On-line s Oskarem Krejčím
Kritik amerického záměru vybudovat národní protiraketovou obranu ve střední Evropě, prof. Oskar Krejčí, říká: „Výsledkem případné výstavby americké základny v Česku bude zhoršení bezpečnostní situace naší země. A nejen to – zhoršení politické atmosféry ve světě.“ Oskar Krejčí je vedoucím katedry na Fakultě politických věd a mezinárodních vztahů v Banské Bystrici a pracuje v Ústavu politických věd SAV v Bratislavě. V Česku působí jako redaktor týdeníku Ekonom. Byl poradcem dvou předsedů federální vlády. Publikoval sedmnáct knih. Mediální dezinformace kolem výstavby radaru trefně vystihuje jeho výrok: „Pravda začíná tam, kde končí signál České televize.“ Oskar Krejčí odpovídal na Vaše otázky v pondělí 10.9. od 13 hodin.
OTÁZKA | Luďa
Pane profesore,
kdyby teoreticky došlo ke zničení nepřátelské rakety zachycené radarem, nad kterým územím by k tomu došlo a jaké důsledky by to pro toto území mělo?
Pane profesore,
kdyby teoreticky došlo ke zničení nepřátelské rakety zachycené radarem, nad kterým územím by k tomu došlo a jaké důsledky by to pro toto území mělo?
ODPOVĚD | 13:01
Vážená kolegyně,
to je otázka pro fyzika. V zásadě platí, že raketa, řekněme z Íránu, letí po balistické dráze směrem na USA. Má-li být systém funkční, měla by raketa z Polska této „íránské“ raketě letět naproti. Jestliže ji zničí kinetickou energií, tedy vlastně nárazem, zbytky budou padat po vektorové dráze – tedy s největší pravděpodobností do oblasti středovýchodní Evropy. A zbytky budou i zbytky z hlavice, která by mohla nést jadernou nálož. Což by mohlo znamenat částečné zamoření evropského území.
Ale v této otázce nevěřte nejen politikům, ale ani politologům – ti to mají do značné míry naučené, a to zpravidla účelově. Věřte nezávislým fyzikům.
Vážená kolegyně,
to je otázka pro fyzika. V zásadě platí, že raketa, řekněme z Íránu, letí po balistické dráze směrem na USA. Má-li být systém funkční, měla by raketa z Polska této „íránské“ raketě letět naproti. Jestliže ji zničí kinetickou energií, tedy vlastně nárazem, zbytky budou padat po vektorové dráze – tedy s největší pravděpodobností do oblasti středovýchodní Evropy. A zbytky budou i zbytky z hlavice, která by mohla nést jadernou nálož. Což by mohlo znamenat částečné zamoření evropského území.
Ale v této otázce nevěřte nejen politikům, ale ani politologům – ti to mají do značné míry naučené, a to zpravidla účelově. Věřte nezávislým fyzikům.
OTÁZKA | Milan
Jaké konkrétní dopady na vztahy velmocí a na bezpečnostní situaci v Evropě bude podle Vás mít zprovoznění americké radarové základny v naší zemi? Je v zájmu České republiky provozování amerického radaru na jejím území? Co soudíte o oficiálních argumentech zdůvodňujících potřebu radaru (obrana před potenciálním útokem Iránu či Severní Koreje)?
Jaké konkrétní dopady na vztahy velmocí a na bezpečnostní situaci v Evropě bude podle Vás mít zprovoznění americké radarové základny v naší zemi? Je v zájmu České republiky provozování amerického radaru na jejím území? Co soudíte o oficiálních argumentech zdůvodňujících potřebu radaru (obrana před potenciálním útokem Iránu či Severní Koreje)?
ODPOVĚD | 13:03
Dopady už má – vypovězení smlouvy o omezení protiraketové obraně, která patřila k základům systému kontroly zbrojení, už vyvolalo novou soutěž o to, kdo má lepší zbraně. Rozkývaná rovnováha sil je jen jeden faktor. Dalším je ztráta vzájemné důvěry, protože jak se má věřit Washingtonu, který spoléhá jen na vlastní převahu a nechce se s nikým dohadovat? Evropa začíná být malý světadíl a nejen ruské, ale i čínské a další zbraňové systémy k nám dosáhnou. Jestliže se nebude dát Bruselu věřit, rakety a střely s plochou drahou na nás zamířeny budou. To je důsledek toho, že Bushova vláda dala průchod živelnosti v mezinárodních vztazích.
Nový deficit důvěryhodnosti mezi velmocemi samozřejmě nejvíce ohrožuje malé země. Státy jako Česká republiky odvozují svojí bezpečnost od vztahů velmocí. Jestliže přestává platit mezinárodní právo, na co mohou tyto malé země spoléhat? Na spojence? Jako v Mnichově?
Oficiální zdůvodnění radaru v Česku už nepracuje s vizí hrozby z Korejského poloostrova. Ovšem ani íránská hrozba rozhodně není aktuální. Zatím je spíše Írán obklíčen americkými vojsky než naopak. Problémem je zvláštní prvek v americké politické kultuře, který se formoval už na počátku teritoriální expanze: představa o vojensko-technickém řešení politických problémů. Jenže často je mnohem snazší a jistější hledat politické řešení politických problémů. Od amerického podílu na svržení Mossadegha počátkem 50. let Washington v této oblasti kupí politické chyby.
Dopady už má – vypovězení smlouvy o omezení protiraketové obraně, která patřila k základům systému kontroly zbrojení, už vyvolalo novou soutěž o to, kdo má lepší zbraně. Rozkývaná rovnováha sil je jen jeden faktor. Dalším je ztráta vzájemné důvěry, protože jak se má věřit Washingtonu, který spoléhá jen na vlastní převahu a nechce se s nikým dohadovat? Evropa začíná být malý světadíl a nejen ruské, ale i čínské a další zbraňové systémy k nám dosáhnou. Jestliže se nebude dát Bruselu věřit, rakety a střely s plochou drahou na nás zamířeny budou. To je důsledek toho, že Bushova vláda dala průchod živelnosti v mezinárodních vztazích.
