Nikdo radar nepotřebuje, vy ani my 

 
Někteří komentátoři se v poslední době vrátili také k označení studená válka. Tak radikální ale vy nejste, nebo ano?
Ale je potřeba udělat všechno možné, aby se studená válka znovu neopakovala. Protože například příznaky závodů ve zbrojení už máme. Američané mají po světě sto dvacet vojenských základen a pořád se nás snaží přesvědčit o tom, že se rozhodně nechystají k žádné válce. Já jen doufám, že se nerozhodnou ke konfliktu s Íránem. Co by se pak rozpoutalo, to nedokáže dnes nikdo odhadnout. Nejsou dostatečně trpěliví. Zvykli si všem velet, být dominantní, ale to není dobrá cesta. 

Na konci osmdesátých let jste společně s prezidentem Reaganem vystavěl mezi oběma zeměmi důvěru. Není vám teď tak trochu líto, že se rozpadá?
Pokud začnu vypočítávat, co všechno z toho, na čem jsme se před lety domluvili, Američané porušili, tak to bude dlouhý seznam. A najednou si všimli, že Rusko se proti jejich chování postavilo. Mysleli si, že jenom oni mohou být pány situace, ale Rusko nechce stát stranou, dokáže dnes už opět reagovat a prát se za své zájmy.

To vidíme v poslední době velmi jasně i v případě zvažovaného amerického radaru na českém území. Co tak Moskvu dráždí?
Po konci studené války byli Američané prvními, kdo začal přemýšlet o novém světovém uspořádání. A jakmile se rozpadl Sovětský svaz, ucítili, že mají velkou šanci, kterou nesmí propásnout. Začali takříkajíc do svých sítí lovit nové spojence z bývalého východního bloku. No a výsledkem toho je nynější napjatá situace. Podle mého jde ale o velkou, zejména strategickou chybu.

O radaru si ale suverénně rozhodne Česká republika. Přesto, co byste vzkázal českým politikům?
Aby poslechli svůj národ, nic víc. Pracují přece pro svůj národ, nebo ne? Nikdo radar nepotřebuje. Ani my, ani vy. Být jimi, vypsal bych v této otázce referendum.

(...)

Michail Sergejevič Gorbačov (76), sovětský a ruský státník a politik. Vystudoval práva a zemědělskou ekonomii. Jako vůdce Sovětského svazu v letech 1985-1991 se pokoušel o změny, které by vedly ke zlepšení fungování sovětského komunistického a politického systému a k ukončení studené války. „Perestrojka“ však způsobila i konec vlády Komunistické strany Sovětského svazu a rozpad sovětského impéria. Nositel Nobelovy ceny za mír (1999).

Zdroj: Lidové noviny, 13.9.2007 
Celý článek zde »