Ředitel společnosti British American Tobacco pro firemní a právní záležitosti Tomáš Klvaňa, toho času zaměstnán vládou České republiky jako koordinátor komunikace programu protiraketové obrany, zadal Středisku empirických výzkumů (STEM) provedení průzkumu veřejného mínění, který měl zjistit, jak občané ČR pohlížejí na plánovaný radar americké Národní protiraketové obrany.

Výsledky průzkumu byly již ve středu 26. září srozumitelně artikulovány většinou českých internetových serverů. Tak např. zpravodajský server ČTK ceskenoviny.cz informoval o průzkumu zprávou s názvem Podíl odpůrců radaru poklesl. Na serveru aktualne.cz nesl obdobný článek titul Proti radaru je poprvé méně než polovina obyvatel; podobně na webových stránkách kanálu ČT24 České televize: STEM: Podíl odpůrců radaru poklesl. Odpovídají však tyto titulky realitě?

Protože na stránkách STEM není ještě (27. září v 10 hodin) zpráva o tomto průzkumu uvedena, podívejme se alespoň na graf, jímž výsledky průzkumu ilustruje zmíněný server ČT24. Otázka zní: „Když vezmete v úvahu všechny možné argumenty ohledně radaru v Brdech jako součásti americké protiraketové obrany chránící USA i velkou část Evropy, jste spíše pro jeho vybudování, proti němu, nebo nemáte dostatek přesvědčivých a věrohodných informací?“

Odpovědi na tuto otázku v procentech respondentů jsou:

49% „spíše proti radaru“.

22% „spíše pro radar“.

29% „nemám dost informací“.

Tendenčnost a nesmyslnost provedeného průzkumu je do očí bijící. Otázka po dostatku informací měla být položena odděleně od otázky, zda je respondent pro nebo proti radaru.

Je téměř jisté, že mezi souhlasícími i nesouhlasícími s radarem byli i lidé nemající dost informací. Podobně je téměř jisté, že i mezi těmi, kdo prohlásili, že nemají dost informací, byli lidé jak souhlasící, tak lidé s radarem nesouhlasící. Sami čtenáři dnešního vydání Britských listů si mohou přečíst, že existují lidé, kteří sice informace zřejmě nemají, nicméně je ani nechtějí, protože už jsou rozhodnuti.

Jde o klasickou ukázku toho, čemu se v češtině říká „míchat jabka s hruškami“. Takovýto způsob kladení otázek je vše možné, jen ne seriozní průzkum veřejného mínění. Je s podivem, že agentura STEM si dovolila na něco tak pochybného a neprofesionálního přistoupit.

Dokladem vědomé hrubé manipulativnosti zveřejněného průzkumu je výrok Tomáše Klvani, který prohlásil: „Taková ta psychologická hranice padesát procent odpůrců byla prolomena". Nebyla, ale zjevně šlo právě o to - provést takový průzkum veřejného mínění, jehož výsledky by se daly jako „prolomení psychologické hranice“ interpretovat. Ve skutečnosti je ale hodnota zveřejněných výsledků nulová. O skutečném počtu odpůrců neříká absolutně nic. Hodně zato vypovídá o nečestnosti zadavatele Tomáše Klvani a o nedůvěryhodnosti agentury STEM s Janem Hartlem v čele.

Skutečnost, že zadavatelem zmíněného „průzkumu“ je Tomáš Klvaňa (vláda), a způsob, jímž Tomáš Klvaňa výsledky nesprávně a manipulativně zadaného průzkumu interpretuje, naznačují, že obavy mnoha obyvatel České republiky jsou oprávněné: Vládní informační kampaň nebude neutrálně a objektivně informovat, nýbrž skrytě manipulovat a přesvědčovat ve prospěch umístění amerického radaru v České republice.

Zdroj: Britské listy 27.9.2007