Nový deficit důvěryhodnosti mezi velmocemi samozřejmě nejvíce ohrožuje malé země. Státy jako Česká republiky odvozují svojí bezpečnost od vztahů velmocí. Jestliže přestává platit mezinárodní právo, na co mohou tyto malé země spoléhat? Na spojence? Jako v Mnichově?
Oficiální zdůvodnění radaru v Česku už nepracuje s vizí hrozby z Korejského poloostrova. Ovšem ani íránská hrozba rozhodně není aktuální. Zatím je spíše Írán obklíčen americkými vojsky než naopak. Problémem je zvláštní prvek v americké politické kultuře, který se formoval už na počátku teritoriální expanze: představa o vojensko-technickém řešení politických problémů. Jenže často je mnohem snazší a jistější hledat politické řešení politických problémů. Od amerického podílu na svržení Mossadegha počátkem 50. let Washington v této oblasti kupí politické chyby.
OTÁZKA | Ladys
Dobrý den. Včera jsem zaslechl zajímavou myšlenku od jednoho nejvyššího vládního činitele a to ve smyslu, že radar je mimo jiné také u nás proto, že posune jakousi historickou pomyslnou hranici /Jalta/ mezi západem a východem od Plzně někam dál na východ. Co si myslíte o tomto výroku z hlediska jeho obsahu, případně o jeho tvůrci? Myslíte si, že ještě dnes /za dnešní politické situace v EU i v Rusku/ může někdo zcela vážně vytáhnout z klobouku strašáka komunismu a použít jej jako argument k podpoře výstavby amerického radaru u nás? Co si myslíte o vládou najaté agentuře, která má sloužit k "masírování" hlav celého národa, když argumenty proti základně jsou logické a těžko je lze tedy do budoucna zpochybnit?
Dobrý den. Včera jsem zaslechl zajímavou myšlenku od jednoho nejvyššího vládního činitele a to ve smyslu, že radar je mimo jiné také u nás proto, že posune jakousi historickou pomyslnou hranici /Jalta/ mezi západem a východem od Plzně někam dál na východ. Co si myslíte o tomto výroku z hlediska jeho obsahu, případně o jeho tvůrci? Myslíte si, že ještě dnes /za dnešní politické situace v EU i v Rusku/ může někdo zcela vážně vytáhnout z klobouku strašáka komunismu a použít jej jako argument k podpoře výstavby amerického radaru u nás? Co si myslíte o vládou najaté agentuře, která má sloužit k "masírování" hlav celého národa, když argumenty proti základně jsou logické a těžko je lze tedy do budoucna zpochybnit?
ODPOVĚD | 13:04
Žádné jaltské rozdělení Evropy už dávno neexistuje – to jsou jen stereotypy lidí, kteří neumějí analyzovat současnou situaci a budoucnost si pletou s minulostí. Mimochodem: v Bulharsku a Rumunsku už američtí vojáci jsou. To je zcela nová geopolitická situace, která nemá žádné historické analogie. Je třeba se dívat nově.
Pokud jde o argumentaci zastánců radaru, je třeba počítat s tím, že semleto bude vše. Každý strašák je dobrý: zbrojení je zdůvodňováno strachem. Když se budete bát, nebudou vám žádné výdaje na zbrojení připadat velké, žádné základny vám nebudou připadat zbytečné.
A vládní agentura? Když chabí obsah, je třeba dodat alespoň hezkou formu. Tak budeme mít barevné obrázky na křídovém papíře, televizní spoty, pár kamarádů si přivydělá. Zmiňovanou mediální agenturu neznám, ale myslím, že každému je třeba dát ve svobodné zemi právo historicky se znemožnit.
Žádné jaltské rozdělení Evropy už dávno neexistuje – to jsou jen stereotypy lidí, kteří neumějí analyzovat současnou situaci a budoucnost si pletou s minulostí. Mimochodem: v Bulharsku a Rumunsku už američtí vojáci jsou. To je zcela nová geopolitická situace, která nemá žádné historické analogie. Je třeba se dívat nově.
Pokud jde o argumentaci zastánců radaru, je třeba počítat s tím, že semleto bude vše. Každý strašák je dobrý: zbrojení je zdůvodňováno strachem. Když se budete bát, nebudou vám žádné výdaje na zbrojení připadat velké, žádné základny vám nebudou připadat zbytečné.
A vládní agentura? Když chabí obsah, je třeba dodat alespoň hezkou formu. Tak budeme mít barevné obrázky na křídovém papíře, televizní spoty, pár kamarádů si přivydělá. Zmiňovanou mediální agenturu neznám, ale myslím, že každému je třeba dát ve svobodné zemi právo historicky se znemožnit.
OTÁZKA | Vlada
Dobrý den pane profesore,
ještě jsem nikde nečetl ani neslyšel o ochraně samotného radaru. On ji přece musí také mít. Kdo ji bude zajišťovat AČR nebo USArmy? A kde budou tyto střely umístěny?
Dobrý den pane profesore,
ještě jsem nikde nečetl ani neslyšel o ochraně samotného radaru. On ji přece musí také mít. Kdo ji bude zajišťovat AČR nebo USArmy? A kde budou tyto střely umístěny?
ODPOVĚD | 13:05
Dobrá otázka. Střežit budou muset všichni. Nemůžete postat vojáky do zahraničí a nezajistit jim ochranu. Z vlastních řad i za řad hostitelské země. A nejen v uniformách: vojáky nemůžete poslat do akce bez rozvědky.
Dobrá otázka. Střežit budou muset všichni. Nemůžete postat vojáky do zahraničí a nezajistit jim ochranu. Z vlastních řad i za řad hostitelské země. A nejen v uniformách: vojáky nemůžete poslat do akce bez rozvědky.
OTÁZKA | Martina
Dobrý den, pane profesore. Radar USA na našem území je pro mě nepřijatelný. Pokud by byl součástí obranného systému NATO, pak sice nerada, ale řekla bych si-no jo, jsme součástí aliance a z toho vyplývají určité závazky, tak se nedá nic dělat, ok. Proč se podle Vás USA nesnaží prosadit svůj systém jakou součást NATO? Bylo by to přeci politicky "čistší" a v konkrétních zemích snadnější...?
