Navzdory přátelským gestům při Lobster summitu v Kennebunkportu je jasné, že se Putin s Bushem nedostali o nic blíže k řešení krize kolem amerických plánů na obranný raketový štít. Vyplývá to i z následného prohlášení Sergeje Ivanova, prvního zástupce ministerského předsedy Ruska, který nastínil možnost, že pokud USA uskuteční své plány postavit své základny v Polsku a České republice, Rusko umístí vlastní rakety do Kaliningradu. Kaliningrad je ruská enkláva na Baltském pobřeží, na pomezí Polska a Litvy, ale mimo vlastní území Ruska. Ivanovo alarmující prohlášení poukazuje na to, jak vážně se Rusko amerického obranného raketového štítu obává.

Samozřejmě by se dalo argumentovat, že Rusko proste jen straší, že se jedná pouze o rétorické gesto, které nikoho ve skutečnosti neohrožuje. Ale podíváme-li se na celou situaci blíže, pak se zdá, že ruské obavy jsou skutečně vážné. A to natolik, že Rusko projevuje skutečnou snahu najít alternativy, jež by poskytly konstruktivní východisko.

Už při summitu G8 nabídl Putin Američanům možnost využití ruské základny v Gabale, v severním Ázerbajdžánu. Aby dokázal, že tato možnost je uskutečnitelná, pozval západní novináře na prohlídku této základny, jejíž obrovský radar má dosah 6,000 kilometrů – tedy dostatečný k pokrytí celého Středního Východu. Ačkoli je, dle některých kritiků, základna již zastaralá, přesto v lednu tohoto roku zachytila vypálení iránské rakety Shahab-3. Je tedy rozumné se domnívat, že její modernizace by nebyla o nic nákladnější než budování nových základen ve střední Evropě.

Následně Rusko nabídlo i své základny v jižním Rusku a otevřelo možnost spolupráce s americkou administrativou v otázce raketové obrany utvořením Rady NATO-Rusko. Přesto Bush trvá na názoru, že základny v Polsku a v České republice jsou nutnou součástí obranného systému USA.

Čeho by se tedy mělo Rusko tolik obávat? USA přeci opakovaně prohlásilo, že účelem tohoto systému je zničení raket z 'darebáckých' států. Jak by mohlo těch několik plánovaných stíhacích raket ohrozit veliký a mocný rusky arzenál?

To je sice pravda – tento systém by nemohl odolat náhlému masivnímu unilaterálnímu útoku z Ruska. Vezmeme-li však v úvahu možnost náhlého masivního unilaterálního útoku USA na Rusko, jež by zničil větší část ruského arzenálu, pak by stíhací rakety systému NMD pohodlně zvládly zničit většinu odvetných střel z Ruska. Vyvážená zranitelnost nynější situace 'oboustranné záruky destrukce' by tím byla u konce – tím už i jakékoli gesto směrem k pojmu 'odstrašení'. Zde máme situaci, kdy Rusko musí spoléhat na to, že se ho USA nerozhodne napadnout, tedy situaci jež nenabízí žádné smysluplné záruky.

Vloni vyjádřil článek v americkém časopise Foreign Affairs názor, že vstupujeme do éry americké nukleární převahy; článek argumentuje, že nukleární arzenal USA překotně roste, zatímco ruský arzenál chátrá a čínský stagnuje: 'Poprvé za posledních padesát let se USA dostává do pozice nukleárního prvenství. Je možné, že v blízké době bude USA schopné zničit rozhodujícím úderem dalekonosné nukleární arzenály Ruska i Číny.' Američtí funkcionáři tento názor okamžitě popřeli, avšak tato vznikající nukleární převaha, spolu s neústupným naléháním USA, že americké raketové základny v Evropě musí být pod jejich vlastní kontrolou, samozřejmě podněcuje ruské obavy. Proto Rusko zřejmě nejen umístí rakety do Kaliningradu, ale bude i modernizovat svůj nukleární arzenál a vylepšovat celou řadu dalších zbrojních sil. Toto není cesta, kterou bychom se měli ubírat. Mnohem rozumnější by bylo, kdyby teď USA zahodilo své NMD plány.


Katharine "Kate" Jane Hudson je prezidentkou významné mírové organizace Campaign for Nuclear Disarmament (Kampaň za jaderné odzbrojení)