Toto je reakce na uvedený článek na
http://virtually.cz/index.php?art=18525

Indie i Pákistán mají jadernou bombu, Američané a předpokládám, že ani Rusové, nejevili pražádné nadšení, dokonce i sankce byly přijaty. No a co teď s nešťastnou zemí pod Hindukušem, otevřeně se spekuluje s myšlenkou, že mladší důstojníci pákistánské armády budou dalšími vojáky, kteří v oné zemi provedou (kolikátý už v dějinách) vojenský převrat. A ti rozhodně nejsou nakloněni Americe, mají styky s radikálními islámisty, jejichž pojetí Koránu děsí i zbožné a zdravým rozumem obdařené Muslimy.

Strach je přirozená živočišná reakce, která nutí k přijetí opatření vůči záhubě vlastního života. Paranoja je jeho macechou. Jsou hrozby reálné a hrozby vymyšlené. Mám-li na někoho vstek, že se neřídí mými pravidli, můžu si nebezpečí vymyslet a, pokud budu dostatečně naivní, budu se řídit heslem, že nepřítel mého nepřítele je můj přítel.

Jenže nepřítel mého nepřítele nutně mým přítelem být nemusím, může mě pouze využít, pokud mu z toho něco kápne. I Lenin řekl, že spolupráce s buržousty je nutná, pokud povede k jejich záhubě. Takže bych stoupencům průzračně pravých hodnot v Americe rád vzkázal, že nepřítelem není Íránský režim, který je na mezinárodní scéně etabloval a je čitelný pro ty, kteří jsou ochotni a schopni dívat se na věci z různých pohledů.

Íránského prezidenta považuji za impulzivního a ne šťastně vystupujícího státníka, nicméně i zde musíme umět rozlišit v jeho projevech plevy a zrno. Těmi plevami je popírání genocidy židů, tak rozhodně Palestincům nepomůže. Avšak, co se týká jaderných zbraní, správně argumentuje tím, že nikdo nikdy nehrozil Izraeli, nikdo nežádal inspekce a záruky. Pokud Američané argumentují tím, že Izrael má legitimní právo na obranu vůči okolnímu nepřátelskému prostředí, tak je třeba toto právo přiznat i Íránu.

Íránská vládnoucí elita není padlá na hlavu, aby uvažovala o jejich reálném použití, chová se strategicky u vědomí toho, že vlastnictví jaderné zbraně slouží jako prostředek odstrašení vůči narušení integrity vlastního státu.

Existuje několik rezolucí OSN, které předpokládají vznik Palestinského státu,okupovaná území jsou pod protektorátem Izraele, který evidentně porušuje mnoho zásad mezinárodního práva. Jistě, je možné okupovat nějaké území, pokud z něho hrozí vojenské nebezpečí, je možné využívat v rozumné míře i jeho ekonomické zdroje. Ale je absolutně nepřípustné měnit jeho demografickou strukturu.

A proti tomu se Palestinci brání, proto Hamas. Takže můžeme říci, že v Gaze probíhá regulérní válka (stejně jako v nacisty okupované Evropě, ve Francii, na Slovensku i jinde) probíhala Brity a Američany podporovaná partizánská válka. Írán v oné blízkovýchodní konflagranci podporuje jednu stranu, stejně jako USA tu druhou.

Jakožto odpůrce radaru, kterému záleží na tom, aby se do našeho úsilí o zmar tohoto projektu zapojilo co nejvíce lidí, jsem uvažoval, zda-li předešlým textem nenaženu vodu na mlýn radarofilům, kteří mě označí za levičáckého dobrodruha, uvažoval jsem, jestli tím nevyděsím váhavce.

Jenže v průběhu času se mnohokrát ukázalo, že to, co se před několika dekádami jevilo jako normální, bylo šílenstvím a naopak. Kdo Americe vládne není přehledně průzračné. I Obamovi bude pomáhat CIA se svými specifickými zájmy, vojensko-průmyslový komplex, různé lobby atd... Nic proti páně Klvaňově argumentaci, ano, rád se připojím, pokud bude třeba pomoci při ochraně před jakoukoliv hrosbou. Nechť se vyvine iniciativa za bezjaderný Blízký východ, onen soudek výbušného prachu, nechť se zavedou sankce vůči těm, kdo se budou šprajcovat, ať jedni či druzí.. A proti šprajcerům, nechť se podniknou příhodná opatření.