Dobrý den, pane profesore. Radar USA na našem území je pro mě nepřijatelný. Pokud by byl součástí obranného systému NATO, pak sice nerada, ale řekla bych si-no jo, jsme součástí aliance a z toho vyplývají určité závazky, tak se nedá nic dělat, ok. Proč se podle Vás USA nesnaží prosadit svůj systém jakou součást NATO? Bylo by to přeci politicky "čistší" a v konkrétních zemích snadnější...?
ODPOVĚD | 13:06
Národní protiraketová obrana USA je od počátku budována jako strategický systém Spojených států. Ty se nejen cítí nejohroženější. Také se o svoji ochranu nechtějí s nikým dělit. Nelze si představit, že by strategickému systému USA velel Brusel. Ovšem už se říká, že se tento americký systém doplňuje se systémem teritoriální obrany NATO, což je do určité míry pravda. Navíc se objevuje teze, že základny v Polsku a v Česku jsou na obranu Evropy, USA má chránit základna v Grónsku. Ovšem velet bude Washington. Otázkou je jak.
Národní protiraketová obrana USA je od počátku budována jako strategický systém Spojených států. Ty se nejen cítí nejohroženější. Také se o svoji ochranu nechtějí s nikým dělit. Nelze si představit, že by strategickému systému USA velel Brusel. Ovšem už se říká, že se tento americký systém doplňuje se systémem teritoriální obrany NATO, což je do určité míry pravda. Navíc se objevuje teze, že základny v Polsku a v Česku jsou na obranu Evropy, USA má chránit základna v Grónsku. Ovšem velet bude Washington. Otázkou je jak.
OTÁZKA | Martina
Jaké negativní důsledky by mohlo mít pro ČR úplné odmítnutí radaru?
Jaké negativní důsledky by mohlo mít pro ČR úplné odmítnutí radaru?
ODPOVĚD | 13:08
Pravděpodobně žádné. Vezměte si příklad ze Španělska, které stáhlo své vojáky z Iráku. Na jeho vztahy s USA a Bruselem to nemělo žádný dramatický vliv. Jestliže základnu odmítneme, Pentagon přijme jiný model protiraketové obrany.
Už nyní řada prominentních zastánců systému Národní protiraketové obrany v USA tvrdí, že se buduje zastaralý koncept. Že je nutné vyhnout stavění základen v Polsku i v Česku a vše mimo Kalifornii a Aljašku rozmístit na vodu a v kosmu.
Pravděpodobně žádné. Vezměte si příklad ze Španělska, které stáhlo své vojáky z Iráku. Na jeho vztahy s USA a Bruselem to nemělo žádný dramatický vliv. Jestliže základnu odmítneme, Pentagon přijme jiný model protiraketové obrany.
Už nyní řada prominentních zastánců systému Národní protiraketové obrany v USA tvrdí, že se buduje zastaralý koncept. Že je nutné vyhnout stavění základen v Polsku i v Česku a vše mimo Kalifornii a Aljašku rozmístit na vodu a v kosmu.
OTÁZKA | Milan 2
Dobrý den , jak hodnotíte organizaci Ne Základnám a co by jste jim poradil jak získát peníze na jejich činnost , miliony tečou z peněz daňových poplatníku reklamním agenturám na reklamu pro radar a na opačnou stranu ani koruna , je škoda aby zanikli ,(kčemuž doufám nedojde ), většinu investujou ze svých osobních peněz a všechno stoji peníze ,tisk letáku ,různe pronájmy ploch , cestovné atd . Ještě bych chtěl napsat. že nejsem jejich členem a osobně nikoho neznám , ale vím, že finančně to nemají jednoduché a nato spoléhá druha strana kterým se finance a reklama jenom hrne. děkuji za odpověď
Dobrý den , jak hodnotíte organizaci Ne Základnám a co by jste jim poradil jak získát peníze na jejich činnost , miliony tečou z peněz daňových poplatníku reklamním agenturám na reklamu pro radar a na opačnou stranu ani koruna , je škoda aby zanikli ,(kčemuž doufám nedojde ), většinu investujou ze svých osobních peněz a všechno stoji peníze ,tisk letáku ,různe pronájmy ploch , cestovné atd . Ještě bych chtěl napsat. že nejsem jejich členem a osobně nikoho neznám , ale vím, že finančně to nemají jednoduché a nato spoléhá druha strana kterým se finance a reklama jenom hrne. děkuji za odpověď
ODPOVĚD | 13:09
Tak to nevím... Peníze jsou pro mne poněkud záhadná instituce. Samozřejmě si myslím, že v demokratické společnosti by měly být výdaje vlády na otázky kolem cizí vojenské základny věnovány na diskusi, ne na propagandu. Tedy něco občas taky přidělit těm, kteří již prokázali, že umí formulovat stanovisko a vytvářet instituce. Tedy třeba hnutí Ne základnám. Jenže to mluvíme o demokratické společnosti.
Berme to osudově: bohatí mohou být jen ti, kdo hájí bohaté. Ti, kdo nepropagují privilegované, bývají chudí.
Tak to nevím... Peníze jsou pro mne poněkud záhadná instituce. Samozřejmě si myslím, že v demokratické společnosti by měly být výdaje vlády na otázky kolem cizí vojenské základny věnovány na diskusi, ne na propagandu. Tedy něco občas taky přidělit těm, kteří již prokázali, že umí formulovat stanovisko a vytvářet instituce. Tedy třeba hnutí Ne základnám. Jenže to mluvíme o demokratické společnosti.
Berme to osudově: bohatí mohou být jen ti, kdo hájí bohaté. Ti, kdo nepropagují privilegované, bývají chudí.
OTÁZKA | Milan 2
Ještě bych chtěl dodat , že většina lidí kteří by rádi přispěli o kontě ani neví a je to pro ně složité (To patří k tomu prvnímu dotazu) .děkuji
Ještě bych chtěl dodat , že většina lidí kteří by rádi přispěli o kontě ani neví a je to pro ně složité (To patří k tomu prvnímu dotazu) .děkuji
ODPOVĚD | 13:11
Na internetové stránce hnutí Ne základnám vpravo nahoře je číslo účtu. Pomoc je jistě velmi vítaná. Radit musejí hlavně aktivisté, kteří jsou v přímém styku s lidmi. Osobní kontakt zvyšuje důvěryhodnost.
