Absolvent Harvardu, autor osmi knih profesor Francis Anthony Boyle (* 1950) vyučuje v současnosti na univerzitě v Illinois. Je mezinárodně uznávaným expertem a poradcem v oblasti mezinárodního práva a lidských práv. Pomáhal s přípravou žaloby proti jugoslávskému prezidentu Slobodanu Miloševičovi, angažoval se na podporu Čečenska, Palestiny i řady jednotlivců. Připravil také legislativu implementující do amerického právního řádu Konvenci o biologických zbraních.


„Tyto evropské antirakety jsou doplněk dlouhodobé americké strategie nukleárního prvního úderu proti Rusku, jak jsem vysvětlil ve své knize „Zločinnost jaderného odstrašování“. Prostřednictvím amerického prvního úderu by bylo odstraněno skoro 99% ruských jaderných sil. Bush junior tedy potřebuje antirakety, aby se postaral o ten zbytek. … Vláda Spojených států totiž věří, že s rozmístěním zjevně úspěšných kapacit prvního úderu mohou přejít od odstrašení k „donucení“. Jinými slovy, se zjevnou schopností prvního úderu, Spojené státy mohou během krize donutit Rusko poslouchat na slovo. Klasickým příkladem .. byla kubánská raketová krize, kde Sovětský svaz věděl, že americká vláda může udeřit první a ujít odplatě. Sověti tudíž kapitulovali. Toto bylo do omrzení analyzováno v odborné literatuře. Ale zejména jedním z předních Harvardských válečných štváčů Thomasem Schellingem – laureátem Nobelovy ceny za ekonomii udílené Švédskou bankou – jenž vyvinul termín „donucení“ (compellence) a odlišil jej od „odstrašení“ (detterence). Americká vláda se vymaňuje z pozice „odstrašení“ a přesouvá do pozice „donucení“. Ovládat svět je takto snazší. Napříště bude americká vláda schopna donutit dokonce i protivníky s jadernými zbraněmi poslouchat na slovo během krize či za normální situace.“


Článek v angličtině »