostí - její skupiny a aktivisté nyní působí v řadě velkých i menších měst a obcí po celé republice.

Současně s rozrůstáním iniciativy proti základnám roste také diskreditace vlády pana Topolánka. Tato vláda kašle na stanoviska občanů, s nimiž se dostává do rozporu při každé příležitosti - ve věci základny i v jiných otázkách. Svou slabost, neschopnost a nedostatek podpory se snaží vyrovnávat hrubostí. Ve veřejných debatách se stále více ukazuje, že pro základnu jí scházejí argumenty. Takže jí nezbývá než prohlašovat „my to stejně postavíme a vy jděte někam“.

Dnes skoro po roce vidíme, že současná vláda ignoruje názor většiny veřejnosti a argumenty proti základně. Už nejde o to, žádat ji o změnu politiky. Je třeba žádat její odstoupení.

Tato vláda jedná proti našim společným zájmům. Zrazuje zájmy České republiky. Nastal čas, kdy tuto vládu vyzýváme k demisi. Odejděte, už jste nadělali dost škody.

Během posledních měsíců se téma nových vojenských základen USA v Evropě rozšířilo za hranice České republiky a stalo se z něj velmi diskutované téma nejenom v Evropě, ale i jinde ve světě. Dovolte mi citovat, jak současnou situaci popisuje respektovaný americký profesor a filozof Noam Chomsky:

Umístění systému protiraketové obrany ve východní Evropě znamená prakticky vyhlášení války. Představte si jen, jak by reagovaly Spojené státy, kdyby Rusko nebo Čína nebo jiná cizí mocnost jen pomyslelo na umístění protiraketového systému na hranicích USA nebo v jejich blízkosti, o budování takového systému ani nemluvě. Za takových nepředstavitelných okolností by byla prudká reakce USA nejen skoro jistá, ale také pochopitelná, a to z jednoduchých a jasných důvodů.

Všichni dobře vědí, že protiraketová obrana je zbraní prvního úderu. Uznávaní vojenští analytikové USA ji popisují jako „nejen prostý štít, ale umožňovatel akcí USA.“ „Umožní efektivnější uplatňování vojenské moci USA v zahraničí.“ „Tím, že ochrání naši domovinu před odvetou, [protiraketová obrana] bude zárukou schopnosti a ochoty Spojených států ,utvářet’ prostředí na jiném místě.“ „Účelem protiraketové obrany ve skutečnosti není ochrana Ameriky. Je to nástroj globální nadvlády.“

Funkční systém protiraketové obrany je pro potenciální cíle následující zprávou: „Zaútočíme na vás podle libosti a vy nebudete schopni odvety, takže nás nemůžete odstrašit.“ Evropanům se teď systém prodává jako obrana proti íránským raketám. I kdyby měl Írán jaderné zbraně a rakety dlouhého doletu, pravděpodobnost, že by je použil k útoku na Evropu, je nižší než pravděpodobnost, že by Evropu zasáhl asteroid. Takže pokud je důvodem obrana, Česká republika by měla zavádět systém na svou obranu před asteroidy. Kdyby Írán naznačil byť nejmenší záměr k takovému kroku, země by byla obrácena v prach a dým. Systém samozřejmě míří na Írán, ale jako zbraň prvního úderu.

Takzvaná „protiraketová obrana“ zvedá hrozbu války o pár stupňů výš. „Obranou“, kterou poskytuje, je zvýšení hrozby agrese na Středním východě s nevypočitatelnými důsledky, a hrozba konečné, smrtelné jaderné války.

Více než před půl stoletím, Bertrand Russell a Albert Einstein vydali velmi mimořádnou výzvu lidem světa, ve které je varovali, že stojí před rozhodnutím, které je „jasné, děsivé a nevyhnutelné: Měli bychom přivést lidstvo ke konci? Nebo by měl člověk zavrhnout válku?“

Potud Noam Chomsky. Situace je tedy jasná: vydáme-li se cestou základny USA v Česku, vykročíme tím směrem k našemu konci. Naštěstí ale máme možnost volby. Nenechme si vnutit představu, že o osudu naší země budou vždy rozhodovat jen ostatní. Nenechme si vnutit představu, že jsme tak malá země, že nic nezmůžeme. Nenechme si vnutit představu, že jsme nic nemohoucí mravenečkové uprostřed obrovského stroje.

Opak je pravdou. Společně již 10 měsíců úspěšně vzdorujeme tlaku USA o prosazení základny. I když si to možná neuvědomujeme, oči lidí na celém světě jsou upřeny směrem k nám. Dáváme příklad. Jsme Davidové bojující proti Goliášovi. Pokud v našem boji zvítězíme – a já tomu pevně věřím – vyšleme tak signál do celého světa. Dáme příklad, že když se nesmíříme se zdánlivě daným osudem, když nesvěříme svoji budoucnost do rukou druhých, máme možnost utvářet svět takový, jaký si ho společně přejeme. Svět bez válek, bez zbrojení, bez násilí i bez utrpení.

Tady radar nechceme. Společně máme šanci. Společně zvítězíme.

Za iniciativu NE základnám

Ing. Jan Tamáš, PhD.

tiskový mluvčí