Na internetové stránce hnutí Ne základnám vpravo nahoře je číslo účtu. Pomoc je jistě velmi vítaná. Radit musejí hlavně aktivisté, kteří jsou v přímém styku s lidmi. Osobní kontakt zvyšuje důvěryhodnost.
OTÁZKA | Jiří P.
Dobrý den, údaje o Vás uvedené ve Wikipedii odpovídají skutečnosti?
Dobrý den, údaje o Vás uvedené ve Wikipedii odpovídají skutečnosti?
ODPOVĚD | 13:11
Údaje ve Wikipedii jsou živé. Ty o mne podléhají občas změně. Většina těch aktuálních je pravdivá – byť rozhodně ne vyčerpávající. Žádný lidský osud se nevejde do jednoho hesla, natož tak uspěchaný osud, jako je ten můj.
Údaje ve Wikipedii jsou živé. Ty o mne podléhají občas změně. Většina těch aktuálních je pravdivá – byť rozhodně ne vyčerpávající. Žádný lidský osud se nevejde do jednoho hesla, natož tak uspěchaný osud, jako je ten můj.
OTÁZKA | Marie
Dobrý den, děkuji za Vaši odvahu vystoupit proti dravému mediálně-politickému proudu. Říká se - a je to potvrzené historickou zkušeností, že každých dvacet let u nás dochází k politickému "lámání chleba". Nemáte také pocit, že radar je toho pádným důkazem, jak slabá je u nás demkracie (necelých dvacet let od 11/1989)? Další otázka : Existuje v případě schválení parlamentem ještě nějaká šance, jak radaru v Čechách zabránit (např. soudní cestou mezinár. práva)? Poslední věc mi nejde vůbec na rozum, jak je vůbec možné radar lokalizovat v oblasti 30 km od Plzně a 60 km od Prahy. V případě vál. útoku by přece byla obě města zamořena, ne-li zničena - co na to vy jako odborník? Dík za odpovědi.
Dobrý den, děkuji za Vaši odvahu vystoupit proti dravému mediálně-politickému proudu. Říká se - a je to potvrzené historickou zkušeností, že každých dvacet let u nás dochází k politickému "lámání chleba". Nemáte také pocit, že radar je toho pádným důkazem, jak slabá je u nás demkracie (necelých dvacet let od 11/1989)? Další otázka : Existuje v případě schválení parlamentem ještě nějaká šance, jak radaru v Čechách zabránit (např. soudní cestou mezinár. práva)? Poslední věc mi nejde vůbec na rozum, jak je vůbec možné radar lokalizovat v oblasti 30 km od Plzně a 60 km od Prahy. V případě vál. útoku by přece byla obě města zamořena, ne-li zničena - co na to vy jako odborník? Dík za odpovědi.
ODPOVĚD | 13:15
V politických konfliktech se zpravidla setkávají tři generace. Třeba v roce 1989 to byli lidé, jejichž základní politická zkušenost – osobní i zděděná po rodičích – pocházela z hospodářské krize a světové války. Pak lidé, které zformoval 21. srpen a období tzv. konsolidace. A nová generace, která vlastní zkušenost teprve sbírala. Dnes jsou v politice „zbytky“ lidí se zkušeností z konsolidace, pak generace vyrostlá 17. listopadu či si v souvislosti se sametovou revolucí nastartovala kariéru – a nová generace, která už sbírá zkušenosti jenom v polistopadovém období. Americká vojenská základna je fenomén, který výrazně ovlivňuje politickou socializaci této nové generace. Je to téma velmi bohaté na věcné otázky i na emoce.
V případě souhlasu Parlamentu se znovu otázka otevře v příštích volbách. A třeba i v dalších. Ale ještě rozhodnuto nebylo – poslední slovo nepadlo ani v okolí Vltavy, ani ve Washingtonu.
V politických konfliktech se zpravidla setkávají tři generace. Třeba v roce 1989 to byli lidé, jejichž základní politická zkušenost – osobní i zděděná po rodičích – pocházela z hospodářské krize a světové války. Pak lidé, které zformoval 21. srpen a období tzv. konsolidace. A nová generace, která vlastní zkušenost teprve sbírala. Dnes jsou v politice „zbytky“ lidí se zkušeností z konsolidace, pak generace vyrostlá 17. listopadu či si v souvislosti se sametovou revolucí nastartovala kariéru – a nová generace, která už sbírá zkušenosti jenom v polistopadovém období. Americká vojenská základna je fenomén, který výrazně ovlivňuje politickou socializaci této nové generace. Je to téma velmi bohaté na věcné otázky i na emoce.
V případě souhlasu Parlamentu se znovu otázka otevře v příštích volbách. A třeba i v dalších. Ale ještě rozhodnuto nebylo – poslední slovo nepadlo ani v okolí Vltavy, ani ve Washingtonu.
OTÁZKA | Milena
Jistě znáte knihu Samuela Huntingtona Střet civilizací. Autor uvádí, že USA se musí snažit vyhýbat se konfliktu tím, že nebude narušovat status quo tam, kde to může ohrozit zájmy Číny, Ruska, Indie.. Nemáte pocit, že Bush - a nejen radarem v Česku - dělá pravý opak? Obávám se, že dnešní situace je v mnohém obdobná jako před oběma svět. válkami 20.stol . - velký rozvoj obchodu s penězi, velké náklady na zbrojení, vznik dvou mocenských proudů s protichůdnými zájmy. Co Vy na to? Díky.
Jistě znáte knihu Samuela Huntingtona Střet civilizací. Autor uvádí, že USA se musí snažit vyhýbat se konfliktu tím, že nebude narušovat status quo tam, kde to může ohrozit zájmy Číny, Ruska, Indie.. Nemáte pocit, že Bush - a nejen radarem v Česku - dělá pravý opak? Obávám se, že dnešní situace je v mnohém obdobná jako před oběma svět. válkami 20.stol . - velký rozvoj obchodu s penězi, velké náklady na zbrojení, vznik dvou mocenských proudů s protichůdnými zájmy. Co Vy na to? Díky.
ODPOVĚD | 13:23
Už koncem 90. let, ve chvíli, kdy začalo bombardování Jugoslávie, se stalo zřejmé, že v politice USA dochází k dramatické změně. Najednou zde nebyl nadšení nad novým pořádkem po skončení studené války, ale odhodlání prosazovat své záměry i v rozporu s mezinárodním právem. Tehdy ještě se spojenci v NATO. S příchodem Bushe mladšího do Bílého domu zůstalo odhodlání prosazovat své zájmy v rozporu s mezinárodním právem a navíc přišlo odhodlání nebrat v potaz názory a zájmy spojenců. Říká se tomu unilateralismus a lidé kolem současného amerického prezidenta na tento svůj postoj byli donedávna pyšní. Je třeba říci, že unilateralismus bil linií americké zahraniční politiky po většinu dějin USA. Jenže dnes mají USA obrovskou odpovědnost. Musíme doufat, že nový americký prezident – či prezidentka – bude umět prosazovat zájmy USA prostřednictvím mezinárodních institucí a s ohledem na zájmy ostatních zemí. To by nikterak nesnížilo mimořádnou roli USA ve světě. Jde jen o to spojit s mocí i odpovědnost. Reálnou, která nepředstírá.
Už koncem 90. let, ve chvíli, kdy začalo bombardování Jugoslávie, se stalo zřejmé, že v politice USA dochází k dramatické změně. Najednou zde nebyl nadšení nad novým pořádkem po skončení studené války, ale odhodlání prosazovat své záměry i v rozporu s mezinárodním právem. Tehdy ještě se spojenci v NATO. S příchodem Bushe mladšího do Bílého domu zůstalo odhodlání prosazovat své zájmy v rozporu s mezinárodním právem a navíc přišlo odhodlání nebrat v potaz názory a zájmy spojenců. Říká se tomu unilateralismus a lidé kolem současného amerického prezidenta na tento svůj postoj byli donedávna pyšní. Je třeba říci, že unilateralismus bil linií americké zahraniční politiky po většinu dějin USA. Jenže dnes mají USA obrovskou odpovědnost. Musíme doufat, že nový americký prezident – či prezidentka – bude umět prosazovat zájmy USA prostřednictvím mezinárodních institucí a s ohledem na zájmy ostatních zemí. To by nikterak nesnížilo mimořádnou roli USA ve světě. Jde jen o to spojit s mocí i odpovědnost. Reálnou, která nepředstírá.
OTÁZKA | Josef
Dobrý den! Co říkáte tomu, že se Vás jako zasloužilého komouše a STBáka v diskuzy neokomoušské partičky Ladys ptá, jestli je na místě ještě dnes strašit komunistama. Myslíte si tak jako já, že tihle truhlíci jsou odpovědí na otázku, jak mohli být lidé ve 48 tak blbí?
Dobrý den! Co říkáte tomu, že se Vás jako zasloužilého komouše a STBáka v diskuzy neokomoušské partičky Ladys ptá, jestli je na místě ještě dnes strašit komunistama. Myslíte si tak jako já, že tihle truhlíci jsou odpovědí na otázku, jak mohli být lidé ve 48 tak blbí?
ODPOVĚD | 13:25
Vaší emoci – snad – rozumím, otázku ohledně americké vojenské základny však nevidím.
Vaší emoci – snad – rozumím, otázku ohledně americké vojenské základny však nevidím.
OTÁZKA | Václav
Pokud by došlo skutečně k výstavbě radarové základny USA v ČR i přes zjevný odpor většiny občanů, bylo by to v souladu s právním pořádkem a Ústavou, nebylo by v tom něco protiprávního?
Jsou odmítavé výroky některých evropských politiků vůči základně ojedinělými výkřiky jednotlivců nebo vyjadřují obecnější postoje širší politické scény? _
Pokud by došlo skutečně k výstavbě radarové základny USA v ČR i přes zjevný odpor většiny občanů, bylo by to v souladu s právním pořádkem a Ústavou, nebylo by v tom něco protiprávního?
Jsou odmítavé výroky některých evropských politiků vůči základně ojedinělými výkřiky jednotlivců nebo vyjadřují obecnější postoje širší politické scény? _
ODPOVĚD | 13:27
Jestli Parlament americkou vojenskou základnu odhaluje, bude její zřízení podle platného práva. My jen můžeme říkat, že je to v rozporu se státní ideou, tak jak se formovala v době vytváření České republiky, a že je to proti zájmům této země. A že se to – alespoň zatím - dá po příštích volbách napravit.
Podle dostupných výsledků výzkumů veřejného mínění není v našem bezprostředním okolí stát, v němž by se zřízením amerických vojenských základen v Česku a v Polsku souhlasila většina veřejnosti. Zvlášť výrazný odpor je u veřejnosti v Německu. Na to reagují němečtí, rakouští a slovenští státníci svým odporem či skepsí vůči americkému projektu. Kromě citu, který do daného odporu vkládá veřejnost, vnímavější politici v Evropě vědí, že politické ztráty v případě vybudování těchto základen budou mnohem větší než fiktivní zisk. A vůbec nejde jen o zhoršení vztahů s Ruskem. Projekt Národní protiraketové obrany USA je prostě špatný.
Jestli Parlament americkou vojenskou základnu odhaluje, bude její zřízení podle platného práva. My jen můžeme říkat, že je to v rozporu se státní ideou, tak jak se formovala v době vytváření České republiky, a že je to proti zájmům této země. A že se to – alespoň zatím - dá po příštích volbách napravit.
Podle dostupných výsledků výzkumů veřejného mínění není v našem bezprostředním okolí stát, v němž by se zřízením amerických vojenských základen v Česku a v Polsku souhlasila většina veřejnosti. Zvlášť výrazný odpor je u veřejnosti v Německu. Na to reagují němečtí, rakouští a slovenští státníci svým odporem či skepsí vůči americkému projektu. Kromě citu, který do daného odporu vkládá veřejnost, vnímavější politici v Evropě vědí, že politické ztráty v případě vybudování těchto základen budou mnohem větší než fiktivní zisk. A vůbec nejde jen o zhoršení vztahů s Ruskem. Projekt Národní protiraketové obrany USA je prostě špatný.
OTÁZKA | Kateřina Malá
Pane profesore, co si myslíte o lidech vedoucích Iniciativu Nezákladnám? O těch mladých, nadějných... Tamášovi, Novomestské, Májíčkovi...Věříte jim, že se z nich jednou nestanou politici u korýtek, jako třeba z K. Jacques a podobných?
Pane profesore, co si myslíte o lidech vedoucích Iniciativu Nezákladnám? O těch mladých, nadějných... Tamášovi, Novomestské, Májíčkovi...Věříte jim, že se z nich jednou nestanou politici u korýtek, jako třeba z K. Jacques a podobných?
ODPOVĚD | 13:40
Myslím si jen to nejlepší! Ale vážně: Ti, které znám, jsou plni odhodlání a zdravého sebevědomí. Neznají strach a nemají komplex viny, který svazuje například „starou levici“. Vrací se k původním ideálům humanismu, ale i hnutí zelených s požadavky samosprávy, míru a globální odpovědnosti. Ti, kteří pocházejí z Humanistického hnutí, mají často i mimořádně cennou životní zkušenost ze zahraničí – jako například Ivona Novomestská ze stavby sirotčince v Indii. Takové lidi nepopletou žádné televizní noviny, v nichž se statečně vodí za ruku do nebe volající nevzdělanost s arogancí moci.
A jak se budou tito lidé vyvíjet dál? Různě, velmi různě. Zatím platí, že kdyby vložili svoji energii do kariéry v zavedených stranách, jistě by už seděli po boku vámi zmiňované poslankyně. Neučinili tak, znamená to, že pro ně existují vyšší cíle než kariera.
Budeme si přát, abych parafrázoval polského spisovatele Jerzyho Lece, aby naši přátelé, kteří v hnutí předbíhají svoji dobu, nemuseli na ni počkat na místech nepříliš vábných.
Myslím si jen to nejlepší! Ale vážně: Ti, které znám, jsou plni odhodlání a zdravého sebevědomí. Neznají strach a nemají komplex viny, který svazuje například „starou levici“. Vrací se k původním ideálům humanismu, ale i hnutí zelených s požadavky samosprávy, míru a globální odpovědnosti. Ti, kteří pocházejí z Humanistického hnutí, mají často i mimořádně cennou životní zkušenost ze zahraničí – jako například Ivona Novomestská ze stavby sirotčince v Indii. Takové lidi nepopletou žádné televizní noviny, v nichž se statečně vodí za ruku do nebe volající nevzdělanost s arogancí moci.
A jak se budou tito lidé vyvíjet dál? Různě, velmi různě. Zatím platí, že kdyby vložili svoji energii do kariéry v zavedených stranách, jistě by už seděli po boku vámi zmiňované poslankyně. Neučinili tak, znamená to, že pro ně existují vyšší cíle než kariera.
Budeme si přát, abych parafrázoval polského spisovatele Jerzyho Lece, aby naši přátelé, kteří v hnutí předbíhají svoji dobu, nemuseli na ni počkat na místech nepříliš vábných.
OTÁZKA | Jiří z Brna
Dobrý den. Nemyslíte, že současná forma demokracie (vláda nadpoloviční většiny) se ukazuje jako dysfunkční? Nemyslíte, že názorové posuny a změny, ke kterým ve společnosti a ve světě dochází, jsou natolik dynamické - včetně vývoje komunikačních technologií - že dosavadní způsob vládnutí a demokracie je nevyhovující a volá po zásadní reformě?
Dobrý den. Nemyslíte, že současná forma demokracie (vláda nadpoloviční většiny) se ukazuje jako dysfunkční? Nemyslíte, že názorové posuny a změny, ke kterým ve společnosti a ve světě dochází, jsou natolik dynamické - včetně vývoje komunikačních technologií - že dosavadní způsob vládnutí a demokracie je nevyhovující a volá po zásadní reformě?
ODPOVĚD | 13:45
Liberální demokracie je od samého svého vzniku rozporuplná. Vždy se jednalo o složitý kompromis mezi ideálem demokracie jako vlády lidu a kapitalismem, který nerovnoměrným přerozdělením zdrojů a zisků vytváří nerovné podmínky naplnění svobody. Tento kompromis je mnohem mladší, než se zdá – oficiálně se liberalismus hlásí k demokracii až od dob amerického prezidenta Wilsona; výklad evropských dějin jako vývoje demokracie pochází od britského historika George Grotea, konkrétně jeho práce Dějiny Řecka z poloviny 19. století. Na můj vkus je kompromis liberalismu a demokracie příliš často umožněn manipulací názorů, ale i politické socializace. Většina lidí nemá čas ani chuť se aktivně věnovat sháněním informací, které tvoří základ svobodného politického rozhodování. Ti jsou pak závislí na sdělovacích prostředcích, dnes povětšině na televizi – což jsou kapitálové instituce. Takto se vytvářejí umělé většiny, jejichž politické chování ne vždy odpovídá zájmům členů těchto skupin.
Jediné, co se v toto situaci dá říci kladného je prostý fakt, že manipulace je povětšině příjemnější než fyzické násilí.
Ale že je třeba stále hledat lepší řešení, než představuje liberální demokracie. Je nutné nově vyvážit expertní znalosti, potřeby pocitu svobody a faktické rovnosti i oprávněné zájmy jednotlivců a skupin. Alespoň podle mého názoru, který nemusí být zcela přesný, to současný kapitalismus nedělá. Třeba proto, že k udržení ekonomické a sociální stability potřebuje militarismus.
Liberální demokracie je od samého svého vzniku rozporuplná. Vždy se jednalo o složitý kompromis mezi ideálem demokracie jako vlády lidu a kapitalismem, který nerovnoměrným přerozdělením zdrojů a zisků vytváří nerovné podmínky naplnění svobody. Tento kompromis je mnohem mladší, než se zdá – oficiálně se liberalismus hlásí k demokracii až od dob amerického prezidenta Wilsona; výklad evropských dějin jako vývoje demokracie pochází od britského historika George Grotea, konkrétně jeho práce Dějiny Řecka z poloviny 19. století. Na můj vkus je kompromis liberalismu a demokracie příliš často umožněn manipulací názorů, ale i politické socializace. Většina lidí nemá čas ani chuť se aktivně věnovat sháněním informací, které tvoří základ svobodného politického rozhodování. Ti jsou pak závislí na sdělovacích prostředcích, dnes povětšině na televizi – což jsou kapitálové instituce. Takto se vytvářejí umělé většiny, jejichž politické chování ne vždy odpovídá zájmům členů těchto skupin.
Jediné, co se v toto situaci dá říci kladného je prostý fakt, že manipulace je povětšině příjemnější než fyzické násilí.
Ale že je třeba stále hledat lepší řešení, než představuje liberální demokracie. Je nutné nově vyvážit expertní znalosti, potřeby pocitu svobody a faktické rovnosti i oprávněné zájmy jednotlivců a skupin. Alespoň podle mého názoru, který nemusí být zcela přesný, to současný kapitalismus nedělá. Třeba proto, že k udržení ekonomické a sociální stability potřebuje militarismus.
OTÁZKA | Karel Moučka
Dobrý den.
Rád bych se Vás zeptal na alternativu k současné militarizaci Evropy. Jak by se takové Evropy dalo dosáhnout?
Dobrý den.
Rád bych se Vás zeptal na alternativu k současné militarizaci Evropy. Jak by se takové Evropy dalo dosáhnout?
ODPOVĚD | 13:51
Toto otázku řeší Evropané, alespoň pokud víme z písemných pramenů, již od antiky. Dnes nabízejí odpovědi nejrůznější ideologické i teoretické vize, od liberálů, přes marxisty, různá náboženství až po funkcionlání koncepce. Většina z těchto vizí se tak či onak opírá o humanismus, představu o fascinujícím zázraku lidské existence, který nemá a nemusí být doprovázen sebeničením ve válkách a plýtváním omezenými zdroji naší planety. Pak se rozcházejí v názoru na to, jak militarismu bránit. Pro některé je to výchova či držení se božích přikázání, pro jiné gándhíovská pasivní rezistence, jindy zase třídní boj. Existují ovšem i pragmatické vize odporu proti militarismu, které upozorňují na jeho škodlivost dokonce i pro ty, kdo z něho na první pohled nebo v první fázi mají zisk. S tím, že svůj zisk mohou dosáhnout v jiných oblastech.
Mezi nejrůznějšími koncepcemi si lidé vybírají podle své výchovy, zkušeností a temperamentu. Jako humanista si myslím, že se nikdy nesmíme zříkat vznešených ideálů. Jako člověk žijící v této zemi, si myslím, že alternativou vůči militarismu je spojovat lidi různé víry, kteří se prostě musí zastáncům militarismu postavit. A to celosvětově. A jestli se nepodaří na této cestě zbavit se kapitalismu, pak je nutná, řečeno freudovsky, sublimace – ti, kdo dnes vydělávají na výrobě a užívání zbraní, by si měli začít vydělávat třeba na řešení klimatických změn. Na boji proti reálným, nikoliv fiktivním hrozbám.
Je nesmyslné tvrdit, že když chceš mír, musíš připravovat válku. Vždy se takto státy připravovaly – a byly války. Chceš-li mír, připravuj mír.
Si vis pacem, para pacem!
Toto otázku řeší Evropané, alespoň pokud víme z písemných pramenů, již od antiky. Dnes nabízejí odpovědi nejrůznější ideologické i teoretické vize, od liberálů, přes marxisty, různá náboženství až po funkcionlání koncepce. Většina z těchto vizí se tak či onak opírá o humanismus, představu o fascinujícím zázraku lidské existence, který nemá a nemusí být doprovázen sebeničením ve válkách a plýtváním omezenými zdroji naší planety. Pak se rozcházejí v názoru na to, jak militarismu bránit. Pro některé je to výchova či držení se božích přikázání, pro jiné gándhíovská pasivní rezistence, jindy zase třídní boj. Existují ovšem i pragmatické vize odporu proti militarismu, které upozorňují na jeho škodlivost dokonce i pro ty, kdo z něho na první pohled nebo v první fázi mají zisk. S tím, že svůj zisk mohou dosáhnout v jiných oblastech.
Mezi nejrůznějšími koncepcemi si lidé vybírají podle své výchovy, zkušeností a temperamentu. Jako humanista si myslím, že se nikdy nesmíme zříkat vznešených ideálů. Jako člověk žijící v této zemi, si myslím, že alternativou vůči militarismu je spojovat lidi různé víry, kteří se prostě musí zastáncům militarismu postavit. A to celosvětově. A jestli se nepodaří na této cestě zbavit se kapitalismu, pak je nutná, řečeno freudovsky, sublimace – ti, kdo dnes vydělávají na výrobě a užívání zbraní, by si měli začít vydělávat třeba na řešení klimatických změn. Na boji proti reálným, nikoliv fiktivním hrozbám.
Je nesmyslné tvrdit, že když chceš mír, musíš připravovat válku. Vždy se takto státy připravovaly – a byly války. Chceš-li mír, připravuj mír.
Si vis pacem, para pacem!
OTÁZKA | Novotný Václav
Dobrý den,
mohu poprosit o Váš názor k mému příspěvku - pohledu na média.
Příspěvek:
Dnes následoval logický krok, bylo jen otázkou, kdy s ním vyrukují.
Zatím se hnutí proti radaru opíralo o 66 % občanů, odmítajících radar.
Bylo jasné, že tento argument je třeba paralyzovat.
V ČT to dnes tj. 10. 9.07 v 8,15 hodin předvedl Karel Hvížďala - novinář - k průzkumu USA u nás tj. 51% odpůrců, cituji jeho slova:
"Je tady vidět, že počet odpůrců klasá a je třeba, aby byla další informační kampaň a tak počet odpůrců klesl pod 50 %.
Předpokládat od ČT, že neví, kdo je pan Hvížďala asi nepůjde. Alespoň Železný - redaktor ČT kontroval ( vyváženě ), že je to průzkum americký a nemusí být zcela objektivní.
Hvížďala sám sebe potápí a dostává se do polohy agitátora za supervelmoc, když odpoví, že by musel vědět skupinu oslovených. Jinak řečeno, nemá dostatek informací, ale jeho názor je, že počet odpůrců klesá.
Pokládám za nesmyslné, aby pan Hvížďala nevěděl o sebereflexi amerických médií, kde dnes otevřeně přiznávají tendečnost - plnění objednávky k vytvoření podmínek - ovlivnění myšlení občanů USA- pro rozpoutání války s Irákem.
Z hrůzou lze konstatovat, že jednání většiny dnešních novinářů je zcela totožné s jednáním normalizačních novinářů. Můžu si to dovolit tvrdit, neboť si to pamatuji. Zůstátá otázkou, zda je nezbytné být za dobře s novináři, redaktory, nebo jasně ukázat, že jsou to právě oni, (přičemž politici jsou v jejich rukách často figurky), kteří umožňují války, zabíjení. Cynické je, že o tom potom píší.
Dovolím si to přirovnat k jedinci, který vyprovokuje rvačku a potom se kouká, komu teče víc krev.
Nebylo-li by masmédií všeobecně, těžko by kterýkoliv diktátor např. Miloševič a dosaďte si historicky jakéhokoliv, mohl rozpoutat válku, genocidu jiného národa.
V této souvislosti pokládám otázku, kdy kterému novináři byla odebrána akreditace za to, že podporoval zjevně snahu supervelmoci, snahu vládnoucí kliky?
Zatím jsem zaregistroval, že novinář dostane padáka v okamžiku, kdy projeví vlastní úsudek a zdravý rozum.
Novotný Václav
Dobrý den,
mohu poprosit o Váš názor k mému příspěvku - pohledu na média.
Příspěvek:
Dnes následoval logický krok, bylo jen otázkou, kdy s ním vyrukují.
Zatím se hnutí proti radaru opíralo o 66 % občanů, odmítajících radar.
Bylo jasné, že tento argument je třeba paralyzovat.
V ČT to dnes tj. 10. 9.07 v 8,15 hodin předvedl Karel Hvížďala - novinář - k průzkumu USA u nás tj. 51% odpůrců, cituji jeho slova:
"Je tady vidět, že počet odpůrců klasá a je třeba, aby byla další informační kampaň a tak počet odpůrců klesl pod 50 %.
Předpokládat od ČT, že neví, kdo je pan Hvížďala asi nepůjde. Alespoň Železný - redaktor ČT kontroval ( vyváženě ), že je to průzkum americký a nemusí být zcela objektivní.
Hvížďala sám sebe potápí a dostává se do polohy agitátora za supervelmoc, když odpoví, že by musel vědět skupinu oslovených. Jinak řečeno, nemá dostatek informací, ale jeho názor je, že počet odpůrců klesá.
Pokládám za nesmyslné, aby pan Hvížďala nevěděl o sebereflexi amerických médií, kde dnes otevřeně přiznávají tendečnost - plnění objednávky k vytvoření podmínek - ovlivnění myšlení občanů USA- pro rozpoutání války s Irákem.
Z hrůzou lze konstatovat, že jednání většiny dnešních novinářů je zcela totožné s jednáním normalizačních novinářů. Můžu si to dovolit tvrdit, neboť si to pamatuji. Zůstátá otázkou, zda je nezbytné být za dobře s novináři, redaktory, nebo jasně ukázat, že jsou to právě oni, (přičemž politici jsou v jejich rukách často figurky), kteří umožňují války, zabíjení. Cynické je, že o tom potom píší.
Dovolím si to přirovnat k jedinci, který vyprovokuje rvačku a potom se kouká, komu teče víc krev.
Nebylo-li by masmédií všeobecně, těžko by kterýkoliv diktátor např. Miloševič a dosaďte si historicky jakéhokoliv, mohl rozpoutat válku, genocidu jiného národa.
V této souvislosti pokládám otázku, kdy kterému novináři byla odebrána akreditace za to, že podporoval zjevně snahu supervelmoci, snahu vládnoucí kliky?
Zatím jsem zaregistroval, že novinář dostane padáka v okamžiku, kdy projeví vlastní úsudek a zdravý rozum.
Novotný Václav
ODPOVĚD | 13:59
Probléme není, že do politiky mluví každý – i ten, kdo ji nerozumí, i ten, kdo za vznešená slova skrývá sobecké zájmy či si vyrábí nový image. Probléme je, že mainstreamová media, především televize, embargují názory, které se redakci nehodí. Autoritářské osobnosti jsou ve jménu obrany svého pojetí demokracie vždy ochotné používat nedemokratické prostředky. Protože to politické elitě vyhovuje, máme demokracii poněkud jednobarevnou.
Popravdě řečeno, v naší zemi se výzkumům politických názorů nikdy po listopadu 1989 nedařilo: vždy to bylo nějak šejdrem. Jestli si ale někdo myslí, že stačí vládní propaganda ke změně postojů veřejnosti k americké vojenské základně u nás, pak je zde snadný test: REFERENDUM.
Probléme není, že do politiky mluví každý – i ten, kdo ji nerozumí, i ten, kdo za vznešená slova skrývá sobecké zájmy či si vyrábí nový image. Probléme je, že mainstreamová media, především televize, embargují názory, které se redakci nehodí. Autoritářské osobnosti jsou ve jménu obrany svého pojetí demokracie vždy ochotné používat nedemokratické prostředky. Protože to politické elitě vyhovuje, máme demokracii poněkud jednobarevnou.
Popravdě řečeno, v naší zemi se výzkumům politických názorů nikdy po listopadu 1989 nedařilo: vždy to bylo nějak šejdrem. Jestli si ale někdo myslí, že stačí vládní propaganda ke změně postojů veřejnosti k americké vojenské základně u nás, pak je zde snadný test: REFERENDUM.
OTÁZKA | Ondřej
Jste pro jednotnou federální Evropu, která bude chráněna jednotnou EU Army? Domníváte se, že se jí dožijete? Bude dle Vás v US Army v EU přítomna po celé 21. století?
Jste pro jednotnou federální Evropu, která bude chráněna jednotnou EU Army? Domníváte se, že se jí dožijete? Bude dle Vás v US Army v EU přítomna po celé 21. století?
CHAT s osobností
TV Ne základnám
